Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nezvládám výchovu svého 2 letého dítěte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.10.16 16:04
@Tamtama píše:
Asi tě moc nepotěším, mám doma totéž, myslela jsem, že z toho vztekání časem vyroste, ale je to čím dál horší. Dneska byla hodinová scéna, protože po příchodu z venku nechtěl pověsit bundu na věšák. Na otázku proč nechce, protože proto.
A kolik je tomu dítěti? Taky 2roky? Co chtěl dělat s tou bundou a proč ji nutně musel dát na věšák, proč se hodinu nervovat kvůli bundě 
Ano, dvouleťák určitě některé věci zásadně nesmí, například tahat kočku za ocas, ubližovat jiným dětem, v nebezpečném místě jít za ruku… ale, proč lpět na nepodstatných věcech…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 16:05
@Tamtama 
to přijde uvidíš 
ale je fakt, že tyto univerzální rady prostě nefungujou na každé dítě..
Já mámdva kluky a každý je jiný.. na každého zabírá něco jiného..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 16:07
Já na příkazu už nelpím, abych se vztekala, prostě na místě řeknu důsledek toho, dkyž prostě neposlouchá, nebo dělá co nemá a to dodržím..
Nedáš si bundu.. tak jo, já nikde nejdu… pokud vím, že je to pro něho důležité..
A nebo nejíš, dobře, ale nedám sladké po obědě a opravdu nedám..
jako rozčilovat se se dvěma klukama, to bych se zbláznila… to je pořád něco
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 16:10
Tedy já nevím, neviděla jsem nikde naspáno kolik mu jeho let, možná jsem něco přehlédla, dva roky? Podle toho popisu mi to připadá spíš na nějakou poruchu chování nebo jinou vadu, protože to jsou skoro extrémy, možná by to vysvětlovalo i ten jeho opožděný vývoj. Napadlo mě to, protože mám syna autistu a ten mívá podobné projevy, klasické tresty na něj neplatí, ale se správným přístupem se dá jeho chování aspoň trochu ovlivnit. Tím nechci říci, že váš syn je autista, ale může mít nějaký problém, třeba se mýlím no, ale myslím, že psycholog by mu neuškodil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 16:12
Tyyyjo a to jsem si myslela, že mám doma teroristu 
oproti tvému synovi je ten můj teda zlatíčko! Je mu 2 a půl a je fakt, že kolem těch 2 let byl na zabití - až ted se to začíná zlepšovat. Ale nikdy mě nebil, nekopal a neplival na mě! Bud bych to zkusila párkrát ignorovat - proste když te kopne tak na to nereagovat, protoze on ví, že te to vytáčí, rak to bude dělat pořád, je to začarovaný kruh. Nebo bych mu razne vždy řekla, že se to nedělá (bez biti) a ze se maminka zlobi - to zabírá na našeho syna, jakmile řeknu, že se maminka zlobi, tak přestane dělat to co nemá. Párkrát jsem mu ukázala, co to znamena, že se maminka zlobi - zavřela jsem ho do pokoje a držela ho tam tak dlouho dokud to nepochopil (cca 5 minut). A byla jsem na něho opravdu skareda, ale nebila jsem ho. Tak zkus něco podobného zkusit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 16:12
@Alušáček bude mu 5 a po příchodu z venku dává bundu na věšák už aspoň rok.. chtěl ji nechat hozenou na zemi v kuchyni
To, že pokud se neobleče, nepůjdeme ven, už zkoušet nebudu. Udělala jsem to párkrát a dopadlo to tak, že jsme třeba celý víkend seděli doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 16:48
Píšeš, že ještě nemluví. Komunikační bariéra je celkem dost velký důvod ke vzteu a on prostě nechápe, proč po něm tu čepici/boty chceš, když jí teď nepotřebuje, nebo proč mu něco nedáš, když už to máš a je to pro něj. A asi tě nepotěším, nejspíš ještě dost dlouho chápat nebude. Drž se vysvětlování, ideálně jednoduše a pořád stejně, ono to jednou secvakne. Že je aktuálně po nemoci, je celkem opruz, protože jediný fungující postup, že boty/bunda/čepice a tak jsou potřeba, je vlastní zkušenost 
Pokud jenom vřeští, to je o prostém přežití hluku a vytrvání. Když dojde na násilí, tak holt přidržet, aby neubližoval sobě ani nikomu jinému. Možnost odejít někam do klidu, kde má šanci se uklidnit, je fajn. V sámošce holtmusí stačit plácek, kde se poválí. Kdyby se to stupňovalo, tak je to už na odbornou pomoc. Ale jak začne trošku mluvit, mělo by se to o dost zlepšit. Můžete vyzkoušet znakovku nebo obrázkovou komunikaci, ale znakovka je praktičtější.
Hlavně přežij a vydrž. Za rok to bude o dost lepší. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.10.16 17:08
@Adrasteia to, co popisuješ dělám. Ale on tomu často nerozumí, protože u nás je asi hlavní problém ten, že drhne komunikace. Neumí si vybrat, pokud mu dám vybrat ze 2 čepic, tak je okamžitě scéna, protože chce obě. Nechápe, že si má vzít jen jednu věc. Trénujeme to pravidelně v různých situacích, ale zatím bez efektu.
Neříkám musíš si vzít čepici, ale „půjdeme ven, připrav si všechno, co je potřeba“ a on si přiraví i tu čepici, protože ji má na svém věšáčku. To je v pohodě, ale uprostřed cesty mu dojde, že čepici vlastně nechce a tam nastává problém. Navrhnu, že jestli nechce čepici, může mít kapucu, ale něco na hlavě bude mít a na tom prostě trvám. Nepomůže a je scéna. Věřím, že se to za čas zlepší. Na jaře zase hodně dlouho trvalo, než se naučil chodit bez čepice, to byly taky scény, ale doufala jsem, že už to bude lepší.
Pravidla jsou jasně stanovená. Není jich moc, aby to pobral, ale trvám na tom, že to tak prostě bude.
Snažím se, aby se všechno pořád opakovalo stejně, aby nevznikaly třecí plochy.
Na všechno připravuju. Teď jsi vstal, dostaneš svačinu, pak se oblékneš a půjdeme pro bráchu do školky. Ale on mi podle mě nerozumí. A to ani když jdu postupně. Jdeme svačit, když končí s jídlem, tak už připravuju, že se bude oblékat.
Jak popisuješ dohodu, tak to praktikuju už od staršího. Jsem tak na to zvyklá. Na malého nepomáhá. Nechápe, nerozumí. Zkouším to už víc jak půl roku a pořád je řev. Na staršího to funguje a je zvyklý, tak má i malý vzor. Malý nic. Nereaguje na to.
Alternativy nabízím.
S manželem se nehádáme, nevyměňujeme názory. Za 15 let, co jsme spolu jsme se ani jednou pořádně nerafli. Jasně, občas máme rozdílné názory, tak si to v klidu vysvětlíme a dobrý. Ale nikdy to neděláme před dětmi.
@Adelka951 kde píšu, že hledám diagnózu? 
Je to prostě trochu náročnější dítě. Máme s ním problémy od narození, ale čekáme, že z toho vyroste.
- Citovat
- Upravit
8.10.16 17:23
@Illaaa píše:
@Adrasteia tak teorie dobrá, ne vždy to jde uplatnit v praxi. Dokud nemáš doma podobné dítko, tak to nejde tak dobře posoudit.
Není to teorie, je to praxe. Prošlo mi rukama spoustu dětí s podobnými problémy. Funguje to na všechny, pokud tam není nějaký hlubší problém, což u zakladatelky nemůžeme posoudit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 17:28
@Anonymní píše:
@Adrasteia to, co popisuješ dělám. Ale on tomu často nerozumí, protože u nás je asi hlavní problém ten, že drhne komunikace. Neumí si vybrat, pokud mu dám vybrat ze 2 čepic, tak je okamžitě scéna, protože chce obě. Nechápe, že si má vzít jen jednu věc. Trénujeme to pravidelně v různých situacích, ale zatím bez efektu.
Neříkám musíš si vzít čepici, ale „půjdeme ven, připrav si všechno, co je potřeba“ a on si přiraví i tu čepici, protože ji má na svém věšáčku. To je v pohodě, ale uprostřed cesty mu dojde, že čepici vlastně nechce a tam nastává problém. Navrhnu, že jestli nechce čepici, může mít kapucu, ale něco na hlavě bude mít a na tom prostě trvám. Nepomůže a je scéna. Věřím, že se to za čas zlepší. Na jaře zase hodně dlouho trvalo, než se naučil chodit bez čepice, to byly taky scény, ale doufala jsem, že už to bude lepší.
Pravidla jsou jasně stanovená. Není jich moc, aby to pobral, ale trvám na tom, že to tak prostě bude.
Snažím se, aby se všechno pořád opakovalo stejně, aby nevznikaly třecí plochy.
Na všechno připravuju. Teď jsi vstal, dostaneš svačinu, pak se oblékneš a půjdeme pro bráchu do školky. Ale on mi podle mě nerozumí. A to ani když jdu postupně. Jdeme svačit, když končí s jídlem, tak už připravuju, že se bude oblékat.
Jak popisuješ dohodu, tak to praktikuju už od staršího. Jsem tak na to zvyklá. Na malého nepomáhá. Nechápe, nerozumí. Zkouším to už víc jak půl roku a pořád je řev. Na staršího to funguje a je zvyklý, tak má i malý vzor. Malý nic. Nereaguje na to.
Alternativy nabízím.
S manželem se nehádáme, nevyměňujeme názory. Za 15 let, co jsme spolu jsme se ani jednou pořádně nerafli. Jasně, občas máme rozdílné názory, tak si to v klidu vysvětlíme a dobrý. Ale nikdy to neděláme před dětmi.@Adelka951 kde píšu, že hledám diagnózu?
Jak jsem psala - ten hlavní problém spatřuji v tom, že je bit. To jeho agresivitu a vztek prohlubuje a záchvaty jsou častější. Pokud budeš fyzicky trestat agresivní dítě, dostaneš se do bludného kruhu. Těžko radit na dálku, možná je tam nějaký hlubší problém (možná v souvislosti s tím, že máš pocit, že „nerozumí“) - zkus dobrého dětského psychologa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 17:38
@Amalka19 píše:
Vidíš, a mě to funguje…nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě. Zjistil, jak to bolí a už nekousnul. Známé dítě po mě na písku hodilo hračku, pěkně čučelo, když jsem ji po něm mrskla zpět… a byl pokoj.
Možná s tím některé děti přestanou - protože je rodič větší, silnější, dítě je na něm závislé a nechce, aby ho maminka taky kousala nebo bouchala. Nicméně reálně hrozí, že se jim vzorec tohot chování vtiskne (zejména pokud se situace opakuje a ona se většinou opakuje) a dítě ho pak praktikuje na slabších - tzn. nelíbí se mu něco u dalšího dítěte a řeší situaci opět kousnutím nebo boucháním nebo další agresí. Je to prostě zažitý vzorec chování. Např. u dětí v mladším školním věku, které jsou slovně či fyzicky agresivní ke svým vrstevníkům nebo často vyvolávají konflikty, se až příliš často zjišťuje, že byly v raném dětství fyzicky trestány.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 17:53
@Illaaa Tak přirozeně to z nasertivního vřeštana neudělá beránka. Někdy se prostě afektu předejít nedá a je potřeba s ním počítat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 18:08
@Alušáček On je celkem rozdíl, jestli tě dítě kousne, protože „si zlá“, nebo tě kousne, protože se neovládá. V prvním případě často u klidnějších dětí stačí rázně vysvětlit, že tohle by opravdu nešlo. K druhému případu dojde bez ohledu a vysvětlování a tresty vždycky, pokud se dítě dostane do daného stavu. Takové dítě se v extrémních případech klidně pokouše samo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.16 10:50
@Adrasteia když jsi dodala tu poznámku, tak pak souhlasím. Přišlo mi to, že to je od tebe na 100% dětí.
Beru to podle situace doma a nějak se nemůžeme dobrat řešení. Syn určitě nějaký problém má, ale zatím nepomohla ani psycholožka. Budeme muset zkusit jinou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
