Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Není možnost babičky, nebo někoho kdo by se věnoval staršímu? Chodit ven, nebo si chodit hrát doma, nebo někam do herničky? Nebo zaplatit na nějaký čas chůvičku, zkrátka někoho, kdo by se věnoval staršímu na 100%? On se zabaví a bude lépe.
Taky čekám dítko a mám doma malou treperendu. Naše malá začíná od září chodit do Miniškoličky od 1,5 roku na po a st dopoledne, ať má svůj program a je s dětmi a já až se miminko narodí budu chvilinku moci vypnout.
Obávám se, že nic jiného stejně vymyslet nepůjde…
uvidíme co ostatní.
Příspěvek upraven 20.08.14 v 07:23
Pockam si na rady. Druhe cekam v listopadu, ale uz ted se vidim uplne rozlozena, jako jsi ty.
Moc vam preji, at se to po sestinedeli zlepsi. Pozadej o pomoc, koho muzes, treba i sousedku vysli s kocarem, pokud je nekdo aspon trochu schopny v okoli. Nebo pozvi kamosku na kafe, strc ji malou do ruky a sama neco malo udelej nebo se chvili povenuj starsimu. Na bordel kasli. ![]()
Taky budu rodit ve 2,5 letech starší… No, zatím si namlouvám, jak všechno půjde hladce. ![]()
Ať je brzy líp.
Můžu se zeptat? Když se dítě při bolení bříška nosí, tak ho přestane bolet?
Babičky i dědové pracují a do školičky ho nedostanu, nechce se teď ode mne hnout na krok a nechci ho nutit násilím, myslím, že to by to bylo horší než lepší.
@AniNevim problém je v tom, že mi v kočáru nechce spát, pořád se budí kvůlu bříšku, takž spí hlavně v šátku
Ahoj, mám děti od sebe 2,5 roku, takže jako ty. Ze začátku to bylo náročné. A ještě teď mám dny, kdy padám na ústo. Ale uvidíš, že se to zlepší. Pro mne bylo důležité udělat si nějaký systém. Ale to jsem mohla udělat až když malá začala mít trochu režim. Věci se snažím co nejvíce chystat dopředu a nevzdávám se svých 20-ti minut ve vaně každý večer. Musím říci, že holce teď bude rok a staršímu 3,5 a dost si spolu vyhrají (od té doby co malá sedí)a také mi starší pomáhá doma - luxuje, utírá prach, pomáhá mi s prádlem, vyndává se mnou nádobí z myčky apod. - cítí se u toho důležitě. Chci tím říct, že malá je ještě moc malá, ale uvidíš, že se to bude lepšit. A rada je, že i když nejsi, tak musíš vypadat v pohodě, má to na děti ohromný vliv. Kdyby sis chtěla pokecat, tak klidně písni ![]()
@bamba bolet ho nepřestane, ale nemůžu ji nechat ležet a řvát, na to nemám srdce
@Anonymní píše:
Ahoj, zajímaly by mě vaše zkušenosti. Mám doma syna (2 a půl roku) a třítýdenní miminko.Ale už nemůžu. Věděla jsem, že to bude náročné, ale tohle už je na mě moc. Malou pořád bolí bříško, takže brečí a já nosím a starší je z toho špatnej, nemám na něj moc čas. Je dost citlivej, takže to dost často končí tím, že brečíme všichni(i já).Do toho se začal budit v noci s pláčem a nemůže pak zabrat. Manžel má problémy v práci a vůbec nevíme, jak to bude dál. Já spím max.3 hodiny v noci, nestíhám se najíst a třeba relax ve sprše neexistuje. Večer už padám na hubu. Ještě mě bolí šití po porodu a večer už je náročné. Do toho musím ještě doma něco udělat. Jak jste to zvládaly a je nějaká rada?
Malé dejte espumisan, jinak se z toho zblázníte. Tohoto se obávám také, také chci druhé dítě až bude malý ve školce. Už s tím jedním jsem kolikrát totálně k. o. Přeji hodně sil. Jediná rada je hlídání, pokud Vám má kdo pohlídat.
Moje rada by byla - zkusit se víc vyspat. Vyzkoušela bych - dát matraci na zem a dát do ní obě děti - mimino z jedné strany (jen vytáhnout prso) a syna z druhé strany. Myslím, že by ses mohla takhle vyspat víc než 3 hodiny! To je základ, aspoň 6-7 hodin spánku mít musíš, protože pak nemůžeš normálně fungovat.
Takže to hlavní u tebe je spánek, ostatní se zlepší každou prospanou hodinou.
A pak malou bych uvázala přes den do šátku a šla s malým na procházku, na hřiště. Doma si to snažila zjednodušit - dělat jen to nejnutnější, uvařit kotel na 3 dny apod.
@Jenda33 taky se snažím syna zapojovat do činností a baví ho to.Ale je to fakt citlivka a mazel. Přes den nespí a většinou jsme se váleli v posteli, četli a mazlili se, ale teď to mu ta naše chvilka fakt chybí. Snažím se, ale nejde to. Uspím malou, jdeme si číst a ona je za deset minut vzhůru a řve a jemu je to líto a je to na něm vidět.
Náročné to bylo. Ani nevím, jak jsem to vydržela (rozdíl 19 měs).Moc mi pomáhalo, když děda vzal aspoň jedno dítko ven. Druhý byl nespavec, nespal ani přes den, ani přes noc, pořád jenom plakal. Je blbé, že má i chlap problémy v práci, to je pak stresu ještě víc. Jak píšou holky, najdi si hlídání. Třeba nějakou známou starší paní- ta fungovala i u mě. Může klidně sedět na lavičce u domu a hlídat prcka v kočárku. Co se týká jídla- pokud máš možnost, nos si třeba ze školní jídelny, bordel taky počká (večer jsem udělala jednu velkou hromadu hraček). Jo a hodně jsem ujížděla na čokoládě, té jsem spotřebovala fakt moc.
vydrž, vydrž. Mám od sebe dvě mladší holky 21 měsíců, jsou to dvě mimina. Někdy jsem zralá na okamžitou hospitalizaci, nebo rovnou na provaz
Ale děti dělají mezi 2. a 3. rokem obrovské pokroky a miminka se taky rychle mění. Musíme věřit, že bude brzy líp
Zkus některý den dát manželovi děti a navař dopředu spoustu jídla do mrazáku… Pak budeš jen vytahovat a ušetříš další čas, kdy se můžeš věnovat staršímu ![]()
Je to moc veci dohromady, zkus nektere vypustit v zajmu zachovani sveho zdravi.
Manzel musi resit oraci sam aspon chvili a vecer by mohl alespon pul hodiny postrazit obe deti abys zvladla alespon tu sprchu. ![]()
Pokud neni jine hlidani omez i uklid, nerikam uhnit ve spine ale vse nemusi byt par tydnu dokonale, ver mi prezijete to vsichni.
O satku jsi psala ten me napadl jako prvni.
Neboj das to, ony jsou to takove cykly, krize strida lepsi den a ty deti hodne rychle rostou. Drz se ![]()
Ahoj, zajímaly by mě vaše zkušenosti. Mám doma syna (2 a půl roku) a třítýdenní miminko.Ale už nemůžu. Věděla jsem, že to bude náročné, ale tohle už je na mě moc. Malou pořád bolí bříško, takže brečí a já nosím a starší je z toho špatnej, nemám na něj moc čas. Je dost citlivej, takže to dost často končí tím, že brečíme všichni(i já).Do toho se začal budit v noci s pláčem a nemůže pak zabrat. Manžel má problémy v práci a vůbec nevíme, jak to bude dál. Já spím max.3 hodiny v noci, nestíhám se najíst a třeba relax ve sprše neexistuje. Večer už padám na hubu. Ještě mě bolí šití po porodu a večer už je náročné. Do toho musím ještě doma něco udělat. Jak jste to zvládaly a je nějaká rada?