Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Já mam teda děti ještě malé, ale jestli končí v půl třetí, tak co pak teda doma dělají? Bych řekla, že se jí spíš v zimě nechtělo s dětmi ven ![]()
Osobní zkušenost nemám. Ale známá má dva školáky (prvňák a třeťanda). Do práce chodí od začátku roky dva dny v týdnu od osmi do jedenácti, pak jede pro děti. Jezdí na výlety, chodí na procházky, všechno stíhají. I ty úkoly. Její manžel podniká. Ona s přehledem zvládá domácnost. Jede jak fretka, nezastaví se. Říká, že s jinou prací by to nedala. Jestli si blbě rozvrhne čas, to nemám přehled. Ale stíhá i starat se o sebe a její manžel je rád, že má doma kočku. A ne sedřenou ženskou.
@Aries6 Za mě ano, škola, práce, kroužky, domácnost a volný čas, taky někdy vlajeme ve větru. Někdy je to lepší, někdy horší, ale náročné to je rozhodně.
@Aries6 zní to jako špatná organizace. Jak daleko to mají domu?? 4,5 hodiny a 5,5 hodiny tam mají okno a to asi nedělají úlohy, koupaní taky netrvá tak dlouho. asi se jí jen nechce dělat něco navíc.
@Aries6 píše:
Ahoj holky, chci se zeptat zkušenějších, co chodí do práce a mají školní dítě/děti. Mám známou, co pořád nestíhá. Ani porovnat v týdnu prádlo. Tvrdí, že jak jsou dvě děti školou povinné, tak to tak prostě je. Nestihnou ani hodinovou procházku, ani pustit děti ven. Mě to strašně děsí, ale shodli jsme se s více kamarádkama, že to má asi jen blbě rozložené. Protože neznám nikoho jiného, kdo to má stejně.
Pracuje do půl 3, děti vyzvedává kolem 3, někdy až kolem 4 (mají skoro všechny kroužky) v družině. A pak prý úlohy a honem do postele, ale spát chodí kolem půl 9.
Jsem mimoň já nebo ona? Pořád poslouchám, ať si počkám, že to tak taky budu mít, ať si nemyslím, že pak budou chodit holky ven. Přitom ostatní školou povinné děti normálně ven chodí - v zimě boby, v létě kolo, hřiště. Ne na celé odpoledne, to je jasný, ale chodí. Sama samozřejmě koníčky nemá a jednou týdně třeba cvičení neexistuje.
Díky za reakce
PS: Nejde mi o to pomluvit tu známou, ale o zjištění toho, tak je to jinde.
Z vlastní zkušenosti ještě nemůžu soudit, ale rozhodně bych paní neodsuzovala. Mám dvě kolegyně s dětmi, jedna bydlí přímo ve městě kde pracuje, jedno dítě školka jedno škola, když nestíhá, zavolá babičce která bydlí ve stejném baráku a ta se vším pomůže, pomůže uklidit uvařit a je v pohodě. Druhá kolegyně má také dvě dítka, ale dojíždí do práce cca 30 minut, nemá žádnou rodinu sebe ani manžela a ta fakt lítá totálně. Musí se s chlapem střídat, jeden ráno jede do práce na šestou, druhý vede děti do škol a školek a jede na osmou, ten první pak letí na třetí/čtvrtou vyzvedávat, chlap přijde až okolo páté šesté. Skoro vůbec se nepotkávají, lítají oba jak hadr na koštěti a mají to náročnější, navíc děcka furt nemocné
Fakt to nemá jednoduché a obě jsou defacto stejné. Anonym kvůli kolegyním.
@Anonymní píše:
Z vlastní zkušenosti ještě nemůžu soudit, ale rozhodně bych paní neodsuzovala. Mám dvě kolegyně s dětmi, jedna bydlí přímo ve městě kde pracuje, jedno dítě školka jedno škola, když nestíhá, zavolá babičce která bydlí ve stejném baráku a ta se vším pomůže, pomůže uklidit uvařit a je v pohodě. Druhá kolegyně má také dvě dítka, ale dojíždí do práce cca 30 minut, nemá žádnou rodinu sebe ani manžela a ta fakt lítá totálně. Musí se s chlapem střídat, jeden ráno jede do práce na šestou, druhý vede děti do škol a školek a jede na osmou, ten první pak letí na třetí/čtvrtou vyzvedávat, chlap přijde až okolo páté šesté. Skoro vůbec se nepotkávají, lítají oba jak hadr na koštěti a mají to náročnější, navíc děcka furt nemocnéFakt to nemá jednoduché a obě jsou defacto stejné. Anonym kvůli kolegyním.
@Aries6 Mne to teda prijde, ze od te doby co chodi nejstarsi do skoly, to je fakt vetsi narez… a to jsem byla s nejmladsim na rodicaku… od kvetna se vacim do prace, nejmladsi jde do jesli, prostredni je predskolacka a k tomu prvnak… a uz jen pri te predstave mam chut si to jit hodit. Nejaky vyletovani a chozeni ven muzeme v tydnu zapomenout… ale je fakt, ze oba starsi maji dost krouzku
( syn 2× tydne fotbal +1× atletiku, dcera - 1× balet, 1× hudebka, 1× atletika ) a vsude je musim vozit…
@Aries6 píše:
Ahoj holky, chci se zeptat zkušenějších, co chodí do práce a mají školní dítě/děti. Mám známou, co pořád nestíhá. Ani porovnat v týdnu prádlo. Tvrdí, že jak jsou dvě děti školou povinné, tak to tak prostě je. Nestihnou ani hodinovou procházku, ani pustit děti ven. Mě to strašně děsí, ale shodli jsme se s více kamarádkama, že to má asi jen blbě rozložené. Protože neznám nikoho jiného, kdo to má stejně.
Pracuje do půl 3, děti vyzvedává kolem 3, někdy až kolem 4 (mají skoro všechny kroužky) v družině. A pak prý úlohy a honem do postele, ale spát chodí kolem půl 9.
Jsem mimoň já nebo ona? Pořád poslouchám, ať si počkám, že to tak taky budu mít, ať si nemyslím, že pak budou chodit holky ven. Přitom ostatní školou povinné děti normálně ven chodí - v zimě boby, v létě kolo, hřiště. Ne na celé odpoledne, to je jasný, ale chodí. Sama samozřejmě koníčky nemá a jednou týdně třeba cvičení neexistuje.
Díky za reakce
PS: Nejde mi o to pomluvit tu známou, ale o zjištění toho, tak je to jinde.
to je těžké, je rozdíl vyzvedávat děti ve tři a ve čtyři, ta hodina je podstatná..
taky je to o tom ve které jsou děti třídě, kolik úkolů a učení běžně dostávají atd… to cos popsala je takové neúplné, těžko soudit..ono je rozdíl připravovat se s dítětem co má problém s učením a rozdíl když to dítěti jde samo… je tam moc faktorů které hrají roli…
Já myslím, že to tak může být. Stačí, aby nebyla paní taková tak jak říkáte fretka, že jede jako parní válec to svoje, děti má na povel přesně na minutu a tvrdý režim. Ten čas se hrozně rychle rozplizne, nechce třeba děti pořád od všeho odervávat, když si hrají, čeká s vařením až bude chvíle klid atd. Nejdůležitější je podle mě taková ta pohoda, že se nikdo nikam neštve. Klidně ať nic nestíhá, když bude mít doma klídeček. Horší by bylo, kdyby se i doma honila a stejně nic nestihla. Pak by to možná chtělo nějaký tip nebo trik.
Mám dítě jedno, v první třídě, práci na HPP. A „nestíhám“. Ale ono je to spíš tak, že už prostě nemám kapacitu, čas by se třeba i našel. S manželem se střídáme ve vyzvedávání, oba stíháme vyzvedávat až tak 16,30 - 17. Přiznám se, že přes zimu jsem s dcerou ven prostě nechodila ve všední dny (krom cesty na nákup). Šly jsme jednou za čas (vlastně jednou týdně) do cukrárny s mojí kamarádkou a jejíma dětma (holky se teda kamarádily jako první
) Ovšem pak návrat domů cca 18.30 a když pak má dítě dělat úkoly, já večeři, pak koupání, pohádka na dobrou noc… Spát chodí cca 20.30. Koníčky svoje mám, ale „domácí“, ke kterým usedám, když dítě usne. Teď od ledna se snažim jednou týdně cvičení. Ale že bych přes týden udělala něco z domácích prací, to fakt nehrozí - umeju nádobí a končim
prostě už nemůžu, už chci jen sedět a čučet (do televize, počítače, háčkování… to je fuk). Takže i když jsme po škole šly s malou rovnou domů, tak prostě ty cca tři hodiny, co jí zbývaj do „večerky“ neumim prakticky využít, už to prostě nejde po osmi hodinách v práci plus dvou hodinách dojíždění
Když vyzvedává muž, chodim z práce opět tak 18.30 většinou, takže zas nic. Těšim se, že bude konečně hezky, to aspoň čumim venku do zeleně nebo si vezmu ven to háčkování
a holka se konečně venku vyřádí (ale domácnost bude trpět ještě víc
)
Jo, a vůbec jsem si to nepřipouštěla a došlo mi to vlastně nedávno, ale školka a škola je opravdu hodně velkej rozdíl (i pro mě jako pro rodiče). Ačkoliv časově je to úplně stejný. Ale dítě mi přijde víc unavený (potažmo protivný), někdy ty domácí úkoly (k tomu čtení denně), musim jí k tomu přemluvit, dohlídnout, aby si připravila tašku, připravit svačinu… Zní to jako „nic“ (půlhodinka povinností denně navíc, co to je…), ale já si opravdu od září připadám mnohem, mnohem unavenější, než když dcerka chodila do školky (a já do tý samý práce jako teď).
@Hamouzka píše:
Osobní zkušenost nemám. Ale známá má dva školáky (prvňák a třeťanda). Do práce chodí od začátku roky dva dny v týdnu od osmi do jedenácti, pak jede pro děti. Jezdí na výlety, chodí na procházky, všechno stíhají. I ty úkoly. Její manžel podniká. Ona s přehledem zvládá domácnost. Jede jak fretka, nezastaví se. Říká, že s jinou prací by to nedala. Jestli si blbě rozvrhne čas, to nemám přehled. Ale stíhá i starat se o sebe a její manžel je rád, že má doma kočku. A ne sedřenou ženskou.
haha, tak pracovat dva dny v týdnu, tak taky stíhám a jsem kočka ![]()
Jinak zakladatelko, ono záleží, jestli dělá doma všechno sama, chlap jí nepomůže ani odnést prádlo do koupelny a ona sedí s každým dítětem hodinu a půl u úkolů, tak je dost dobře možné, že opravdu nestíhá nikde trajdat. Si to spočítej, dvě, dvě a půl hodiny příprava do školy, hodinu úklid a máš sedm večer…
Já sice trajdám, ale zase nestíhám nic doma a tam si to tak nějak žije vlastním životem… ![]()
Počítám, že se školou se to hodně zkrouhne, bude méně času i „vitamínů“, takže úplně vidím, že ve čtyři přiletíme s nákupem, do šesti se budem mučit u úkolů, pak umýt nádobí a uvařit večeři a máš půl osmý, čas se vykoupat a připravit na spaní. Fujtajbl, už teď se mi do toho nechce. Doufám, že budu mít šikovnýho syna a rozumnou učitelku, a u úkolů budem trávit méně času a tím pádem budem moc chodit v týdnu ven…
Děkuji všem za reakce.
Já ji neodsuzuju, jen mě štve, jak mi to pořád předhazuje. Já jsem doma 7. rok se třema dětma a na podzim se vracím do práce - snad. Ona byla doma asi 8 let se dvěma dětma. Chtěla si je užít, do práce nespěchala. Plus teda má doma manželovi rodiče, ale jakoukoliv pomoc od nich odmítá a manžel taky nic nedělá, protože ona nechce. Nevyzvedává děti, neučí se s nima - ona má pocit, že by to dělal špatně. Takže si myslím, že si dost práce přidělává sama. Jo a ještě neexistuje, aby jedno dítě ven šlo a druhé ne, aby to druhému nebylo líto. Ale to jen tak naokraj.
To, že je školka a škola rapidní rozdíl, to je mi jasný, o tom nepochybuju ani trošku. Jen si prostě myslím, že kdyby upustila kroužky a radši je vyzvedla dřív, tak děcka můžou jezdit hodinku venku na kole a dá jim to víc.
Ale díky za různé zkušenosti a pohledy na věc. ![]()
@Aries6 píše:
Ahoj holky, chci se zeptat zkušenějších, co chodí do práce a mají školní dítě/děti. Mám známou, co pořád nestíhá. Ani porovnat v týdnu prádlo. Tvrdí, že jak jsou dvě děti školou povinné, tak to tak prostě je. Nestihnou ani hodinovou procházku, ani pustit děti ven. Mě to strašně děsí, ale shodli jsme se s více kamarádkama, že to má asi jen blbě rozložené. Protože neznám nikoho jiného, kdo to má stejně.
Pracuje do půl 3, děti vyzvedává kolem 3, někdy až kolem 4 (mají skoro všechny kroužky) v družině. A pak prý úlohy a honem do postele, ale spát chodí kolem půl 9.
Jsem mimoň já nebo ona? Pořád poslouchám, ať si počkám, že to tak taky budu mít, ať si nemyslím, že pak budou chodit holky ven. Přitom ostatní školou povinné děti normálně ven chodí - v zimě boby, v létě kolo, hřiště. Ne na celé odpoledne, to je jasný, ale chodí. Sama samozřejmě koníčky nemá a jednou týdně třeba cvičení neexistuje.
Díky za reakce
PS: Nejde mi o to pomluvit tu známou, ale o zjištění toho, tak je to jinde.
já mám jedno ve škole a druhé ve školce, v práci končím cca 14:30, jdu přes město na malý nákup, pak do školy (10 minut) a pak do školky (cesta 5 minut). V družině můžu vyzvednout nejdřív v 15h, ve školce taktéž. Ze školky se vyhrabeme nejdřív v 16h, pokud mám k dispozici auto, tak jsme cca v 16:15 doma. Pokud ne, tak jedeme MHD, doma jsme tak k 17h. Dcera úkoly nemá, ale než se pofacukejem po příchodu, umýt ruce, uklidit hadry, vyndat svačinu z tašky, do toho obě povídají, co se kde dělo… Uklízím kuchyn po snídani (to totiž ráno nestíháme), vybalím nákup, posbírám ranní provozní bordel.
Děti si chtějí spolu hrát, ven jít většinou nechtějí - představa, že by se zase oblékaly. Většinou mají hlad, chtějí svačinu, tak zase něco připravit, než se nají, než si po sobě uklidí. Najednou je 18:30 tak rychle večeři, pak umýt, koukají na večerníček a následnou pohádku, pak zuby a jsem ráda, když je v 20h dokopám do postele. Strašně to utíká to „odpoledne“ a to končím v práci brzy. Navíc dcera nemá úkoly, takže o to to máme jednodušší. Chodíme jednou týdně do bazénu a to přijdeme domů v 20h a to jdou rovnou spát. Upřímně si nedokážu ve všední den představit nějaké extra výlety. Na zahradu jdou, pokud jsou nějaké „speciální“ podmínky -. třeba napadne sníh nebo svítí sluníčko. Většinou tam jdou rovnou, když přijedeme ze školy.
Ono se to nezdá, ale ten čas letí hrozně rychle a navíc mi přijde, jak se celý den nevidíme, tak si chceme alespon něco říct, pořád člověk odbíhá k něčemu, za mě, ty odpoledne bývají chaotická.