Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nudím se s manželem :(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
12.7.11 17:47
- Citovat
- Upravit
12.7.11 17:51
No ale takovýho sis ho vzala, ne? Píšeš, že byl takovej vždycky. Chápu, že s dětma ti to víc vadí, ale to se dá těžko něco dělat…Chlapi se nemění…Je to škoda, je to skvělý, když mají partneři společný zájmy, jezdí na výlety, na dovolený…Strávit život doma u TV je hrozný mrhání. Měla bys to aspoň naučit děti, že normální není takhle se válet, ale něco podnikat. Nemůže mít třeba deprese?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.7.11 18:00
Jj byl takový vždycky,možná ne až tak moc a nebo mi to tehdy tak nepřišlo, oba jsme chodili do práce, on v té době měl práce hodně takže chodil ráno na 7h a vracel se až kolem 20h třeba, často i přes víkendy, já měla volno v práci taky jak kdy,podle toho jak mi naplánovali směny a to mi ještě 100× vždycky změnili, takže jsme toho společného volna moc neměli a když už bylo,tak jsem řešili zařízení a rekonstrukci bytu a věnovali se hlavně tomuhle,sotva jsme to dodělali,tak se narodila dcerka. Teď má práce podstatně míň,takže je furt doma, já jsem taky doma a na tom společném programu se nějak neshodneme 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.7.11 18:02
Neboj,děti to učím, když jsem s nima sama doma,tak se u nás televize nezapíná vůbec, jedině dcerka večer kouká na Animáčka na Barrandově. Jinak pokud je hezky tak jsem s nima co nejvíc venku a když je škaredě,tak zas hrajem různé hry, stavíme z kostek, nebo čteme a tak.Telku vůbec,tu ani já moc nemusím,stejně tam nic pořádného není…
- Citovat
- Upravit
12.7.11 18:33
Anonymní-tak přesně to samé řešila manžela sestra.Její manžel je sice hodný,má je rád,ale je šílený samotář,nespolečenský,nikam nechce chodit,jezdit na výlety,dovolený…mnoho let jí to mrzelo.On je pracovitý,mají postavený barák,on ráno vstane a do večera pořád něco dělá,práce udělá hodně moc.Ale aby si s námi sednul na kafčo,když přijdeme,to málokdy.A s dětma na výlet-tak jednou za dva až tři roky.A dovolená-to byl snad dvakrát a bylo to pro něj utrpení.Ještě nikdy jsem ho neviděla,aby si s holkama sednul a popovídal.Když potřebují,tak je odveze,nakoupí jim co potřebují,i potraviny a drogerii. Švagrová si nakonec po cca 10-ti letech manželství našla svojí cestu.Cestuje s holkama sama.Nebo s partou.Na výlety jezdí s kamarádkama.S partou ženských jezdí do kina,do divadla.Takže má svůj život,ale trvalo to docela dlouho.Nyní je vdaná 20 let a můžu říct,že až posledníách pár let se opravdu netrápí.Do té doby bylo vidět,že jí to mrzí,i když si našla svojí cestu.
TAkže rada zní-manžel se nezmění.Když mu dáš nůž na krk,tak třeba nachvíli se bude snažit,ale nebude nikdy jiný,vždy sklouzne k tomu co mu vyhovuje.Je jen na tobě,aby ses naučila žít život tak,aby tě vyhovoval,aby si byla spokojená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.11 18:55
o víkendech chodíme jako rodina a nebo si manžel vezme starší a já mám prcka. sem tam seberu obě děti a vypadnu s nimi na půl dne, aby se manžel mohl dospat, případně udělat něco do práce. víš, osobně by mě to asi štvalo, kdybysme nejezdili společně. samozřejmě se s dětma dá podnikat spousta věcí i bez táty, ale my se snažíme realizovat maximum věcí společně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.11 19:17
ahojky a jaký byl předtím než jste měli děti?,
jezdili jste na dovolený, na výlety, akce, hrady, zámky atd.? pokud ne, nebo málo, tak se není čemu divit, takovýho chlapa bych si nikdy za manžela nevzala a nechtěla..mám kamarádky které jsou na tom jako ty…a to se nikdy nezmění je povaha, domased..
náš tatka byl to stejné a dětství se nám hodně věnovala mamka a tatka byl pořád na fotbale, nebo v práci, nebo se mu nikam nechtělo..
vzpomínky na něj nemám v tomto vůbec žádný a ani dobrý, ikdyž jinak bylo dětství fajn…
PROTO jsem se ponaučila a vybrala jsem si za tatínka mého dítěte pravý opak…a jsem za to nesmírně štastná
protože výlety, hry, dovolený , akce lidi sbližuje, když už nejsou jen dva 
a takový vztah má budoucnost a naději , že přežije žít tak jak píšete, to bych nepřežila…život máte jen jeden a hlavně vaše děti, nebudou mít pořádně na co vzpomínat…díky tatínkovi, je to sobec a lenoch 
at to zní jakkoliv špatně, vím o čem mluvím, je mi 30 a doted trpím tím, že jsme nikam nejezdili a nic nezažili, když slyším, jak se rodiče věnovali ostatním, závidím…moje děti to ale naštěstí nezažijí, to jim zaručuji 
sestra autem nejezdí, s přítelem jen na akce o víkendu /taky se mu nechce, ale je donucen/!!!!
jak si to člověk doma zařídí, takový to má 
ale sestra má dvě děti a vláčí je po městě a po všech akcích co existují …sama a s něma, je neskutečná a má můj obdiv, s kočárkem, 2 dětma na hrad na lampion.průvod, dětský dny vymete všechny v okolí atd.
chce to je chtít a mít vůli, chodí sama a dělá to pro ně…a můžu říct, že ani sousedka co má auto se tak nevěnuje svým dětem jako má sestra
aspon díky ní, budou mít krásné dětství…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.11 19:24
ja musim rict ze muj tata je taky domaci typ, treba ted s mamou k mori nejede - nedela mu to zdravotne dobre, ma nemocne srdce…
ale dokud jsme byli s brachou mali, tak s nama jezdil na dovcu kazdej rok, na vylety, fakt nemuzu rict ze by jsme to poznali, az kdyz jsme byli velky tak uz si jen uziva pohodu doma..
proste ho to nikam netahne, ale zase treba s nasim prcekm na vylety zase chodi…na zviratka a tak…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.11 19:39
Ahoj, mám děti 3 a chodím s nima sama i do zoo i na koupaliště. O víkendu buď pracujem na zahradě nebo na domě nebo bere manžel starší kluky na bazén, bruslení, hory atd. nebo jedem společně někam, ale jen na den, mimino blbě spí doma a ne tak v cizím prostředí… Jak to tak líčíš, tak se vlastně manžel ani moc nezměnil, takže asi nelze čekat, že by se to nějak markantně zlepšilo 
Zkus to s ním probrat. Podle mě se budeš cítit líp, až se vrátíš do práce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.11 21:27
Z Fcb pro pobaveni : 
Slohová práce žáka ZŠ na téma: Moji rodiče. Rodiče se dělí na dvě části: matku a otce. Matka se ještě rozděluje na ženu v domácnosti a v zaměstnání. Doma se potom ještě skládá z manželky, matky, kuchařky, uklízečky, pradleny, zásobovačky, účetní, vychovatelky… ostatní si nepamatuji, ale máma toho umí vyjmenovat víc, jako např. služka, otrok a jiné . Matka se vyznačuje tím, že se zázračně nachází na více místech najednou, umí v jedné chvíli myslet na sto věcí, přičemž deset věcí dělá současně. Vidím na vlastní oči, jak po návratu z práce dá vařit vodu na sporák , zatímco zadělá na buchty. Přitom jí běží pračka, do které chodí vyměňovat prádlo, mně vymýšlí věty oznamovací, tázací a rozkazovací a naší Olinku zkouší z velké násobilky. Ve volném čase stačí i vyžehlit . Že potom přebalí malého Karlíka a udělá mu Sunar s krupicí si ani nevšimnu. Dvě oči mi na to nestačí. Když potom zasedneme k večeři, všechno je připravené na stole, já mám na teplákách zašité nové díry , Olina má umyté vlasy a prádlo visí na balkoně. Potají si mámu prohlížím. Máma má opravdu jen dvě ruce a přece, když přijde domů z práce má v jedné velkou a malou kabelku, v druhé dvě síťovky s nákupem a v třetí… ne, vždyť jsem už povídal, že má jen dvě ruce, ale nese i Karlíka ve fusaku. Otec se neskládá ani nerozděluje. Nachází se v zaměstnání a doma, ale doma ho najdete málokdy. Kromě snídání a večeření, když sedí u stolu, vyskytuje se obyčejně v křesle nebo na gauči a bývá zakrytý novinami. Zanechává po sobě vždy totožné stopy: rozevřené a převrácené noviny a cigaretový popel, někdy i v popelníku. Na rozdíl od mámy, i když má taky dvě ruce, přichází domu s rukama prázdnýma. Jestli umí násobilku nevím, ale psát asi neumí, protože mi ještě žákovskou knížku nikdy nepodepsal. A ani není prozkoumané, proč patří do skupiny rodičů, když na rodičovské sdružení vůbec nechodí. Jak umýt auto ještě nezkoušel Pan učitel povídal, abychom se při psaní tohoto úkolu zamysleli nad prací svých rodičů. Ve škole přidělují žáka, který řádně nepracuje a neučí se, dobrému a snaživému žákovi, aby se od něj něco naučil . Tak si myslím, že při svatbě přidělují muže ženám, aby je ženy něčemu dobrému naučily a měly na ně dobrý vliv. Mojí mámě se to zatím bohužel nepodařilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nikorka
13.7.11 14:26
Myslela jsem si, že můj manžel je největší papuč na světě a vidím, že není.
- Citovat
- Upravit
13.7.11 23:46
Nevím, nevím
Nevím, nevím, jestli té nešťastnici tady pomůže, když jí někdo bude psát, jak on to má zařízené skvěle! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.11 00:10
to ani není nuda
Anonymko, je mi líto co píšeš, mám za sebou podobnou zkušenost. Mám taky manžela pecivála a špatná zpráva je, že se to lety spíš zhoršuje. Myslím, že bys na něj měla dělat mírný, pravidelný a vytrvalý nátlak. Pokud se mu nechce na výlety, může se jim věnovat jinak, může se s nimi doma hrát nebo až budou větší, může s nimi společně něco kutit. Pak zkus vymyslet něco, co by ho aspoň trochu mohlo bavit, a dát mu to příkazem, že tam s vámi musí, nebo bude průser. Třeba pak zjistí, že je to menší otrava než si myslel a bude ho to aspoň chvílemi bavit. Musíš ho k tomu trochu dotlačit, jinak to nepůjde, ale ne nijak agresivně. A taky ty sami si od toho nic neslubuj nebo budeš otrávená.
Určitě je dobře nechat mu děti pravidelně hlídat a vydupat si nějakou pravidelnou činnost, ze které se nejde po 15 min vrátit. Třeba jezdi někam cvičit nebo plavat (tam ani nemůžeš mít u sebe mobil ). Udělal si děti, tak má za ně odpovědnost a musí je hlídat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.11 08:10
Jamijami píše:
Nevím, nevím, jestli té nešťastnici tady pomůže, když jí někdo bude psát, jak on to má zařízené skvěle!
ona se ale ptala jak to chodi jinde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Mluvit jsem s ním zkoušela několikrát a to je jak hučet do dubu.
Mi třeba nevadí že nikam nechodím jenom já sama, třeba někam pařit,diskotéky a tak, nikdy jsem na to moc nebyla,takže v tom problém nemám, s dětma jsem ráda, miluju je, jsem šťastná zas každý okamžik s nima a snažím se aby měli co nejvíc zážitků už od malička. Když to tak vezmu tak se mnou rodiče taky nikam nikdy nechodili, takže nechcu aby děti dopadly stejně. Snažím se podnikat nějaké akce s kamarádkama co mají taky děti zhruba stejně staré, nedávno jsme jeli vláčkem do vedlejšího města, kde jsme měli sraz, šlo se do herny,na oběd,prostě super den,děti nadšené,já sice vyfluslá jak kdybych vylezla na Sněžku,ale bylo to fajn,jenže tohle nejde dělat denně, a kamarádky taky mají svůj program že…
Takže to že nikam nechodím sama mi nevadí,ale když venku vidím ty rodinky tak pěkně pohromadě,tak tohle mě mrzí hodně