Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, prvně by vás měli oba vyšetřit (partner určitě spermio a ty hormonální profil a možná i něco dalšího). U nás má manžel horší výsledky a zatim jsem měla ovitrelle injekci (tu jsem si píchala dle pokynů dr) a pak jsme zkoušeli doma a nic. Můj gyndr. doporučuje iui, tak uvidíme co mi teď doktorka po 2 cyklech řekne. Měla jsem 3 cysty, tak uvidíme jestli jsou pryč. Každopádně bych se iui nebála, partnera spermie vpraví do dělohy a spermie si musí poradit, takže to není miminko ze zkumavky, ale takový “vylepšený sex” jelikož mají kratší cestu.
Jak dlouho se snažíte?
Pokud nejsi smířená s myšlenkou toho že by ti pomohly k otěhotnění tak tam ani nechoď
@Anonymní píše:
Mám na vás prosbu, jsem v tomhle úplně nevzdělaná a jalová, protože jsem trochu doufala, že se naše početí obejde bez návštěvy CAR. Ale asi nás to brzy čeká. Snažila jsem se o tom něco dočíst, jaký je postup, vím, že to je individuální, a že se léčba se pasuje na každého individuálně dle výsledků prvotních vyšetření… ale přesto se chci zeptat - pokud NIC nezjistí, tzn. že ani jeden nejsme neplodní, tak přecházejí rovnou k IUI? A po několika opakováních IUI třeba rovnou IVF? Nebo před IUI a IVF ještě zkoušejí jiné metody, jako léky, hormony…?Mě by totiž zajímalo, zda třeba stačí, že do mě „jen“ něco píchnou, budeme to dál doma zkoušet přirozeně, a pak se teprve uvidí…
Asi tušíte z mého textu, že mám prostě tak nějak „fobii“ z toho, že bychom měli miminko takzvaně ze zkumavky :-/
Záleží kolik ti je, jak moc to spěchá. V CARu udělají zběžná vyšetření, buď se něco najde a pak tlačí na IVF nebo je ukecáš jinak. Z vlastní zkušenosti ti musím říct, že inseminace (v přirozeném cyklus) je úplně v pohodě a není to dítě ze zkumavky, takže to fakt není taková hrůza.
Nevím, jaká máš vyšetření, ale občas někomu špatně vyjde průchodnost vejcovodů. Takový ty páry, co mají ukázkovej spermio a supr ovulační cykly. Je dobrý na to jít před IUI.
To že se na vyšetřeních NIC nezjistí je spíš proto, že se dělají jen ty základní. Idiopatická neplodnost je spíš o tom, že jsou doktoři líní zjišťovat.
Takový základ je mít ovulační cyklus, přiměřenou délku luteální fáze, Normální hmotnost, zdravý jídelníček a přiměřený pohyb. Ten cyklus můžeš sledovat pomocí bazální teploty, pomůže se to časováním a přijít na to, kde je problém. Z teplot se třeba odhadne i špatný fungování štítný žlázy. Štítná je fakt důležitá.
Osobní info - prosím anonym
Přesně tak. Jestli se nic nezjistí a nebudete chtit iui nebo ivf, můžete odejít, nikdo vas tam držet nebude. Můžeš tam nejdříve chodit jen na folikumetrii, řeknou ti, kdy budeš mit ovulaci, doma si můžeš píchnout ovitrelle a zkoušet to doma vesele dále.
Nám kdysi provedli všecky testy a pak jsme to normálně zkonzumovali. Podívejte, dle testů jste oba v naprostém pořádku, takže pokud na to nespechate, klidně tomu můžeme dát dalšího půl roku času a uvidíme. Nebo můžeme začít zvolna, odsledovanim ovulace a časovaným stykem doma. V rozumném caru, pokud vše vyjde ok a netáhne ti na 40, by vás do ničeho nutit neměli. Ale taky je možné, že přijdou na něco, co je snadné přeléčit, třeba já nevím, špatnou štítnou žlázu. Nebo přijdou na katastrofální spermiogeam nebo oba ucpané vejcovody, tam už je pak zbytecne čekat. Ale klidně tam můžete jít jen s cílem nechat se důkladně vyšetřit, jsou tam větší odborníci než velká část řadových gynekologu.
No jo, ty jsi ve fázi, kdy jen samotná představa, že budeš muset jít do CAR, v tobě vyvolává paniku. To je ještě dobrý
Ty doufas, že vám nic nezjistí a že jste zdraví. Páry, které se snaží dlouhodobě, pak paradoxně doufají, že jim doktoři něco najdou, aby věděly, v čem je zakopaný pes a že se na to může zaměřit léčba a třeba konečně uspejou…
Ale samozřejmě ti přeju, aby se vám zadařilo přirozeně. Vypsali ti tady, že cest je řada, není hned IUI a IVF. Celé to stojí a padá na vás, takže můžete cokoliv odmítnout, v solidních CARech by vás neměli do ničeho tlačit, samozřejmě někteří doktoři rádi straší, ale někdy to svoje opodstatnění má. Jo a IUI je úplná pohoda, nevím, co v tomto případě řešíš. To jen nepatrně pomahate náhodě a přírodě. Kolik ti je? Věk hraje zásadní roli.
@Giovanna1 píše:
No jo, ty jsi ve fázi, kdy jen samotná představa, že budeš muset jít do CAR, v tobě vyvolává paniku. To je ještě dobrýTy doufas, že vám nic nezjistí a že jste zdraví. Páry, které se snaží dlouhodobě, pak paradoxně doufají, že jim doktoři něco najdou, aby věděly, v čem je zakopaný pes a že se na to může zaměřit léčba a třeba konečně uspejou…
Ale samozřejmě ti přeju, aby se vám zadařilo přirozeně. Vypsali ti tady, že cest je řada, není hned IUI a IVF. Celé to stojí a padá na vás, takže můžete cokoliv odmítnout, v solidních CARech by vás neměli do ničeho tlačit, samozřejmě někteří doktoři rádi straší, ale někdy to svoje opodstatnění má. Jo a IUI je úplná pohoda, nevím, co v tomto případě řešíš. To jen nepatrně pomahate náhodě a přírodě. Kolik ti je? Věk hraje zásadní roli.
Přesně tak. Ono je lepší, když najdou problém a může se to nějak řešit
Dozvědět se, že jste úplně zdraví a přesto nemůžete třeba 3 roky otěhotnět není zrovna příjemné. ![]()
S takovou „fobií“ do CARu ani nechoď. Pokud byste byli oba zdraví, tak byste o CARu asi nemuseli ani uvažovat, ne?
Nikdo vám tam nic nutit nebude, začíná se většinou s IUI, pokud neklapne třeba 3× po sobě, začíná se zvažovat IVF. V mezičase se dělají všechna možná vyšetření. A někdy se až při IVF přijde na to, v čem je zakopaný pes (tak jsem to měla já).
Po 4 letech v CARu a 4 IVF můžu říct, že nějaká fobie je to poslední, co mě trápilo a jsem mega šťastná, že máme dítě alespoň z té zkumavky.
Ano, můžeš být v klidu. Nám taky udělali všechny možné testy, našly problém a po dvouměsíční léčbě nám řekli ať se snažíme Doma a za 14 dni sem měla pozitivní test. ![]()
Mám na vás prosbu, jsem v tomhle úplně nevzdělaná a jalová, protože jsem trochu doufala, že se naše početí obejde bez návštěvy CAR. Ale asi nás to brzy čeká. Snažila jsem se o tom něco dočíst, jaký je postup, vím, že to je individuální, a že se léčba se pasuje na každého individuálně dle výsledků prvotních vyšetření… ale přesto se chci zeptat - pokud NIC nezjistí, tzn. že ani jeden nejsme neplodní, tak přecházejí rovnou k IUI? A po několika opakováních IUI třeba rovnou IVF? Nebo před IUI a IVF ještě zkoušejí jiné metody, jako léky, hormony…?
Mě by totiž zajímalo, zda třeba stačí, že do mě „jen“ něco píchnou, budeme to dál doma zkoušet přirozeně, a pak se teprve uvidí…
Asi tušíte z mého textu, že mám prostě tak nějak „fobii“ z toho, že bychom měli miminko takzvaně ze zkumavky :-/