Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Sigiseed píše:
Poslední komentář ode mě.
Smysl života, no tak to ano. Bludy jsou fajn.Normální lidi mají v hlavě rozum, a ti ostatní se musí řídit tím, co jim nablábolí někdo jiný.
To jsou bezva mantinely.
Asi jako radit hrochovi, aby se vyválel ve vodě.
Fakt super.
Takže jakýkoliv věřící vědec či jiný člověk ten rozum v hlavě nemá? Zajímavý názor. ![]()
@cheekymonkey já jsem se nechal exkomunikovat z katolické cirkve. Bylo to zajímavý proces, bez toho však vystoupit oficiálně bohužel nelze.
@Sigiseed náboženství není blud. Je to způsob jak docílit finančního zisku a politické moci.
Nechci působit jako zhrzený exkatolik, ale pokud by jste někdo měl zájem odpadnout od církve ( exkomunikace) rád pomohu.
@Aragus píše: Více
Mám otázku. Křesťankou nejsem, ani jsem nikdy nebyla. Když někdo nechá pokřtít dítě v katolickém kostele (víme, že dnes se to dělá i z důvodu, aby rodiče byli zajímaví, přestože jim víra nic neříká), tak dokud neprojde v dětství pokřtěný tímto procesem, tak je někde stále veden jako katolík, přestože sám sebe za věřícího v dospělosti nepovažuje? Co to má vůbec za smysl. ![]()
@Yasmina21
funguje to následujícím způsobem. V katolické církvi se stává člověk křesťanem tím, že absolvuje křest. Tento křest bývá zpravidla proveden u dětí, které se nemohou nijak bránit a projevit nesouhlas. Po provedení křtu je proveden zápis do křestní knihy a dotyčný je oficiálně členem katolické církve. Tohoto křtu se nedá nijak vzdát, a to bez ohledu na to, zda dotyčný v dospělosti křesťanství praktikuje (je věřící) či nikoliv.
Pokud dotyčný není v dospělosti věřící, církev jej stále eviduje jako věřícího, byť nepraktikujícího. Pokud se však dotyčný rozhodne z církve oficiálně vystoupit, musí proběhnout jisté úkony, které zahrnují podání žádosti, schůzku z knězem, „udání z hříchů jako např. schizma, apostaze či hereze“ a následné schválení exkomunikaci církevnímu úřady. Poté dojde k zápisu v křestní knize, že dotyčný projevil vůli být exkomunikován. Tento proces trval v mém případě 3/4 roku.
Dále je nutné zmínit, že stát ČR neeviduje v evidenci obyvatel náboženské vyznání dotyčného člověka (jak je tomu v arabských zemí). Jednou za 10 let se probíhá sčítání lidu, ve kterém se lidé vyjadřují ke své víře, a to na základě svého přesvědčení. Jde pouze o statický údaj, který s církevními statistikami jako takovými, nemá nic společného.
Závěrem bych položil otázku, zda je etické provádět křty dětí, neboť je tímto dotyčnému sebrána svobodná volba náboženského vyznání.
@Aragus Děkuji za odpověď. Ano, ohledně sčítání lidu a tak vím. Netušila jsem, že je to takto zdlouhavý proces. Souhlasím, že náboženskou příslušnost či ateismus si volí v dospělosti každý sám, podle své víry (buď v Boha věří nebo ne). Nějaký proces, jako křest v dětství mi připadá vůči víře už stejně dávno neplatný. K čemu by to Bohu bylo? Nesmysl.
@Yasmina21 ona je to spíš snaha církve si ovečky udržet. Pokud by na to nalétli právníci, byl by ten proces byl nejspíše mnohem kratší.