Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Okolí mě nutí pít alkohol
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.8.22 14:31
To okolí nechápu. Nic si obhajovat nemusíš, prostě nepiju, nazdar. Zkus si to tolik nebrat, ohraď se razantně, řekni, ať si už konečně zvyknou a čau.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
31.8.22 14:33
Tvoje rodina je divná. Jejich netolerance k čemukoli odlišnému a absolutní nezájem o tvé pocity a preference se vztahují jen k této oblasti nebo celkově?
Není to normální. I sebevetsi tupec většinou před opakovaným ne kapituluje.
Jste rodina alkoholiků nebo jen buranu?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.8.22 14:40
@Svetluska55
Tipla bych si spíš to druhé. Nicméně je to spíše otázka širší rodiny jako je strýc, teta, prastrýc, bratranci mé mamky. Vídám je párkrát do roka, takže svůj soukromý život s nimi nerozebírám. Moji rodiče tohle vůbec neřeší, ale bohužel se mě nikdy nezastanou, jen nad tím mávnou rukou a řeknou, ať si to tak neberu. 
- Citovat
- Upravit
31.8.22 14:40
Tak to vezmi a chrstni za sebe - že to je tradiční přípitek abstinentů na zdraví. Ono je to přejde. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.22 14:41
Ne nejsi divná! Nechutná ti alkohol, nebo máš jiné důvody proč nepiješ a je to samozřejmě naprosto v pořádku. Okolí a rodina nemá v nejmenším právo tě do alkoholu nutit nebo ti nadávat!!! Jako ještě pochopím takové ty řeči “no jo ty máš suchej celej rok” případně “já ti naleju jenom malinko v tom není skoro žádný alkohol”… někdo si je bohužel neodpustí.
Ale tohle je těžce za hranicí. Ani se ti nedivím, že se ti na rodinné oslavy nechce jezdit. Na tvém místě bych taky nejezdila. Když nestojí o mě samotnou, ale pouze o dalšího popíječe!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.22 14:42
Nechápu a nestává se mi to. U nás je vždy na každé oslavě někdo, kdo nepije, např. řídí, druhý den brzy vstává nebo prostě jen nechce kvůli zdraví, dietě, že mu to nechutná, nemá zrovna chuť atd. Nebo i úplní abstinenti. Nikdo to neřeší, respektujeme to úplně normálně. Pokud nechceš nic vysvětlovat, prostě přijeď autem a pak zase odjeď, to je snad celkem neprůstřelný argument.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.22 14:45
To je teda hrůza, takováhle rodina… Já teda taky (téměř) nepiju, ale naštěstí tohle jsem nikdy nezažila aby mi někdo lil slivovici do krku.. Tohle si přece nemůžou dovolit. Kašli na ně, trvej si na svém a pokud to nebudou schopni akceptovat, tak bych asi na ty rodinné oslavy fakt přestala chodit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.8.22 14:48
@Anonymní píše:
Zdravím, už velice dlouho dobu jsem zoufalá ze svého okolí (zvlášť rodina, ale i kolegové, přátelé), které nedokáže respektovat moje rozhodnutí. O víkendu jsme byli na rodinné oslavě, což byla pro mě poslední kapka a musím se zeptat, jestli jsem vážně tak divná, jak mi neustále dávají najevo nebo zkrátka už mi z nich hrabe. Věc se má tak, že vůbec nepiji alkohol (pivo, víno, tvrdé), hrozně mi vadí ta pachuť, pivo mi přijde neskutečně hořké, z vína mě pálí žáha a tvrdý mi smrdí jako obyčejný líh. Jediné, co si občas dám (max. 2 do roka třeba na narozeniny nebo podobně) jsou míchané drinky, kde ta chuť alkoholu není tolik cítit, ale to vážně výjimečně. Problém je v tom, že mé okolí, zvláště rodina tohle už léta není schopna pochopit ani akceptovat. Na každé oslavě mi nutí domácí slivovici, „luxusní“ skotskou whisky atd. a já jim pokaždé opakuji to samé: Nepiju, díky. Ale místo toho, aby to pochopili, tak se urazí a začnou mi dá se říct nadávat, že si hraju na velkou fajnovku atd. Žoviální prastrýc mi jednou doslova nalil do krku slivovici a pak se hrozně divil, když jsem se ohradila, co si to dovoluje. O víkendu měla moje mamka narozeniny a bylo to samé zase dokola (blbé kecy, dobírání atd.). Samozřejmě to vztahy v rodině pošramotí, na oslavy se mi logicky už jezdit nechce (z předposlední jsem se vymluvila na nemoc) a obecně mě prostě nebaví být terčem posměchu a muset se pořád neustále obhajovat. Přijde mi, jakoby mě ostatní vinili za to, že mám své hranice, které chci dodržet a oni mají potřebu mě překecávat pořád dokola. Díky tomu všemu si přijdu jako bych byla nějaký mimozemšťan, protože je vlastně nenormální nepít.Má to někdo z vás podobně? Případně jak jste si dokázali sami sebe obhájit? Díky.
Bud v klidu, u nas jsem ja s tatou jedina kdo pije, segra nepije vubec, mama taky ne, a moje schizofrenicka taky ne..takze pivko k obedu a pripitk sana mame jen my dva..tvrdy neexistuje, a vino temer tez ne, to jen tata..
- Citovat
- Upravit
31.8.22 14:49
To je des bes, tomu stryci, ktery ti nalil slivovici do krku, bych pozvracela cele telo…stejne si neumim predstavit, jak ti ji tam lil? Jako vylozene drzel otevrena usta? Normalne bych kecy ignorovala nebo rekla, ze jsem muslimka, at maji radost 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.22 14:50
Divná nejsi, já alkohol nemusim. Maximálně jako přípitek třeba na silvestra, ale to už taky dlouho nebylo, páč ho slavím s dětmi, ale třeba přiťuknout si na silvestra v práci a pak jít domu, to bych neměla problém. Naštěstí moje okolí toto vždy respektovalo, takže i když jsem s nimi šla posedět, tak já si dala třeba točenou kofolu nebo maximálně nealko pivo ochucené. Důležité je si stát za svým a nenechat se nikam tlačit. Takže pokud budu někde a budou mě tlačit, seberu se a odejdu. Pokud to bude třeba v práci, tak prostě řeknu, že během směny nepiju a po ní nemám čas na takové věci. A přátelé, kteří nerespektují něco takového, bych nenazývala přáteli. Prostě já bych byla schopná odejít i z oslavy rodičů pokud by mě nutili pít. A pokud by mi pak dávali najevo, že jsem zkazila oslavu odchodem, tak bych jim dala jasně najevo, že kdyby respektovali, že nepiju, tak nemám potřebu odcházet, takže oslavu si pokazili sami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.22 14:51
Tu luxusní skotskou whisky strašně oceníš, viď. 
Mrzí mě, že máš tak natvrdlé příbuzné. Vždyť je toho chlastu pro tebe i škoda, když ti to nechutná. Nemyslím tím nic zlého, ale nechápu, že to nechápou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.22 14:52
@Anonymní píše:
Zdravím, už velice dlouho dobu jsem zoufalá ze svého okolí (zvlášť rodina, ale i kolegové, přátelé), které nedokáže respektovat moje rozhodnutí. O víkendu jsme byli na rodinné oslavě, což byla pro mě poslední kapka a musím se zeptat, jestli jsem vážně tak divná, jak mi neustále dávají najevo nebo zkrátka už mi z nich hrabe. Věc se má tak, že vůbec nepiji alkohol (pivo, víno, tvrdé), hrozně mi vadí ta pachuť, pivo mi přijde neskutečně hořké, z vína mě pálí žáha a tvrdý mi smrdí jako obyčejný líh. Jediné, co si občas dám (max. 2 do roka třeba na narozeniny nebo podobně) jsou míchané drinky, kde ta chuť alkoholu není tolik cítit, ale to vážně výjimečně. Problém je v tom, že mé okolí, zvláště rodina tohle už léta není schopna pochopit ani akceptovat. Na každé oslavě mi nutí domácí slivovici, „luxusní“ skotskou whisky atd. a já jim pokaždé opakuji to samé: Nepiju, díky. Ale místo toho, aby to pochopili, tak se urazí a začnou mi dá se říct nadávat, že si hraju na velkou fajnovku atd. Žoviální prastrýc mi jednou doslova nalil do krku slivovici a pak se hrozně divil, když jsem se ohradila, co si to dovoluje. O víkendu měla moje mamka narozeniny a bylo to samé zase dokola (blbé kecy, dobírání atd.). Samozřejmě to vztahy v rodině pošramotí, na oslavy se mi logicky už jezdit nechce (z předposlední jsem se vymluvila na nemoc) a obecně mě prostě nebaví být terčem posměchu a muset se pořád neustále obhajovat. Přijde mi, jakoby mě ostatní vinili za to, že mám své hranice, které chci dodržet a oni mají potřebu mě překecávat pořád dokola. Díky tomu všemu si přijdu jako bych byla nějaký mimozemšťan, protože je vlastně nenormální nepít.
Mám vyvdanou rodinu na Moravě a taky se tam furt nuti pití. V průběhu vecera se několikrát zeptají. Když jsem byla tehotna, tak úvod : tobě nenabizim, ale kdyby jsi chtěla je tam… 
to same s kávou. Prekavapana jihlavanka je pro me fakt hranice, kam me nikdo nedostane. Ani nevim kolikrát jsme jim s manželem řekli, ze FAKT tohle pit nebudeme. Máme tam presovac, přivezeme si vždy čerstve namletou, děláme podle sebe a stejne každý den po obědě slyším ‘das si kávu?’ Tvl jsme spolu přes 15 let, jezdíme tam cca 10× za rok na víkend takže nechapu co na tom nechápou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.22 14:56
@Anonymní píše:
@Svetluska55
Tipla bych si spíš to druhé. Nicméně je to spíše otázka širší rodiny jako je strýc, teta, prastrýc, bratranci mé mamky. Vídám je párkrát do roka, takže svůj soukromý život s nimi nerozebírám. Moji rodiče tohle vůbec neřeší, ale bohužel se mě nikdy nezastanou, jen nad tím mávnou rukou a řeknou, ať si to tak neberu.
Při vší úctě - proč by se tě měla zastávat maminka s tatínkem? Jsi snad malé dítě?
To je tvůj problém, že dovolíš někomu se k tobě takto chovat… na to, aby ti někdo „nalil slivovici do krku“, se tě musel fyzicky dotknout, proti tvé vůli tě držet… připadá ti normální, nechat se sebou někoho takto zacházet? A co víc, i nadále se s takovým člověkem stýkat?
Nechápu vůbec, z jakého důvodu udržuješ pravidelný kontakt s lidmi, kteří vůči tobě projevují takovou neúctu, nerespekt… ještě by to člověk dokázal nějak lidsky pochopit, kdyby se jednalo o vlastní rodiče, ale u někoho v podstatě cizího, s nímž nemáš vlastně nic společného…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím, už velice dlouho dobu jsem zoufalá ze svého okolí (zvlášť rodina, ale i kolegové, přátelé), které nedokáže respektovat moje rozhodnutí. O víkendu jsme byli na rodinné oslavě, což byla pro mě poslední kapka a musím se zeptat, jestli jsem vážně tak divná, jak mi neustále dávají najevo nebo zkrátka už mi z nich hrabe. Věc se má tak, že vůbec nepiji alkohol (pivo, víno, tvrdé), hrozně mi vadí ta pachuť, pivo mi přijde neskutečně hořké, z vína mě pálí žáha a tvrdý mi smrdí jako obyčejný líh. Jediné, co si občas dám (max. 2 do roka třeba na narozeniny nebo podobně) jsou míchané drinky, kde ta chuť alkoholu není tolik cítit, ale to vážně výjimečně. Problém je v tom, že mé okolí, zvláště rodina tohle už léta není schopna pochopit ani akceptovat. Na každé oslavě mi nutí domácí slivovici, „luxusní“ skotskou whisky atd. a já jim pokaždé opakuji to samé: Nepiju, díky. Ale místo toho, aby to pochopili, tak se urazí a začnou mi dá se říct nadávat, že si hraju na velkou fajnovku atd. Žoviální prastrýc mi jednou doslova nalil do krku slivovici a pak se hrozně divil, když jsem se ohradila, co si to dovoluje. O víkendu měla moje mamka narozeniny a bylo to samé zase dokola (blbé kecy, dobírání atd.). Samozřejmě to vztahy v rodině pošramotí, na oslavy se mi logicky už jezdit nechce (z předposlední jsem se vymluvila na nemoc) a obecně mě prostě nebaví být terčem posměchu a muset se pořád neustále obhajovat. Přijde mi, jakoby mě ostatní vinili za to, že mám své hranice, které chci dodržet a oni mají potřebu mě překecávat pořád dokola. Díky tomu všemu si přijdu jako bych byla nějaký mimozemšťan, protože je vlastně nenormální nepít.
Má to někdo z vás podobně? Případně jak jste si dokázali sami sebe obhájit? Díky.