Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Omylem jsem plácla syna po zádech :(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.2.22 13:38
@Jolka86 píše:
Podle nich ano, my co nebijeme, neplácáme jsme divné podle nich. Ony jsou nejlepší.
Tak to prrr! Naopak, komentáře nás, které občas dítě plácneme, tu byly až jako reakce na to pobouřené slepičí kvokání, jak se děti prostě NIKDY NESMÍ MLÁTIT 
Nikdo neříká, že jste divné. Naopak, pokud vám to v dlouhodobém horizontu funguje, je to super! Ale neodsuzujte rodiče, kteří to mají jinak. Nikdo nepodporuje týrání dětí probůh. Na mou dceru by třeba to tvoje „zvýšení hlasu“ působilo z pohledu „traumatu“ mnohem víc, než jedna na prdku. Nesnáší, když na ní někdo křičí, sekne se, rozbrečí se a není s ní řeč 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 14:36
@Alušáček píše:
Takže rodič co placa, není na dítě naštvanej a ten co neplaca je naštvanej. Moc té tvoji logice nerozumím, mě rodiče nebili, dokonce mě ani jinak netrestali, nebývalo u nás dusno. Když bylo něco špatně dostala jsem maximálně vynadáno, tím to skončilo. Já svoje děti taky nebiju ani neplacam, kupodivu jsme všichni normální a vychování.
Je to docela jednoduchý, nemůžu za to, že tomu nerozumíš 
Co říkali spolužáci, kteří na zadek dostávali, tak ne, u nich pak rodiče už nebyli naštvaní. U nich to bylo vyřešeno. A jak jsem psala, kdyby ses zeptala mých rodičů, tak by ti teď taky s naprostou jistotou řekli, že nebývali naštvaní. No bývali. Vím to já i sourozenec. Možná podvědomě, ale byli. A bylo to pro mne mnohem nepříjemnější a horší než nějaký plácnutí. Pokud dítě udělá něco špatného, je přirozený, že na to následuje nějaká negativní reakce od rodiče. Pokud ne, je to špatně, protože pak dítě samozřejmě nepozná hranice. A já si osobně myslim, že valná většina těch negativních reakcí a trestů je pro dítě mnohem horší než nějaký plácnutí. Ale mluvim o plácnutí, ne mlácení!
A je otázka, když někdo řekne, že je normální a vychovaný, jestli si to myslí i okolí. Protože nerozlišovat plácnutí vs. mlácení a hystericky to plácnutí nazývat mlácenim (nemyslim konkrétně tebe), mně třeba normální nepřijde. A to, že moje výchova je o.k.mi potvrzuje vzorek dětí v okolí (kamarádi, známý, škola), kdy normálně se chovající děti jsou z rodin, kde kolem plácnutí nepanuje žádná hysterie. Zato pár těch výkvětů ve škole, kde rodiče by se dítka ani pírkem nedotkli 
Jako oni jejich rodiče si myslej, jak jsou v pohodě a vychovaní, takové „osobnosti“, co „občas“ zazloběj, to jen pro okolí to jsou spratci za trest.
A poslední věc - nikdo nenabádá k plácání, na každé dítě funguje něco jiného, ale ta hysterie o tom, že se na dítě nesmí sáhnout je dost na hlavu. A hlavně mě zaráží ta drzost dotyčných to vydávat za nějakou skutečnost, že je to tak lepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 16:45
@e-Surfařka No tak já jsem asi divná, ale jsem ráda, že mě rodiče, nebili, nebo neplacali jak ty říkáš. Zeptala jsem svých dcer jestli jim chybí, že nedostaly na zadek(jedna už je dospělá) tak prý nechybí 
Osobně neznám cloveka který by byl v klidu v chvíli kdy dítě placa, naopak je v tu dobu vytoceny na nejvyšší míru. Takže je naštvaný a nepřejde ho to mávnutím kouzelného proutku. Mě prostě moje děti nikdy nevytocily natolik abych musela pouzit nasili, je mi to naprosto cizí. A ne není to tak, že bych místo tělesného trestu byla víc naštvaná a nepříjemná, tak to nefunguje. Pro tebe jsou jen dvě možnosti, narezat, nebo být na dítě hodiny naštvaná, u nás nepotřebujeme ani jednu z těchto variant.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 17:15
@Alušáček Tak to jsi ale dětem tu otázku položila úplně blbě, tam je jejich odpověď logická. Nebo co jsi čekala za odpověď? Já taky s klidem můžu říct, že mi žádný plácnutí přes zadek nechybí. Proč by mi mělo chybět? Kdyby ses ale zeptala, jestli bych radši přes zadek, nebo aby rodiče byli naštvaní, okamžitě bych brala ten zadek. Což ale vůbec neznamená, že mi to plácnutí chybí. Maličko logiky by to chtělo. A jak jsem psala, moji rodiče by taky stoprocentně tvrdili, že naštvaní nebývali. Stejně jako u té kamarádky. No a u té spolužačky, co máma hoďku až dvě brečela zamčená v koupelně? Ale kdeže nějakej psycho teror, vždyť si tam jen tak soukromě poplakala, aby spláchla smutek. Že spolužačka byla na prášky, když jí 2 hoďky slyšela přes dveře vzlykat, no hlavně, že se jí ani nedotkla, to je správná mamča, ne? A jo, z toho, co spolužáci říkali, žádný naštvání PO plácnutí nenásledovalo. Přijde mi to tak i logický, zákon akce a reakce, obojí proběhlo.
Fakt nevim, co můžou mít za problém lidi, co nedokážou rozlišit plácnutí a nařezání 
Ale je to přesně o tom překrucování. Jen dvě možnosti tu ve skutečnosti asi vidíte vy, já jich vidim mnohem víc. A třeba mlácení ve variantách výchovy fakt nemam. Já vidim škálu x trestů/reakcí na špatný chování dítěte (a jak říkam, mlácení mezi něma neni). Žádná reakce taky ne, pokud by rodič skutečně nereagoval nijak, dítě by nemělo hranice (= v budoucnu spratek), ale častější spíš je, že si rodič tu reakci (nejčastěj asi naštvání) ani sám nepřipouští. Na rozdíl od vás vidim škálu mnohem širší - vysvětlování, zákazy, vynadání, dusno, plácnutí, naštvání, nemluvení, brzká večerka atd. atd. A to plácnutí přes zadek je z těch variant PRO DÍTĚ podle mne jedno z těch nejmíň škodlivých. Nebo pro mne by teda bylo. Podle Klimeše a našeho přednášejícího psychologa taky. Kde jste přišli k tomu patentu na rozum, abyste hodnotili, jaká výchova je správná? Když minimálně část odborníků má názor jinej? Ono je podle mne úplně v pořádku, že někdo při výchově dítě plácne a někdo ne - záleží na dítěti a situacích. Ale co není v pořádku, je hysterický ječení o tom, že každý plácnutí je mlácení a že ty bez plácnutí vychovávaj správně. Mně přijde naprosto o. k., když dítě přes zadek nikdy plácnutý neni. Ale nepřijde mi o. k., když dítě plácnutý neni, protože jeho matka je přemoudřelá hysterka, která nedokáže odlišit plácnutí od mlácení. Zrovna tyhle matky totiž často maj děti, který jsou pro všechny kolem vyloženě na ránu a otravný jak hmyz, jen jejich matinky je maj za osobnost.
Příspěvek upraven 22.02.22 v 17:54
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 17:52
@e-Surfařka Ty píšeš jako mé asertivnější já 
Naprosto souzním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 18:03
@unuděná píše:
@e-Surfařka Ty píšeš jako mé asertivnější já
Děkuju, jsem ráda, že to někdo vidí stejně, já to tu ještě určitě schytam 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 18:18
@e-Surfařka píše:
Děkuju, jsem ráda, že to někdo vidí stejně, já to tu ještě určitě schytam
Já prostě nemám ráda extrémy. Takže stejně jako mi vadí, když někdo děti skutečně bije (a ano, už jsem byla taky svědkem takové facky, že jsem se bála o zdraví dítěte 
), tak mi vadí „nechávat děti růst jako kůly v plotě“ a vadí mi i extrémní hysterie kolem občasného plácnutí. Samozřejmě netušíme, jak zde zakladatelka dítě mydlí nebo ne, takže pochopím narážky na to, že je to zbytečné a ať přemýšlí nad jiným způsobem výchovy, ale co se tu zase strhlo… To aby se pak člověk na veřejnosti bál jen křivě na své dítě podívat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 18:24
@e-Surfařka Tak ty sama jsi psala, že by jsi raději dostala na zadek, než naštvané rodiče a já ti odpovídám, že já jsem nezažila ani jedno. U nás se všechno vyjasnilo o hned a jelo se dal.. Ja i pochopím, když někomu ujedou nervy a dítě v nějaké hodně vypjaté situaci pleskne, většinou ale ten dotyčný když se uklidni přemýšlí, jestli to nešlo jinak. Nikdo snad není rád a neříká si jak je super rodič když svoje dítě bije. Nebo jo? Jinak mě osobně je fuk jak si kdo děti vychovává, já už nemám děti úplně malinké a plody výchovy už sklízím a jsem ráda, že jsem se řídila svým mateřským instiktem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 18:27
@unuděná píše:
Já prostě nemám ráda extrémy. Takže stejně jako mi vadí, když někdo děti skutečně bije (a ano, už jsem byla taky svědkem takové facky, že jsem se bála o zdraví dítěte
To je úplně přesný. Já taky vůbec nechápu, jak někdo může dítě třískat vařečkou, páskem, rákoskou nebo čímkoliv, nebo je mydlit po hlavě (což je teda i podle Klimeše pohlavek o. k.). A asi i proto mě pak rozčiluje, když některé hysterky vydávaj plácnutí za mlácení (když v tom přece člověk, kterej je sám psychicky o. k.musí vidět diametrální rozdíl) a tvářej se, jaký to jsou odbornice přes výchovu. A ještě víc na pováženou je to v souvislosti, že ti největší a najzákeřnější spratci v kolektivu maj zásadně nějakou takovou matku, která kolem svého sígra chodí po špičkách a bojí se ho vychovávat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Capelucia
22.2.22 18:33
Podle mě střelit 18m prcku takovou sílou, až mu přes oblečení ostane odtisk, to je už dávno za jakýmkoliv „plácnutím“.
- Citovat
- Upravit
22.2.22 18:34
@Alušáček píše:
@e-Surfařka Tak ty sama jsi psala, že by jsi raději dostala na zadek, než naštvané rodiče a já ti odpovídám, že já jsem nezažila ani jedno. U nás se všechno vyjasnilo o hned a jelo se dal.. Ja i pochopím, když někomu ujedou nervy a dítě v nějaké hodně vypjaté situaci pleskne, většinou ale ten dotyčný když se uklidni přemýšlí, jestli to nešlo jinak. Nikdo snad není rád a neříká si jak je super rodič když svoje dítě bije. Nebo jo? Jinak mě osobně je fuk jak si kdo děti vychovává, já už nemám děti úplně malinké a plody výchovy už sklízím a jsem ráda, že jsem se řídila svým mateřským instiktem.
Tak a tohle je právě přesně to, co výchovné není. Respektive takovou reakcí učíš dítě jenom to, že jsi taky člověk, kterému občas ujedou nervy a je v pořádku to takhle ventilovat. To ale není výchova a je na místě se pak dítěti omluvit.
Výchovné plácnutí je promyšlený čin, který následuje po sérii stupňujících se jiných zákazů. Příklad: dítě leze na okenní parapet. Nejprve ho sundáš, vysvětlíš, že tam lézt nemůže, protože bla bla bla. Za chvíli tam leze znovu, upozorníš ho důrazněji, zamračíš se. Leze tam potřetí, sundáš ho, důrazně vynadáš, odvedeš do jiné místnosti a dáš mu něco na kreslení. Chvíli je klid a zrovna v momentě, kdy jdeš na toaletu, vidíš periferně, že dítě se tam zase krade a sápe se po zácloně. Jakékoli další vysvětlování a odvádění pozornosti by nebylo k ničemu, jelikož na dítě nezabralo třikrát, těžko zabere potřetí. Takže co uděláš? Pokud jsi nikdy nezažila, že by tvé děti neuposlechly výzvu, pak jsi šťastný člověk. Ale upřímně, nemyslím, že je to zásluha tvé výchovy. Spíš fakt, že máš dítě s „rozumnou“ náturou. Taky jedno takové mám, jak jsem psala. Jeho výchova byla spíš „nevýchovou“, opravdu s ním šlo odmalička mluvit jako se sobě rovným. Většina dětí ale taková prostě není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 18:35
@Capelucia píše:
Podle mě střelit 18m prcku takovou sílou, až mu přes oblečení ostane odtisk, to je už dávno za jakýmkoliv „plácnutím“.
Přes plenku by to téměř necítil
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 18:39
@unuděná Podle bití není výchovné nikdy, ale to je můj názor, kazdy ať si dělá co chce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 18:40
@Alušáček píše:
@unuděná Podle bití není výchovné nikdy, ale to je můj názor, kazdy ať si dělá co chce.
Bití skutečně výchovné není, to nerozporuju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 18:42
@Alušáček píše:
@e-Surfařka Tak ty sama jsi psala, že by jsi raději dostala na zadek, než naštvané rodiče a já ti odpovídám, že já jsem nezažila ani jedno. U nás se všechno vyjasnilo o hned a jelo se dal.. Ja i pochopím, když někomu ujedou nervy a dítě v nějaké hodně vypjaté situaci pleskne, většinou ale ten dotyčný když se uklidni přemýšlí, jestli to nešlo jinak. Nikdo snad není rád a neříká si jak je super rodič když svoje dítě bije. Nebo jo? Jinak mě osobně je fuk jak si kdo děti vychovává, já už nemám děti úplně malinké a plody výchovy už sklízím a jsem ráda, že jsem se řídila svým mateřským instiktem.
No ale to je přece úplně normální, že rodič z udělení trestu nepociťuje nějakou radost, ne? U nás se tresty naštěstí moc používat nemusí, ale když už, tak nejčastěj (tak jednou za 3 měsíce?), je to zabavení telefonu, tabletu, zákaz televize, dřívější večerka. A radost fakt nemam ani z jednoho z toho. A ne, nevyhodnocuju zpětně, jestli jsem to měla udělat jinak. V tu chvíli mi prostě přišlo nejlepší řešení, co jsem zvolila. A nemá cenu se v tom nějak babrat. Ono je i věc názoru, co je nejlepší. A jak říkam, je mi fuk, jak kdo vychovává, ale nesnášim hysterky, co si myslej, že můžou určovat, jaká výchova je správná a nerozeznaj plácnutí od mlácení (pro mne naprosto nepochopitelný - pak to nemá vypadat tak, že okolí někde nezaregistruje týrání dětí, když kdejaký ma.gor mluví o plácnutí přes zadek jako o mlácení - jak má pak někdo odlišit, kdy se skutečně něco špatného děje). Nejhorší na tom je, že tyhle hysterický matky, co se bojej vychovávat vlastní dítě, maj pak často spratky, co ubližojou okolí. Ale to je už nepálí, že jo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
