Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
Ach jo
je to moc smutne, take se toho strasne bojim, ale jak pisou holky: treba je to pro vas vsechny dobre varovani a nahrazeni neceho horsiho, co se mohlo stat. Takhle mu uz mnohem snadneji vysvetlis nebezpeci.
Drz se maminko, zkus si odpustit - byla to nehoda. A uz vzdy pospichej pomalu.
Ja jsem si „zalila caj“ na nart v ponozce, kdyz malickymu bylo kolem 3 mesicu. Take vim, ze se chladit ma co nejdyl. I kdyz po 2 hodinach jsem vyndala nohu ze studene vody, tak jsem nemohla popadnout dech, celou noc mi menili studene ledove obklady a az dalsi odpoledne jsem mohla doslapnout na nohu bez nej.
Moje nocni mura. ![]()
Ja se snazim davat bacha, ale jak je dcera hodny dite, tak polevuju, ale uz taky vymysli skopiciny.
U nas je na hais hodne opatrna, ale nekdy fakt blbne, nebo se vzteka a jak clovek pospicha je to hned.
Neboj, to bude dobry. Vim jak se citis, me se dcera bimkla pri sprchovani do hlavy, uklozla ve vane, vztekala se, a podjely ji nohy, ja blbec tam nelala protiskluzovyho krokodyla, vycitala jsem si to teda pekne.
Bude to v tobě ještě asi dlouho.
Po klukovi se v jeho 8mi měs ohnal pes a měl v jednu chvíli celou jeho hlavu ve své hubě.
Nic se naštěstí nestalo, na hlavičce měl 4 škrábanečky od zubů, které ani nebyly do krve.
Na pohotovost jsem s ním samozřejmě jela, byla jsem vyplašená k smrti.
A ač zapřisáhlá pejskařka, jsem od té doby nemohla žádného většího psa u svého kluka vidět. Dělalo se mi fyzicky špatně- zrychlil se mi tep, přestávala jsem slyšet a měla černo před očima. Teď po 3letech se to trochu zlepšilo, ale mám ten okamžik pořád před očima a větší psy pořád ještě nerozdýchávám
Příspěvek upraven 25.08.12 v 22:09
Üž mi právě plakat nejde, jak jsem to v sobě tolik potlačovala…Chtělo se mi plakat a chvílema i omdlít, ale věděla jsem že nemůžu, malý by to nechápal…ale ono se to někdy spustí, třeba při jiné příležitosti. Zakl.
@Anonymní píše: Üž mi právě plakat nejde, jak jsem to v sobě tolik potlačovala…Chtělo se mi plakat a chvílema i omdlít, ale věděla jsem že nemůžu, malý by to nechápal…ale ono se to někdy spustí, třeba při jiné příležitosti. Zakl.
neboj bude líp!!!Já znám matku co polila své dítě schválně aby vědělo jak to pálí a už nikdy nesahalo na co nemá ![]()
@j.a.n.i1 No právě, že ona je ještě taková, že se jí to moc nespojuje. Protože většinou mám troubu studenou, tak kolem ní chodí a přidržuje se (nechodí ještě sama). Takže vždycky jak se k ní přiblíží, tak jí aspoň říkám „palí, pálí“ a ona se jakoby trochu lekne, tak snad se to už nestane ![]()
Toho ze sa niecim moj syn poleje sa bojim odkedy dociahne na stol a linku…
Aj ked som pri nom skoro stale, pred 3dnami sme boli na kupalisku a pri bazene sa vysplhal na stolicku aby dociahol na tu fontanku co sa z nej pije. Hral sa s prudom vody, smial sa a zrazu som pocula priserny zvuk a syncek lezal na tej dlazbe… A to som ho drzala jednou rukou pod pazuchami a druhou som si len napravila okuliare…
Nastastie vsetko je ok, ale tie 4 hodiny strachu na pohotovosti a chirurgii a rtg, syncek plakal a ja som sa triasla a nadavala si…
Je to asi nemozne ustrazit tie zive striebra…
Tohodle se taky pořád strašně moc bojím. A celkově čehokoliv v kuchyni. Neboj to bude dobrý. Někde si zalez třeba do vany si lehni a vyplakej se. Nedus to v sobě. Nic se nakonec nestalo vidíš že je vše v pořádku máš malého doma a příště bude určitě u vás obou větší opatrnost. Opravdu mohlo se stát i něco horšího třeba s tím olejem fritovacím, nebo tak. Nic si nevyčítej. MI zas malý strkal rohlíky do mixeru na strouhanku a ja se divala na nej a uz sem videla jak ruku strka dál a dál. hned sem po nem skocila. Naštěstí jsem u něj byla. Seřvala jsem jej on byl vyhukanej a já taky, ale nic se nestalo. Strčil mi i do zásuvky sroubovak. Dobře jistenej naštěstí a byla to jen rána a nic. Ale hnus ani mi nemluv. Byly mu dva roky. Vystrčil si dětskou pojistku a dělá to do dneška. Jen dnes má temeř šest a ví, že to dělat nesmí, ale pojistku si vytáhne a dá tam lampičku, aby si rozvítil, nebo vysavač, aby si uklidil, ale rozhodně je už opatrnější, ale stejně strach mám pořád. Děti jsou v tomhle neuhlidatelné. Můžeme se snažit sebevíc je hlídat, ale ony ty děti jsou prostě lepší v tomhle. Ale špatná matka kvůli tomu rozhodně nejsi. Nevím k čemu ty dětské pojistky do zásuvek vůbec jsou, když jsou děti zručnější a zručnější. A ne že dítě začneš krmit suchým rohlíkem, aby se neopařilo horkou polévkou:-D
![]()
Vůbec si to nedovedu představit a je to moje noční můra, že by se něco malýmu stalo kvůli mé nepozornosti. Bohužel, člověk se může snažit jak to jde, ale dítko zavřít do klece nemůžem, aby se nic nestalo. Děti jsou zvídavé a neznám jediného člověka, který by si nevzpoměl na nějaký úraz z dětství. Můj brácha se jako batole opřel tváří o rozžhavenou žehličku, měl tam šlinc od oka po bradu asi šest let. Teď po dvaceti letech se tomu už smějeme, když koukáme na fotky. Hlavu vzhůru, malej si na to za chvíli ani nevzpomene.
Tohle se prostě stává… Opaření nezávidím a doufám, že u kluků to nikdy nebudu muset řešit, protože to je fakt hnus… Já si opařila celej nárt v listopadu…
Když si představím, že by se to nestalo v noci, kdy už oba kluci spali, ale ve dne, kdy by se mi motali pod nohama, bylo mi zle…
A to jsem jen přenášela hrníček z kuchyně do obýváku, najednou rána jak něco a půllitr horkýho čaje na noze.
Každopádně na chirurgii, kam jsem chodila na převazy jsme se shodli, že je štěstí, že to sejmulo jen mě a ne děti…
A úrazy se prostě stávají, no… Já nedávno byla s dětma venku, celý odpoledne jsem měla blbej pocit, že starší odněkud z prolízaček spadne a všechno bylo v pohodě, až cestou domů mi o cca tři nebo čtyři metry odběhnul, zakopl a i když ten pád ubrzdil rukama, hlava mu bouchla do země na cestě, ze které vyčuhujou kamínky a jeden se mu „obtiskl“ do čela. Takže jsme frčeli na pohotovost… Tam se na nás koukali pomalu jak na blbce, že tam vůbec jedem (je fakt, že kdyby takhle spadl na beton, a nebylo to rozseklý, asi bych nikam nejela…
), ale já v tu chvilku fakt netušila, jestli to na šití je, nebo budou stačit mašličky (což nakonec stačili) nebo jestli to nebude potřeba řešit vůbec…
![]()
K dětem to prostě patří, i když na horký věci si dávám fakt pozor, protože hnusnější bolest, než u té popáleniny jsem nezažila… (Já si teda aktivně hnedka strhla ponožku a spolu s ní šla i kůže, takže jsem to měla úplně do živýho a trvalo cca dva nebo tři týdny, než se to zahojilo do stádia, kdy jsem na tom mohla normálně chodit…
)
Je to strašné, ale stát se může cokoli. Nám se stalo něco podobného před 14ti dny. Strhl mi z linky hrnek s rozpustným kafem (byla tam polovina) - před dolitím mléka. Také hned sprcha a pohotovost, naštěstí, jak jsem hrnek zachytila, šlo to jen trochu na hrudníček a neudělaly se puchýře, takže dnes ani nepoznám, že opařeninu měl. Akorát na kontrolu máme jít kvůli pojistce, jinak nby to bylo i bez kontroly. Dávali jsme mastný tyl, panthenol, calciovku a klasicky sádlo. A taky jak píšeš, na všechno dávám pozor, věci dávám dozadu na linku, teď jsme měli návštěvu a byli v kuchyni tři a byla to strašná vteřinka, které jsme nedokázali pořádně zabránit.
Bude to dobré, neboj. Hlavní je, že jsi včas zareagovala tou sprchou. Lékařka říkala, že je nejdůležitější co nejrychleji ochladit, ať klidně pláčou, ale že tím se zabrání puchyřům a jizvám
A proč anonymně? Taky se stydím, že jsem to neuhlídala ![]()
Je mi lito, co se vam stalo a je mi lito, jak se ted citis. Doufam, ze brzo prijde ten okamzik, ktery ti dovoli se vyplakat a trochu se uvolnit. Kazdemu se nekdy stane, ze neco prehledne a dite si zpusobi uraz. Nejsme roboti, jsme mamy, lidi.
Me se tenhle tyden zmasakroval 4lety! syn. Stal na zahrade, na betone (rovina), nikam nebezel, hazel si na miste s autem. A nejakym zahadnym zpusobem ztratil balanc a padl celem na ten beton
. Jsem na urazy sice zvykla, deti mam divoke a trochu krve napr. z rozrazene pusy snasim v pohode. Akorat synovi to tak strasne v minute oteklo, ze jsem litala jak torpedo, u Dr. jsme byli v mziku. Sice si teoreticky nemam co vycitat, ale ten pocit, ze se mi dite prerazi uplne bez duvodu, nejak nedokazu prekousnout
.
Snad ti ty popisy urazu tady daji malicko pocit, ze se to deje proste vsude
.
Příspěvek upraven 25.08.12 v 23:55
@teredes píše:
Je mi lito, co se vam stalo a je mi lito, jak se ted citis. Doufam, ze brzo prijde ten okamzik, ktery ti dovoli se vyplakat a trochu se uvolnit. Kazdemu se nekdy stane, ze neco prehledne a dite si zpusobi uraz. Nejsme roboti, jsme mamy, lidi.Me se tenhle tyden zmasakroval 4lety! syn. Stal na zahrade, na betone (rovina), nikam nebezel, hazel si na miste s autem. A nejakym zahadnym zpusobem ztratil balanc a padl celem na ten beton
Prvni foto je z tehle stredy, druhe ze vcera. A nekdo mi vysvetlete, jak se mu to povedlo. Jsem na urazy sice zvykla, deti mam divoke a trochu krve napr. z rozrazene pusy snasim v pohode. Akorat synovi to tak strasne v minute oteklo, ze jsem litala jak torpedo, u Dr. jsme byli v mziku. Sice si teoreticky nemam co vycitat, ale ten pocit, ze se mi dite prerazi uplne bez duvodu, nejak nedokazu prekousnout
.
Snad ti ty popisy urazu tady daji malicko pocit, ze se to deje proste vsude.
ten má pořádnýho moncla teda
ale prostě ty úrazy jsou a budou, a my jako matky si je nemůžeme absolutně vyčítat!!
pokud nejde o život jde o… držím pěsti ať se to v životě už neopakuje a ať jsou dny s našemi ratolestmi už jen a jen veselé a plné radosti!!! ![]()
Tak já mám taky s opařením skušenost. Ve starém bytě jsme měli plynové topení a to bylo horké jako čert. Malý si spálil ručičku a my chodili asi 2-3 týdny na převazy. V tu dobu byl ale ještě uplně prcek, měl něco k roku, takže byl strašně hodný a vždycky si to nechal pěkně ošetřit. Další nehoda byla, že jak jsme se stěhovali, zakopnul o prah a rozseknul si obočí o skříňku. Měl to na dva stehy, ale hodná paní dokrotka mu to jenom pořádně zamašličkovala. Nedávno chtěl přelézt postýlku, jenomže z ní spadnul, byl celý odřený, tak jsme jeli na pohotovost jestli nemá otřes mozku- naštěstí ne, ale rentgen hlavy u malých dětí nepřeju prožít žádným rodičům. U naší rodiny spadnul asi do 1,5m hlubokého bazénu- tak tak jsem ho naštěstí za vlasy vytáhla..
Tím chci říct, že se může stát plno věcí, které ani nemůžeš moc ovlivnit.. Děti jsou děti a k tomu patří i úrazy ![]()