Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Osamělá babička
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
6.3.23 22:28
Osamělá babička, důvod
Moje matka, už starší osoba, si připadá na stará kolena opuštěná, nikdo mimo mě jí nezavolá. Jak moji sourozenci tak vnoučata. Má to svůj důvod, babička vedle sebe nesnese jiný názor, jak ohledně politiky, utečenců, tak i věci už méně jednoznačnych. Já to chápu, svým způsobem jim i závidím že se z té její tyranie troufli vymanit. Ona dokáže udělat dusno z čehokoliv. Například jí zavolám v sobotu dopoledne, když jsem venku se psem. No a vznikne z toho scéna, že je mi ten čokl přednější než rodina, jinak bych byla doma a vařila rodině ( tři dospělí) čerstvy oběd. Matka se u toho rozbrečí, jak se na starý kolena dočkala, jaká ja jsem hrozná atd. Nechci se v tu chvíli obhajovat, že mám vařeno z pátku, nebo si zbytek rodiny vaří,, nechutnosti,, Já ty hovory s ní nějak pretrpim, dokonce už dokážu to nevnimat, co říká, přece jen je to jen slabý odvar toho co jsme zažívaly doma jako děti. ( všichni jsme z toho zdrhli inhed po maturitě). Vidím že ona si to neuvedomuje. Dneska jsem ji řekla že se ji možná vnoučata bojí. Následoval výčet špatných skutků toho dotyčného, že je to nesmysl, že se nemá proč bát. Tak nějak nevím jak z toho ven. Nejradši bych s ní taky přerušila kontakt, ale je mi jí líto. A zároveň nevidím důvod proč by si měli ostatní od ní nechat dělat dusno jako to dělá mě. Jsem jediná dcera, mám bratry, ti s ní nekomunikuji už několik let. Já ji volám tak třikrát do měsíce, na víc nemám nervy. Osobní návštěvy bývají ještě horší, tak párkrát do roka, většinou ale na půl cesty u dalších sourozenců, naštěstí je to hodně daleko. Uf, co teď s tím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.3.23 22:33
Co zasela. To sklízí. O svém životě a osamělosti si rozhodla sama.
Nehodlá být jiná, usměrnit samu sebe. Tak je a zůstane prostě sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.23 22:39
Být Vámi tak bych utla kontakt, proč mít v životě někoho tak negativního? Nic jí nedlužíte. To, že se s ní nikdo z rodiny nebaví, si může sama a bude to jen horší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.23 00:14
No, ona se už nezmění.. Ale já bych třeba zkusila napsat jí dopis, jak se druzí v kontaktu s ní cítí, popsat to, ať si to třeba zkusi představit z druhé strany, ať má možnost pochopit, proč není ze strany dětí a vnoučat zájem o kontakt.. a pak se sama může rozhodnout, zda zůstat už pořád sama, nebo se pokusit být přívětivější..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.23 05:39
@ivetsarka narovinu bych ji řekla to, cos tu napsala.. když se chová takto, nemůže čekat, že lidi budou v její přítomnosti rádi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.23 06:20
@Beckyttine5 píše:
No, ona se už nezmění.. Ale já bych třeba zkusila napsat jí dopis, jak se druzí v kontaktu s ní cítí, popsat to, ať si to třeba zkusi představit z druhé strany, ať má možnost pochopit, proč není ze strany dětí a vnoučat zájem o kontakt.. a pak se sama může rozhodnout, zda zůstat už pořád sama, nebo se pokusit být přívětivější..
To jsem u nás v rodině taky zkoušela, protože tam byl problém nechat domluvit, poslouchat a nebrat si věci osobně.
Dotyčná to zvesela ignorovala, akorát byla podrážděná, a myslela, že to byl jen takový výkřik do tmy. No, nebyl. Ale aspoň, když jsem pak utla kontakt, mohla si třeba znovu přečíst proč. Nevím.
Klidně něco napiš, ale, kromě vlastní ventilace, nečekej, že to dotyčnou změní. Kde není sebereflexe, tam není změna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.23 06:38
Svoji matku nezměníš. Pouze sebe v tom, jak ji vnímáš. Uvědomit si, že ona je svým největším nepřítelem, vnímat ji se soucitem. Poznámky přijímat odosobněně.
Myslím si, že ten kontakt máte opravdu sporadický. Já bych ho spíše prohloubila, ale s tím, že ji přijmeš tak, jak je a že její poznámky pouštíš. Mluvit s ní více narovinu a zároveň odlehčeně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.23 06:47
Je to tvoje máma, ať je, jaká je - teď už ji asi těžko někdo změní. Nikdy bych svého rodiče nenechala opuštěného, i kdybych se měla přetvařovat a hovory a návštěvy přetrpět. (Pokud by mi teda nějak zavazne neublizoval.) Hovor třikrát za měsíc a návštěva třikrát za rok (ještě se sourozenci) mi nepřijde jako tak velká oběť, abys to nezvládla. Že to utli sourozenci je jejich věc, ale já bych s vědomím, že je někde moje máma, po které nestekne ani pes, žít nechtěla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.23 07:02
Navíc, pokud se jedná o osaměle žijícího rodiče, tak za mě je fakt základ 1× DENNĚ zavolat, a to z důvodu, že může mít srdeční příhodu, mrtvici, cokoliv a ležet tam bez pomoci, kterou si nebude schopná zavolat…zemřít takto. Krátký, třeba minutový rozhovor, fakt jde zvládnout a i utnout s tím, jé, mami, už musím končit, zase brnknu zítra. Jí to taky bude držet nad vodou. Podle její zdravotní kondice nabídnout pomoc, příležitostně s těžkým nákupem, náročnějším úklidem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.23 07:42
@Lilie_Kvetoucí píše:
Navíc, pokud se jedná o osaměle žijícího rodiče, tak za mě je fakt základ 1× DENNĚ zavolat, a to z důvodu, že může mít srdeční příhodu, mrtvici, cokoliv a ležet tam bez pomoci, kterou si nebude schopná zavolat…zemřít takto. Krátký, třeba minutový rozhovor, fakt jde zvládnout a i utnout s tím, jé, mami, už musím končit, zase brnknu zítra. Jí to taky bude držet nad vodou. Podle její zdravotní kondice nabídnout pomoc, příležitostně s těžkým nákupem, náročnějším úklidem…
Paklize je rodic v pokrocileho veku a zije sam, tak 1 denne je malo. To uz tam muze lezet az 23 hodin. Popravde se ukazalo jako malo i 4krat denne. Zase kdyz matka sve deti treba tykala, ponizovala cely zivot a i nyni s tim porad pokracuje, tak se neda divit, ze ta jejich pece neni takova, jakoby to byl milovany rodic. To je celkem prirozene a zakladatelce se nedivim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ariadne
7.3.23 07:50
Nedivím se, máma je taky taková. Radši jí nevolam, ale oslavy a návštěvy jsou děs běs. Negativismus jede na plné obrátky. Radu moc nemám, ptz u nás taky nepřizná chyby v chování a pak se diví, že vnoučata tam nechtějí. Trochu se mi osvědčilo bavit se o obyčejných věcech, poslouchat to jedním uchem a nenechat se vtáhnout do špatného tématu. Ale ne vždy to funguje.
- Citovat
- Upravit
7.3.23 09:23
@ivetsarka Nejsi v tom sama! https://obchod.portal.cz/detailsklk.aspx?…
Kdyz začne utocit, poloz normalne telefon. Ona si zvykne. 
sice je stara, ale ne blba a nejsi povinna se takto nechat nicit kvuli tomu, ze ONA neumi vyjit ani se svymi detmi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.23 09:29
@kaktusik píše:
Je to tvoje máma, ať je, jaká je - teď už ji asi těžko někdo změní. Nikdy bych svého rodiče nenechala opuštěného, i kdybych se měla přetvařovat a hovory a návštěvy přetrpět. (Pokud by mi teda nějak zavazne neublizoval.) Hovor třikrát za měsíc a návštěva třikrát za rok (ještě se sourozenci) mi nepřijde jako tak velká oběť, abys to nezvládla. Že to utli sourozenci je jejich věc, ale já bych s vědomím, že je někde moje máma, po které nestekne ani pes, žít nechtěla.
Takže myslíš že je správné s ní komunikovat přesto že mi to ubližuje?
Dokud jsem byla mladá, jelo to v módu,, já to s tebou myslím dobře, jen ty jsi ještě nevyzrála a jednoho dne za to všechno budeš ráda,, teď už mi minulo padesát, sama mám děti co se osamostatnuji a chování mé matky vidím ještě více patologické. Už nejsem malá holka, aby mě matka pérovala za to, že si o víkendu chtěla dopoledne přispat.
Ale to vědomí té opuštěné matky mám, to jo. Že je to špatně. Jenže stejně špatně je matčino chování ke mě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
