Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zkus se sejít s tatínkem sama. A popovídat, dělat „dospělácké“ věci. Uvidíš, že tě rád uvidí, bez tlaku ohl. děcka. Není jen děda a táta malých dětí, určitě uvítá i společnost dospělé dcery bez vnucování vnuka.
Otec uz je prostě v letech a je z dětí unavený. Ještě zvládne svoje, na další uz nemá kapacitu. Do toho tam může hrát roli jeho žena, která o vás asi moc nestojí. Přijde mi trochu zvláštní, že to nevidíš.
Zakladatelka ale přece nechce, by ji hlídal děti. Argument, že už nemá sílu na další děti, že mu stačí jeho, je mimo. Však ona u toho vždy je, o své dítě se postará, opravdu ho neunavi více jít tu stejnou trasu ve 4 nebo v 6, když je tam další dospělý
Za mě je ten výlet úplně trapný a nechápu, že vám přijde normální, že by vaši rodiče (či jeden z nich, to je jedno) šli 15 minut před vámi, jak byste byli prašiví.
Tak ten výlet, to je jasný, že chtěli jít sami. Dost možná to nebylo po chuti jeho ženě, chtěla jít se svojí rodinou a ne k tomu mít ještě dospělou dceru z prvního manželství a vnuka. Můj táta je něco podobného, když jsem se jednou vyjádřila, že by se taky mohl občas stavit, tak mi řekl, že jsem dospělá, mám svojí rodinu a tím to pro něj už končí když jsem se odstěhovala. Mám svojí rodinu, svůj život a oni taky. Moc milé od něj. Od té doby se nedoporošuju, bydlí 10km od nás a vidím ho tak 4× do roka. To pak taky dělá, že je návštěvou potěšen komediant.
Celkově mi přijde, že dneska už jsou ty příbuzenský vztahy jinde. Aspoň teda co mám ve svém okolí. Dřív jsme se navštěvovali tety, strejdy, babičky, s bratranci a sestřenicemi jsme si hráli. Dneska o příbuzných skoro nevím. Můj syn má bratrance, vidíme se s ním taky minimálně. Manžel měl teda ze začátku snahu, že bysme si se švagrovou navzájem hlídali a kluci si tak spolu víc vyhráli, ale já o to nestojím a švagrová taky ne, takže se to nikdy pořádně nezrealizovalo.
Ty chces po tatovi, at plni dve role, otec a dedecek.
Obvykle v jeho veku uz to byva jen dedeckovska role, takze se nedivim, ze uz nema tu energii pridat starost o dalsi dite.
Druzi prarodice taky nefunguji?
Jak už je psáno, nezbývá než se s tím smířit, ono těžko očekávat od někoho, kdo má dvě malé děti, že si ještě přibere k tomu další a navíc když matka dětí není tvoje matka.
U nás máme něco podobného z obou stran, tchán má také dítě ve věku našeho dítěte s novou ženou, můj otec má také ještě další děti, o půlku mladší než já. Vídáme se tak cca 4× do roka, žádné velké dědečkovské vztahy tam nejsou.
Už tak máme co dělat, abychom se vídali s oběma babičkami, že budovat stejně inzenzivní vztahy s dalšími dvěma rodinami by už bylo nad naše časové možnosti.
@Pajjjina píše: Více
No, ten výlet, to by pro mne byla pěkně ledová sprcha a signál, že už se dál snažit nebudu. Že jim to nebylo trapné, vidí se 2× ročně. Nejspíš si to nová paninka nepřeje a on se vy_ral na své děti a vnuka pro klid její i svůj. Ti chlapi to takhle mají často. Nová rodina, nové děti, nezájem. ![]()
@Anonymní píše: Více
Ty ale synovi dědu nebereš přece. Já si myslím, že v jeho věku už toho má plný brejle a je rád že zvládne svoje děti. Zkus se na nějaký čas prostě neozvat, a uvidíš jak mu na vás záleží ![]()
@johanka.1987 píše: Více
Taky nechápu, podobnou situaci jsme zažili. Já tlačila kočárek s miminkem a přede mnou cca 200 m kráčela tchýně s tchánem a manželem. Nakonec byla scéna, proč jsem je s kočárkem nedoběhla. ![]()
Frekvencí návštěv 2× za rok přeci nemůže plnit roli prarodiče. Takovou frekvenci (2-4×) za rok plnila naše tchýně. Vždy na pár hodin, v součtu tak 1 den za rok a v budoucnu tam žádný vztah není. Je to hrozně málo na to na něčem stavět. Pokud tedy o vztah nepečuje jinak (volání a sdílení zážitků mimo návštěvy).
U nás to nedopadlo, na téhle frekvenci a vlastně 0 zájmů v podstatě se ty lidi vzájemně neznají. V pozdějším věku a v dospělosti nebylo na čem stavět dál a v podstatě jsme se u dospělých dětí dostali na návštěvu 1× za rok jestli. O plnění roli babičky nemůže být ale vůbec řeč.
Tak to zvaž. ![]()
A pokud o návštěvy nestojí rodiče, tak to půjde do kopru i vztah strejda - synovec ač jsou děti stejně staré. Protože náročné dítě ještě několik let náročné bude a otec mládnout nebude. Možná kdyby potřeboval pomoc od Tebe, ale to úplně nevím jestli v roli samoživitelky zvládneš. A stále je tu matka těch dětí, jeho partnerka.
Já mám takhle bio otce. Vykašlal se na nás poměrně brzo. A pořídil si další děti, které ho zaměstnávali. Nikdy neměl čas, peníze (protože má další rodinu a náročné děti), ani toho zájmu moc nebylo protože… ale v mezích normy se to nějak dalo. Jeho nová partnerka se roky tvářila ok. Než došlo na dělení majetku. To najednou byl problém (za dveřmi - veřejně by to nikdy neřekla) a otec papouškoval, jak to musí s ní konzultovat a dovolit si ten prodej, aby myslel na všechny své děti. Výsledek, všechny poděděné nemovitosti prodal a všechny peníze narval do nemovitostí manželky (ty zvelebil - dostavěl, atd…) a já dostala h… a všechno dědí děti z nového manželství, protože jsou to její nemovitosti získané před manželstvím a on vlastně nemá nic. A jeho manželka stále kudy chodí trousí jak milovaný tatínek má x dětí a jak na mě stále myslí a ona mě má ráda. To že neznají ani data narozenin svých vnoučat je vedlejší a roky je neviděli, protože pořád nemají ten čas a prachy na benzín a nevím co všechno… Nedávno se jeden můj sourozenec vyjádřil, že by chtěl taky podíl financí, které otec narval do dalších dětí. Málem ho sežrali oba
a ještě byl označen za drzého fracka, protože tatínek ho přeci vždy miloval, byl u něj ten první
a ví, že děti stojí peníze, které on už nemá (a pro nás nikdy neměl).
Co se děje doopravdy se těžko dozvíš. Radim se na to neupínat a žít si hlavně svůj život.
![]()
Jak vidíš, naše děti nemají funkční prarodiče ani z jedné strany tedy. Bohužel to tak vyšlo, ale byla to volba obou stran. S tchýní to manžel i několikrát komunikoval, říkal ji, že ty děti o ten vztah mají zájem, chtějí sdílet, chtějí mít ty zážitky. Její odpověd byla, že oni to chtějí takhle a je to jejich rozhodnutí. Jim návštěva v součtu 1 den za rok stačila. Ok, my to respektovali a je to jak to je.
Ty děti jsou dospělé dnes a vlastně tam ten vzhah je 0. Vidí se 1× ročně na návštěvě. Ona je nepozve na oběd, na výlet (akční důchodci), na chatu, do kina, nikam. Nechce, nechce. Nezměním to a užirat se tím nebudu. Oni jsou s tím ok a děti to přijaly.
Mám to takhle od svých 11 let. Otec má svou rodinu. Další děti. V dospělosti jsem mu dost pomáhala, když byli v nouzi.
Moje děti, vnoučata ho nezajímají. Vidíme se jednou za rok. Bydlí ode mě kilometr.
Nikdy nenapíše ani k narozeninám dětem. Neví kdy je mají. Občas i zapomene jak se kdo jmenuje.
Tak ono tyhle ženské, co nikoho nemůžou sehnat na založení rodiny a berou i xkrat rozvedeneho šedesatnika, ty se většinou tváří jako prototyp dokonalé rodiny a nedokážou si připustit, že chlap po zenitu už si sebou táhne nějakou minulost. Vše, co jim připomíná, že chlap už byl použit jim kazí jejich hru na to pravé a jediné.
U mě by mu to neprošlo, chtěla bych aby přijel sám a probrali bychom co jak. Co měl být ten výlet, jaký z toho mám pocit a jak vidí naše fungování dal. Jak bych si přála já aby to bylo do budoucna. Vidělo by se jestli se na něčem shodneme. I kdyby přijel sám jednou za 4 měsíce v neděli na obed a pak bychom šli někam do parku. Byl by to prostě náš čas. A kdyby nechtěl, tak nic no. Ale bylo by jasno.
Takže je to tou ženou? Že nechce dělat babičku „cizím“ vnoučatům? A s jejíma vnoučata se vídají častěji?