Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Za poslední rok či dva, mám pádů na držku až až… Snad se to tímto rokem zlomí…
Já s pomocí rodičů, jinak bych zůstala v aziláku pro matky s dětma. Utekla sem bez peněz od manžela s dvouletou dcerkou. Přestala sem mu tolerovat jeho chování ke mě a dceři-bil nás, ponižoval.
Já si sáhla na dno po smrti synka
A i když už to budou dva roky, pořád se z toho dostávám.
Hlavní asi je, že jsi odešla…na dně jsi, takže už bude jen líp! držíme ti pěstí, ať je to co nejdříve… ![]()
Já si Pád na dno prožila se svým teď už byvalim pritelem když jsem byla těhotná a popravdě ani po porodu se to moc nezměnilo on na vše kaslal tak jsem odešla a teď mam uzasneho chlapa, kterému za vše moc dekuji a teď už 2 krásně chlapecky:-) Nikomu bych to neprala zažit tu bez moc ![]()
Já asi před 2 měsíci, kdy zjistili dcerce po narození postižení
pomohl manžel, rodina
Zažila jsem pad, když jsem onemocněla a nedavali mi velké šance. nakonec je to už 11 let. zdravi nemam nejlepší, ale jsem tu. ![]()
ted to neni pad na dno, ale trapeni mam. bratr prohyřil naš rodnej dum, žije tam i mamka a on nechce nic řešit. nevim, jak ji pomoc a moc se trapím.
zakl. držím ti moooc palce.moje kamaradka si prošla něčím podobnym. dlouhych 13 let ji ex tyral.ted už je štastna, sebevědoma ženska
![]()
Pritel me nechal v 5. Mesici tehu s 1,5 rocnim klukem… byla jsem si myslim na uplnem dne… dlouho jsem se nemohla odrazit. Myslim ze jsem se stale uplne neodrazila, ale myslim ze uz zacinam byt pripravena. Chlapa zadneho nechci, naucila jsem se zit sama a vazit si uplnych malickosti a hlavne zivota. Clovek ma jen jeden zivot a musi ho brat jak prichazi a. Necekatt na stesti, ale udelat si ho..drzim vam palce nejsi sama vse ma nejake reseni
@Dita01 píše:
Já asi před 2 měsíci, kdy zjistili dcerce po narození postiženípomohl manžel, rodina
Jee mas deticky jako ja starsiho na den a mladsi skoro
![]()
Za posledních pět let mám těch pádů za sebou taky několik. Ale naučil jsem se být přiměřeně držkatý a ještě před tím, než se zhroutí plán A, tak už pracovat na plánu B… ![]()
@Jura007 píše:
Za posledních pět let mám těch pádů za sebou taky několik. Ale naučil jsem se být přiměřeně držkatý a ještě před tím, než se zhroutí plán A, tak už pracovat na plánu B…
To se mi taky osvědčilo. Je to namáhavé, člověk si musí pořád dodávat odvahu, stát si za svým, ale pomáhá to. A okolí se pak dost diví, když se člověk bije za své a oni na to nejsou zvyklí. Myslí si, že když jsem na dně, tak mám být vděčná za ty drobky, které ostatní nabízejí a držet pusu.
Ale trvalo mi to 5 let od odchodu ex, než jsem se tohle naučila, zvedla se fakt ze dna, kdy jsem vážně přemýšlela, jestli na světě být či nebýt.
Teď se s tím musí ještě poprát chudák dcera, které je 16 let a vše si naplno uvědomila a je na pěkné houpačce. Takže pracujeme na tomhle a snad už budeme mít „normální“ obyčejný život. uf uf
Dobrý večer,
raději anonymně, zažil někdo pád na dno? Jak jste se z toho kdo dostával?