Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj jen takový dotaz. Jezdí s vámi partner za rodinou,, třeba na chalupu rodičů, když nechce jet / jezdit, nebo se i výhýbá, vadí to té rodině, rodičům, sourozencům, diví se? Jsou pak otázky typu “kde ho/ jí máš, neděje se něco, dlouho jsme ho / jí neviděli, “všichni “ se tu ptají, měl by se ukázat …” atd? Nebo je jim to jedno? Zajímaly by mě zkušenosti, díky ![]()
Jezdí velice, zřídka. Většinou jen na nějaká jubilea nebo když už se tam x měsíců neobjevil. Podobné je to s kamarády i rodinnými výlety. Ty musím vyotravovat. Občas mi dochází výmluvy.
Ale když mě se nechce, to je keců…
Podle mě je dobré si to nějak rozumně vykomunikovat, aby to všechny strany pochopily, a třeba jezdit jen občas. Prostě něco jako že k vám partner/ka jezdí rád, nic proti vám nemá, ale nemusíme se zas mít pořád vzájemně za zadkem a chce trávit čas i po svém.
Je rozdil, kestli jde o partnera - nekolikatydenni znamost nebo partnera - vazna znamost/manzel. Ale se mnou partner jezdi pokazde, ja s nim taky. Inkdyzvse mi vetsinou nechce a nektere cleny jeho rodiny nemusim, povazuju za slusnost tam jet s nim ![]()
@Dendiss píše:
Je rozdil, kestli jde o partnera - nekolikatydenni znamost nebo partnera - vazna znamost/manzel. Ale se mnou partner jezdi pokazde, ja s nim taky. Inkdyzvse mi vetsinou nechce a nektere cleny jeho rodiny nemusim, povazuju za slusnost tam jet s nim
To by mě teda nebavilo, bejt u někoho jenom z povinnosti. Radši bych jim řekl - hele, užijte si čas se svým synem, dcerou, já tady nebudu prudit a přijedu jindy. Jestli tohle někdo považuje za neslušný, tak to něco vypovídá spíš o nich.
Můj muž je dost samotářský. Já s dětmi jezdím k našim v podstatě každý víkend alespoň na chvilku (bydlíme pár km od sebe). Manžel často chyběl i na větších rodinných akcích (typu narozeniny dědy, kde se sešly všechny moje sestřenice a bratranci s rodinami - což je už docela dost lidí
). Všichni už ho znají a vědí, že na tyhle akce úplně není, takže se zeptají, proč nepřišel, ale nerýpají v tom. On se tedy nevyhýbá všem akcím, občas jede i s námi, takže úplná paní Colombová to není
Teď třeba jsme byli s našima, mým bratrem a jeho rodinou na týdenní dovolené. Na manželovi už bylo znát, že je to na něj moc. Ale překonal se a dal to. Je mi ale jasné, že příští rok ho k tomu už nepřemluvím. I když proti nikomu z mé rodiny nic nemá, je to prostě tou jeho povahou.
Muž jezdí vždy se mnou k mému otci. Když jedu na návštěvu k mamce, tak se mnou nejezdí. S mamkou si z určitých důvodu hned na začátku nesedl a od té doby jí nemusí. Já to respektuji, a zcela chápu.
Mám už jenom mamku a bydlíme teď daleko takže jednou za pár měsíců se mnou jezdí, zůstane třeba 2 noci, pak už musí zpět do práce a já ještě zůstanu dýl s dítětem.
U nas uz je to spis o tom, ze rodicum jedeme pomoct, privezt nakup neco zaridit atd a to opravdu nejezdime vzdy vsichni, spis se prostridame. A i driv to bylo podobne, rozhodne jsme nejezdili vzdycky vsichni a problem v tom nebyl.
Jezdíme z 90% spolu s manželem jak k jeho rodině, tak k mojí. Některé lidi moc nemusím, ale tak nějak už je beru jako rodinu a jednou za čas je vidím ráda. Hlavně teda my se dostaneme do ČR tak 3× do roka… Takže mi fakt nevadí je vidět. A v tom případě je jasné, že jedeme na návštěvy spolu. A velkých sešlostí se účastníme velmi sporadicky. Záleží, jestli máme dovolenou, kolik peněz stojí letenky atd… Chvíli ovšem trvalo, než to někteří pochopili, že ne, opravdu, když nám v pondělí oznámíte sobotní oslavu strýcových narozenin, tak ne. Opravdu si nemůžeme v práci vzít volno a letět
![]()
Zpočátku vůbec nejezdil..ale to spíše z důvodu furt v práci…pak si zlomil nohu a byl 5 měsíců doma a to sem ho naopak měla pořád za zadkem..až to bylo nepříjemné
když se noha zahojila vyměnil práci za zaměstnání a od té doby když má volno tak se mnou jede vždy…
Manžel jezdi jen na Vánoce a zvláštní jubilea, tak 2-3× za rok. Jo, občas to komentují. Těm bližším jsem vysvětlila, ze na takové akce není, těm ostatním říkám, ze je v práci, což je pravda… Máme v rodině spoustu chlapů, které jezdi jen z povinnosti a taky tam pak vypadají. Ženské jim ale “nedovolí” zůstat doma. Takto fakt dopadnout nechci.
Partner se mnou za mou rodinou nejezdi. Nemaji ho rádi, nikdy ho uplne neprijali. Pokud rodina jede sem, tak tu je. Jediny, za kym klidne pojede, je moje nejmladší sestra.
Ja s nim za jeho rodinou jezdim, tam je vsechno v pořádku. Jedine kdyz jede za brachou, tak nejezdím, ne sedli jsme si a umim si predstavit lepsi vyuziti casu.
Nejezdime vzdy spolu. Nekdy ja chci za svoji mamou sama, protoze si pak uzijeme nejakou holcici zabavu, nekdy zase necham partnera s ditetem jet k jeho macesce samotneho, prijde mi totiz, ze jsem tam navic, protoze jen tak sedet a povidat je fajn, ale je mi to trapne, kdyz nam babicka chysta obed a pod. (ano, nabizim pomoc s cimkoli, a necham se zaukolovat, ale je to proste cizi domacnost
Na to nejsem z rodiny zvykla, u nas se vnoucata vypoustela u babicek a ponechavala se jim plne k dispozici. Rodice pracovali na velke zahrade a kolem domu spolu a dite maximalne tak srovnali, pokud opravdu provadelo nejake silenosti. Jinak platilo babiccin dum, babiccina pravidla.