Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odluka není dobrý nápad, ale neříkám, ten pomůže asi v menšině případů. Pokud chceš vztah zachránit a máš možnosti jen odluku nebo konec, tak bych to uvážil, protože vlastní konec jestli bude za 3 měsíce nebo teď je z tvého pohledu asi jedno. Ale určil bych si jasně hranice, takové odluky (peníze na domácnost/sex). Je to dosti nestabilní led.
Ahojky, já si myslím, že problémů máte hodně.
Předně píšeš, že přítel je uzavřený, vše si stále nechával a nechává pro sebe. Toto je první věc, na které jste měli pracovat ještě předtím, než jste si pořídili rodinu. Teď už je na to pozdě. Současně píšeš, že jste se mezitím dvakrát na chvíli rozešli…což též svědčí o problémech v komunikaci.
Za druhé si myslím, že jste udělali chybu s tím bydlením. Obávám se, že veškeré kroky vedly k tomu, že se muž dostal na druhou kolej. Jeho spaní o samotě byla spíš obezlička, o kterou jste se mohli opřít, abyste si toto rozdělení zdůvodnili. Ale mateřství a otcovství je bohužel i o tom, že se první rok rodiče téměř nevyspí, s tím se ale nedá nic dělat. Jestli jste na toto nebyli připraveni, neměli jste si rodinu pořizovat.
A za třetí, v neposlední řadě, jak již zde zaznělo, partner si jistě někoho našel. Trávit noci a dny o samotě, je těžké pro každého, obzvlášť mladého, zdravého člověka, pro kterého je mnohdy sex na prvním místě před kvalitním spánkem (každý z nás zažil probdělé noci v milostném objetí, byť na úkor spánku, a většina na to s radostí vzpomíná).A bohužel se obávám, že mu tuto samotu pomohla léčit jiná ženština.
Máš dvě možnosti. Buď se k tomu postavit čelem a snažit se přimět partnera ke kominukaci (moc tomu nevěřím) a nějak tuto svízelnou situaci vyřešit, nebo se smířit s tím jak to je a začít od začátku, byť to bude začátek velmi těžký, s miminkem v náručí.
Ani jedno Ti nezávidím, máš před sebou nelehkou situaci, ale snad se vám to podaří překonat. ![]()
No i kdyby se vám to nějak podařilo dát dohromady… Buď s někým kdo ti řekl, že už tě nemá rád jako předtím a koho jen rozčiluje to co děláš… Věř mu potom, že už tomu tak není a že tě zase z ničeho nic miluje.. ![]()
Dobrý den v debatním kroužku,
jak si tak pročítám kolem a kolem, mnoho lidiček řeší problémy a je mi to líto, protože něco podobného právě i já prožívám. Jsme s partnerkou 14 let, z toho 7 (bylo by 23.4.13)let bydlíme ve vlastním bytě. Máme 8letého chlapečka, který chodí do první třídy. Právě dnes, čtyři dny před mýma narozeninama, partnerka odchází ke svým rodičům do doby, než si najde pronájem a chce žít sama. Na sebe napíšu, že jsem abstinent, nekuřák a všechen svůj volný čas jsem trávil s rodinou a postupným vylepšováním našeho bytečku. Z negativních věcí o sobě musím napsat, že jako zrozenec ve znamení ryb také mlčím a neumím řešit problémy. Vše co mě mrzí, dusím v sobě, což se odráží na špatných reakcích mé partnerky a tímto se dostáváme do začarovaného kruhu, nespíme spolu a jsme podráždění, uražení. V posledních dnech jsme spolu hodně mluvili, řekli si všechny problémy, oba přiznali chyby, ale partnerka je už rozhodnutá. Řekla mi, že třeba za dva, tři měsíce si uvědomí, že jí chybím a bude se chtít vrátit, ale tomu já nevěřím. Mám ji strašně moc rád a nevím, jak to bez ní budu zvládat. Myslím si, že někdo třetí v tom není, ptal jsem se jí a říkala, že po 14 letech vztahu by mi nelhala. Ale je fakt, že si hodně hlídá telefon. Ráno jde do práce, z práce hned domů, nevím, kde by mohla někoho potkat, v práci nikdo není, pracuje převážně v ženském kolektivu. Před měsícem jsem dokonce navštívil psychologa, ale moc na mě nezapůsobil. Chtěl jsem udělat maximum, aby se to dalo do pořádku. Předminulou noc jsem si k ní lehnul, celou noc ji hladil a držel. Ráno když vstávala do práce, tak mě krásně pohladila. Opět jsem získal naději, ale jakmile přišla z práce, říkala, že odchází. Moc to bolí, nevím co dělat. Ještě bych chtěl napsat, že má velké pouto se svou mamkou, vždy mi vadilo, že na sobě tak visí. Máma jí posílala horoskopy na facebook, jak se jí letos obrátí život a různé citáty, což mi přišlo dost nefér. Její mamka mi řekla, že už nechce, aby její dcera trpěla, ale že i já jsem byl nešťastný a smutný, to ji nezajímalo. Hodně dcerku rozmazlila a já taky, pořád jsem jí něco kupoval, chtěl jsem jí dělat radost. Třeba někdo má podobné zkušenosti a poradí, děkuji a mějte se pěkně.
Smutný příběh, ale zřejmě bych jí být Tebou nechala jít a dohodla se na předávání dcerky, asi bych teď řešila pravidla, co ohledně dítěte. Pokud je rozhodnutá, vztah bych se nesnažila zachraňovat, přílišné vnucování a rozpitvávání jí spíše odradí od Tvé osoby.
A můj názor je ten, že pokud si hlídá žena více telefon, tak v tom je někdo třetí. Tohle hlídání telefonu v případě milence dělá jak muž, tak žena stejně. A potkat milence nemusíš v práci, může to být kdekoli, při cestě do práce, v obchodě atd…
Nechci strašit, ale většinou to tak bývá, já bych mu dala odluku, buď anebo, přece tě nenechá trápit v nejistotě…