Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
No asi takhle, chce si to promyslet, jestli bys to zvládla i bez něj. Protože pokud si necháš dítě i přes jeho odpor, tak na něj nejspíš sama budeš. Ono mít dítě s nulovým zázemím, penězi, zaměstnáním, bydlenim…to je velmi velmi těžké, nejspíš bys skončila někde v azylovém domě. Je to složité i pro mladý holky, co mají podporu v rodině…
A jak jsi psala „nevim jak přítele přesvědčit“ - no popravdě, nijak. Můžeš mu předložit nějaký návrh, jak si to představuješ dál, jak by to fakticky fungovalo, jak skloubit studia s rodinou.
Ale popravdě, hodně bych se bránila přivést ditě do stavu, kdy jediným vašim příjmem jsou prašule od jeho rodičů.
Ono je sice hezké říct zvládli to jini, zvládnem to taky, ale to opravdu musí chtít oba, né aby k tomu byl jeden z nich dotlačen…
Řekla bych o situaci tchyni, co by na to řekli - třeba by byli ochotni pomoci, i když na to nevypadají
![]()
Adopce asi ne, co??? ![]()
Rozumim ti, ze na potrat nechces. Ale pocitej s tim, ze na dite patrne zustanes sama. Reci o tom, ze by vas urcite neopustil… To si mysli vsichni na zacatku manzelstvi a presto se vic nez polovina manzelstvi rozpada.
Rozumim i tvemu priteli, mam stejne uvazovani, jako on. Proto by meli lide navazovat vztahy s partnery, kteri maji stejne hodnoty. Zkus to na nej tak, ze skolu bude moci delat i pri praci. Bude to tezsi, ale jde to.
O bonusu, ze se mlada vratis na pracovni trh, pochybuji, kdyz ted na nem jako bezdetna nemas praci.
Podle mě je jedna věc ty a přítel a druhá věc ty a mimi. Občas si člověk musí vybrat.. Kdo je por tebe cennější.
Pokud si mimčo necháš, budeš ho milovat, finančně to určitě zvládneš, ikdyby měli pomoci rodiče. O partnera možná přijdeš. Ale ruku na srdce - opravdu stojíš o někoho takového? A zvládneš s ním být dál, pokud tě „donutí“ jít na potrat?
To si myslí teď, jen počkej, až se na prcka koukne
Na tvém místě, bych na potrat rozhodně nešla, vždycky je nějaká možnost… po brigádách ještě tak 5 měsíců budeš moct chodit, pokud nebudete dělat nic extra těžkého, a přítel by měl přestat být mamánek, přerušit školu a jít makat, aby vás nějak zabezpečil… školu si může dodělat kdykoliv později
a navíc, hned po porodu si můžete žádat o plno příspěvků
My jsme s přítelem prcka taky neplánovali, ale teď si říkáme, že ve 30 budou mít děcko všichni ostatní a my si až do stáří budeme moci užívat, zatímco ostatní si užívali doteď a už nemůžou ![]()
@Kaculinka21 píše:
Na jednu stranu chci aby to male bylo stastne, abych mu mohla dat vse, a nevim jestli to prave se mnou bude mit… Na druhou stranu, kdybych mohla, tak uz mam baracek, pejska a hafo deti.. je to jedina vec, kterou v zivote chci..
Tak to se trochu bojím, že máte s přítelem natolik odlišné plány, že vám to stejně nevydrží
. Jestli studuje, brzo mu nebude stačit holka, která touží jen po rodině
. Nic ve zlém, jen už mám něco odžito.. Přála bych Ti, abys byla výjimka, která potvrzuje pravidlo. S mimi neporadím, těžké rozhodování- zvlášť, když bys s největší pravděpodobností na něj byla sama, ať přítel říká, co chce. Myslím si, že ten vztah nemá šanci to ustát- buď nepřekousne on, že jsi mu „zkazila život“, nebo nepřekousneš Ty, že Tě donutil jít na potrat ![]()
Já prostě nesnáším to partner chce potrat, protože mu zkazím život. Obecně nejsem proti potratům, porodila jsem až ve 30 letech do manželství, naše situace je úplně jiná než vaše, ale opravdu nesnáším ten nátlak. Oba jste si zadělali i když neplánovaně a oba musíte rozhodnout co dál. Ba naopak by mělo být rozhodnutí na tobě bez nátlaku, bez srdceryvných povídaček o zpackaném životě a bla bla.
Tohle si holt musíte vyřešit sami s přítelem.. Já jsem byla ve stejné situaci, dcera se mi narodila ve druháku na vysoké..holt jsem studovala dál dálkově. Ono tady opravdu platí, že kdo chce, hledá řešení, kdo nechce hledá důvody
Přítel, teď už manžel, byl v počátku taky řádně šokovanej, ono to těm chlapům někdy trvá dýl, než se vzpamatují
teď to pro něj možná znamená konec světa, ale věř, že s jedním dítětem se studovat/pracovat/cestovat a nevím co ještě… v pohodě dá, ale je to o lidech… platí, že jaký si to uděláš, takový to máš
ať se rozhodneš jakkoliv tak ti přeji, ať si spokojená ![]()
Dite bych si nenechala, kdyz bych ho nemela jak uzivit. Pritele chapu a jeho jednani mi neprijde nezodpovedne, vzhledem k tomu, ze pouzival ochranu ![]()
Nemyslím si ze přítel který ma pouhých 21 muže byt nějaký dobrý otec který zabezpečí rodinu ještě když studuje a nemá práci brigády vas neuživí počkala bych par let než budu MIT dítě, přítel je moc mladý pak ti muže utect za nějakou jinou pochybují ze 21 kluk bude chtít sedět doma a starat se o dítě takový maji v hlavě jiný věci, můj syn ma 23 a střída holky každou chvily v tomhle věku se chtějí bavit
Ty budeš doma unavená starat se o dítě a přítel bude někde trajdat ![]()
Mít na své straně rodinu, tak potrat nedoporučím. Ale takhle? Z čeho bude zakladatelka žít?
@Agáta13 píše:
Tak to se trochu bojím, že máte s přítelem natolik odlišné plány, že vám to stejně nevydrží. Jestli studuje, brzo mu nebude stačit holka, která touží jen po rodině
. Nic ve zlém, jen už mám něco odžito.. Přála bych Ti, abys byla výjimka, která potvrzuje pravidlo. S mimi neporadím, těžké rozhodování- zvlášť, když bys s největší pravděpodobností na něj byla sama, ať přítel říká, co chce. Myslím si, že ten vztah nemá šanci to ustát- buď nepřekousne on, že jsi mu „zkazila život“, nebo nepřekousneš Ty, že Tě donutil jít na potrat
Jo. Presne tohle si myslim taky. A prikladu ze zivota mam bohuzel taky dost.
@Kaculinka21 tezko rict
ted babo rad. ja bych po svych zkusennostech na potrat nesla, ale ty jsi jeste mlada a snad by s dalsim „planovanym“ otehotnenim nebyl problem ![]()
je na pytel ze nemas v priteli podporu, muze se stat ze kdyz si detatko nechas tak se po porodu roztece blahem ale take se muze stat ze te opusti a bude si chtit jak pises uzivat zivot
jestli chces i nadale byt s pritelem tak dle toho co pises bych asi v tomdle pripade volila potrat. ![]()
Na Tvém místě bych do toho nešla, on by s tebou na 100% nezůstal a ty, by jsi na všechno byla „ÚPLNĚ“ sama. Být, na to sama v Tvém věku, je hodně psychicky vysilující, bez podpory rodičů, partnera..
Ale třeba se pletu, třeba si silnější než si myslíš a zvládla by si to.
Za mě, každopádně potrat.
On ti nenechava jinou moznost-nez si znicis deckem zivot, ale znicis spis jemu, a o takoveho partnera byu ja nestala.Kdyz ted chtel, promin, sukat, tak si zivot tim nenicil. Omlouvam se za tyhle slova, ale vic, nez zurivost ve mne to nevyvolalo. Jestli se rozhodnes, teda spis situace te dotlaci k potratu-tak by na tvem miste by se vykaslala na toho pritele, nepodrzi twe ted, neudela to ani pozdeji. V zivote jsou tezsi situace, a naplanovat si nejde nic, pokud nejsi milionar.TY budes mit po potratu pocity, a tusim nebude to nic prijemneho, ne on.TY riskujes, ze je tu moznost uz neotehotnet.Ver,to nejkrasnejsi, nejlepsi, co muze zenu potkat v zivote-to mit dite,deti.Ne chlapa, ne karjeru, praci, hezky dum, drahe auto…Ale deti.Deti se rodili i za valek, a nejak je vychovali, a nehladoveli.MAs to moc tezke, to nezavidim ti, ale podle me, aspon vidis ted, koho mas vedle sebe, ze na nehop nespolehnes nikdy. Pripomina mo to z Basniku Boruvka ci kdo tam byla, ze snoubenec planoval a planoval…a nakonec jak to dopadlo???Moc preji, abys udelal spravnou volbu, abys mela podporu blizke osoby a snad…i krasne zdrave miminko.Ja mam 2 deti, a ted by nikdy neudelala potrat, teda ja ani nemela, ale drive nebyla, jsem tak kategoricka k tomu, ted…koukam na fotky z ultrazvuku a je tam videt ten nosanek, rucenky…Nene, ani me nenapadlo, zabit zivou bytost. zivou!!!ty mas pred sebou tezke rozhodnuti, preji ti silu, hodne sily!!!