sdilim stejný nazor
Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Partner chce potrat. Jít či nejít?
- Fotoalbum (3)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.3.14 15:18
Nevím, co bych dělala na tvém místě, ale přijde mi, že o tom, že jsi těhotná víš hrozně krátce a že zjištění těhotenství navíc neplánováneho může člověka rozhodit. Dala bych si alespoň chvíli čas na to, aby ses s myšlenkou sžila (je mi jasný, že pokud bys chtěla na potrat, tak toho času, zase tolik není). Stejně tak ale i pro přítele to byl určitě šok, který ovlivnil to, co potom řekl. Takže bych mu to i odpustila, pokud by to potom přehodnotil. Jak dlouho už víš ty a ví on o tvém těhotenství? Taky bych to probrala i s rodiči (alespoń jeho, pokud myslíš, že tvoji ti nepomohou). Pokud jim na něm i tobě záleží, budou mít taky nějaký názor, co je pro jejich dítě dobré, za sebe si nemumím představit, že bych v roli rodiče 21týho dítěte poslala na potrat svého vnoučete. No a myšlenka o zkaženém životě o 21letýho kluka mi přijde taková typicky dětská - velký slova, ale málo zkušenosti s životem. Pokud by s vámi zůstal, tak by asi po prvním úsměvu už nikdy netvrdil, že mu dítě zkazilo život - pokud uteče, pak je to jiná. Možná i proto bych o těhotenství promluvila i s jeho rodiči. Zní to zmateně, ale spíš jsem chtěla říct, že to chce si dát alespoň trochu času, mluvit o tom s ním, s rodiči a že „zkažený život“ je blbá fráze, která se často říká, ale ve své podstatě mi přijde prázdná, takže bych hodně mluvila o tom, jaký život je dobrý, jestli by potrat nezkazil život tobě, v čem přesně mu dítě zabrání - třeba dostuvat by asi i mohl ne?.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.14 15:18
@Kaculinka21 Musis se rozhodnout sama, zda jit nebo ne…Nemas to jednoduche asi..Ale jak uz jsi psala zvladli to jiny i vy to muzete zvladnout…Je to tezke a nezavidim ti to..
Ja bych na potrat nikdy v zivote nesla!!!I kdyby se delo co se delo.Jsem proti tomu..
Taky musis zvazit vse mozne i nemozne..Aby te treba pritel neopustil apod..Zvazit zda by jsi to sama zvladla pak..
radu nemam no, vse je na tobe /na vas!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.14 15:19
@74paja píše:
Já hlavně nějak nechápu, že když někdo nechce dítě, tak když mu selže kondom, tak nepoužije pilulku PO…
To taky nechapu proc si pro ni nikdo nikdy nejde!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.14 15:19
Mít dítě s klukem který ho nechce, s jeho rodinou která ho asi taky nechce a čekat že bude zázrak a mladej bude paf až bude mimi celou noc brečet a on nebude moci studovat. A koukat na to, jak tchnýně ošklivě kouká na dítě a na mamču dítětě jako na tu, co zničila klukovi céélej život - to asi raději fakt mimičo ne. Ono by to mohlo zničit život i zakladatelce a tomu malému
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.14 15:21
POkud dítě chceš, promluvila bych si o tom s partnerem, rodiči, ideálně i jeho rodiči a zhotnotila situaci pak, pokud by vás podpořili je o čem uvažovat… pokud ne, asi není moc o čem přemýšlet 
Mě chlap taky řekl že by to viděl na potrat… no ale jiná situace, mě je 28, jemu 30, ale znali jsme se dva měsíce, no a teď čekáme dvojky a chlap nám koupil byt a jdeme do toho… ale to nezmená že je to řešení… spíš si představ že by to byly taky dvojky třeba 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.14 15:22
@CokeLady píše:
Líbí se mi, že v tomto typu diskusí zaznívá stále „finančně to nějak půjde, určitě to zvládneš, rodiče ti pomůžou“ a v diskusích o tom „jak vyžít z pěti tisíc“ všichni odsuzují ženskou, že si udělala dítě, když se o něj neumí materiálně postarat, že takový finančně negramotný lidi by děti mít neměli, že dítě je chudák a že není povinností rodičů jí nějak dotovat, když je neschopná.
a zadupou jí do země v diskusi..na co mám nárok 
Zakladatelko, tohle není jednoduché, musíte svou situaci opravdu posoudit reálně, možná s tímto mužem ani v budoucnosti nebudeš, máte docela odlišné „sny“,možná se on narozením dítěte změní, každý se vyvíjí a nikdo neví, jakým směrem to bude. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.14 15:23
@alokea píše:
Nevím, co bych dělala na tvém místě, ale přijde mi, že o tom, že jsi těhotná víš hrozně krátce a že zjištění těhotenství navíc neplánováneho může člověka rozhodit. Dala bych si alespoň chvíli čas na to, aby ses s myšlenkou sžila (je mi jasný, že pokud bys chtěla na potrat, tak toho času, zase tolik není). Stejně tak ale i pro přítele to byl určitě šok, který ovlivnil to, co potom řekl. Takže bych mu to i odpustila, pokud by to potom přehodnotil. Jak dlouho už víš ty a ví on o tvém těhotenství? Taky bych to probrala i s rodiči (alespoń jeho, pokud myslíš, že tvoji ti nepomohou). Pokud jim na něm i tobě záleží, budou mít taky nějaký názor, co je pro jejich dítě dobré, za sebe si nemumím představit, že bych v roli rodiče 21týho dítěte poslala na potrat svého vnoučete. No a myšlenka o zkaženém životě o 21letýho kluka mi přijde taková typicky dětská - velký slova, ale málo zkušenosti s životem. Pokud by s vámi zůstal, tak by asi po prvním úsměvu už nikdy netvrdil, že mu dítě zkazilo život - pokud uteče, pak je to jiná. Možná i proto bych o těhotenství promluvila i s jeho rodiči. Zní to zmateně, ale spíš jsem chtěla říct, že to chce si dát alespoň trochu času, mluvit o tom s ním, s rodiči a že „zkažený život“ je blbá fráze, která se často říká, ale ve své podstatě mi přijde prázdná, takže bych hodně mluvila o tom, jaký život je dobrý, jestli by potrat nezkazil život tobě, v čem přesně mu dítě zabrání - třeba dostuvat by asi i mohl ne?.
Tohle je opravdu rozumně napsané. A je to dle mého asi jediná dobrá rada, co tu zazněla. Chce o tom opravdu mluvit. Je dost možné, že všichni najednou změní názor. Když ně, tak holka bude aspoň opravdu vědět, jak se má zachovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.3.14 15:23
Něco vám řeknu, z pohledu matky, sama mám dceru které bude za půl roku 20 let, teď bude maturovat a jde na vysokou. Kdyby se jí něco takového přihodilo, přiklonila bych se k potratu. Manžel to vidí stejně, dcera taky nemůže antikoncepci, už jsme se o tom bavili, co by kdyby…Od nás pomoc čekat nemůže, sami pracujeme, jsme rádi že do života vypravíme ji a druhé naše dítě. S bydlením by to u nás rovněž nešlo. Zodpovědného partnera o kterého by se mohla opřít taky nemá. Rozum - co si budeme vykládat, je to ještě nezodpovědné děcko, které ví o životě prd. Pro nás pro všechny by to byl zničený život, nejen pro ni. A čekat že se zapojí druhá rodina, ta co preferuje to vzdělání a karieru je bláhová myšlenka, už vidím jak budou skákat radostí. Musím se smát když tu čtu zkazky o tom…počkej až dítě uvidí, potom roztaje a všechno bude O. K…nebude, leda tak v pohádce. Mám několik kolegů nebo známých kteří se stali babičkami a dědečky kolem 40 let, děti měli velmi mladé. Ve většině případů to dopadlo bledě, ty děti jim pak zůstaly doma na krku i s vnoučaty. Možná to zní sobecky, ale děkuji, nechci. Chci aby z mé dcery něco bylo, aby něco dokázala, postavila se na vlastní nohy a sama jednou zabezpečila a s partnerem vychovala své dítě. V tomhle případě tu nic takového nevidím. Ty hezké řečičky a představy jak to všecko půjde jim složenky nezaplatí
- Citovat
- Upravit
25.3.14 15:24
@Vermion píše:
nemusí brát HAje i tělísko pro ty, co ještě nerodily a další metody…
i telisko je hormonalni, samozrejme i nehormonalni, ale to zas byva spatne snaseny… ale ano, mohly pouzit pesar, spermicidni gel a? ja fakt nevim…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.14 15:27
Nemít podporu fakt nikoho a nemít ani peníze, tak to musí být hodně těžký, popovídejte si o tom jak nejvíce to jde, zkuste i ty rodiče, pokuď budou všichni proti, asi bych na ten potrat šla, i když s potratem také nesouhlasím, jenže co má zakladatelka dělat? Když nemá vůbec nic??? Tvého přítele bych ve své kůži nechtěla ale nikdy vidět, rozešla bych se sním a to okamžitě. A to že mu je 21 opravdu neznamená, že je ještě dítě… já teď čekám mimi, příteli je 24, už dva roky se staráme o jeho sestru, jelikož jeho rodiče stojí za hovno, alimenty na ní také nedostáváme…ale máme podporu mých rodičů…na světě člověk někoho musí mít, aby to vše zvládnul. Ať se rozhodneš jakkoliv, nezávidím ti, máš to hodně těžké. Přítele bych ale poslala do kytek
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.14 15:27
@Anonymní píše:
Něco vám řeknu, z pohledu matky, sama mám dceru které bude za půl roku 20 let, teď bude maturovat a jde na vysokou. Kdyby se jí něco takového přihodilo, přiklonila bych se k potratu. Manžel to vidí stejně, dcera taky nemůže antikoncepci, už jsme se o tom bavili, co by kdyby…Od nás pomoc čekat nemůže, sami pracujeme, jsme rádi že do života vypravíme ji a druhé naše dítě. S bydlením by to u nás rovněž nešlo. Zodpovědného partnera o kterého by se mohla opřít taky nemá. Rozum - co si budeme vykládat, je to ještě nezodpovědné děcko, které ví o životě prd. Pro nás pro všechny by to byl zničený život, nejen pro ni. A čekat že se zapojí druhá rodina, ta co preferuje to vzdělání a karieru je bláhová myšlenka, už vidím jak budou skákat radostí. Musím se smát když tu čtu zkazky o tom…počkej až dítě uvidí, potom roztaje a všechno bude O. K…nebude, leda tak v pohádce. Mám několik kolegů nebo známých kteří se stali babičkami a dědečky kolem 40 let, děti měli velmi mladé. Ve většině případů to dopadlo bledě, ty děti jim pak zůstaly doma na krku i s vnoučaty. Možná to zní sobecky, ale děkuji, nechci. Chci aby z mé dcery něco bylo, aby něco dokázala, postavila se na vlastní nohy a sama jednou zabezpečila a s partnerem vychovala své dítě. V tomhle případě tu nic takového nevidím. Ty hezké řečičky a představy jak to všecko půjde jim složenky nezaplatí
nehormonální tělísko pro ty co nerodily…plus kondom, popřípadě ještě počítat plodné dny…aby jistota neselhání byla co nejvyšší…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.14 15:27
@Fjodorka píše:
Hele já jsem proti potratům, ale já také bych v podobné situaci nemohla být. Osobně bych spíš přistoupila na adopci, než na potrat.
Ale v její situaci? Tak jasně, určitě bych kontaktovala rodiče a probrala s nimi situaci, ale pokud se na ni všichni vykašlou, tak to vidím fakt bledě.Ono je sice krásné kvůli dítěti žít jako poloviční bezdomovec a úplně se vykašlat na vlastní pěkný život, ale to dítě z toho také nebude dvakrát odvázané, až bude týden večeřet párky s chlebem.
A doufat, že jednou možná bude líp, to je málo.
Myslím, že víc než o cokoli jiného jde o její pocit. Myslím, že zabití dítěte si člověk nikdy neodpustí. Bude to vyčítat sobě až do smrti.
Je-li ovšem nastavená jinak, jsou tu i jiné možnosti.
Obecně - onen otec bude zřejmě jednou platit, on a si může najít partnera, třeba je otec teď jen v šoku a vyplašenej, třeba se to musí jen usadit, vědí to týden, max dva.
Z druhé strany, i v normální rodině můžou nastat chvíle, kdy lidi žijí v bídě a párky nikoho ještě nezabily.
Zajímalo by mě vyjádření zakladatelky, jaký má náhled na život a potraty obecně - odtud by se teprve mohly začít odvíjet nějaké konstruktivní rady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.14 15:28
@88petra píše:
Ufff, tak ty mu znicis zivot? on snad nesoulozil? to sis to dite udelala sama? mel by se zacit chovat jako chlap, a ne nezodpovednej fracek. netroufam si davat rady, jen si dobre zvaz, aby sis to pak cely zivot nevycitala. Pokud se rozhodnes pro potrat, tak ja za sebe rikam, ze s clovekem, ktery mi udela dite (ac pres kondom, ale snad vsichni vime, ze ta ochrana neni 100%) a pak me posle na potrat, nemohla byt. Obcas ten potrat udela paseku nejen psychickou, ale i na tele a dalsi mimco se nemusi podarit. Ja za sebe rikam, ze neni nic krasnejsiho nez detsky usmev a obejmuti rucickama upatlanyma od susenky, ale je fakt, zeja sem starsi nez ty a mame tatinka, kterej se o nas zvlada postarat financne.Tak at se rozhodnes spravne, at uz to bude jakkoli
To, že tobě připadají upatlané ruce to nejhezčí na světě určitě neznamená, že to tak bude připadat i 21letýmu studentovi, kterej je totálně bez koruny. Takový kecy mě opravdu vždycky pobaví.Jinak zakladatelko, to, že bys po interrupci už nemohla mít děti platilo někdy v době kamenné, dnes je to opravdu šetrný zákrok a to riziko je opravdu jen minimální. Osobně neznám nikoho, kdo by po dřívější interrupci měl problémy s otěhotněním. Tím ti teda neradím, abys na něj šla, konečné rozhodnutí je stejně jen na tobě.
Ono je možný, že když si dítě necháš, tak přítel od vás odejde, ale když si ho nenecháš, tak zase můžeš být ta nespokojená ty.
Opravdu těžko radit, ale kus pravdy má určitě i tvůj přítel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
