Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Snad mi někdo nahodí jiný úhel pohledu… Máme 7 týdenní holčičku. Než se narodila, bylo vše ve vztahu v pořádku. Ale od doby co se narodila malá je vše jinak. Rozjednanou hypotéku na byt (žijeme zatím v malém podnájmu) teď nechce řešit. Co na tom, že já se nedostanu ani na záchod bez toho - aniž bych nehýbala po bytě s kočárkem. Od našich máme peníze na nové auto, protože máme starý křáp. Už několikrát nám vypovědělo službu - naposled na dálnici, kde nás málem sejmul kamionMalou hlídá minimálně a to tak, že má o ni v zavinovačce opřenou knížku nebo tablet. Když potřebuji k lékaři, najdu ji doma uřvanou a dlouho nepřebalenou v jiné místnosti. On vedle skypuje s kamarádama
Včera ji měl hlídat jen 5 minut (potřebovala jsem umýt nádobí), ale malá mu spadla z gauče akorát na hlavičku
![]()
![]()
Chtěla jsem volat rychlou či jen okamžitě do nemocnice, ale prý je určitě v pořádku!!! Nakonec jsme jeli, ale těch keců. Celou cestu se smál, že jí stejně nic nebude a já vše akorát přeháním. Ještě se vinu snažil shodit na mě. Já se bojím, že ta jeho „péče“ (i když je minimální) - je pro malou nebezpečná a bojím se, že dřív nebo později se stane něco horšího
Jak byste k takovému chování přistoupily vy? Já jsem stresem ze včerejška už přišla o mléko
Nechápu, vážně nechápu, jak mohlo 7 týdenní mimino spadnout z gauče, ale to jediný mi přijde na tvém popisu hrozné, že o ní má opřenou knížku nebo tablet? No a?
Neříkám, že je jeho chování OK, ale nepiš to tady, řekni to jemu. Noa u tebe vidím jasnou přecitlivělost. Takže z mého pohledu je chyba u vás obou.
Takze pred narozenim male to byl dokonaly muz? Pomahal ti doma s praci? ![]()
Já bych ho asi sprdla na 1.dobrou a pokud by to nezabralo tak bych si to bu%d vše vyjednala sama nebo se zbalila a šla.
Jinak zkus malou furt znovu přikládat, mlíčko by se mohlo ještě nastartovat.
Vidím to tak, že ty bys měla přestat vyšilovat a partner by se měl víc snažit ti pomoci. Prošli jste obrovskou proměnou, dítě je velkou změno pro každý vztah a normálně si o tom v klidu promluvte.
Dobrý by bylo, kdyby partner měl kamaráda, který má také malé dítě a na něm viděl, že dítě není jenom povinnost, ale i radost a tou radostí může být i to, že se o něj zvládne v tvé nepřítomnosti postarat.
Nepřestává mě udivovat, kolik žen si pořídí dítě s nepoužitelným chlapem. Tvůj chlap je idiot. Já bych rozhodně neměla dítě s někým takovým. Na tvém místě bych se cítila dost bezradně, a jestli je to takový pako, že nevydrží po dobu (jak píšeš minimálního hlídání) bez skypu nebo tabletu, tak je každá rada drahá. Navíc, je mi dost podezřelý, jak by tak malý dítě mohlo samo spadnout ze sedačky. ![]()
A nevidíš hned všechno černě?
Máte doma novorozeně a to, že teď partner neřeší velké finanční závazky, mi nepřijde zas tak nelogické.
I pro něj je to velké zápřah a hypotéka není nic, co by se u špatného rozhodnutí, dalo snadno změnit.
hypotéka - to, že v tomto bodě zamrzl, mi nepřijde jako důvod toho, že je pro dítě „nebezpečný“. A že bydlíte v malém pronájmu? Nevím, nepřijde mi to v dlouhodobém horizontu zas tak strašné než špatná investice do bytu;
auto - opravdu chcete kupovat nové auto? když máte peníze navíc a oželíte-li auto, mohli byste si třeba koupit lepší byt (nebo mít nižší hypotéku) než je ten aktuální. A potřebujete nutně auto? Auto se považuje za nadstandard a ne za životní nutnost
to, že se nevěnuje malé - jak to máte doma nastavené? Když jsi doma, přebalí ji? A pomůžeš mu s tím aspoň radou? Pokud jste doma oba a od začátku se staráš o dítě jen Ty, pak se moc nedivím, že ji raději nepřebalí, než aby udělal něco špatně.
I já jako matka jsem měla z novorozeněte hrůzu…přišlo mi, že mu při oblékání mohu zlomit nějakou končetinu a trvalo mi, než jsem získala mi při manipulaci s dítětem jistotu. Není jen vyděšený?
Pád z gauče a to shazování viny na tebe - ano, tohle je špatně. Nevím, jak moc na Tebe shazoval vinu, ale nebyla to jen prvotní vyděšená reakce?
Příspěvek upraven 08.04.16 v 10:35
Jako ono s miminky moc zábavy není, takže chápu, že si s ní „nehraje“, ale ten zbytek, nechat ji pokaděnou (poku není pokaděná a není durch, tak bych to neřešila také
), nebo neřešit to, že spadla z gauče (taky nechápu, jak mohla spadnout). To že máte malý byt, je blbý, to chápu, ale bydlení i auto jste jaksi měli řešit před početím mimina, popř. tedy před narozením
Myslím si, že on se tak choval i před tím, akorát tobě to nevadilo. Takže pokud ti to tolik vadí, tak asi holt budeš sama a nebo se s tím smiř. Zkus mu věci vysvětlit atd., ale nevím, zda to zabere.. ![]()
@Anonymní píše:šátek nebo ergonosítko a zvládneš spoustu věcí a taky se nauč spoustu věcí neřešit. Na jednu stranu má pravdu, on vydělává a ty jsi doma. Nicméně, já jsem ochotná makat doma sama bez pomoci v týdnu, ale o víkendu se podílíme oba.
Jo pomáhal. Měli jsme rozdělené práce a to fungovalo. Od narození ale tvrdí, že já jsem teď doma celý den - tak se mám o vše postarat. Malá je ale dost uřvané dítko hlavně s prdíkama a je to po mě teď náročné vše zvládnout
@Anonymní píše:
Jo pomáhal. Měli jsme rozdělené práce a to fungovalo. Od narození ale tvrdí, že já jsem teď doma celý den - tak se mám o vše postarat. Malá je ale dost uřvané dítko hlavně s prdíkama a je to po mě teď náročné vše zvládnout
Jak jste to meli rozdelene? Me nejde na rozum, ze chlap, ktery normalne pomaha se po porodu zacne chovat jako blbec. To jako oduvodnuje tim, ze nechodis do pr4ace nebo co? A pred tim na pocitaci nesedel?
@Anonymní píše:
Jo pomáhal. Měli jsme rozdělené práce a to fungovalo. Od narození ale tvrdí, že já jsem teď doma celý den - tak se mám o vše postarat. Malá je ale dost uřvané dítko hlavně s prdíkama a je to po mě teď náročné vše zvládnout
Nemůže na miminko žárlit? Třeba se tím, jak blbě se chová, snaží na sebe upozornit. Jestli se předtím choval lépe, tak to tak vypadá. Měli byste si spolu hlavně promluvit vy dva. Můj muž mě dokáže od začátku zastoupit, přebalí, nakrmí, pohlídá, hraje si (vše kromě kojení
). Dělá to sám, rád a bez keců. A u počítače i taky rád posedí, ale až když děti večer spí.
Tak já mám tedy trošku jiný názor. Tvůj přítel je hňup. A tebe naprosto chápu. Dcera ma spadne z gauče a on se směje a ještě se musíš doprošovat, aby vás vzal na pohotovost???To to je vrchol. Mimochodem ano i tak malé miminko umí spadnout z gauče. Kord když ho trápí prdíky a všemožně se kroutí. Taky nechápu, jak si může dovolit dítě odložit do vedlejší místnosti, nechat ho tam plakat a skypovat si s přáteli. To je opravdu vrchol. Pěkně si sním promluv, vysvětli mu že takhle by to tedy nešlo. A pokud to nepochopí, odjeď třeba k rodičům ať mu dojde o co může přijít. Držím palce!
@Anonymní píše:
Jo pomáhal. Měli jsme rozdělené práce a to fungovalo. Od narození ale tvrdí, že já jsem teď doma celý den - tak se mám o vše postarat. Malá je ale dost uřvané dítko hlavně s prdíkama a je to po mě teď náročné vše zvládnout
Vem si tužku a papír a zapisuj.
Kolik času věnuješ přes den které činnosti. Zapisuj i to, od kdy do kdy malá brečí a ty ji musíš tišit…je to „práce“, jak např. vaření.
Tohle pak předej muži a porovnej s jeho pracovní dobou (bez započítání pauzy na oběd).
Sedněte si a promluvte si o tom, kdo musí čeho kolik zvládnout.
Já moc nechápu, máte na byt a nemáte na auto?
Jak mu spadla, vždyť se ještě nehýbe? Ano, on se zdá být nezodpovědný, ale neodhanrj ho od toho ti pomáhat jakkoliv. Nebo to budeš všechno v budoucnu dělat sama a budeš taky nadávat.
Jak to řešit je asi více možností - mne napadá k tomu asi tohle: v této problematice dělím mužské na dvě skupiny /a různé přechodové typy/- v první skupině by se pro dítě rozkrájeli(i když třeba původně i bručeli, že budou mít potomka) a někdy až skoro mamču honí, když něco udělá trochu ledabyle; druhá skupina se po narození o potomka (i když se předtím možná i těšili) na hlídání a někdy i péči o mamku vyprdnou a pak to může dopadat, jak píšete.
Tu druhou skupinu jde někdy trochu „převychovat“ tím, že o péči o dítě budete důsledně dělat sama a více se soustředíte na sebe, abyste měla radost z věcí, kam partner nezasahuje (tedy i k doktoru a do krámu si mimi brát s sebou, zajet si s mimi do lesa, zoo, co Vás baví) a na partnera nechat víc třeba domácnost, nádobí i prádlo si dělat co nejméně a po sobě a mimi, uvařit si něco dobrého, nechat pro něj porci, ale svoje si sníst sama v dobu, kdy se Vám to hodí, péči o partnera v pracech, kde se bude muset v domácnosti nasadit, do určité míry vypustit, třeba až bude po několikáté mýt nádobí a poptá se, tak se mu dá říci, že v péči o dítě je potřeba přidat a vy pak přidáte v péči o jeho záležitosti v domácnosti. Zkuste to partnerovi nemít za zlé, nejde o to ho trestat, prostě on se musí ze svého sobectví postupně vybrat a ono to nejde tak rychle, když doteď se o nikoho v podstatě nemusel starat. Když se mu naopak něco s dítětem povede, tak ho za to pochvalte. Na druhou stranu, pokud byste to nechala úplně být, tak si to třeba ani neuvědomí a pokud o tom budete jen argumentovat, tak si on může připravit takové argumenty, aby se odpovědnosti vyhnul. Myslím, že líp než slova a vysvětlování v tomhle přizpůsobuje práce a čas a to, že nad tím začne pak dumat sám. Pak se třeba i odhodlá se o dítě začít starat s větší péčí a laskavostí, protože mu třeba docvakne, že toho máte opravdu hodně. Ale aby na to přišel tak nějak vlastníma rukama.
Mlíko můžete zkusit zase najít, zatímco dítko se dá dokrmovat sunarem, tak můžete zkusit třeba v noci, nebo někdy jindy, když jste v klidu zase přikládat a ono se to většinou dá obnovit anebo aspoň jako doplněk miminkovské stravy.
@antoinnetka píše:
Jemu jsem to pochopitelně řekla. Výsledek žádný. Dítě prý zvládne všechno. Problém je, že se malá pod tou knížkou začala dusit…
ale prosím tě
jak to vypadalo?