Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Partneři si mě neváží
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.6.22 10:57
@Anonymní píše:
Nevím, kde dělám chybu. S exmanželem jsem se poznala v 18 letech, byl můj druhý kluk, první vážná známost. Po 4 letech jsme se vzali, celkem spolu byli 20 let. V manželství se vše určovalo podle něj, jeho práce byla vždy důležitější než moje. Když jsem byla na MD, tak jsem od něj slýchala, že mě ostatní předběhli, mají lepší obor (jsem internistka), vydělávají peníze a já si sedím doma. On sám s dětma nepomohl a na hlídání peníze ale nebyly. On je Ing, já Mudr. Na děti, dům, zahradu jsem byla v podstatě sama, on budoval kariéru a určoval, co kdy bude. Já se snažila, aby bylo doma vše v pořádku a děti byly spokojené. Roky jsem se podřizovala. Přesto jsem postupem času zvládla 2 atestace a dnes mám vedoucí postavení v práci, která mě moc baví a máme super kolektiv. Vnímám, že si mě v práci váží a mezi kolegy mám opravdové přátele. Manželství nakonec nedopadlo dobře, zvládla jsem odejít, nevážil si mě postupně už vůbec a byla jsem páté kolo u vozu, jen uklizečka a posluhovačka. Nyní mám 6 let přítele a opět jsem doma na stejné koleji. On má gympl, na VŠ se nedostal a už to nikdy nezkoušel, chybí mu vůle. Dělá kancelářskou práci, ale spokojený není. Kritizujeme mě nyní už prakticky ve všem. Kritizuje ale v podstatě všechny lidi okolo, vyjma svého syna z minulého manželství, který je dokonalý, na rozdíl od ostatních lidí (syn je dospělý). Včera mi řekl, že já jsem typický případ, že VŠ může mít každý, stačilo k tomu to, že nesouhlasím s jeho politickými názory a čtu špatná media. Ale v podstatě neumím dle něj dobře nic- řídit auto, vařit, uklízet, vyjadřovat se a tisíce dalších věcí…
Cítím, že se blíží konec vztahu…žiju v podstatě s podobným člověkem jako byl manžel a sebevědomí mi na „stará kolena“ opět klesá k bodu mrazu..
Od malička slýchám, že jsem moc hodná a tolerantní, ale k čemu mi to je? Spíš ke škodě.
Potřebuješ opravdu zvednout sebevědomí, a nenechat se sebou zametat. Každý si k tobě dovolí to, co mu ty sama dovolíš. Ex si nechala, aby o všem rozhodoval, chyba. Současného partnera pošli do háje, jen ti bere energii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.22 10:57
@Anonymní píše:
Nevím, kde dělám chybu. S exmanželem jsem se poznala v 18 letech, byl můj druhý kluk, první vážná známost. Po 4 letech jsme se vzali, celkem spolu byli 20 let. V manželství se vše určovalo podle něj, jeho práce byla vždy důležitější než moje. Když jsem byla na MD, tak jsem od něj slýchala, že mě ostatní předběhli, mají lepší obor (jsem internistka), vydělávají peníze a já si sedím doma. On sám s dětma nepomohl a na hlídání peníze ale nebyly. On je Ing, já Mudr. Na děti, dům, zahradu jsem byla v podstatě sama, on budoval kariéru a určoval, co kdy bude. Já se snažila, aby bylo doma vše v pořádku a děti byly spokojené. Roky jsem se podřizovala. Přesto jsem postupem času zvládla 2 atestace a dnes mám vedoucí postavení v práci, která mě moc baví a máme super kolektiv. Vnímám, že si mě v práci váží a mezi kolegy mám opravdové přátele. Manželství nakonec nedopadlo dobře, zvládla jsem odejít, nevážil si mě postupně už vůbec a byla jsem páté kolo u vozu, jen uklizečka a posluhovačka. Nyní mám 6 let přítele a opět jsem doma na stejné koleji. On má gympl, na VŠ se nedostal a už to nikdy nezkoušel, chybí mu vůle. Dělá kancelářskou práci, ale spokojený není. Kritizujeme mě nyní už prakticky ve všem. Kritizuje ale v podstatě všechny lidi okolo, vyjma svého syna z minulého manželství, který je dokonalý, na rozdíl od ostatních lidí (syn je dospělý). Včera mi řekl, že já jsem typický případ, že VŠ může mít každý, stačilo k tomu to, že nesouhlasím s jeho politickými názory a čtu špatná media. Ale v podstatě neumím dle něj dobře nic- řídit auto, vařit, uklízet, vyjadřovat se a tisíce dalších věcí…
Cítím, že se blíží konec vztahu…žiju v podstatě s podobným člověkem jako byl manžel a sebevědomí mi na „stará kolena“ opět klesá k bodu mrazu..
Od malička slýchám, že jsem moc hodná a tolerantní, ale k čemu mi to je? Spíš ke škodě.
Taková šikovná žena a vybírá si de.bily. Nemáš to zapotřebí. Seznámit v práci se nemůžeš, až se dáš dohromady?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.22 11:09
Nového blbce se zbav a až se z toho špatného vztahu vyhrabeš, tak se zamysli nad tím, co děláš špatně, že si taháš do života pořád stejné týpky.
Až natrefíš na někoho dalšího, tak ho pozorně sleduj a když začne vykazovat vady Tvých předchozích dvou partnerů, tak se s ním rozluč. Slib sama sobě, co už nikdy nebudeš tolerovat a pak podle toho jednej.
To by bylo, aby taková šikovná a chytrá ženská nakonec nenašla svého pana ideálního. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.22 11:17
Fakt nevím, jestli už nejsem paranoidní a nevidím je všude, ale zkus si něco zjistit o narcistické poruše osobnosti.
https://www.vira.cz/…ar/narcismus
Přečti si těch článku víc a pak napiš, jak to vidíš. Vsadila bych se, že je v tom oba poznáš. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.22 11:19
A co ti na tvých mužích imponovalo??? Nechápu to… Jsi úspěšná žena a doma se proměníš v ustrašenou poddanou?
Ty se asi moc ráda nemáš, viď? Sebevědomá žena by tohle nikomu nedovolila, aby po ní šlapal.
Vztah ukonči, nic ti to nedává, jen ubližuje. Uleví se ti. Pak jdi najít sebe sama… Hlavně lásku a úctu, kterou si zasloužíš…
To, že třeba chvíli budeš žít sama ničemu nevadí…může to být i ku prospěchu. Nejdřív začni milovat sebe sama a vážit si sebe sama, aby tě mohli milovat i ti ostatní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.22 11:28
A proč si pořád vybíráš zakomplexované týpky, co si na tobě pořád musí zdvihat své sebevědomí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.22 11:30
@ZuzaM píše:
A proč si pořád vybíráš zakomplexované týpky, co si na tobě pořád musí zdvihat své sebevědomí?
Myslíš si, že kdyby to věděla, tak by to dělala? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.22 11:46
Problém je v první řadě v tobě a tvém nízkém sebevědomí. Zní to jako klišé, ale opravdu platí, že pokud se sebou není člověk spokojený, tak s ním není spokojený ani jeho partner. Můžeš zkusit terapii ( to opravdu není žádná ostuda ). Může ti to úplně změnit život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.22 11:47
@WhiteCrow píše:
Myslíš si, že kdyby to věděla, tak by to dělala?
Bohužel se obávám, že spousta inteligentních žen tuší od začátku, že není něco v pořádku, ale myslí se, že láskou to změní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.22 12:09
@ZuzaM píše:
Bohužel se obávám, že spousta inteligentních žen tuší od začátku, že není něco v pořádku, ale myslí se, že láskou to změní.
Tohle je mnohem složitější problém, než si možná myslíš. Dynamiku toxických vztahů, kdy má jeden (nebo oba) psychické zatížení nebo poruchu osobnosti, je někdy složité rozplést.
Není to jen o tom, že je jeden „magor“ a ten druhý někdo s nulovým sebevědomím. Velmi často je to dost plíživé a hned ze startu to není vidět, pokud s tím nemáš zkušenosti. A pokud člověk vyrůstal v nefunkčním prostředí, problém je na světě.
To ale taky hned neznamená, že si takový člověk automaticky najde manipulátora. Jen je ta pravděpodobnost mnohem vyšší. Není to jednoduché téma, opravdu ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.22 12:15
Uf, tak nejsem žádnej odborník, ale věřím, že velký podíl na vnímání sama sebe má přístup rodičů ve výchově. není v tomhle náhodou problém? Ono nějakým způsobem přitahuješ ty typy, co tě ponižují, protože cítí, že můžou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.22 12:38
Takhle se chovají lidi, kteří sami nemají vysoké sebevědomí. Holt si ho nahání na druhých a vztah s takovým člověkem musí být strašně vyčerpávající. Nechala bych ho jít, zasloužíš si lepšího chytrá a úspěšná ženská nemá zapotřebí trpět nějakého zamindrákovaného blba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Stará známá
11.6.22 12:41
Rozejit se i se stavajicim partnerem a intenzivne pracovat na sobe, na svem posramocenem sebevedomi s pomoci psychoterapeuta. Az se das do poradku, budes mit mnohem lepsi sanci najit si muze, ktery si te bude vazit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.6.22 13:05
@Mariambiska píše:
Uf, tak nejsem žádnej odborník, ale věřím, že velký podíl na vnímání sama sebe má přístup rodičů ve výchově. není v tomhle náhodou problém? Ono nějakým způsobem přitahuješ ty typy, co tě ponižují, protože cítí, že můžou.
Dětství jsem měla krásné, rodiče mě podporovali. Oba moji partneři vyrostli v rodinách, kde pořád museli dokazovat, že jsou dostatečně dobří jako sourozenci. Sebevědomí mám lepší než v mládí, ale pořád asi pokulhává. Jsem znamením panna a pořád mám pochybnosti. Přítel mi první roky říkal, jak je rád, že má chytrou ženskou, se kterou si může povídat o všem a spousty toho zvládne. Ale po letech jsem najednou hloupá a neschopná. Ale on tak vidí většinu lidí kolem sebe. Vím, že si v sobě nese mindrák z toho, že nevystudoval to, co chtěl. Práce co dělá, ho moc nebaví, ale pro změnu nic neudělá…má pocit, že je nejchytřejší a vše dělá nejlíp. První roky takový nebyl, ale možná se jen přetvařoval. Měl víc vztahu, ale žádnu mu déle nevydržel.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Nevím, kde dělám chybu. S exmanželem jsem se poznala v 18 letech, byl můj druhý kluk, první vážná známost. Po 4 letech jsme se vzali, celkem spolu byli 20 let. V manželství se vše určovalo podle něj, jeho práce byla vždy důležitější než moje. Když jsem byla na MD, tak jsem od něj slýchala, že mě ostatní předběhli, mají lepší obor (jsem internistka), vydělávají peníze a já si sedím doma. On sám s dětma nepomohl a na hlídání peníze ale nebyly. On je Ing, já Mudr. Na děti, dům, zahradu jsem byla v podstatě sama, on budoval kariéru a určoval, co kdy bude. Já se snažila, aby bylo doma vše v pořádku a děti byly spokojené. Roky jsem se podřizovala. Přesto jsem postupem času zvládla 2 atestace a dnes mám vedoucí postavení v práci, která mě moc baví a máme super kolektiv. Vnímám, že si mě v práci váží a mezi kolegy mám opravdové přátele. Manželství nakonec nedopadlo dobře, zvládla jsem odejít, nevážil si mě postupně už vůbec a byla jsem páté kolo u vozu, jen uklizečka a posluhovačka. Nyní mám 6 let přítele a opět jsem doma na stejné koleji. On má gympl, na VŠ se nedostal a už to nikdy nezkoušel, chybí mu vůle. Dělá kancelářskou práci, ale spokojený není. Kritizujeme mě nyní už prakticky ve všem. Kritizuje ale v podstatě všechny lidi okolo, vyjma svého syna z minulého manželství, který je dokonalý, na rozdíl od ostatních lidí (syn je dospělý). Včera mi řekl, že já jsem typický případ, že VŠ může mít každý, stačilo k tomu to, že nesouhlasím s jeho politickými názory a čtu špatná media. Ale v podstatě neumím dle něj dobře nic- řídit auto, vařit, uklízet, vyjadřovat se a tisíce dalších věcí…
Cítím, že se blíží konec vztahu…žiju v podstatě s podobným člověkem jako byl manžel a sebevědomí mi na „stará kolena“ opět klesá k bodu mrazu..
Od malička slýchám, že jsem moc hodná a tolerantní, ale k čemu mi to je? Spíš ke škodě.