Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Patchworková rodina, děti z různých vztahů
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Svetluska55
20.9.22 18:55
- Citovat
- Upravit
Svetluska55
20.9.22 18:59
@Hahahanika píše:
Ani bych neřekla volnou výchovu, spíš nedůslednost v určitých věcech a asi i hlavně ze strany maminky…
To možná není špatný nápad, nějakou dobu zkusit bydlet společně a vidělo by se..
Ale maminku vůbec neřeš…
Vaše domácnost, vaše pravidla.. Ale na těch se musíte domluvit vy dospělí a říci si, že budete oba trvat na jejich dodržování.
Stelete postele? Co děti budou dělat samy (prádlo do koše, utírání prachu, odnos nádobí do myčky, vynášení koše..)? Co hygiena? V kolik dětí chodí spát?
Atd atd..
- Citovat
- Upravit
20.9.22 19:15
@Hahahanika píše:
Ani bych neřekla volnou výchovu, spíš nedůslednost v určitých věcech a asi i hlavně ze strany maminky…
To možná není špatný nápad, nějakou dobu zkusit bydlet společně a vidělo by se..
Výchovu matky neřeš u vás budou platit vaše pravidla, na kterých by se, ale snažila domluvit předem společně. Každopádně s tou důslednosti bych to nepřeháněla, to nemá rád nikdo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Stará známá
20.9.22 19:42
Pokud premyslis nad spolecnym souzitim, pridej se na fb do skupiny Nevlastni rodic, svuj dotaz dej pripadne tam a doporucuji velmi procist i starsi diskuse. Kniha Treti rodic Ti take otevre obzory a zodpovi mnohe otazky.
- Citovat
- Upravit
20.9.22 20:04
Jeste spolu nebydlime. Jen obcas vsichni přespí u nas. Dve a dve deti. Vychovu probirame zvlast bez nich uz chvili. Ja jsem typ co nerada jinym zasahuje nebo i dava (nevyzadane) rady a mam spis volnejsi vysvetlovaci vychovu. Ale jsou veci, co mu u partnerovych deti pijou krev. On to vi. Snazim se to s jeho detmi neresit. Ale ctyri deti najednou jsou proste zahul. Takze reakce na ne jako na svoje deti mam, i kdyz vim, ze na to nejsou zvykle (podat si piti, oblekat se samostatne napr.) Partner ma taky veci, co mu u mych vadi. Ja rikam, ze si to musi vyresit mezi sebou. (Moji se jeden neprijemne vztekaa druhej hresi na to, ze je malej vrustem)
Vic nez nas resime co kdyz ty nase neoblibene manyry chytnou ty druhe deti a jak to udelat abychom zvladali fungovat nejak rozume v každodenním chodu se všema čtyřma. Oni jsou vekove vsichni podobne.
Sestěhovat se hodlame, nakonec se podarilo a pujdeme do noveho (az to udelame) takze nikdo nepujde k nikomu domu. To si myslim ze by mohlo dost pomoct. A na nas ukor budou mit vsichni svoje mistecko kdyz budou chtit.
No a pak jsou tu ty veci co resi ex. Ze „cizi“ dite boucha jeho, ze mu neco reklo a ze to teda ne… A to jsou vsichni velmi rozumni, ale stejne mne to vyzdycky zasahne protoze mam tendenci svoje vic chranit, jakkoliv skvele vychazim se vsemi. Take proste druhe dve deti tolik neznam, nemam na tene jejich reakce a chovani, nepoznam tak dobre co se deje jestli se neco deje a co maji radi a co delaji jen proto, ze to dela zbytek tlupy a tak.
Vychovu a jak to budete praktikovat radim probrat s partnerem predem. Aspon obecne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.22 21:24
Moc děkuji za zkušenosti, dámy 
Vím, že u každýho je to jinak,.. jen mě zajímaly názory a tipy jiných, nikoho v okolí nemám v podobné situaci, s kým bych to probrala.
Ano, základ je to probrat s partnerem, ten to bere ale docela „lážo plážo“, že nebude žádný problém..to já jsem ta, kdo všechno víc prozkoumává, řeší, má bujnou fantazii (někdy až moc… 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.22 13:20
Jak to popisuješ, jeden by řekl, že máte spolu prima vztah, prima život a prima období.
Ale aby tohle náhodou nevydrzelo dlouho, hodí se do toho vidle: bydlet spolu 
Je dobře, že o tom uvazujes a rozhodně bych to také konzultovala i s přítelem, žádný lazoplazo, abys nakonec nezůstala zas sama, ale se 2 detma!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.22 16:50
Ahoj, přidávám se k vám. s partnerem jsme se sestěhovali po dvou letech. on jedno dítě v péči, já také, další dvě děti u druhých rodičů. společné soužití je samozřejmě komplikované, každý byl zvyklej na něco. obýváme 3+kk, my s partnerem máme jen obývák průchozí do kuchyně. v poslední době je dost hádáme, Je to pro všechny členy nové, náročné. syn začal zlobit ve škole (chováním), obě děti provedly něco ošklivého doma. do toho si myslím, že my oba s partnerem jsme zvyklí na svoji svobodu - koukat se na co chceme, pustit si hudbu. a teď když jeden něco chce, druhý nemá kam jít.. ani číst se moc nedá. řekla bych, že nás to hodně negativně ovlivňuje. uvažovala jsem o větším bytě, ale prý je to moc brzy (myslela jsem na pronájem). co si o tom myslíte prosím?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.22 16:59
@lucie.krajcarova chápu, trpíte nedostatkem soukromí a odráží se to na všech a na všem, to je logické..
Holt ty sešívačky obvykle nejsou až tak zábavné a v pohodě jako v Kroku za krokem..
vím o tom své ze všech různých úhlů a stran pohledu (i jako dítě, i jako macecha), snadné to opravdu není a pokládám za úspěch, když spolu ti dotyční dokáží a umí aspoň slušně vycházet.. pokud se mají rádi, tak je to krásný bonus.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.23 14:26
@Ahep píše:
Jak to popisuješ, jeden by řekl, že máte spolu prima vztah, prima život a prima období.Ale aby tohle náhodou nevydrzelo dlouho, hodí se do toho vidle: bydlet spolu
Je dobře, že o tom uvazujes a rozhodně bych to také konzultovala i s přítelem, žádný lazoplazo, abys nakonec nezůstala zas sama, ale se 2 detma!
ahoj, jak to u vás pokračuje? u nás bohužel odchází dcera přítele k matce, je to zlé..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.23 16:22
@lucie.krajcarova
Ozývám se po delší době…
Mrzí mě, že se u vás vyskytly problémy, podařilo se to nějak urovnat?
U nás bylo téma sestěhování poslední měsíce hodně řešeno..hlavně kvůli dceři a zápisu do školy. Měla jsem nějak namyšlenou budoucnost, žila v tom, že partner to vidí stejně-dle předchozích debat a nakonec vše jinak.
Jednalo se celkově o naši společnou budoucnost a chtěla jsem společně dítko..ale partner nechce, doslova se mu už do toho nechce, chce mít „klid“ 
Takže jsem se nakonec rozhodla podle toho, co bude pro mě a dceru nejjednodušší-tedy zůstat ve svým bytě, bydlišti, kde mám práci, dcera školu, babičky a vše bude snažší, než kdybychom se odstěhovaly.. dcera tedy mohla nastoupit do školy v bydlišti přítele, ale já bych byla pořád uhoněná, navíc bývalý partner (otec dcery) by se moc nepodílel na vyzvedávání a dojíždění dcerky..
Uvidíme, co to udělá dál s naším vztahem, když budeme dál žít každý sám a jen pendlovat mezi sebou…
Partnera to mrzelo, ale uznal, že pro nás to bude takto jednodušší..
Ale já to zatím spracovávám, hlavně touhu po dítěti.. a celkově mě znovu chytla „depka“ z toho, že už nikdy nebudu mít „normální“ rodinu..mám teď divný období. Ale uklidňuji se tím, že je dcera v pohodě a šťastná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.23 22:24
@Hahahanika tak takové zajímavé řešení, ani nevím, jak daleko od sebe bydlíte?
u nás to bylo tak, že se dcera přítele po vánocích odmítla k nám vrátit.. do měsíce odešel i přítel, aby si ji udržel. bylo to dost těžké, ale rozchod to nebyl. každý byl ve svém domově se svým dítětem a vídali jsme se o víkendech. po třech měsících se jeho dcera rozhodla, že chce být více se svou mámou. navíc jsem se dozvěděla, že z jednoho předmětu propadá. takže to u nich zas tak růžové nebylo. ted jsme zase v režimu, kdy je přítel týden doma s dcerou a týden u nás, střídavá péče. jsme spolu radši víc a víc. jako by nás to semklo. a trochu ze mně spadla vina, že o těch vánocích se dcera rozhodla nevrátit, prý kvůli mě. znám ji, je taková přelétavá.. hlavně že nám dvěma to naštěstí tolik neublížilo. jsem moc ráda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
My jsme se s manželem sestěhovali po roce, každý máme jedno dítě z předchozího vztahu (kluci jsou od sebe 2 roky, tehdy jim bylo 6 a 8.
Od začátku jsme je do toho zapojili, sdílí pokojíček, plánovali ho s námi, taky jsme nakoupili nový nábytek.
Už je to 6 let. Kluci jsou jako, bráchové ne, ale bratranci, co se mají fakt rádi. Ale všichni 4 jsme spolu jen některé víkendy, manželův syn bydlí u své mámy.
Já se snažím být se synem i sama, každý rok jezdíme na jednu dovolenou jen spolu plus máme další výjezdy či výlety. Davam si pozor, abych doma dělila svou pozornost spravedlivé (manžel, syn). Vychovávám syna primárně já, manžel, když se ho to týká (podej mi ten talíř atp). Podobné to mám já s jeho synem -na velké věci má rodiče, já maximálně požadují plnění domácích pravidel, která jsou stejná pro oba kluky.
To je dost důležité -kdyz jsou u nás, chceme po nich stejně povinnosti.
Něco je odlišné -ja třeba dost baziruji na hygieně, takže moje dítě si bude mýt a česat vlasy pravidelně. Manžel na to netlačí, takže jen jemně upozornim, když už je to hnus, ale pořešit si to s dítětem musí sám.
Jinak samozřejmě vařím každému jeho laskominy, se všemi hraju hry a všem kupuju dárečky. Ale když je u nás jen manželův, klido si naplánují výlet za nějakou kamarádkou, oni si to kluci taky musí spolu někdy užít sami, že…