Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Patchworková rodina, děti z různých vztahů
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
26.6.15 12:20
Patchworková rodina
Ahoj,
ráda bych se podělila o radosti a strasti rodin, kde jsou děti z různých vztahů.
U nás je to tedy tak, že manžel má dvojčata z předchozího manželství, já syna z předchozího manželství a společnou dcerku. Všechny máme v péči.
Je na tom někdo podobně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.3.16 12:20
Ahoj, asi jsem tenhle příspěvek objevila pozdě 
ale co, třeba si to někdo přečte a přidá se. U nás má manžel dceru z předchozího vztahu, já taky dceru (dokonce i stejně starou ) a máme společného syna a další dceru
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.16 13:17
@Tetka216 nikdy není pozdě 
My to máme tak, že manžel má dvojčata z předchozího vztahu, já syna a společnou máme dcerku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.22 18:14
Patchworková rodina
Zdravím všechny místní:-)
Jsem zde nováček, ale občas jsem sem zabrousila na nějakou diskuzi, přečíst si různé pohledy na určitou situaci…
Ale nyní k věci…
Chtěla bych znát vaše názory, zkušenosti na tzv. patchwork rodinu.:-)
Mým snem vždy bylo mít krásnou stabilní rodinu. Nestalo se tak. Přes všechny kotrmelce jsem zůstala s malou dcerou sama. Naštěstí se s expartnerem rozumně domluvíme ohledně dcery, máme „společnou“ péči, vše řešíme spolu podle potřeby, nemáme nic stanovené soudem…
Ale teď k tomu hlavnímu.
Mám přes 2 roky nového přítele. Má ve střídavé péči o pár let starší dceru než mám já. (Moje dcerka je předškolačka). Všichni jsme si vzájemně hezky a lehce sedli, až jsem se divila. Trávíme společně víkendy, když jsou děti u druhých rodičů, jezdíme navzájem k sobě přes týden, společné dovolené apod. Říkala jsem si, jak je to fajn. A začali jsme uvažovat o společném bydlení. Věděla jsem od začátku, že „slepovaná“ rodina nebude jednoduchá věc, ale poslední týdny z toho mám čím dál větší obavy. Vidím v určitých věcech rozdíly-což je samozřejmé-hlavně ve výchově. A nevím jak se s tím popasovat. Vedu dceru k jiným věcem než přítel-např. více ke zdravé výživě, samostatnosti, určitým pravidlům… a mám strach jak to bude fungovat v běžných dnech, ne jen když máme krásné volné víkendy. Snad mi rozumíte. Některé věci ve výchově partnerovy dcery se mi nelíbí, ale nemohu do toho přece zasahovat…ale jak pak k tomu vést svoji dceru? Nebude to dělat neplechu??
Až začínám zvažovat, že náš vztah necháme v této komplikovanější rovině-každý svůj domov a vzájemné „návštěvy“. Ale z této představy taky nadšená úplně nejsem, obzvlášť, když cítím, že bych časem chtěla ještě dítě…
Předem diky za vaše názory, zkušenosti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.22 18:18
No je fajn, ze nad tim takhle přemýšlíš. Ja bych do druheho ditete nesla a nechala bych to na tech návštěvách … Zkušenost mam pouze z vlastního detstvi a nebylo to dobry..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.22 18:21
Já bych do sestěhování nešla.
S druhým dítětem bych taky ještě počkala. Dva roky vztahu není nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.22 18:27
S vlastním dítětem počkejte, dejte si čas na soužití..
jeho dítě Nikdy nebude tvoje dítě, tak to prostě je… ponese si svou polovinu od mámy, takže jiné návyky klidně, jiná hygiena, jiná výchova…
je to těžké a v tomhle věku ještě OK, ale pro mne to bylo při pubertě peklo 
já se snažila vždy až moc a dojela jsem na to..
role macechy je hrozná… ale může mít i lepší konce.. já mám tu svou a s tou se máme rády, voláme si pořád, jsme v kontaktu, radí mi ohledně zavařování a takových těch vesnických věcí, co moc nevím 
a to mi je skoro 50 a jí bude 70…
happy-endů ale moc nebývá, tak se drž.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.22 18:34
Děkuji vám za reakci…sice bych uvítala jinou:-) ale popravdě lepší než si to slepě malovat na růžovo..
Jen nevím, zda bych ten vztah takto dlouhodobě dala..jen ve stylu návštěv:-/
Partnera mám moc ráda, vážím si ho, je v tolika věcech jiný než můj ex, je na něj spolehnutí, je mi oporou.. a on si s bývalou taky docela „užil“, pro nás pro oba to byl dar-že jsme se potkali…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.9.22 18:37
Jsem z takové rodiny, tenkrát se tomu ještě neříkalo „patchworková“. Dceři bych to asi neudělala. I když ona má ráda společnost, což by byl asi jediný důvod, proč bych vůbec uvažovala o tom, do toho jít. Ale mě tohle uspořádání připravilo o domov - už jsem se necítila doma dobře a vlastně i o matku. Nikdy se mě nezastala, tak jsem jí poslala za těmi jejími chlapy. Neříkám, že to nemůže fungovat, ale že citlivé děti s tím mohou mít problém. Samozřejmě všechno záleží na tom, nakolik jsi ochotná obětovat své štěstí blahu dítěte. To si nevybírá. I když v tomto případě si může aspoň vybrat život u otce.
- Citovat
- Upravit
20.9.22 18:39
@Lucy75 píše:
S vlastním dítětem počkejte, dejte si čas na soužití..
jeho dítě Nikdy nebude tvoje dítě, tak to prostě je… ponese si svou polovinu od mámy, takže jiné návyky klidně, jiná hygiena, jiná výchova…
je to těžké a v tomhle věku ještě OK, ale pro mne to bylo při pubertě peklo
role macechy je hrozná… ale může mít i lepší konce.. já mám tu svou a s tou se máme rády, voláme si pořád, jsme v kontaktu, radí mi ohledně zavařování a takových těch vesnických věcí, co moc nevím
happy-endů ale moc nebývá, tak se drž.
Díky:))
Ano, vlastní dítě je vlastní… a i když se snažíme fungovat hezky ve 4,prostě je jasný, že to nikdy nebude klasická rodina..
A pravda, hlavně mi jde o děti- v podstatě obě, aby znovu nezažily takovou změnu, kdyby to prostě neklapalo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.22 18:46
@Hahahanika Já bych nešla do soužití kde je nevlastní dítě ve střídavé péči, nemám v sobě tolik lásky abych dokázala několik let, půl života žít s cizím ditetem. To co píšeš, že přítel má spíš volnější výchovu, mě by se naopak líbilo. Bud ráda, že to není žádný pedant, který by jednou komandoval tvoje dítě. Možná bych na tvém místě zkusila bydlení na zkoušku, třeba na měsíc u jednoho z vás a pak se uvidí..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.22 18:47
@Anonymní píše:
Jsem z takové rodiny, tenkrát se tomu ještě neříkalo „patchworková“. Dceři bych to asi neudělala. I když ona má ráda společnost, což by byl asi jediný důvod, proč bych vůbec uvažovala o tom, do toho jít. Ale mě tohle uspořádání připravilo o domov - už jsem se necítila doma dobře a vlastně i o matku. Nikdy se mě nezastala, tak jsem jí poslala za těmi jejími chlapy. Neříkám, že to nemůže fungovat, ale že citlivé děti s tím mohou mít problém. Samozřejmě všechno záleží na tom, nakolik jsi ochotná obětovat své štěstí blahu dítěte. To si nevybírá. I když v tomto případě si může aspoň vybrat život u otce.
Ano, to je právě to, co mě nejvíc asi tíží..aby to neodnesla dcera. Protože stéhování by bylo k příteli-má dům, my jsme v bytě. Bydlí pár km od nás. Když jsem to s dcerou lehce naťukla, že bychom jednou mohli bydlet společně, byla až nadšená, hodně se kamarádí s partnerovou dcerou, je starší, takže k ní vzhlíží (což je právě v něčem dobře, v něčem horší…)
Jsem na dceru dost napojená, dlouho jsem odkládala rozchod s ex, aby z toho dcera neměla újmu…ale nakonec jsem zjistila, že lepší když bude mít klidnou mámu a tátu, i když nebydlí spolu než žít ve stresu a nevidět lásku a vztah mezi rodiči..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.22 18:52
@Alušáček píše:
@Hahahanika Já bych nešla do soužití kde je nevlastní dítě ve střídavé péči, nemám v sobě tolik lásky abych dokázala několik let, půl života žít s cizím ditetem. To co píšeš, že přítel má spíš volnější výchovu, mě by se naopak líbilo. Bud ráda, že to není žádný pedant, který by jednou komandoval tvoje dítě. Možná bych na tvém místě zkusila bydlení na zkoušku, třeba na měsíc u jednoho z vás a pak se uvidí..
Ani bych neřekla volnou výchovu, spíš nedůslednost v určitých věcech a asi i hlavně ze strany maminky…
To možná není špatný nápad, nějakou dobu zkusit bydlet společně a vidělo by se.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
