Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Patová situace v manželství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.5.25 08:25
Vždyť tě doslova od sebe odhání 
Ještě přece jen počkej na tu párovou terapii a tam se to definitivně rozsekne…
Takhle tvůj odchod bude pořád házet na tebe, že to tys byla ta, co odešla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.25 09:06
@Anonymní píše: Více
Proč chceš v týhle parodii na manželství pokračovat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.25 09:34
Uf, takže chlastal a byl agresivní a teď přestal údajně pít, ale pořád je agresivní? Někdy je potřeba se rozhodnout vysloveně racionálně. Co je dobře pro tebe a pro dítě. Podle tvého popisu to dobrý vůbec není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.5.25 09:36
@arinecka
právě že už asi nechci, sbírám sílu a hledám cestu jak zo udělat…on nemá kam jít tak zůstává, říkala jsem mu ze mu pomůžu něco najít, prcka bude vídat i denně, tátu munvzit nechci…že jen uz nechci aby viděl věčně naštvaneho tátu a smutnou mámu…finance by neměly být problém…že třeba ne hned rozvod ale separace že takhle to nejde…ve finále je jeho rozhodnutí že jestli se mi to nelíbí tak ať jdu ja
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.5.25 09:40
@Liška32
pil před lety, byla složitá situace, byli jsme v zahranici a tak…uz jsme zpátky doma…já konto piti nemohla dlouho prominout a odcizil jsme se…na tom jsem před půl rokem začala dělat a zjistila ze můžu uznat že se změnil, že se můžu cítit pohodlne a spokojeně kolem něho, intomita se vrátila…ale BUM…nebylo to dost, on pořád trpěl…3 měsíce se pretvaroval aby mi dal prostor na sobě pracovat…nestačila jsem se divit…a pak jsem na něj vyjela kvuli kravine, omluvila se (coz jsem nikdy předtím nedělala ve vzteku na to jeho piti) ale on se v tom hrabe a že jsem se nic nenaučila, ze jsem domaci nasilnik…a že teď má nulovou toleranci…a jede minulost
- Citovat
- Upravit
19.5.25 10:13
@Anonymní píše: Více
Tak sama vidíš že takhle to dál prostě nejde. Sám ti řekl, jestli se ti to nelíbí, tak jdi. Tak podej žádost o rozvod a ukonči to. Nechápu proč ne hned rozvod. Tohle lepší nebude. Představ si, že v tý separaci nafláká dluhy, a budou i tvoje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
19.5.25 10:33
Aha, takže ty sis na terapii srovnala priority a začala se taky vymezovat po letech, co se vše přizpůsobování jemu. Jistěže to vyvolá reakci a dalo se tak trochu čekat, jaká bude..
Ted se te snazi prevalcovat a srazit a obávám se, že se mu to daří.
Děvče, bojuj! Necekej na parovku, co se zmeni? Vy jste dávno za takovou hranici, ze neni cesty zpět.
Odstehuj se s dítětem, at máte pro začátek klid. A pak začni řešit krok po kroku - pece o dítě, majetek, rozvod. Udělej to pro sebe a dite. Jen z tvého psaní na mě jde hrůza.
- Citovat
- Upravit
19.5.25 11:00
…je to trošku chaotické…ale jedno je asi jasné…vyprchala vzájemná láska… udělej co ti radí srdce, intuice… a pomalu na tom pracuj
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.5.25 11:12
@Svetluska55 já se na terapii dozvěděla jestli jsem mu schopna odpustit a pořád to nevytahovat…bylo to buď to a nebo rozchod, říkám, zkusím to…a šlo to…bylo par fajn měsíců, zase jsem to byla já…ale nebylo to dost, musím potlačit sebe, nesmím se nikdy rozcilit i když udělá botu on, znamená to že ho nereapektuji, nechci pomáhat, nikdy jsem o něj nestala…a zacal tyhle že nikdy a ted to chápea stejna jako jeho matka/ex…já nechápala…a ted se bránim, „máš mě jen jak dárce semene“ „jasně, proto jsme kde jsme po 10ti letech“ „já dělám mužskou část, to si nezasloužím teplé vecere a ženu která je štíhlá a sex kdy chci, 1× tydne je po tom pustu neakceptovatelne minimum“ „prosím??!!! tak si buď uvar a nebo řekni že bysme je mohli dělat“ „sex je zase jen podle tebe protoze ho iniciujes, já se bojím dalších odmitnuti“ „včera by nic nebylo kdybych na tebe nevlezl“…z mé strany jsem zpátky na 0 náladě na intimitu jsem zpatky na „pred terapii“ zahanbena, smutna, v past rohu, citim se provinile…zmatená, už nevím co abych ho nenastvala a to samozřejmě blbe náladě, výbuchum a hadce prospiva
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.5.25 11:14
@rencina ano je to chaos, od začátku, 9 let, je to chaos…udělal věci co jsem neměla přehlížet a držet to…já se odcizila a bylo to manzelstvi bez intimity…ja se díky odborné pomocí dostala zpátky…a on mě takhle srazí protože jsem zase na něj vyjela, jinak odůvodněne, s omluvou…neříkám že jsem byla vzorně manželka, ale tohle si nezasloužím
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.5.25 11:47
Dekuju
Všem moc díky.. já už jsem jak malé dítě, tak dlouho v rohu a nešťastná, chvíli to vypadalo a zase ne…potřebuji to ventilovat…chce se mi otevřít okno a volat o pomoc
- Citovat
- Upravit
19.5.25 12:17
@Anonymní píše: Více
Tak vidíš, že chyba je v něm. On je jaký je. Tak si musíš sama říct, jestli v tom chceš být.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.25 12:58
Já bych se zaměřila ryze na praktickou stránku věci, protože to jediné ti může pomoct najít zase v životě řád. Pokud je bydlení tvoje, super! Podej žádost o rozvod, vyběhej si OSPOD a svěření dítěte do péče, pak mu to předlož spolu s termínem, do kdy se má vystěhovat. Do té doby, pokud to jen trochu jde, si doma vytyč svůj prostor, případně popros o pomoc sestru, rodinu, kamarády. A stůj si za svým. V momentě, kdy ho nebudeš mít doma, se ti šíleně moc uleví, uvidíš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím,
píšu sem protože jsem už strašně unavená…naše manželství je dlouhodobě špatně ale z různých důvodů jsem neodeslal…začala jsem na sobě pracovat na terapii a z mé strany si myslím že se hodně změnilo. Manželovi zo ale není dost a po poslední hadce se úplně zasekl a pokračuje ji už 3. týden…hledá na mě chyby vše je moje vina, on se změnil (nepije) já nevím at hledám chybu v sobě, každý detail za posledních 10 let analyzuje, přemýšlí o tom ve dne v noci a ptá se na takové věci ze se nestačím divit (např s tímhle na fotce před 10 let, jsi spala?) prý prehodnocuje jeho názor na moji osobnost a povahu..připadám si jak blázen, někdy se i bojím. Máme v plánu parovku ale já asi už nechci. Jak sebrat odvahu to rozseknout? Jednou když praskla věcmi (I před ditetem) jsem se tak zacyklila ve strachu (vzpomněla jsem si na jeho piti) že jsem po tom, co jsem odvedla prcka do školky, volala se sestrou, ona ho slyšela po me stekat a zeptala se mě jestli má někoho poslat…já v panice řekla ano a přijela policie, samozřejmě žádné porušení zákona se nejednalo, byla to hádka, ale to asi tak popisuje v jakém stavu jsem. Už nemůžu…Když si dubnu a postavím se za sebe, tak on to bojkotuje, už jsem i prosila aby odešel…uz i hrozil že jde…nahoru dolu…ale motame se v tom. Poslední akce byla že mi řekl že jako dárek k výročí chce abych si změnila příjmení, že jsem si nevzala jeho. Vzala, ale mám i své původní, takže mám 2, jeho na prvním místě…prý je to známka že jsem ho nikdy nerespektovala…nemám už sílu se pořád obhajovat ale co porouci dělat prostě nebudu…