Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Na prvním místě bych si promluvila s tatínkem, jak si to představuje on. Kdy by si on přál přestěhovat se k vám a podle toho se zařídila.
@Anonymní píše:
Hezký večer přeji
Poslední dobou hodně přemýšlím, jak do budoucna naložit s péčí o tatínka, prosím o vaše zkušenosti…
Maminka už bohužel nežije. Já i bratr jsme se z rodného domu odstěhovali cca sto km (ještě před smrtí maminky, jinak bych to možná řešila jinak… ) Tatínkovi je lehce přes sedmdesát let, ale tedy není to žádný čiperka…Bydlí sám v domě, kdy domácnost víceméně zvládá, hlubší úklid a péči o zahradu zvládám já (pravidelně jezdím cca jednou, dvakrát měsíčně na pár dní…).
V naší rodině je zvykem se o staré rodiče postarat, nikdy nikdo nebyl v domově důchodců. Otázka je, kdy si tatínka přestěhovat k nám? On s tím určitě do budoucna počítá, i my…Ale je mi jasné, že to nebude jednoduché soužití (máme dům, ale není nafukovací, malé uřvané děti atd…). Poslední dobou pozoruji, že mu síly dochází, často i během dne polehává apod…(kromě běžných seniorských problémů nemá nějakou akutní nemoc, na všechny preventivky chodí). Má artrózu, takže mu pohyb činí problémy.
Je spíše introvert, návštěvy známých nemá příliš často, ale přesto v místě bydliště má hustou síť sociálních kontaktů… U nás by nikoho neznal, nikam by nechodil a nechal by se obsluhovat…což si myslím není dobře, takže bych byla nejraději, aby co nejdéle zůstal doma…ale na druhou stranu se o něj někdy bojím, aby se mu něco nestalo a nezůstal bez pomoci
Hlavně si o tom promluv s manželem. Tvé představy jsou sice hezké, ale v mnoha rodinách by to znamenalo narušení integrity a rozpad vztahu. Taky nebudeš mít pořádně čas na své děti, kdy Tě budou nejvíc potřebovat.
Snažila bych se, aby zůstal co nejdéle doma. Můžeš využít terénní sociální služby zaměřené na seniory(aktivizační služby) nebo pečovatelskou službu -dovážka obědů, úklid, aktivizace ve volném čase. Něco to sice stojí(ceny určuje vyhláška), ale stojí to za ten klid.
S postupující nemohoucností bych se zajímala, zda by nemohl dosáhnout na příspěvek na péči k úhradě těchto služeb.
Zkus se podívat na internet na domácí pečovatelskou službu, je to částečně dotované, doplácí se kolem 100kc na hodinu.
Přijede za ním pečovatelka, pomůže třeba pověsit prádlo, pokud je třeba s hygienou, odveze k lékaři, přiveze oběd. Velký úklid nedělá.
Když je třeba dávat léky a ošetřovat, jezdí sestra.
Jako druhou variantu bych pohledala domy s pečovatelskou službou. Nejedná se o domov důchodců, ale zpravidla o běžný činžák nebo panelák, kde bydlí senioři samostatně každý ve sv bytě a dochází za nimi pečovatelka, mají zajištěny rozvoz obědů a denně se za nimi někdo přijde podívat. Nájmy bývají přijatelné a není tam takový nával a čekací doby nejsou tak dlouhé jako ve statních domovech pro seniory.
Platí se občas taky „vstupné“ jako v následujícím případě.
Jako poslední variantu bych zvážila opravdu onen domov pro seniory. Nemusí to být vždy klasický státní důchoďák. Soukromá zařízení jsou úplně jinde, mnohdy jsou to samostatné bytové jednotky s mini kuchyňkou, koupelnou. Společenským prostorem, zahradou, spoustou aktivit a akcí.
Ceny jsou vysoké, zpravidla od 20tis za osobu a měsíc, v případě jednolůžkového pokoje 30 až 40tisíc. Včetně péče, stravy a praní prádla.
Jedná se o soukromá zařízení a péče bývá dobrá, velmi kvalitní, strava taky, bývá přítomen lékař. Většinou to méně solventní rodiny řeší tak, že rodina po seniorovi prodá dům, byt, či ho pronajme a z těch peněz platí pobyt seniorovi. Platí se tam tzv. sponzorský dar, kolem 50 až 150tis. podle zařízení. Čekací doba je taková, jak vysoký dáš sponzorský dar. Vlastně je to takové vstupné, akorát se tomu říká jinak, aby to bylo v souladu se zákonem.
Pracovala jsem pár let v sociální oblasti a takhle nějak to bylo, možná už je to dnes jinak.
Přesně tak jak píše @Big boss. Z vlastní zkušenosti dodám - moje babička bydlela sama v bytě a staraly se o ní její dvě dcery. Jedna bydlela v tom samém městě a chodila za ní v týdnu, přitom se starala ještě o nemocného manžela, druhá ( moje maminka) jezdila 70km každý víkend uvařit, uklidit, vyprat. V podstatě měly dvě domácnosti. Takto to praktikovaly nějakých pět, šest let. Pak začala demence, babička nechávala zapnutý sporák, světlo, nejedla, nebrala léky. Dožila pak v domově důchodců. Ty roky, kdy máma jezdila každý víkend za babičkou, byly sakra náročné. Já jí moc pomoct nemohla, byla jsem v té době těhotná a pak s dítětem to taky moc nešlo. Ta péče o starého člověka je velice náročná, zvlášť, když se přidají nemoci. K tomu ti přibyde ještě starost o dům, udržet ho ve slušném stavu a o zahradu. Pokud to půjde, zkuste výhledově najít nějaký penzion pro seniory. Tam by bylo o tatínka postaráno po všech stránkách. Ono se to hezky řekne, že by staří lidé měli dožívat doma, mezi svými, ale ne každá rodina má ty možnosti a ne každá to zvládne.
@Big boss píše:
Zkus se podívat na internet na domácí pečovatelskou službu, je to částečně dotované, doplácí se kolem 100kc na hodinu.
Přijede za ním pečovatelka, pomůže třeba pověsit prádlo, pokud je třeba s hygienou, odveze k lékaři, přiveze oběd. Velký úklid nedělá.
Když je třeba dávat léky a ošetřovat, jezdí sestra.
Jako druhou variantu bych pohledala domy s pečovatelskou službou. Nejedná se o domov důchodců, ale zpravidla o běžný činžák nebo panelák, kde bydlí senioři samostatně každý ve sv bytě a dochází za nimi pečovatelka, mají zajištěny rozvoz obědů a denně se za nimi někdo přijde podívat. Nájmy bývají přijatelné a není tam takový nával a čekací doby nejsou tak dlouhé jako ve statních domovech pro seniory.
Platí se občas taky „vstupné“ jako v následujícím případě.Jako poslední variantu bych zvážila opravdu onen domov pro seniory. Nemusí to být vždy klasický státní důchoďák. Soukromá zařízení jsou úplně jinde, mnohdy jsou to samostatné bytové jednotky s mini kuchyňkou, koupelnou. Společenským prostorem, zahradou, spoustou aktivit a akcí.
Ceny jsou vysoké, zpravidla od 20tis za osobu a měsíc, v případě jednolůžkového pokoje 30 až 40tisíc. Včetně péče, stravy a praní prádla.
Jedná se o soukromá zařízení a péče bývá dobrá, velmi kvalitní, strava taky, bývá přítomen lékař. Většinou to méně solventní rodiny řeší tak, že rodina po seniorovi prodá dům, byt, či ho pronajme a z těch peněz platí pobyt seniorovi. Platí se tam tzv. sponzorský dar, kolem 50 až 150tis. podle zařízení. Čekací doba je taková, jak vysoký dáš sponzorský dar. Vlastně je to takové vstupné, akorát se tomu říká jinak, aby to bylo v souladu se zákonem.
Pracovala jsem pár let v sociální oblasti a takhle nějak to bylo, možná už je to dnes jinak.
To, že soukromá zařízení, kde člověk platí od 20000,jsou lepší to není úplně pravda. Jinak za hodinu terénních soc. služeb se plat v současné době 135-155kc/hod.
@Gumidci píše:
To, že soukromá zařízení, kde člověk platí od 20000,jsou lepší to není úplně pravda. Jinak za hodinu terénních soc. služeb se plat v současné době 135-155kc/hod.
Asi je zbytečně slovíčkařit, nikde nepíšu že to tak je vždy, ale většinou ano. Navíc do státního, kde se platí 10tis je čekačka na roky.
@Anonymní píše:
Hezký večer přeji
Poslední dobou hodně přemýšlím, jak do budoucna naložit s péčí o tatínka, prosím o vaše zkušenosti…
Maminka už bohužel nežije. Já i bratr jsme se z rodného domu odstěhovali cca sto km (ještě před smrtí maminky, jinak bych to možná řešila jinak… ) Tatínkovi je lehce přes sedmdesát let, ale tedy není to žádný čiperka…Bydlí sám v domě, kdy domácnost víceméně zvládá, hlubší úklid a péči o zahradu zvládám já (pravidelně jezdím cca jednou, dvakrát měsíčně na pár dní…).
V naší rodině je zvykem se o staré rodiče postarat, nikdy nikdo nebyl v domově důchodců. Otázka je, kdy si tatínka přestěhovat k nám? On s tím určitě do budoucna počítá, i my…Ale je mi jasné, že to nebude jednoduché soužití (máme dům, ale není nafukovací, malé uřvané děti atd…). Poslední dobou pozoruji, že mu síly dochází, často i během dne polehává apod…(kromě běžných seniorských problémů nemá nějakou akutní nemoc, na všechny preventivky chodí). Má artrózu, takže mu pohyb činí problémy.
Je spíše introvert, návštěvy známých nemá příliš často, ale přesto v místě bydliště má hustou síť sociálních kontaktů… U nás by nikoho neznal, nikam by nechodil a nechal by se obsluhovat…což si myslím není dobře, takže bych byla nejraději, aby co nejdéle zůstal doma…ale na druhou stranu se o něj někdy bojím, aby se mu něco nestalo a nezůstal bez pomoci
Proč řešíte u člověka lehce nad 70 (tedy třeba 72, 73? ) již nějaké přestěhování? Vždyť píšete, že je zdráv. Kvůli bezpečnosti mu tedy pořiďte nějaké dohledové zařízení (je toho na trhu plno) a hlavně se ho optejte, co chce on. Je to dospělý člověk, ne malé dítě. Třeba si najde ještě partnerku. DD (dnes tedy DS) tak neodsuzujte, pro mnoho lidí je to dobré řešení.
Zatim bych mu objednala pecovatelskou sluzbu, zajisti nakupy, dovoz obedu, doprovodi k lekari i jinam. Cena u nas je ted 130/hod a jezdi denne. Je mozne zajistit i zdravotni peci, jako prevazy, aplikace leku, mereni tlaku atd. To je hrazeno pojistovnou a je na to treba zadanka od dr. Poradi i s pujcenim ruznych kompenzacnich pomucek. Dale bych zaridila vysetreni kvuli artroze a je-li mozne operativni reseni, snazila bych se co nejdriv ho dostat do poradniku. Nas deda byl na TEP kycle skoro v 85 a zlepsilo mu to poslednich 5 let kvalitu zivota. Dlouho to odkladal a mel pak hrozne bolesti.
Stehovani a vytrzeni z jeho prostredi bych dala az na posledni misto.
@šklíbakočka píše:
Proč řešíte u člověka lehce nad 70 (tedy třeba 72, 73? ) již nějaké přestěhování? Vždyť píšete, že je zdráv. Kvůli bezpečnosti mu tedy pořiďte nějaké dohledové zařízení (je toho na trhu plno) a hlavně se ho optejte, co chce on. Je to dospělý člověk, ne malé dítě. Třeba si najde ještě partnerku. DD (dnes tedy DS) tak neodsuzujte, pro mnoho lidí je to dobré řešení.
No já bych to chápala, je mu lehce přes 70, takže třeba 72 řekněme.
Kdyby zakladatelka chtěla otce přestěhovat teď, tak ještě ok, třeba během roku zrealizují přestěhování, nějaké zařízení pokoje, administrativu, změnu pobyt atd. Třeba za další rok zjistí, že to nefunguje a tátovi bude 74, když bude chtít začít shánět nějaké zařízení. Bude ho chtít ubytovat ve státním zařízení, takže čekací doba 3 roky minimálně. To už tátovi bude 77 a tedy 3 roky budou všichni nešťastní v jednom domě.
Navíc u seniorů se ten zdravotní stav může rapidně zhoršit během dnů.
Já bych zkusila tátu vzít k sobě nejdřív na pár víkendů, potom třeba týden, pak měsíc a uvidí jak jim to jde. Myslím že zakladatelka bude vyléčená a začne shánět ten domov.
@Ijen píše:
Zatim bych mu objednala pecovatelskou sluzbu, zajisti nakupy, dovoz obedu, doprovodi k lekari i jinam.
Proč?
70 lety introvert se postehuje 100km daleko do baraku s urvanymi detmi? ![]()
„On s tim do budoucna urcite pocita“
jo, to jsou takové reci, a pak nechteji nic menit.
Najmi tu pecovatelku. Klasicke duchodaky se stejne pomalu rusi. Je to drahe, zrizovatele na to nechteji doplacet, radeji to tlaci do terennich sluzeb.
@Luboš P píše:
Proč?
Minimalne proto, aby mel denne s nekym kontakt, s nekym kdo mu priveze obed, nakup, muzou ho doprovodit na urad, nevidim na tom nic spatneho. Ona je 100km daleko. Muj deda byl z pecovatelek nadseny. Ne v 70, to jsme nic podobneho jeste neresili, ale tohle je individualni a jelikoz to zakladatelka resi, je asi v jine situaci.
@PaníBovaryová píše:Najmi tu pecovatelku.
Tak jsem se vrátil na začátek a podle mne z příspěvku zakladatelky nevyplývá, že by její otec pečovatelku potřeboval.
Hezký večer přeji

Poslední dobou hodně přemýšlím, jak do budoucna naložit s péčí o tatínka, prosím o vaše zkušenosti…
Maminka už bohužel nežije. Já i bratr jsme se z rodného domu odstěhovali cca sto km (ještě před smrtí maminky, jinak bych to možná řešila jinak… ) Tatínkovi je lehce přes sedmdesát let, ale tedy není to žádný čiperka…Bydlí sám v domě, kdy domácnost víceméně zvládá, hlubší úklid a péči o zahradu zvládám já (pravidelně jezdím cca jednou, dvakrát měsíčně na pár dní…).
V naší rodině je zvykem se o staré rodiče postarat, nikdy nikdo nebyl v domově důchodců. Otázka je, kdy si tatínka přestěhovat k nám? On s tím určitě do budoucna počítá, i my…Ale je mi jasné, že to nebude jednoduché soužití (máme dům, ale není nafukovací, malé uřvané děti atd…). Poslední dobou pozoruji, že mu síly dochází, často i během dne polehává apod…(kromě běžných seniorských problémů nemá nějakou akutní nemoc, na všechny preventivky chodí). Má artrózu, takže mu pohyb činí problémy.
Je spíše introvert, návštěvy známých nemá příliš často, ale přesto v místě bydliště má hustou síť sociálních kontaktů… U nás by nikoho neznal, nikam by nechodil a nechal by se obsluhovat…což si myslím není dobře, takže bych byla nejraději, aby co nejdéle zůstal doma…ale na druhou stranu se o něj někdy bojím, aby se mu něco nestalo a nezůstal bez pomoci