Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Dobrý den, chci se zeptat a spíš i pokecat s někým, kdo má osobní skusenost, na facebooku je toho hodně, ale nechci aby si to četl někdo, kdo by to pak mohl obrátit pro ti mě.
Jsem schválena dlouhodobá pěstounska, máme požadavek na dítě do 1 roku věku.
Nyní nám bylo nabídnuto sourozenecka dvojice 2 a 3 roky, kteří jsou nyní oddělení 10 měsíců a každý je hodně náročný na neustálou pozornost.
Bohužel po precteni spisu jsme se všichni shodli na tom, že vzít obě děti najednou je pro nás nemožné.
Tak jsem se domluvili, že skusi do 14 ti dní najít pestouny, kteří by byly ochotni je vzít oba najednou. (Byla to moje úvaha nesobecka, i když srdce mi to rve) pokud ovšem nikdo takový nebude, bude nám opět nabídnuto abychom si vzali mladší dítě do péče, a pak jsou další alternativy, skusit poprosit soud o delší dobu u druhého dítěte na to než k nám přejde, nebo že půjde k jiným pestounum, s tím že se budeme pravidelně stýkat.
1. Chci si povídat s někým o všem kolem přechodu dítěte k vám od prechodne pestounky po 10ti měsících, kdy dítě je velmi faxováne na přechodnou pestounku.
2. Je někdo kdo chtěl taky batole a nakonec si vzal starší dítě? Jak jste to zvládli psychicky, smířil jste se s tím, že dítě nebylo od batolata?
Ja vím, že kdybych měla dítě u sebe, tak ho budu milovat se vším všudy, ale bojím se, že mi to bude přeci jen někde v koutku hlavy porad strašit.
A tak bych ráda četla vaše příběhy, ať už jsou jakékoliv
Prosím o zachování anonymity. Bojím se, že by mi to mohlo pak ublížit. Dekuji
Jistě Ti museli vsechno říct, pestounko, na nějakych školeních, ne,? ![]()
Přechod je takový, že nejdřív jezdis na navstevy, které se postupně prodlužují, za dítětem. Později jezdí dočasná pěstounka na navstevy postupně se prodlužující k Vám. Atd.
@Takco tohle to samozřejmě že vím.
Jde mi o to, že dítě je velmi fixovane na přechodnou pestounku, je u ní už 10.mesicu. takže mě zajímají tyhle zkusenosti.
Není to dítě, která tam bylo chvilku, které se dělí o pp s dalšími dětmi. Atak dále…
Nepotřebuji poučovat jak to chodí, to vím, zajímá mě osobní zkušenost, jak to dítě bralo, jak dlouho cca trvalo než se nevzala na DP atak dále.
@kalomi píše:
@Takco tohle to samozřejmě že vím.
Jde mi o to, že dítě je velmi fixovane na přechodnou pestounku, je u ní už 10.mesicu. takže mě zajímají tyhle zkusenosti.
Není to dítě, která tam bylo chvilku, které se dělí o pp s dalšími dětmi. Atak dále…
Nepotřebuji poučovat jak to chodí, to vím, zajímá mě osobní zkušenost, jak to dítě bralo, jak dlouho cca trvalo než se nevzala na DP atak dále.
@kalomi píše:
@Takco tohle to samozřejmě že vím.
Jde mi o to, že dítě je velmi fixovane na přechodnou pestounku, je u ní už 10.mesicu. takže mě zajímají tyhle zkusenosti.
Není to dítě, která tam bylo chvilku, které se dělí o pp s dalšími dětmi. Atak dále…
Nepotřebuji poučovat jak to chodí, to vím, zajímá mě osobní zkušenost, jak to dítě bralo, jak dlouho cca trvalo než se nevzala na DP atak dále.
V případě, který znám, měla PP jen jedno dítě. Bylo mu asi půl roku a dalšího zhruba půl roku, tuším, trvalo to postupné zvykání. Pak jste společně pár dní někde, dítě už tě zná, bere te jako člena rodiny. Byvas s ním častěji a dele, zatímco PP naopak častěji a na delší dobu odchází.
A jak je to s dobou do kdy může být u pp, jakože když třeba za 3 měsíce bude dítě už rok u pp, tak se snaží to do té doby zvládnout přechod, nebo se ta doba prodlužuje? Jinak půl roku?
To je dlouhá doba na přechod, zatím nám každý říká, že to bývá kolem.4 měsíců. ![]()
Dobrý den.
Zkušenost s převzetím dítěte2+ nemam, osvojili jsme syna z porodnice. Naprosto jiný případ.
Na přípravách nám říkali, že se máme rozhodnout srdcem. Pokud se na určité dítě necítíte, není špatně si to přiznat. Pokud jste chtěla malé miminko, počkejte. Opravdu na vás ospod nebude koukat blbě.
Osobně znám pestouny, co přebírali 2letou holčičku adaptace proběhla do měsíce, malá je úžasná.
Na FB je skupina adopce dětí. Jsou tam i pestouni a také osvojitele, co prebirali starší děti a sourozence. Urcite vám tam dotazy zodpoví.
Znám rodinu, kde jsou v pěstounské péči dvě děti. Holky byly dané do pěstounské v podobném věku(tedy menší 2 roky).A bylo to v počátku náročné hodně. Byl nutný psycholog kvůli následkům, mladší bylo dlouho na plenách kvůli psychice, dál se tam řešila logopedie a další. Ale nyní jsou to dvě šikovné holky, které už tolik trápení jako v začátku nemají. Jediné co je stresuje je, když si jejich matka zažádá o kontakt.Moc to nedávají a řeší se to s ospodem a psychologem.Ale určitě jim pomohlo i to, že jsou spolu. Takže bych byla buď pro to zkusit si je vzít postupně(stejně jsou už nějakou dobu rozdělené). A třeba po 3 měsících jet pro druhé dítě, pokud máte pocit, že začátek se dvouma nedáte. A mezitím to druhé navštěvovat a po časem zkoušet víkendy. Nebo bych to nechala být a čekala bych, ale nebrala bych si do péče jen jedno z dětí. I když se budou stýkat, už to nebude ono.Oni potřebují být zase spolu. Takže bych jen přemýšlela, zda jsem schopná si vzít do péče dvě děti postupně či ne.Pak je řešení jasné.
Děti je celkem 5, tyhle právě mání i mezi sebou rivalita, když se vidí, ten starší je náročnější, chce mít vše pro sebe, proto bychom asi měli delší čas. Ale nevíme zda by soud povolil. delsi pobyt u prechodne pestounky, jinak by šel zatím do dětského domova, tohle jsem právě nechtěla, a proto jsem nechala 14 dní na to aby se zko taktování jiní dlouhodobi pestouni, zda by vzali obě děti, pokud ne, budeme to pak dal řešit.
Ja nemohu spát a myslím každou chvíli na ty děti, moc bych si přála. mit už tu mladší doma, ale právě nevím, jak to bude v budoucnu s tím pocitem, že jsem chtěla dítě do 1. Roku. Proto bych ráda četla i jiné příběhy lidi, kteří to měli podobně, a jak to nakonec bylo.
Všude je spoustu článku a videii o adopci, o pěstounské péči, ale nikde jsem se nedocetla, zda prebirali dítě jiné, než měli v sobě nastavené, ze chtějí přijmout.
Chápete…
Někdo chce jen holčičku, nakonec mají chlapečka, chtěli stále tu holčičku, nebo jsou vdecni za chlapečka a o holcicce už vůbec nepremysleji?
Chtěli dítě do 2 let a prebirali dítě 8mi létě, zvládli to? Nevycitali si to někdy?
Prostě takové ty emoční hloupé otázky…
@Anonymní píše:
A jak je to s dobou do kdy může být u pp, jakože když třeba za 3 měsíce bude dítě už rok u pp, tak se snaží to do té doby zvládnout přechod, nebo se ta doba prodlužuje? Jinak půl roku?
To je dlouhá doba na přechod, zatím nám každý říká, že to bývá kolem.4 měsíců.
Myslim, že u toho 6měsíčního to nakonec byly 4 mes.
Heleď asi je jedno, jestli se jedná o holčičku nebo chlapečka, nebo jestli je o rok starší/mladší…, spíš bych řekla, že je důležitý jak hluboký citový vztah jste schopni navázat. U toho dělení sourozenců bych řekla, že to je podobný. Jestli ty děcka k sobě mají hezký vztah, tak je blbost je dělit. Pokud ne, tak bych si to asi nevyčítala. On i ten druhý je stále malý a může se najít rodina, která ho bude milovat.
Dobrý den, chci se zeptat a spíš i pokecat s někým, kdo má osobní skusenost, na facebooku je toho hodně, ale nechci aby si to četl někdo, kdo by to pak mohl obrátit pro ti mě.
Jsem schválena dlouhodobá pěstounska, máme požadavek na dítě do 1 roku věku.
Nyní nám bylo nabídnuto sourozenecka dvojice 2 a 3 roky, kteří jsou nyní oddělení 10 měsíců a každý je hodně náročný na neustálou pozornost.
Bohužel po precteni spisu jsme se všichni shodli na tom, že vzít obě děti najednou je pro nás nemožné.
Tak jsem se domluvili, že skusi do 14 ti dní najít pestouny, kteří by byly ochotni je vzít oba najednou. (Byla to moje úvaha nesobecka, i když srdce mi to rve) pokud ovšem nikdo takový nebude, bude nám opět nabídnuto abychom si vzali mladší dítě do péče, a pak jsou další alternativy, skusit poprosit soud o delší dobu u druhého dítěte na to než k nám přejde, nebo že půjde k jiným pestounum, s tím že se budeme pravidelně stýkat.
1. Chci si povídat s někým o všem kolem přechodu dítěte k vám od prechodne pestounky po 10ti měsících, kdy dítě je velmi faxováne na přechodnou pestounku.
2. Je někdo kdo chtěl taky batole a nakonec si vzal starší dítě? Jak jste to zvládli psychicky, smířil jste se s tím, že dítě nebylo od batolata?
Ja vím, že kdybych měla dítě u sebe, tak ho budu milovat se vším všudy, ale bojím se, že mi to bude přeci jen někde v koutku hlavy porad strašit.
A tak bych ráda četla vaše příběhy, ať už jsou jakékoliv
Prosím o zachování anonymity. Bojím se, že by mi to mohlo pak ublížit. Dekuji