Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To se casem naučíš. Jak já byla v první práci nervózní, když sem měla někam zavolat tak sem si asi půl hodiny v hlavně přehrávala co řeknu.
Hlavně se nesmíš bát.
Tyhle věci se dají natrénovat. Chce to ze začátku hodně sebezapření, ale čím víc se budeš vystavovat tobě nekomfortním situacím, tím míň tě budou stresovat. Já se za pár let v práci taky změnila k nepoznání, časem se hrany obrousily, přestala jsem se tolik bát a jde to mnohem snáz než na začátku.
Ale je taky důležité přiznat, že lidé jsou různí a mají různé predispozice a nemá moc smysl se srovnávat s přirozeně expresivní kolegyní. Být tebou si vytyčím nějaký vlastní dosažitelný cíl a pracuju na tom. ![]()
A teda jen pro úplnost zmíním, že pokud jsi obecně úzkostnější osoba a úzkost ti zasahuje i do jiných aspektů života, tak zkus terapii, mohla by ti pomoct. ![]()
Já to mám taky jsem starší, je mi to velmi nepříjemné, potřebuji si některé věci dobře rozmyslet než odpovím, když mám ten čas vím že odpověď je pak velmi dobrá. Jsem introvert. Taky věkem se to zlepšuje, ale opravdu je důležité na tom pracovat, i si zvednout sebevědomí
@JancaS84 píše:
To se casem naučíš. Jak já byla v první práci nervózní, když sem měla někam zavolat tak sem si asi půl hodiny v hlavně přehrávala co řeknu.
Hlavně se nesmíš bát.
Já jsem si to i psala na papír, jak se představím, co řeknu.
Stejně jsem do telefonu koktala.
Napsat si řeč, koukat na sebe do zrcadla(je to jako koukat se někomu jinému do očí při mluvení),po čase si sepsat jen body a zkoušet mluvit před zrcadlem. Dělá to dost lidí. Po čase si nepsat ani ty body a jen si to poskládat v hlavě a časem se snažit prostě reagovat rychle, rychle si v hlavě něco poskládat a říct to.
Znám, mám taky
A to jsem o 20 let starší. Prošla jsem si i terapií, bojuju a postupně mi to začíná tak nějak být jedno ![]()
@Anonymní píše:
Cítím obrovskou úzkost, když mluvím s lidmi. Většinou s autoritou nebo tak. Při pracovních schůzkách strašně obdivuju svou kolegyni, která mluví k ostatním naprosto profesionálně a bez problému. Já se neustále zadrhavám, vypadávají mi slova a jsem neskutečně nervózní. Moc přemýšlím, co řeknu, nejsem pohotová. Jsem zpocená a chvěje se mi hlas. Mají to lidé často? Dá se s tím něco dělat? Je mi 22.
Ahoj,
ano, jistě se to dá trénovat a není důvod, proč by ses neměla výrazně zlepšit i ty.
Sám jsem byl stydlivý a pak přišly situace, kdy jsem musel mluvit třeba k plnému sálu. A ano, podstupoval jsem kvůli tomu psychologicko - rétorické tréninky u specialisty.
V podstatě na většinu konverzací se dá připravit. Připravit si co chci říct, jak to chci říct a komu to chci říct. Dobré je připravit si první dvě, tři věty nazpaměť, to tě pak při mluvení uklidní. A určitě platí i to, že čím více těch situací zažiješ, tím budeš zkušenější a méně ostýchavá.
Před promluvami, kdy jsi nervóznější, si dopřej trochu klidu, ponoř se do svého nitra a řekni si s maximálním sebevědomím, které najdeš:,,jsem připravená soustředěná a zvládnu to." Schválně to párkrát zkus. Pomůže to.
To se naučíš. Já nebyla schopna s nikým mluvit ani po telefonu, a teď dokážu servat beze strachu agresivního souseda co mě napadá, vykazuje znaky agresivity a u toho zlikviduje nějaký náš majetek, a to bez mrknutí oka
Chce to se přestat řešit. Co řekneš, jak u toho vypadáš, co si o tobě druzí pomyslí. Druzí si o tobě nemysli nic. Oni mysli na to, kdy už ta *** schůze skončí a oni se budou moct najíst, dojít si nakoupit, zavolat milence. Někoho bolí ruka jiného břicho. Pokud začnou řešit tebe, tak jen proto, že je k tomu podvědomě „donutis“ tím, že od nich podvědomě vyzadujes potvrzení, že vše děláš správně. Soustred se ne na sebe, ne na lidi kolem, ale na obsah svého sdělení. A určitě se to dá natrénovat. Pracuj na sobě a časem už to půjde samo. ![]()
Jo jo, měla jsem to samé, já typická introvertka a navíc jsem se červenala. Ale čím jsem starší a mám více zkušeností, tak to mám v prd… Prostě už to tak neprožívám, ale zase to mluvení není hlavní náplní mé práce. Co mi pomáhá, je napsat si na papírek v bodech, co chci projednat a důležitá čísla a data.
Ahoj všem, již delší čas se necítím psychicky v pohodě a nadměrně se potím a mám závratě. Myslíte, že to je psychikou? Má to někdo taky tak?
Cítím obrovskou úzkost, když mluvím s lidmi. Většinou s autoritou nebo tak. Při pracovních schůzkách strašně obdivuju svou kolegyni, která mluví k ostatním naprosto profesionálně a bez problému. Já se neustále zadrhavám, vypadávají mi slova a jsem neskutečně nervózní. Moc přemýšlím, co řeknu, nejsem pohotová. Jsem zpocená a chvěje se mi hlas. Mají to lidé často? Dá se s tím něco dělat? Je mi 22.