Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hm, to jsem teda nikdy neměla. jak zvládáš ostatní věci, práci a tak?
No tak to jsem měla pouze a jenom v těhotenství. Dojala jsem se tehdy nad nějakým houmlesem v metru až k pláči ![]()
@nepř. G12 píše:
Hm, to jsem teda nikdy neměla. jak zvládáš ostatní věci, práci a tak?
Do práce nastupuji až ted v září, jinak si myslím, že zvládám vše o. k
![]()
A nemáš syndrom PMS??Já jsem takýy před něma nějaká na měkooooo ![]()
J8 taky řvu pořád od prvního těhu jsem nějaká moc přecitlivělá dostane mě každá maličkost
![]()
@nepř. G12 píše:
A co ti je líto? píšeš, že všechno… [/Sama nevím, prostě si vzpomenu třeba na hrůzy ze zpráv hlavně co se týče dětí atd a rozbrečím se. Snažím se už zrávy ani nesledovat, ale vždy se najde někdo, kdo řekne, že tam zase někdo zneužil dítě, tam zavražili novorozence atd..vím, jsem magor, já si to uvědomuji, ale nevím, jak z toho ven no.
Mohl by to být příznak deprese.. Teď nemyslím depky jakou má každý občas, ale onemocnění.. Nebylo toho na tebe v poslední době či letech moc? Neprošla sis něčím těžkým? Třeba i víc věcí postupně, které si doteď nevstřebala a které ti takto vyplavávají napovrch, že už je to na tvou psychiku moc? Nevím, úmrtí, nemoc v rodině, či jiné problémy partnerské, rodinné.. Pokud by tento stav setrvával, najdi si kvalitní odbornou pomoc.. A tím fakt nemyslím antidepresiva od obvoďáka!! Drž se..třeba se ti jen vypláčou emoce a bude zas dobře.
Mám to taky a to nemám děti ani nejsem těhu. Jsem prostě občas jen hrozně přecitlivělá.
@lekarnicka28 Nic extrémního, jediná změna, že od porodu mám 10kg nadváhu a drahá polovička mi to celou dobu dává někdy pěkně sežrat poznámkama, to je jediné, jinak žadná změna v mém životě
@Anonymní píše:
@lekarnicka28 Nic extrémního, jediná změna, že od porodu mám 10kg nadváhu a drahá polovička mi to celou dobu dává někdy pěkně sežrat poznámkama, to je jediné, jinak žadná změna v mém životě
jestli necvičíš, tak to zkus, vyplaví se ti endorfiny a bude veseleji
A není to nějaká lítost z konce mateřské?
Já vždycky oplakala konec prázdnin, taky z ničeho nic to na mě padlo… Ale jako dospělá jsem bulela jen v šestinedělí.
@Anonymní píše:
Je mi to trapné, tak raději anonym.Poslední dobou občas z ničeho nic pláču bez důvodně
.prostě mi hrábne v hlavě a příjde mi vše líto a brečím a brečím. Nejsem těhotná, mám už 3 leté dítko, nemám žádné závažné problémy, neumím si to vysvětlit a nevím, jak se toho zbavit. Máte to také tak někdo, nebo jsem prostě jen divná??
![]()
Zdraví LUCIE
tak bych přemýšlela o hormonální nevyrovnanosti a případných depresích… ![]()
kdyby mi manžel poznámkami dával „zežrat“ že jsem po porodu přibrala 10kg tak bych ho asi ubezdušila a hlavně by mi to bylo hodně líto… takže to bych asi taky brečela… Ono někdy se to nezdá.. člověk si připadá v pohodě.. ale když Tě něco trápí tak to jde prostě ven… Já jsem měla pár (2-3) měsíců období kdy jsem asi trpěla depresemi a přesně jak říkáš.. z ničeho nic jsem každý den bulela jak želva.. slzy jak hrachy… vzlykala jsem… prostě otřesný… Naštěstí jsem z toho už venku..
Tak trochu vím o čem mluvíš. Kolikrát, když jsem někomu vděčná a chci mu normálně poděkovat rozbrečím se u toho nebo naopak, když něco řeším s manželem a diskutujeme o problému nedokážu to říct z očí do očí, protože bych se u toho rozbrečela. Když má starší syn vůči mě odmítavou náladu nebo když se mi zrovna ne moc daří (může se jednat i o hovadiny),nesnáším když na mě někdo křičí, protože se hned rozbrečím o sentimentálních filmech nemluvím a naposledy mě rozbrečela Hejnová jak vyhrála. Mám to tak už delší dobu, takže to nemohu svalovat na těhotenské hormony nebo hormony v šestinědělí a hodlám se o tom pobavit s gynekoložkou, zda v tom nemůže být porucha hormonální, něco málo jsem o tom četla. Takže na tvém místě bych se nebála jít k lékaři a požádat o pomc či nějaké vyšetření a k depresi bych to nepřirovnávala, protože já jinak funguji zcela normálně, jen jak píšeš jsem velmi citlivá.
Je mi to trapné, tak raději anonym
.Poslední dobou občas z ničeho nic pláču bez důvodně
.prostě mi hrábne v hlavě a příjde mi vše líto a brečím a brečím. Nejsem těhotná, mám už 3 leté dítko, nemám žádné závažné problémy, neumím si to vysvětlit a nevím, jak se toho zbavit. Máte to také tak někdo, nebo jsem prostě jen divná??
Zdraví LUCIE 