Pláču bez důvodu, proč?

Anonymní
16.8.13 15:49

Pláču bez důvodu,proč??

Je mi to trapné, tak raději anonym :(.Poslední dobou občas z ničeho nic pláču bez důvodně :,(.prostě mi hrábne v hlavě a příjde mi vše líto a brečím a brečím. Nejsem těhotná, mám už 3 leté dítko, nemám žádné závažné problémy, neumím si to vysvětlit a nevím, jak se toho zbavit. Máte to také tak někdo, nebo jsem prostě jen divná?? :nevim: :zed: Zdraví LUCIE :mavam:

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
nepř. G12
16.8.13 15:50

Hm, to jsem teda nikdy neměla. jak zvládáš ostatní věci, práci a tak?

  • Citovat
  • Upravit
31594
16.8.13 15:52

No tak to jsem měla pouze a jenom v těhotenství. Dojala jsem se tehdy nad nějakým houmlesem v metru až k pláči :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
16.8.13 15:53

Zakladatelka Lucie

@nepř. G12 píše:
Hm, to jsem teda nikdy neměla. jak zvládáš ostatní věci, práci a tak?

Do práce nastupuji až ted v září, jinak si myslím, že zvládám vše o. k :think: :)

  • Citovat
  • Upravit
303
16.8.13 15:54

PMS?

A nemáš syndrom PMS??Já jsem takýy před něma nějaká na měkooooo :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
nepř. G12
16.8.13 15:57

A co ti je líto? píšeš, že všechno…

  • Citovat
  • Upravit
27007
16.8.13 15:59

J8 taky řvu pořád od prvního těhu jsem nějaká moc přecitlivělá dostane mě každá maličkost :oops: :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
16.8.13 16:01

Lucie

@nepř. G12 píše:
A co ti je líto? píšeš, že všechno… [/Sama nevím, prostě si vzpomenu třeba na hrůzy ze zpráv hlavně co se týče dětí atd a rozbrečím se. Snažím se už zrávy ani nesledovat, ale vždy se najde někdo, kdo řekne, že tam zase někdo zneužil dítě, tam zavražili novorozence atd..vím, jsem magor, já si to uvědomuji, ale nevím, jak z toho ven no.
  • Citovat
  • Upravit
4724
16.8.13 16:02

Mohl by to být příznak deprese.. Teď nemyslím depky jakou má každý občas, ale onemocnění.. Nebylo toho na tebe v poslední době či letech moc? Neprošla sis něčím těžkým? Třeba i víc věcí postupně, které si doteď nevstřebala a které ti takto vyplavávají napovrch, že už je to na tvou psychiku moc? Nevím, úmrtí, nemoc v rodině, či jiné problémy partnerské, rodinné.. Pokud by tento stav setrvával, najdi si kvalitní odbornou pomoc.. A tím fakt nemyslím antidepresiva od obvoďáka!! Drž se..třeba se ti jen vypláčou emoce a bude zas dobře.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7765
16.8.13 16:03

Mám to taky a to nemám děti ani nejsem těhu. Jsem prostě občas jen hrozně přecitlivělá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
16.8.13 16:06

Lucie

@lekarnicka28 Nic extrémního, jediná změna, že od porodu mám 10kg nadváhu a drahá polovička mi to celou dobu dává někdy pěkně sežrat poznámkama, to je jediné, jinak žadná změna v mém životě

  • Citovat
  • Upravit
nepř. G12
16.8.13 16:14
@Anonymní píše:
@lekarnicka28 Nic extrémního, jediná změna, že od porodu mám 10kg nadváhu a drahá polovička mi to celou dobu dává někdy pěkně sežrat poznámkama, to je jediné, jinak žadná změna v mém životě

jestli necvičíš, tak to zkus, vyplaví se ti endorfiny a bude veseleji

  • Citovat
  • Upravit
25136
16.8.13 16:27

A není to nějaká lítost z konce mateřské? :) Já vždycky oplakala konec prázdnin, taky z ničeho nic to na mě padlo… Ale jako dospělá jsem bulela jen v šestinedělí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8569
16.8.13 17:29
@Anonymní píše:
Je mi to trapné, tak raději anonym :(.Poslední dobou občas z ničeho nic pláču bez důvodně :,(.prostě mi hrábne v hlavě a příjde mi vše líto a brečím a brečím. Nejsem těhotná, mám už 3 leté dítko, nemám žádné závažné problémy, neumím si to vysvětlit a nevím, jak se toho zbavit. Máte to také tak někdo, nebo jsem prostě jen divná?? :nevim: :zed: Zdraví LUCIE :mavam:

tak bych přemýšlela o hormonální nevyrovnanosti a případných depresích… :nevim:
kdyby mi manžel poznámkami dával „zežrat“ že jsem po porodu přibrala 10kg tak bych ho asi ubezdušila a hlavně by mi to bylo hodně líto… takže to bych asi taky brečela… Ono někdy se to nezdá.. člověk si připadá v pohodě.. ale když Tě něco trápí tak to jde prostě ven… Já jsem měla pár (2-3) měsíců období kdy jsem asi trpěla depresemi a přesně jak říkáš.. z ničeho nic jsem každý den bulela jak želva.. slzy jak hrachy… vzlykala jsem… prostě otřesný… Naštěstí jsem z toho už venku..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3549
16.8.13 21:41

Tak trochu vím o čem mluvíš. Kolikrát, když jsem někomu vděčná a chci mu normálně poděkovat rozbrečím se u toho nebo naopak, když něco řeším s manželem a diskutujeme o problému nedokážu to říct z očí do očí, protože bych se u toho rozbrečela. Když má starší syn vůči mě odmítavou náladu nebo když se mi zrovna ne moc daří (může se jednat i o hovadiny),nesnáším když na mě někdo křičí, protože se hned rozbrečím o sentimentálních filmech nemluvím a naposledy mě rozbrečela Hejnová jak vyhrála. Mám to tak už delší dobu, takže to nemohu svalovat na těhotenské hormony nebo hormony v šestinědělí a hodlám se o tom pobavit s gynekoložkou, zda v tom nemůže být porucha hormonální, něco málo jsem o tom četla. Takže na tvém místě bych se nebála jít k lékaři a požádat o pomc či nějaké vyšetření a k depresi bych to nepřirovnávala, protože já jinak funguji zcela normálně, jen jak píšeš jsem velmi citlivá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová