Po smrti otce netruchlím

Napsat příspěvek
Velikost písma:
TinaAn
1567
4.4.22 19:34

Loni mi zemřela babička, vychovávala mě, měla jsem k ní blízko. Zemřela po dlouhé nemoci. Když jsem se tu zprávu dozvěděla, byla jsem smutná, zabolelo mě to, ale nebrečela jsem vůbec a poté fungovala dál.
Zlomilo se to na pohřbu, kdy jsem viděla, jak odváží rakev, v ten okamžik mi došlo, že je to opravdu definitivní a brečela jsem jak malý dítě..
Takže každý to má jinak, není žádné správné truchlení..
Upřímnou soustrast..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.4.22 11:00

Moc všem děkuji.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
31.1.25 18:15

Umřel mi teď jeden z rodičů. Po dlouhé nemoci, poslední týden jsme na to už „čekali“. Poslední týden jsem skoro nejedla a nespala. Pak to přišlo. První reakce naprostý záchvat pláče, bolest. Pak jsem musela začít fungovat. A od tý doby… Pořád na něj myslím, ale nebrečim. Málo v jaký situaci se rozbrečim. Příjdu si jako bezcitná příšera. Sice stále nejim a nespim, nemůžu zapomenout… Ale prostě jsem úplně otupělá.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
31.1.25 18:20

Kdyz pred dvema lety zemrel muj tata, neplakala jsem myslim vubec. Jsem uz leta na antidepresivech a placu velmi malokdy. Nic si nevycitej. Truchlis svym vlastnim zpusobem.
Ted po dvou letech se mi zdaji sny s tatou. Krasny, mily.

  • Citovat
  • Upravit
Tayen
1972
31.1.25 18:22

Každý to prožívá po svém. Není povinnost brečet a ani to neznamená nic špatného.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Magical-eyes
13227
31.1.25 18:24
@Anonymní píše: Více
:hug:
To, že neproléváš potoky slz přece neznámá, že netruchlíš a nepociťuješ ztrátu… Žádná předepsaná forma žalu neexistuje… Každý se s tím vyrovnává po svém.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
TaLucie
1246
31.1.25 18:27

Ja jsem, kdyz mama umřela, byla stastna. Za ni, za sebe, za vsechny blízké. Viděla jsem její výraz po smrti, vypadala klidne. Co víc s tim. Udělala jsem to nejlepsi, chybi nám všem. Ale brečet nemusim.

Příspěvek upraven 31.01.25 v 19:35

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Pudloslava
43035
31.1.25 18:43
@Anonymní píše: Více

uz jsi se proste vycerpala. spousta lidi to tak ma, vytruchli se vkastne uz predtim. Mas to sebou, prozila sis toho dost, nemusis mit vycitky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
31.1.25 18:58

On ten konec, ač byl teda opravdu rychlý, byl fakt ošklivý. A já jsem vlastně ráda, že už nemá trápení a bolesti. 2 roky boje s rakovinou. Chvíli lepší, chvíli horší. Od oznámení term. stádia to bylo jen pár dní. Cítím se prazdná, ale jsem prostě klidná.

  • Citovat
  • Upravit
Patron/ka eMimina, zná prostředí serveru, pomáhá nováčkům a zkvalitňuje diskuze. Je v užším kontaktu s administrátory. Nedělá však jejich práci.
lucynka25
22914
31.1.25 22:33

Upřímnou soustrast :hug:
Mě zemrel táta rok a půl zpet na rakovinu plic, bylo mu 54. Ten půl rok od diagnózy do smrti jsem brečela den co den, ten strach, pomoci mu, byl sám a ještě navíc utěšovat jeho nemocnou maminku, babicku, která se z toho zhroutila, vždycky jsem vše zvládla a pak se doma v klidu složila a brečela a brečela. Když umřel, naštěstí jsme ho stihli vzít domů, brečela jsem ten den a pak až při vyklízení bytu, jak jsme to všechno dokončili, už nic. Otupela jsem a vytěsnila to. Možná i úleva, že už je to za námi a jeho trápení pryč.
Hnusná nemoc. Teď si občas pobrecim, když si třeba pouštím videa z oslav, když jsou Vánoce, ale spíš že jen ukapne slza.
Drž se :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď