Pocit úzkosti?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
10568
31.3.11 21:59

Ahojky,mam podobny pocity taky,kazdej si myslim jak se v jadru tvrda holka,asi tak i jednam,ale jsem dost citlivy clovek,nemam ani moc sebevedomi,zabil se mi bracha a od ty doby mam casto deprese,a pak to konci vecernim placem

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31.3.11 22:34
PetiteFillette píše:
Teď jsem si úvodní příspěvek přečetla znovu a nejspíš nemluvím o tom samém jako eManzelkaAmama :nevim: ale udělalo mi dobře to napsat, tak snad se nebudeš zlobit :oops:

Nebudu, chápu tvoje obavy.

Taky si vyčítám spousti věcí, za které ani nemůžu. Kolikrát pomáhám a lidi mě podrazí.. Já nemám přátele, pouze kamarády. Po všem tom jsem nedůvěřivá.. Byla jsem naivní. Kolikrát brečím z úzkosti, že se nemůžu ani komu vybrečet na rameno.
Kamarádky by to nepochopily, muž je silný chlap, ale máme problémy, mamku nemám, táta má svůj život..

A o život holek se taky bojím, kolikrát (stydím se) se děsím toho, co by se stalo, kdyby umřely.. Asi bych se zabila.. Nevím, z toho mám panickou hrůzu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3174
19.4.11 11:59

Pocit úzkosti může mít mnoho příčin. Já mám takový pocit při myšlence, že moje nyní 2,5 měsíční dcera vyroste. Zní to možná divně, ale mně je do breku, když si uvědomím, že nastane doba, kdy ji nebudu moci být pořád nablízku, kdy půjde sama ven, kde čeká tolik nástrah :-( Když spí, dívám se na ni a říkám si, co ji v životě asi čeká a nejradši bych byla stále s ní, aby se jí nemohlo nic stát. Vím, že to nejde, ale ten pocit úzkosti je prostě velmi silný. Nezbývá než naše děti na budoucnost co nejlépe připravit a doufat, že budou mít dost síly a také to štěstí :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.2.14 18:13

Ähoj potřebuju radu nebo povzbuzení vše začalo před dvěma měsíci když mi onemocněla mamka nádor na ledvině mám manžela dítě bydlíme sami ale tohle mě zlomilo 2 měsíce psychického vypětí ted je máma po operaci a mě stále trápí strach nebo úzkost nikdy jsem to dřív neccítila a ted mi vadí být doma samotná s malým jsem v klidu jen když je manžel o víkendu celé dny s náma a padne neděle večer a na mě to přijde stav bezmoci starchu že zase pujde do práce a já budu na malého sama večer je to nejhorší nejradši bych se zbalila a šla někam sama ale nemám s kým a kam…bydlíme na vesnici…jsem hrozně unavená psychicky a nespím poradte mi co dělat…

  • Citovat
  • Upravit
1007
26.2.14 18:53

Ahoj
Asi ti moc neporadím, ale moje maminka měla před 2 a pul lety epileptický záchvat a já byla u toho. Od té doby jsem nemohla být doma sama, chodila jsem spát v 7 ráno( to už bylo světlo, tak mi bylo líp), takže jsem v běžném životě přestala naprosto fungovat. Dnes zpětně si myslim, že jediné východisko je psychiatr, psychoterapeut. Já s tim nepracovala nechala sem to být, po pul roce jsem omdlévala a skončila v nemocnici, kde mi navrhovali 2 mesícní pobyt na psychiatrii, ten jsem odmítla. Problémy mám do dnes. Takže po mojich zkušenostech bych doporučila probrat to s odborníkem. Přeji ti hodně štestí, aby ses z tohodle hnusu dostala :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.2.14 19:23

Měla jsem dost dlouhou dobu také psychické problémy po tom, co mi manžel málem umřel na plicí embolii. Doma se vyvrátil, volala jsem rachlou. měla jsem šílený strach, když se někde o deset minut opozdil. Psala jsem často smsky. Trvalo hodně dlouho, než jsem se z toho trochu dostala. :hug: :hug: :hug:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
26.2.14 20:56

Mela jsem tu samou zkusenost, kdyz jsem par mesicu po smrti taty, vezla mamu do nemocnice s nadorem a tam mi rekli, ze mam pocitat s nejhorsim. Nechala jsem si napsat AD, abych byla schopna pro mamu fungovat a moc me to nakoplo. Nakonec jsme to zvladly a mama je dneska porad tady :).
Za me doporucuju leky, tyhle ti muze napsat i obvodak. Pomuzou ti se zklidnit, dobre se vyspis a ziskas k situaci odstup. Za par mesicu je zase vysadis a vse to bude pryc ;)
Kdybys mela zlomenou nohu, tak ji mas v sadre a chodis o berlich. Se „zlomenou dusickou“ je to stejny. Porid si klidne „berlicku“ dej si voraz a zase bude dobre :palec:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
20.2.15 18:25

Jsou to úzkosti?

Ahoj maminky,
procházím těžkým životním obdobím. Často pláču, mám pocity tíhy na hrudi, nemůžu dýchat, zároveň mám strašné křeče nad spánky. Myslíte že to jsou úzkosti? Měla bych navštívit psychologa, můžou se tyto stavy ještě zhoršit?
Děkuju :(

  • Citovat
  • Upravit
j-p
11770
20.2.15 18:35

Jo muze se to zhorsit. Musis vedet proc ty uzkosti jsou a odbourat ten stres.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Verun83
20.2.15 19:54

Zacni vic relaxovat, dechova cviceni, uklidnit se. Medunka, me pomahalo v tezkem obdobi cuchat k olejicku antistress od justu. Nosim ho furt sebou, kdyz me neco popadne, kapku na zapesti a cucham.

  • Citovat
  • Upravit
3059
20.2.15 21:19

Anonymní a nejsi přetažena, není toho všeho na tebe moc? Pak je i pomoc vynechat nějakou nedůležitou činnost a hodně odpočívat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.2.15 04:25

Děkuji holky. Budu s tím muset něco udělat.

  • Citovat
  • Upravit
1482
21.2.15 08:02

Ahoj, s dovolením se přidám. Jsem neustále ve stresu z toho, když mimi pláče. Vím, že je to normální, stokrát si to opakuju, ale pokaždé mám tep asi 180 a panikařím. Ráno se vzbudím se strachem, jaký bude dnešní den, večer se bojím usnout. Vím, je to nesmyslný a bláznivý. Snažím se moc to nějak odbourat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
863
15.8.18 12:21

Holky a co s tím děláte? Co vám pomáhá. Já jsem už zoufalá a objednaná k psychologovi, protože si s tím nedovedu poradit, nikdy sem nic podobného nezažila. Přijde to, sevře mě to žaludek, začne se mi dělat blbě a chci utéct, někam se zavřít a jen brečet, což v práci moc nejde. Nemám nárok tohle cítit, protože mám krásného syna, hodného a úspěšného muže, pohodovou práci a dostatek peněz. Tak proč se mi to děje?? :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
148
15.8.18 12:27

Panicka porucha si nevybira. Psycholog je dobrá volba, pomůže Ti zjistit, co Tě stresuje, že to problublalo na povrch v podobě panické ataky a poradí, jak s tím pracovat. Držím palce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 165 recenzí

Digital

  • (4.2) + 98 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová