Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pocity po potratu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.12.11 00:17
Předpokládám,že jsi byla na potratu dobrovolně.Za prvé jsi v šestinedělí a hormony jsou rozházené a za druhé ,sama si to vyčítáš a musíš s tím žít.I když to bylo v tu chvilku rozumné řešení,tak víš,jak to prostě je.Že jsi měla v sobě miminko a dál už víš.
Myslím,že je hodně žen,co tohohle rozhodnutí následně litují,ale je to věc nevratná a vyrovnat se s tím trvá poměrně dlouho.Někdy je potřeba i psycholog 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.12.11 00:33
Tak jako vyrovnaná jsem a za rozhodnutím si stojím, i když mě to mrzí, přemýlím, co by kdyby. Ale jen mě zaskočilo, že po krátké době těhu mi takhle hormony lítaj ze zhora dolů
- Citovat
- Upravit
5.12.11 07:47
Možné to asi je, mně se třeba po revizi po zamlklém těhotenství šíleně nalila na pár dní prsa, jakoby se mi rozjela laktace, takže nejspíš je jedno jak dlouhé bylo těhotenství 
Tu přecitlivělost neposoudím, protože mně z toho bylo dlouho na nic s hormonama i bez nich, ale nejspíš to s tím taky souvisí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.11 08:01
Já bych řekla, že ano, je to tím. Ty jsi potrat chtěla - myslím pocitově, rozumové důvody pro něj sem teď nepleť.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.11 08:07
Taky mám za sebou revizi v únoru. Teď s odstupem času mi manžel řekl, že jsem byla po tom hrozná. ten měsíc po revizi jsem brečela snad denně kvůli blbostem a byla jsem i protivná. zpětně si to uvědomuju, ale v tu chvíli jsem se nedokázala ovládnout, takže to byly asi hormony. Jenom čas to dá do pořádku, bohužel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
omlouvám se za anonym, ale není mi tohle téma zrovna 2× příjemné a nerada bych se naplno přiznala, co jsem udělala, nejsem na to pyšná, ale v tu chvíli, to bylo rozumné řešení.
Mám jen dotaz, jsem měsíc po potratu a jsem šíleně přecitlivělá, je to normální? Je to spojené s těhotenstvím, které jsem ukončila? V předchozím těhu jsem byla, ale spíš ke konci a po porodu. Teď mě ale dojme sebemenší maličkost a hned brečím a hned se dojímám a soucítím.
Díky za názory.