Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Podivné chování syna (17)
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.3.17 21:14
Silvi, z toho, co jsem si tu přečetla mám dojem, že se už hodně dlouho trápíš. Máš syna, kterého máš moc ráda a záleží ti na něm, ale syn vyrůstá v mladého muže, se kterým si vůbec nerozumíš. Dokonce máš strach zůstat s ním sama a to musí být opravdu hodně těžké. Holky tady v diskusi tě určitě povzbudily i poděsily. Padla tu silná slova jako sociopat, autista, porucha osobnosti. Dokonce spekulace o zločincích a bláznech. Kdybych byla na tvém místě, asi by mě to jen víc vyplašilo. Za sebe bych ti doporučila, abys na chvíli syna přestala řešit. Ta situace je zjevně špatná už řadu let a když ji necháš nějakou dobu „neřešenou“, malý odstup ti může jenom pomoct. Kdyby se můj vztah s mým dítětem zasekl na podobném „mrtvém bodě“ byla bych opravdu hodně zoufalá. A když je člověk zoufalý, není většinou schopný podobný problém konstruktivně řešit. Moc bych ti doporučila, abys přestala hledat psychiatra pro syna a našla si nějakého dobrého psychoterapeuta pro sebe. Myslím, že by ti moc pomohlo, kdyby sis o svých pocitech, přáních a obavách mohla popovídat se skutečným odborníkem, který by tě podpořil a mohl ti nabídnout reálnou pomoc. Nebude tě strašit hrozivě znějícími diagnózami syna, kterého v životě neviděl, jako se to vyvinulo tady v diskusi. Existuje jen jeden jediný člověk, který může tvého syna změnit a to je on sám. Je už prakticky dospělý a brzo bude zletilý. Běhat s ním horečnatě po psychiatrech by teď mohlo celou situaci zhoršit. Dobrý psychoterapeut ti může pomoct, abys byla zase pánem své situace a mohla synovu výchovu řešit k oboustranné spokojenosti. Jsem si jistá, že nebudeš zdaleka první rodič, který se na něj s něčím podobným obrátí a bude ti moct zprostředkovat i jejich zkušenost. Přeju pevné nervy a hodně štěstí!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.17 12:33
Nedá mi to nedodat, že hledání psychiatra by byla z mého pohledu ztráta času. Psychodiagnostiku standardně neprovádí psychiatr, nýbrž psycholog. S velkou pravděpodobností by vás nejdřív odeslal tam a čekací lhůty u obou bývají velmi dlouhé, takže než dohrajete tento ping-pong bude klukovi 18 a vše už bude jen na něm. Je taky dobré si položit otázku, co od psychiatra vlastně očekáváš? Nic z toho, co popisuješ, nezakládá důvod k medikaci, takže nečekej, že syn dostane prášky, které vše spraví nebo vyřeší. Nikdy v životě jsem neslyšela o prášcích, které by něco podobného řešit dokázaly! Podle toho, co popisuješ syn nejspíš nebude trpět žádnou duševní poruchou. Jeho chování není běžné, ale není ani úplně neobvyklé. Alespoň podle popisu soudě. Může mít vyhraněnou osobnost, nejspíš je trochu podivín, ale takových lidí není málo a žijí docela spokojeně. Dloubání do mrtvých zvířat je u dětí překvapivě běžné, zejména u chlapců není neobvyklé ani „ošklivé“ chování k těm živým. Nezájem o zvířata taky není nic nenormálního, ačkoli to zejména děti mívají naopak. Jakoukoli poruchu autistického spektra včetně aspergerova syndromu považuju z tvého popisu za nepravděpodobnou. Navíc již byla v minulosti vyloučena, takže toho bych se držela. I pokud by syn nějakou poruchu skutečně měl, nezískáš víc než pouhou diagnózu. Syna si do žádného ústavu určitě nevezmou, není k tomu žádný důvod. Návod na použití a vyřešení situace taky nedostaneš. Obávám se, že tě běhání po psychiatrech jen vysílí, zhorší už tak nedobrý vztah se synem a v lepším případě zůstane vše při starém, nebo to bude ještě horší.
Proto ti doporučuju psychoterapii pro tebe. Nemyslím si, že jsi špatná matka nebo že bys byla nenormální nebo dokonce blázen!! Naopak je vidět, jak ti na synovi záleží. V psychoterapii dostaneš podporu, kterou potřebuješ. Dostaneš konečně prostor věnovat se tomu, jak ti je. Jsi pod velkým tlakem a musí to být moc těžké žít dlouhodobě v takovéto situaci. S odborníkem budeš moct rozebrat, co je vlastně špatně a co konkrétně bys mohla udělat jinak, aby situace byla lepší. Není žádný důvod se zbytečně trápit. Je vidět, že se snažíš hledat cesty a to je super. Hodně lidí by to prostě nechalo být. Domnívám se, že tato cesta by mohla vést k dobrým výsledkům, ale bude to chtít obrovskou trpělivost a odvahu. Věřím, že ti nechybí ani jedno ani druhé! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 09:35
Souhrnem děkuji moc za všechny rady, již jsem se objednala a psychoterapii a uvidíme, co bude, až se tam se svým problémem svěřím. Syn mě tedy zase včera pěkně vyděsil, protože v historii objevil tuhle diskuzi a pak ze mě měl hroznou „legraci“, že matka si sama neporadí a potřebuje psychiatra…pak už se mnou nemluvil, jenom se ironicky culil, kdykoliv jsem promluvila nebo se třeba jen pohnula, to bylo něco…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 11:11
@Silvie14 Hele a zkoušela jsi třeba to jeho chování obrátit v žert? Nebrat to tak tragicky a třeba jen s úsměvem prohodit „co na mě koukáš jako vrah?“ 
Já vím, že jemu to asi nepomůže, ale tobě by mohlo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.17 21:51
No máš to pěkně těžké! Ale vsadila bych se, že syn taky někam někdy něco anonymně psal a byl rád, že je to anonymní. Tak by se na to mohl zkusit upamatovat. V počítačích se zjevně vyzná o trochu líp než v lidech, když neví, že nevědět si rady je úplně normální a hledat pomoc je milionkrát lepší než si jen tak vzdychat. Ber ho s rezervou Za 17 let taky ještě všechnu moudrost světa nespolknul a moc dobře to ví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.4.17 08:06
@unuděná Když se pokusím být zábavná, začne se mnou vést sarkastickou a morbidně „zábavnou“ diskuzi, kterou nedokážu vést dlouho já…je to těžký. :/
@gwen15 Jenže mě na tom štve i to, že se mi při tom i hrabal v pc (i když má svůj) a zaviroval mi ho, takže teď nemůžu pracovat…když jsem se ho chtěla zeptat, proč to udělal, řekl mi jenom, že jsem si to zasloužila. Ale čím, to nevím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.4.17 08:14
No, a jak to teda má s nadáním, když se cítí nadřazeně? Vím, co to bylo dospívat na malým městě, kde si s vrstevníkama rozumíš až po pár pivech, a rodina kolem není zlá, ale naprosté většině toho, co řešíš fakt nerozumí. Strašně se mi ulevilo na velmi výběrové VŠ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.4.17 08:16
Jinak že jsem arogantní a ironická si doma stěžujou nejspíš pořád, teď už i s manželem. Jo, taky „schválně“ mluvime prý rychle a složitě, aby nám nikdo nerozuměl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.4.17 08:26
@pst007 Zvláštně nadaný asi nebude, má sice všeobecný rozhled, protože hodně surfuje na netu a dobré známky má aniž by se učil, ale to neznamená, že občas nedonese něco horšího. Není to taková ta genialita, jak by si někteří mohli myslet. On navíc nepije, považuje to za primitivní s tím, že se zabaví jen a pouze sám (pokud ho někam nevezme manžel). Nadřazeně přistupuje úplně ke všemu, i když nemá pravdu, zaobalí skutečnost tak, že ji vlastně má a pak se vysmívá a náramně se tím baví. Včera zase mladší (7) strašil nějakými horory, co jí říkal i když nechtěla a malá mi skončila v posteli. Prý si má „zvykat, protože život umí být horší než ty horory“ a smál se…nevím kde se v něm bere taková zlomyslnost…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.4.17 09:56
Ja jsem vcera shledla ten film Musime si promluvit o Kevinovi a popravde tedy nic moc-neslo to vubec do hloubky problemu a vlastne to ani nemelo moc rozreseni. Navic to muze zakladatelku spis vystresovat..takze bych doporucila nekoukat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.17 00:43
Aktuálně
Tak holky, dneska jsem šla za tím psychiatrem, sama. Moc se mu situace nepozdává a podle toho, co jsem mu popsala, vyloučil jakoukoliv formu autismu včetně aspergera, pokud tam syna dostanu, bude ho psychiatr proklepávat na sociopatii a poruchy na této bázi…syn se chová stále stejně, přidala jsem mu nějaké povinnosti doma, ale plní je na výbornou a nevypadá, že by ho to nějak rozrušovalo…dcera za ním pořád chodí jako ocásek, je jí 7 a naprosto ho miluje, nechá si od něj líbit snad všechno…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.17 06:45
Tak tohle vysvětlení psychiatra mi z tvých popisů pripadá trefnější. Sice to zní hrozně, ale ještě to neznamená, že z něj vyroste špatný člověk. myslím, že když se s tím všichni naučíte pracovat bude tobě i synovi lépe.
Drží moc moc palce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.17 21:03
@Anonymní píše:
A zkousela jsi mu dat nekdy treba par facek nebo tak neco?
A zkousela ty ses nekdy postavit za svuj nazor neanonymne? 
Zakladatelko nicmene, kdyz uz to tu kdosi ozivil, jak to s vami vypada ted?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.17 03:24
Jo.Ja jen vsechno tu teprve zkoumam…jak to funguje atd. teprve muj druhej komentar 
@unuděná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
