Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pomáhá vám někdo s dětmi?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.12.16 11:24
@Therushka píše:
Děkuju, ale neřeš to, taky neřeším, rypny se najdou všude
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 11:24
Děkuju za konstruktivní odpověď všem, které toho byly schopny 
Nemám bohužel čas na další debatu, i když by to bylo určitě zajímavé. Krásné Vánoce všem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 11:25
My jsme taky na děti převážně sami s manželem, ale bereme to tak, že jsme holt chtěli víc děti blízko sebe (máme holky 8,6 a 4 roky a syna 2 roky), a tak se teď musíme postarat, a to že někdo pohlídá, je příjemný bonus navíc. 
Tak dvakrát do roka jsou tři nejstarší na víkend/několik dní u tchánovců, kteří mají ideální podmínky (dům s velkou zahradou). Ale o hlídání musíme vždy poprosit my, jinak se oni sami nenabídnou, ač jsou naše děti jejich jedinými vnuky.. Takže se snažíme toho moc nezneužívat.
Moji rodiče by si děti vzali asi rádi, ale nemají bohužel prostorové možnosti (malý byt v paneláku). Ale hlavně mamka mi naštěstí pomáhá jinak, jednou týdně přijde ráno a odvádí dvě dcerky do školky a odpoledne pak zase všechny (včetně nejstarší) vyzvedne ze školy a školky. Když potřebuji k lékaři, nebo třeba s jednou z dcer na logopedii, tak pohlídá nejmladšího, ať ho tam nemusím brát apod. Je to velká pomoc a já jsem za ni moc vděčná. 
Co se týče našich sourozenců (manžel má bratra a dvě sestry a já jednu sestru), všichni jsou bezdětní, ale zájem o naše děti má jen jedna z manželových sester, která občas vezme děti na nějakou akci, teď s ní byla nejstarší dcera v divadle apod. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 11:33
@Therushka píše:
Ahoj maminky, zajímalo by mě, zda vám někdo pomáhá s věšimi ratolestmi, nebo zda jste na to s partnerem samy. Včera jsem byla večer asi po roce na kafi - s kamarádkou která má dvouletého synka. Povídala mi, že ho dopoledne 4× týdně dává do školky, a odpoledne či na víkendy si ho často berou kamarádi, nebo babička s dědou, nebo ho pohlídá sousedka, v podstatě kdykoliv, když je unavená, tak někomu řekne, a má volno. Když byla těhotná, malého měl v podstatě pořád někdo, protože byla unavená. Teď před šesti týdny se jim narodila holčička (císařem), manžel je od té doby doma na OČR, ona říkala, že večer odstříká, a manžel v noci krmí, aby se vyspala. K doktorům a pod. jezdí zásadně s jedním dítětem, druhé někdo hlídá. Přiznám se, že mnou cloumá závist- ne ta zlá nepřejícná, ale taková ta, kdy si člověk říká, já chci taky. Já mám doma dvouleťáka a desetiměsíčnáka, teď čekám třetí. Nezažila jsem, že by mi někdo pohlídal. K doktorům se kodrcám s oběma autobusy. Když je nejhůř, hlídá manžel, jenže pak to musí v práci nadělávat, takže další dny se ani nevidíme. Když jsem byla těhotná, tak jsme se dvakrát stěhovali prováděli rekonstrukci bytu, kolikrát jsem si myslela, že fakt padnu, ale nezažila jsem, že by někdo pohlídal. Manžel má tři sestry, mladší, bezdětné. Bohužel je nenapadne ani zavolat a zeptat se, jak se máme, natož pohlídat, stejně tak tchýni s tchánem. Já sourozence nemám, máma má teď rakovinu a má svého dost. Musím přiznat, že jsem z toho už dost zmožená a potřebovala bych si odpočinout, být třeba půl dne někde, kde nikdo neřve a pořád na mě nemluví, nebo třeba něco podniknout jen s manželem, který tedy funguje skvěle a pomáhá jak může. Dnes v noci starší zvracel, malý zase od rána řve, třeští mi hlava, doma bordel, ach jo… Zajímalo by mě, jak to máte vy? Pomáhá vám někdo?
U nás je to podobné, jako u Vás. Hraje v tom roli i že nám funguje jedna babička a ta bydlí celkem daleko, takže si poradíme sami. Je ale fakt že mám přístup že jsem si je udělala tak se prostě starám. Někdy je to těžký, ale rostou jako zvody a nebojte, uteče to jako voda a ani o nich nebudete vědět 
Počítám čas do nástupu základky (za tři roky 
), ale je fakt že nemám moc čas přemýšlet nad tím, zda mi to tak vyhovuje či ne-je to šrumec Jednou na tohle období budeme s láskou vzpomínat, i když to teď tak nevypadá 
A navíc, nikdy nemůže být tak hrozně, aby nebylo ještě hůř. Říkám si, že je štěstí že jsou zdravé, nepočítám samozřejmě chřipky a pod… A že mají skvělého tatínka a já muže, to přece také nemusí být samozřejmost. Takže hlavu vzhůru, obrňte se trpělivostí, jsou to přece naši drobci a potřebují silnou maminku!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 11:33
@Therushka Když jsem měla první dvě děti, tak obě babičky byly pracující a hlídaly občas, podle potřeby, ale většinu věcí, jako doktory a úřady jsem obíhala s oběma. (akorát rok hlídala tchyně, když šla do důchodu a jsem se vrátila předčasně na částečný úvazek do práce, ale to jsem byla v práci a když jsem přijela, tak ona odešla a už jsem na ně byla zas sama). Manžel chodil z práce večer, taky jsem toho měla plné kecky.
U třetího dítěte už mám mamku v důchodě, ona hlídá často a pomáhá i s těmi staršími - kroužky apod. a jsou to teda lázně, musím říct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 11:37
@Therushka Já Tě chápu, že Ti jde hodně o ten nezájem. Máme to taky tak. Na vnoučata se všichni těšili, jak budou vozit atd. Když došlo na lámání chleba, tak nikdo neměl zájem. Na slušnou prosbu ohledně pohlídání, aby se zastavili za dětma a trochu je rozprýlili, když jsou nemocné a nemůžou týden i víc ven, tak jen „možná“, „nevím, jestli budu mít čas“, „někdy by to snad šlo“. A sami už se neozvou, zájem povětšinu končí přivezením dárků na vánoce, svátky, narozeniny. Zájem tedy je, ale ne takový, aby si budovali vztahy s vnoučaty.
Pokud děti nevezmeme a nedovezeme, tak by část příbuzenstva v podstatě neznali.
Když už babička pohlídá (zřejmě z důvodu, abychom ji nepomluvili a protože mladší se jí při sporadických návštěvách začala bát), tak 2 hodiny jsou moc, děti skončí před televizí a babička je ráda, že jsme si pro ně přijeli.
Takže než dítě vnucovat někomu, kdo o to nemá zájem, a on je hlídal jen proto, abychom ho nepomluvili, tak jsem nad hlídáním raději zlomila hůl.
Nicméně splín mě přepadá v době krizovek (nemoci, když je hodně zařizování nebo přílišné pracovní vytížení), protože to jedeme fakt na doraz. Ale je to také jeden důvod, proč upouštíme od myšlenky třetího dítěte. Protože se dvěma je to na hraně a máme toho plné brejle, tři nemocné děti nebo nemocní rodiče a tři malé děti už by bylo prostě harakiri.
U druhé babičk to je lepší, zřejmě potřebuje dítě, které není potřeba přebalovat, umí mluvit a umí se samo obsloužit. Takže třeba až budeou oba ve škole, tak si je možná vezme i na chvíli prázdniny.
Do té doby, do it yourself. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 11:43
@Fofrník píše:
Tak jestli nám zůstanou doma dvoje nebo troje dvojčata v tom už moc velký rozdíl nevidím.
V tom by mi taky rozdíl nepřišel, naopak mám někdy pocit, že čím víc dětí doma je, tím líp si vyhrajou.
To dopoledne mám ale pětiletý ve školce, takže jestli jdu na velkej nákup jen s miminem ve vajíčku, nebo s miminem a dvěma dvouletýma, který se v obchodě chovají asi jako splašená koza, to je pro mě rozdíl velkej 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 11:44
@Therushka píše:
Ahoj maminky, zajímalo by mě, zda vám někdo pomáhá s věšimi ratolestmi, nebo zda jste na to s partnerem samy. Včera jsem byla večer asi po roce na kafi - s kamarádkou která má dvouletého synka. Povídala mi, že ho dopoledne 4× týdně dává do školky, a odpoledne či na víkendy si ho často berou kamarádi, nebo babička s dědou, nebo ho pohlídá sousedka, v podstatě kdykoliv, když je unavená, tak někomu řekne, a má volno. Když byla těhotná, malého měl v podstatě pořád někdo, protože byla unavená. Teď před šesti týdny se jim narodila holčička (císařem), manžel je od té doby doma na OČR, ona říkala, že večer odstříká, a manžel v noci krmí, aby se vyspala. K doktorům a pod. jezdí zásadně s jedním dítětem, druhé někdo hlídá. Přiznám se, že mnou cloumá závist
Jsem na děti v zásadě přes den sama (manžel se stará také po té, co přijde z práce)- ale je pravda, že když jdu k doktorovi nebo si potřebuju zařídit něco důležitého, tak hlídá manžel nebo babička. Švagrovým bych to, že nepomáhají, nevyčítala - zvlášť pokud jsou mladé a bezdětné - pokud člověk sám nemá děti, je takové hlídání pro něj velice náročné. Tři děti krátce po sobě jsou záhul - já sama mám dvě (interval 2 roky) a stačí mi to. Ze začátku to bylo náročné, ale teď jsem za ten malý věkový rozdíl ráda, protože si už spolu hrají a zabaví se.
Příspěvek upraven 22.12.16 v 13:58
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 11:50
Ahojky my tedy máme zatím jedno dítě 1,5.Vždycky jsem chtěla děti dvě s malým věkovým rozestupem ale jelikož hlídání a pomoc nemáme (občas pohlídá tchyně)tak vyhrál rozum a na druhé dítě počkáme až starší povyroste.Taky jsem chtěla tři děti i jsem si to pěkně naplánovala že první dvě bych chtěla 2 roky po sobě a to třetí s trošku delším odstupem.Ty máš děti s malým věkovým rozestupem u třetího jsi musela už počítat že když ty první dvě nikdo nepohlídal tak ani s tím třetím nikdo nepomůže Snažím se v tomlhe myslet hodně na malýho a vím že dvě děti bych blízko od sebe nezvládla jelikož jsem docela nervní člověk…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 11:55
@Svistice píše:
@Therushka Já Tě chápu, že Ti jde hodně o ten nezájem. Máme to taky tak. Na vnoučata se všichni těšili, jak budou vozit atd. Když došlo na lámání chleba, tak nikdo neměl zájem. Na slušnou prosbu ohledně pohlídání, aby se zastavili za dětma a trochu je rozprýlili, když jsou nemocné a nemůžou týden i víc ven, tak jen „možná“, „nevím, jestli budu mít čas“, „někdy by to snad šlo“. A sami už se neozvou, zájem povětšinu končí přivezením dárků na vánoce, svátky, narozeniny. Zájem tedy je, ale ne takový, aby si budovali vztahy s vnoučaty.
Pokud děti nevezmeme a nedovezeme, tak by část příbuzenstva v podstatě neznali.
Když už babička pohlídá (zřejmě z důvodu, abychom ji nepomluvili a protože mladší se jí při sporadických návštěvách začala bát), tak 2 hodiny jsou moc, děti skončí před televizí a babička je ráda, že jsme si pro ně přijeli.
Takže než dítě vnucovat někomu, kdo o to nemá zájem, a on je hlídal jen proto, abychom ho nepomluvili, tak jsem nad hlídáním raději zlomila hůl.
Nicméně splín mě přepadá v době krizovek (nemoci, když je hodně zařizování nebo přílišné pracovní vytížení), protože to jedeme fakt na doraz. Ale je to také jeden důvod, proč upouštíme od myšlenky třetího dítěte. Protože se dvěma je to na hraně a máme toho plné brejle, tři nemocné děti nebo nemocní rodiče a tři malé děti už by bylo prostě harakiri.
U druhé babičk to je lepší, zřejmě potřebuje dítě, které není potřeba přebalovat, umí mluvit a umí se samo obsloužit. Takže třeba až budeou oba ve škole, tak si je možná vezme i na chvíli prázdniny.
Do té doby, do it yourself.
My to máme taky tak 
než se malý narodil tak se všichni prali jak budou vozit kočár a pomáhat mi.Moje máma která je mladá babička a která křičela nejvíc že chce vnoučátko(47let)tak prcka neviděla alespon půl roku a to bydlíme prosím ve stejném městě. Tchyně už taky na malýho moc nestačí ale snaží se mít laespon zájem a občas ho vezme ven.Moc ti závidím ten věkový rozestup dětí ale musí to být psycho bez pomoci já zatím druhé dítě odložila a doted mě mrzí že nebudou partáci jenže jinak to nejde. Nervy mám jen jedny a spoléhat se na rodinu nemůžu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 12:00
@kacenka8 Teď už je to dobrý. Až teda, jak jsme psala, na období, kdy jsou nemocní a nemůže se ven, nebo když lehneme my rodiče. Nejhorší byl ten první půlrok. Ale mám funkčního manžela. Mít takového „tatínka“ co se chodí domu jen najíst, vyspat a vzít si čisté prádlo, tak bych asi zůstala u jedináčka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 12:04
@arinecka do mě se nenavážej, nikde jsem nenapsala, že děti nikomu nedám, ale ne za účele, že si potřebuju dojít na kafe. Když je chtějí, tak si je vezmou, ale že bych dávala děti na hlídání kamarádce, protože si potřebuju odpoledne lehnout, tak to teda fakt nedělám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 12:08
@Svistice píše:
@kacenka8 Teď už je to dobrý. Až teda, jak jsme psala, na období, kdy jsou nemocní a nemůže se ven, nebo když lehneme my rodiče. Nejhorší byl ten první půlrok. Ale mám funkčního manžela. Mít takového „tatínka“ co se chodí domu jen najíst, vyspat a vzít si čisté prádlo, tak bych asi zůstala u jedináčka.
Já právě takového chlapa mám :/ ted tedy je po práci doma ale jakmile je víkend nebo se oteplý dělá kolem baráku a má ještě melouchy. Takže to mě rozhodlo nejvíc ještě počkat kdyby mi přišel chlap z práce ve tři a byl doma a stačili nám peníze jdu do druhého dítěte okamžitě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 12:09
@xjuklickova píše:
@arinecka do mě se nenavážej, nikde jsem nenapsala, že děti nikomu nedám, ale ne za účele, že si potřebuju dojít na kafe. Když je chtějí, tak si je vezmou, ale že bych dávala děti na hlídání kamarádce, protože si potřebuju odpoledne lehnout, tak to teda fakt nedělám.
Kde se do tebe navážím? Psala jsi že hlídání máš ale nevyužíváš ho, tak jsem se normálně zeptala, to je naváážení? Jsi malinko přecitlivělá viď?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.16 12:14
Nepomaha pravidelne nikdo a zavist se mnou rozhodne neclouma. Nechtela bych to tak.Tim,ze deti bereme vsude s sebou, jsou zvykle a vedi, jak se kde maji chovat. Nezbori ordinaci, zatimco ja jsem na vysetreni. Zrovna ted me doprovazela ani ne dvouleta dcerka na pravidelne rehabilitace.
Deti je vic, ruzny vek a zajmy, vikendy, pokud nejsou starsi na zavodech, travime spolecne. Nebyla bych nadsena, kdyby si je chtel nekdo rozebirat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
