Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Hamo - z toho vyroste. Choď dál (i ty potřebuješ mezi lidi, sólo s divočákem by vedlo jen k oboustranné ponorce), hlídej ho, ať někoho moc nezmasí, vyber si bitvy, nastav hranice, trvej na nich, vysvětluj, předváděj vhodné chování, jednou to sepne. Taky není od věci hlídat únavu a hladinu cukru (moc je špatně, ale málo taky).
ZuzaM píše:
Vhodné je to dítě odnaučit. Ovšem přistupuješ-li k tomu tak, že tvoje dítě škrábe a mlátí ostatní vlastně neúmyslně, bude asi s tím odnaučováním dost na draka, co?
Máš asi bezproblémové, nekonfliktní dítě. Přeju ti ho, ale tvůj dojem o možnostech rodičů „jiných“ dětí to poněkud zkresluje.
Ta neúmyslnost není o náhodě, ale o neschopnosti dítěte řešit situaci jinak (a tato neschopnost nemusí být dána tím, že dítě nikdo neučil, co může a co ne).
Neadekvátní reakce, konkrétně bití a strkání druhých, odnaučuju syna už cca 3 roky a je ve fázi, kdy pokud není příliš unavený, řeší konflikty bez násilí a snaží se domluvit. Neplatí, že si u cizích, tj. ve školce, nedovolí - dovolí si víc než se mnou.
Odchody při nevhodném chování dlouho nechápal, pak pochopil, bylo mu to líto, ale stejně nebyl schopen se ovládnout,občas odcházíme i dnes; plácání přes cokoli bylo přímo kontraproduktivní, vedlo to jen k tomu, že to bral jako normální způsob vyjádření nesouhlasu a mydlil všechny včetně nás, domluva přímo při afektu zcela neefektivní - nevnímal nic, po „akci“ až časem byl schopen pochopit, co se po něm chce. Nácvik vhodného chování (včetně omluvy) někdy kolem 2. roku docela pomohl, ale mezi pochopením proč a jak a aplikací v reálu taky pár měsíců uběhlo.
Dcera je úplně jiný šálek kafe, mít jen ji, nevím, co ty ženské na těch dětech nezvládají
.
Zuzo - přistupuji k tomu tak, jak umím…je to pro mě nová situace jako vše ostatní kolem dítěte, víš?
Maxik - díky za odpověď, takhle jsem si to představovala
. Na tý únavě a hladině cukru něco bude. Pozoruju, že to opravdu dělá, když je víc unavený, hodně rozdováděný nebo je v hlučnějším prostředí.
V první řadě doporučuju nenechat se deptat rodiči hodných, nekonfliktních dětí (tito zpravidla žijí v iluzi, že jejich děti jsou lépe vychované a v tom je zakopán pes).Pravděpodobně odvádíš mnohem intenzívnější výchovné úsilí a rozdíl je v tom, že výsledky budou vidět později (ale určitě vidět budou).
V zásadě to u nás vypadalo a fungovalo přesně jak popisuje Maxik (i s tím, že mít jen dceru, tak nechápu o čem se tu vůbec diskutuje
).
Chce to hlavně vytrvat, hlídat situace a snažit se o prevenci (únavu, prostředí, které ke konfliktům více svádí atd.).
Plácat dítě, aby neplácalo, to se mi nezdá logické.Když byla situace neúnosná, tak jsme odcházeli.
Vnímám to taky tak, že syn potřeboval hlavně dozrát a zorientovat se, do konfliktů se nepouštěl proto, že by to byl nějaký hajzlík, ale protože si prostě nevěděl rady a snadno se nechal ovládnout emocemi.S věkem je to lepší a lepší…
Nikdy jsem nedělala mrtvého brouka, vždycky jsem v případě jeho nevhodného chování zasáhla, ale ne pokaždé úspěšně.Přesto si myslím, že to nakonec neslo ovoce, to neustálé opakování a připomínání, že takhle ne…a naopak takhle ano.
Jo, jo, holky, to je fajn, že si tu takhle notujete. Přece nebudete s vaším dítětem něco dělat jiného než čekat, jestli z toho vyroste a omlouvat ho, že? Co záleží na těch ostatních dětech, poškrábaných, zmlácených, pokousaných…, hlavně, že to není to vaše dítě, co?
Náš Maty je většinou také ten otloukánek(v poslední době se alespon snaží bránit).Vždycky mi ho je líto a raději se už kolektivu více dětí vyhýbám než aby byl Maty pak neštěstnej že na hřišti ho bijou
.
Všimla jsem jsi že spousta matek spíše dělá že to nevidí a nebo to opravdu nevidí když diskutují s pivíčkem v ruce(chodíme i na hřiště za hospůdkou) a nebo mají radost jak jsou jejich děti průbojné
.Většinou to nevydržím a zasáhnu sama (zatím jsem se ještě do většího konfliktu z matkou nedostala).Nevim co dělat aby to dítě nedělalo,ale mrzí mě že moje dítě pak ani nechce chodit na písek proto že Pepíček po něm hodí kámen a nebo Petříček mu násilím vyrve jeho hračku až upadne
.Nevim zda mám dítě učit aby byl větší terorista než ty co mu ubližujou a nebo zůstat doma ?
Tak jen přidávám trochu jinej pohled ze strany těch ubližovanejch ![]()
Nevim co bych chtěla aby udělala ta matka teroristy,ale asi bych nejvíc ocenila kdyby z dítětem odešla když se neumí chovat,nic jiného asi nepomůže a oc nevěřím že třeba děti 3leté dokážou pochopit jen okřiknutí když vidím že při přístím konfliktu to udělají zase.
Maty není provokatér,nikdy nikomu nic nebere,ale své hračky nechce pujčovat a přesto se občas stane terčem .
AHoj holky,
koukám, že tu je diskuse, která se malinko přesunula jinam ![]()
Ale ja zareaguju na ten prvotní dotaz !
Vítám tě v klubu
my jsme taky poněkud akční
nejsme teroristi- je nám 14měsíců, ale myslím si, že už i teď jsme : Scifi - dítě ![]()
Celé to je složité a podstata věci z mého pohledu je ta, že celé lidské pokolení je rozděleno na skupinu dobráčků a skupinu těch druhých. Hold každý je osobnost a to je to pěkné, ale i složité, protože nejde dát návod …jak řešit problém u všech dětí a jak být ten super rodič co vše zvládá a dělá dobře a hlavně to funguje ![]()
Můj syn je ten uběhaný a hlasitý a beroucí hračky…a td…nenechám ho to dělat, ale nesouhlasím s tím, že násilím vyřeším jeho projev násilí. To je jen důkaz mojí neschopnosti.
Dát facku je sakra jednoduché, ale umět vychovat je umění. Nejsem v tomto oboru profík, ale jednám dle svého úsudku a dle toho jak znám své dítě.
U nás zabírá.....v daný moment se pokusím jen říct Ne a pochválím ho okamžitě jak poslechne. Chválím ho za to, že je hodný hoch, že dobře poslechl. Pokud je vše vyhroceno do maxima......nemá cenu domlouvat ani plácat, ale okamžitě syna odnáším mimo danou situaci. Pevně ho držím a snažím se ho uklidnit. Někdy to zabere a pak se ho zeptám zda jdem nazpátek a pokud projeví, že ano …tak jdem a pokud ne, tak odcházíme úplně a někdy chce jen sedět v náručí a sledovat děti a za čas sám sleze a jde si zase hrát.
Chci, aby bal slušným člověkem, ale také chápu to, že je frustrovaný…protože nemluví a že má nárok na to mít pocity a i se zlobit a td......
Ale opravdu si myslím, že nejlepší je odejíd. V případě fyzického napadení (kousání, mlácení…) mu čapnu ruce a přidržím rázně a pevně u těla…navážu oční kontakt a řeknu rázně NE!!!!! Na to reaguje okamžitě. Pomalu ho pustím a většinou chce pochovat a pak zase pokračuje ve hře.....
Takže tak…jen moje zkušenost
Třeba vám někomu pomůže.
Jo a mám kámošku s hodnou holčičkou a jsem šťastná, že má jako matka všech 5 po hromadě a nesoudí nás jako teroristi, ale s úsměvem říká......ta naše musí taky vědět, že každej kolem ní nebude cupkat po špičkách ![]()
Takže hodně zdaru s výchovou…je to holky fuška co???
Zuzo , prosím tě, přečti si ještě jednou můj dotaz.
Jasně tam snad píšu, že je mmi to moc líto a taky bych nechtěla, aby mi ostatní byli dítě. Nikdo si tady nenotuje!! Já se ptala holek, co s tímto mají zkušenosti a ony mi odpovídají. Některé jste přidaly pohled z druhé strany - v pořádku, ale opravdu není třeba rýpat. Kdybych to nechtěla řešit a myslela si, že je toto chování o.k., asi bych nezakládala diskuzi. Tímto tě zdravím a všem ostatním díky a hezkou neděli
!!!
Ahoj, dočetla jsem až sem a taky uvítám každou radu.
Sice nemám typického teroristu, ale spíš je tak nějak z domova zvyklý /moje chyba/, že je nejmladší a všichni se z něj můžeme zbláznit.
Takže když není po jeho, příííšerně ječí a občas mě i praští. Zatím obvykle vypěním a plesknu ho přes plenku a dodám, že se to nedělá a v tom mi dojde, že je to nesmysl ![]()
A tak se děsím, co bude v létě na písku. Ale ta rada s chycením ručiček a pohledem do očí u nás pomáhá u tak od roka.
Jo a tipla bych si, že Zuzi přejel někdo dítko traktorem a nebo to nedočetla celé.
Ahoj naprosto souhlasim se Zuzou a Kamcou Dalmatinkou, se kterou vicemene souhlasim ve vicero pripadech, preeeeeeeesne tak holky!!!!!!
Holky , nezlobte se, ale tohle je diskuze o tom , že maminka má problém s dítkem a uvědomuje si to a chce to řešit a hledá radu......po pravdě, pokud chcete bombardovat mamky co tady hledají řešení, tak bych to viděla na vaší soukromou diskuzi o tom, jak vašim dětem je ubližováno.
Přijde mi to nefér z vaší strany, že tu rejete do někoho, kdo se snaží hledat řešení svojí situace.
ADA76 píše:
Holky , nezlobte se, ale tohle je diskuze o tom , že maminka má problém s dítkem a uvědomuje si to a chce to řešit a hledá radu......po pravdě, pokud chcete bombardovat mamky co tady hledají řešení, tak bych to viděla na vaší soukromou diskuzi o tom, jak vašim dětem je ubližováno.
Přijde mi to nefér z vaší strany, že tu rejete do někoho, kdo se snaží hledat řešení svojí situace.
To není rýpání.Já to napsala tak jak bych si představovala aby se ta matka zachovala když tu padlo i to jestli stačí se jen omluvit(já bych to přijala,ale spíše se setkávám s tím že se matky otočí a třeba dělaj že telefonují aby nemuseli spor řešit) .Tak jsem prostě napsala jak to cítím já a jak mi je pak mého dítěte líto.Nikde jsemnenapsala že dítě co se tak chová je spratek co má být mimo kolektiv!Jen jsem psala že některé matky to vůbec neřeší a to je špatně,určitě jsem nenapadla autorku že to neřeší !
Možná lépe číst ![]()
Také je něco jiného když je spor se stejně starým dítětem než když do něj začne strkat 4leták a nebo po něm hází kamínky když jezdí na skluzavce.Ono také není zrovna 2× příjemné když pak malej vidí dítě na hřišti a chce jít domů a já mu vysvětluju že se nemusí bát že se mu nic nestane,že bych mu nenechala ublížit a malej jsi dá říct a přiběhne větší kluk a vytrhne mu auto z ruky a uteče.Matka jen s prominutím čumí do časáku a jen zvedne oči a tohle prostě neni správné a to jsem právě chtěla říct že zrovna rada hlídej ho, ať někoho moc nezmasí (jako nechat ho at bije jen malinko jo
) je podle mě nefér.Prostě když vidim že mé dítě ubližuje ostatním a ještě o polovinu menším dětem tak ho čapnu a jdu s ním domů a nedělám jako (super mám dítě co se ve světě neztratí ![]()
ZuzaM píše:
Jo, jo, holky, to je fajn, že si tu takhle notujete. Přece nebudete s vaším dítětem něco dělat jiného než čekat, jestli z toho vyroste a omlouvat ho, že? Co záleží na těch ostatních dětech, poškrábaných, zmlácených, pokousaných…, hlavně, že to není to vaše dítě, co?
Trochu tolerance a pokory by ti prospělo.
A važ slova, příroda bývá ráda vtipná.
Za ty tvoje řeči by ti mohla nadělit třeba hyperaktivní chlapečky, minimálně dvojčata.Až by na ně přišlo období vzdoru, mohly bychom pohovořit o neschopných matkách, ignorujících své nevychované děti. ![]()
Můžeš mi prosím vytáhnout z předchozích příspěvků, podle čeho soudíš, že si tu notují matky, které nechávají svoje děti bít, kousat a škrábat ostatní?
jEEE holkyyyyyyyyyyy nevim ale zkratka tu bylo asi vice nazoru a asi dost co se jinym nelibily, ale to neznamena, ze si budeme navzajem prat, co komu ma priroda proboha nadelit, Judycum?? Kamco naprostej souhlas, ja jsem to same a Judycum zuza to myslela jinak a myslim ze byla pochopena, ja jdu radsi odsud, zde rici jinej nazor je trochu kamenovaaaaaaanii ![]()
janik01 píše:
jEEE holkyyyyyyyyyyy nevim ale zkratka tu bylo asi vice nazoru a asi dost co se jinym nelibily, ale to neznamena, ze si budeme navzajem prat, co komu ma priroda proboha nadelit, Judycum?? Kamco naprostej souhlas, ja jsem to same a Judycum zuza to myslela jinak a myslim ze byla pochopena, ja jdu radsi odsud, zde rici jinej nazor je trochu kamenovaaaaaaanii
Taky nečteš moc pozorně, řekla bych…já nikomu nic nepřeju, já jen konstatuju, co by příroda, chtěla-li by být vtipná, mohla nadělit…konec konců, i kdybych přála, co je na hyperaktivních dvojčatech tak hrozného? Zvlášť pro někoho, kdo své děti umí vychovat?
A to kamenování…já se jen normálně ptám, kde a od koho tu zaznělo, že nechává své děti bít ostatní, a omlouvá ho za to a neřeší to.Já to tu nikde nenašla, tak se prostě slušně ptám. ![]()
Tak nikam neutíkej a zkus Zuze pomoct to najít. ![]()