Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pomóc, dítě terorista:-(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.11.09 21:47
Judy 
!!!
Janik - pořád tady někde čtu jinej názor - kamenování a už jsem na tenhle výraz alergická 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.09 21:50
ahoj
tak já jsem taky spíš matka „otloukánka“ hodné holčičky, která se pak agresorovi vyhýbá a bojí se. buď to matky řeší, nebo to řeším já a rázně si matku vyžádám 
nicméně si vážím maminky na cvičení, která takového agresora má a vyloženě se nás vyptávala jestli nemáme radu. prostě začátek a podstatné je, že se to snaží řešit. a řešení? já osobně bych šla do poradny, ostatně jsem byla už v jedné ohledně vztekání mé dcery
zkus pár věcí: paní Jordánová napsala zajímavou knihu „tvoje dítě jako šance pro tebe“ (brát knihu s trochou nadhledu , nebo kurs Respektovat a být respektován (o výchově bez křiku a bití) ke kterému se dá i koupit či půjčit knížka. já osobně jsem pro tyto výchovy a rozhodně nechci, aby maminka syna co ublížil dceři ho bila. chci jen, aby ho hlídala a aby to řešila. rozhodně bych doporučovala odbornou pomoc a hodně zdaru, držím pěsti! a věř mi, že rozumná maminka „hodných“ dětí vidí, že se snažíš!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.09 22:10
Zlobidílko - moc hezky jsi to napsala. Díky za tipy. Jen teda, nechci zase vypadat, že to nechci řešit, ale vyhledat odbornou pomoc?? Nemám vůbec nic proti psychologům, psychiatrům…, ale opakuji, že malému je rok a půl a myslím, že tak hrozné to s ním zase není 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.09 22:15
tak odbornou třeba nějaký kurs (já se chystám na to RaR)jelikož se mi stane, že vyjedu na malou, protože je vztekloun a pak mě to mrzí (já jsem takový nervák totiž 
). a ten kurs je třeba i o tom jak zvládat takové situace. nemyslím rovnou psychologa, ale třeba toto. v poradně jsem byla u autorky té knížky .
třeba knížky a tak. je fakt, že já byla jako malá hooodně bita a jsem proti, nepomáhá to, a nejsou pak ani hezké vztahy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.09 22:43
Hama,
nekomentuju nic a nikoho jen ti napíšu, že tě chápu a já mám osobně psychologa v rodině (otec) a ten by ti řekl, že kdyby s tímhle přirozeným vývojem každý chodil , tak se bude objednávat na 10let do předu. Ale to je o něčem jiném. Ber to jako, že se snažíš dělat vše co jde a že jsi otevřená radám a zkušenostem od druhých. prostě patříme mezi maminky, kterých je dost a co mají více průbojné a více energické dítko a samozřejmě , že dokud nebude to dítko mluvit, tak bude frustrované. Já mám eště jednu věc co mi dost pomáhá. Naučila jsem Tobulínka pár gest a on je opravdu používá a pomáhá to. Tím nemyslím takové to …no co teď je všude kolem- ten kurz o znakování…to ne. My jsme si našli svoje gesta. Jako že je hotovo - konec a on to používá jak u jídla, když už neche , ale i když už chce domů z MC a td. Ale vy jste starší, tak se už asi domluvíš víc co
Drž se a opatruj sebe i prcka Myslím si, že už tím, že máš zájem něco řešit, jsi naprosto super máma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.09 23:03
šak jsem psala, že třeba kursy, knihy rady atd…(třeba i toto
mám známou co má dítko ani ne dvouleté hodně živé, neposlušné, ale prý se nedá vychovat, nic na ni nezabírá, tak ji bije, odstrkuje, křičí na ni, zavírá do koupelny, říká jí že ji nechce. pomoc prý nepotřebuje. tak to radši v takovém případě odbornou pomoc než čekat (dle mě, a netvrdím, že má autorka až takový problém!) jen, že radši zase dřív (což u mě je třeba studium, knížky, kursy) než později
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.09 23:10
Zlobi,
jasně…ale myslím si, že vážně nás je hodně a že o opravdové problémy se nejedná,,,myslím tím vyloženě diagnozu nějaké nemoci. Mám pocit že je hodně dětí „akčních“ víš, a myslím si, že jsme to my dospělí…kdo s tím máme problém Máme naučené věci a představy o životě a o tom co se má a nemá a je a není dobré…
My třeba máme problém…zdravotní …u malého a i tak se to dá zatím zvládat. Fakt si myslím, že není mustr víš, že každé dítě potřebuje nějakej fígl ..hihihi a mamča co ho najde má vyhráno
My máme třeba ňuňavou plínku, takže jakmile po nějakém nedorozumění je hyster stav…ta nás vždy uklidní Ale je průser jak ji nemáme sebou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.09 23:47
zlobidilko píše:
mám známou co má dítko ani ne dvouleté hodně živé, neposlušné, ale prý se nedá vychovat, nic na ni nezabírá, tak ji bije, odstrkuje, křičí na ni, zavírá do koupelny, říká jí že ji nechce. pomoc prý nepotřebuje.
To je hroznej přístup .Chudák malá. 
Jak pak má to dítě pochopit že takle se chovat nemá když její matka se chová stejně 
?Já jsi myslim že každé dítě je individuální a každé se nějak zvládnout prostě dá.Někdy právě ta láska dokáže divy 
a tímhle jí spíš ublíží než pomůže 
Já vim že třeba jsem hodně ochranářská a to taky není uplně o.k,ale zase malého nechovám jak skleníkovou květinku a dokonce s pár teroristy 
se scházíme pravidelně(jsou to ale vždy děti s matkama co se snaží situaci vyřešit) a vim že ve školce taky dostane z jeho povahou asi záhul a přemýšlím jak mu vštípit to že se musí umět bránit ale neubližovat bezdůvodně .
Je těžký najít a naučit takovou tu rovnováhu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.09 08:36
Jen ještě chci pár slov k těm knížkám,kurzům a odborné pomoci…jsem ten typ, co má o výchově načteno opravdu hodně…ale přesto (nebo spíš právě proto) beru všechny ty knížky, teorie a mustry s rezervou.Každý autor se na problematiku výchovy dívá subjektivně, má nějaké své zkušenosti, často si jednotlivé knížky protiřečí.Sama si dávám velký pozor, aby načtené informace nepřekryly normální mateřskou intuici a zdravý rozum.
Do PPP jsme chodili s Vénou od tří let (důvodů bylo víc, hlavně opožděná motorika, nejen problémové chování).Není možné čekat zázraky, stejně si rodič musí pomoct sám.Možná je to i tím, že studuju příbuzný obor, takže nové informace jsem se nedozvěděla a nakonec je logické, že nejlíp svoje dítě znám já a já musím najít cestu, jak na něj.
Takže do PPP bych vyrazila v případě podezdření na nějakou poruchu, výrazných odchylek od normálního vývoje (je pravda, že nácviky na grafomotiruiku nám pomohly), ale temperament dítěte tam nikdo nevyřeší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.09 09:24
Holky, tak jsem si s chutí dočetla poslední vývoj diskuse
No… Nikdo tu nikoho nekamenuje, zaplaťbůh, probíhá to vcelku věcně. Jen si všimněte, kolik mají diskutující doma dětí - ono čím víc, tím větší vzrůšo a tím víc si člověk uvědomuje, že to není ani zdaleka tak černobílé, že ne vždy platí rozdělení agresor x oběť (pozor, teď mluvím o prťatech, ta opravdu netýrají nikoho systematicky). A nikdy nevíte, zda dnešní otloukánek za měsíc nebude otloukat samo. Chce to toleranci a trpělivost na obou stranách…
A fakt bacha na přírodu, opravdu ráda žertuje, v tom má Judycum recht. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.09 09:55
Ranko
Lesi…naprosto souhlasím
10let jsem se starala o děti a je sranda vidět, jak je každé jiné a jak se z malého scifi dítka stal studentík co sedí doma a naopak z růžové holčičky co seděla v koutě je šílená 6 letá vzdorovitá "madam " . Ten druhý případ byl teda dost masakr.....skoro jsme se všichni dospělí zbláznili a teď je to zase super holka
A mám 2 kamarádky.....obě mají 1 dítko holku a obě se tešili na druhé, jaká to je pohoda.....no a obě mají kluka a říkají, že mít to obráceně, tak do druhého nejdou…hihihih Asi ty mužské živé hormony…hihihi
Judy,
s tebou taky souhlasím…a i to tak myslím…každé dítě je individualní a každá rodina je jiná , a není mustr na výchovu
My máme problémy od narození a už i v těhu a proto mi občas některé věci přijdou jako malinký problém…a moc se tím ani nezabívám.
Můj názor je, že se rozhodně 95% dětí nerodí pro kriminál a ten zbytek.....za to může jak okolí, tak geny, ale i půlka z nich se dá eště ukočírovat dobrými lidmi kolem .
PPP ..ano, ale taky říkám až v případě opravdového problému
pěkný den
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.09 17:35
ZuzaM píše:
Jo, jo, holky, to je fajn, že si tu takhle notujete. Přece nebudete s vaším dítětem něco dělat jiného než čekat, jestli z toho vyroste a omlouvat ho, že? Co záleží na těch ostatních dětech, poškrábaných, zmlácených, pokousaných…, hlavně, že to není to vaše dítě, co?
Zuzo, promiň,ale je opravdu vidět, že tvoje dítko je hodné a nekonfliktní a moc nevíš o čem se tu mluví…, ani jedna z maminek tady není ten typ, co se radši kouká vedle, když jejich dítě něco provádí. přišly sem, aby se podělily o zkušenosti, jak to zvládnout. a ono prosté - vysvětlit že se to nedělá - u jejich dětí prostě nefunguje. není to tak černobílé, jak si myslíš a rozhodně to není jednoduché. proto prosím, abys je nesoudila a nepsala takové věci, které navíc nejsou pravda - ony nečekají! ony konají! kdyby čekaly, nezaloží tuhle diskuzi!
sama trochu vím, o čem je řeč. Vojta sice není terorista, ale akční je hodně. (ač já jsem klidný tvor, on neposedí). děti nebije, ale je hodně veselý a aktivní a někdy je dokáže vyděsit svým hurónským smíchem a rychlými pohyby. vysvětluju mu, žemusí být opatrný atd., ale zatím to nechápe… a upřímně, kolikrát je mu docela jedno, že mu něco vysvětluju…
už jsem se i setkala s tím že Vojtovi na hřišti ubližovali. v takovém případě okamžitě zasahuju i proti ubližovateli i na ochranu Vojty, pokud matka nezasáhne dřív - a ještě nikdy se mi nestalo, že by matka byla netečná, prostě jen já byla blíž. a většinou na ní vidím, že je jí to nepříjemné, že sama neví, proč zrovna ona má takového teroristu.
samozřejmě, bohužel pro nás všechny i ty děti, existují maminky, které dopřávají svým dětem „volnou výchovu“, nechají je dělat všechno na úkor druhých a k takovým jsem poměrně nemilosrdná (okamžitě je to totiž poznat). takový názor, že „volná výchova“ ano, tady ale nikdo neřekl!!!!
Janik - musím se zastat Judy, přesně vím, jak to myslela… nebylo to ve zlém, jen prostě o tom, aby si Zuza uvědomila, že i ona může mít (nedejbože) druhé dítko sci-fi až teroristu, a pak ona bude v téhle pozici a asi se jí odsouzení matek hodných dětí taky moc líbit nebude… holt někdy výchova zabere až později.
všem maminkám „teroristů“ (mmchodem krásný výraz) držím palce a přeju hodně štěstí a úspěchů ve výchově!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.09 08:53
ještě k těm knížkách a kursům - samozřejmě si z toho beru jen co se mi líbí a sedí, neberu to doslova. člověk si v tom musí najít svoje. ale jesem ráda, že tyto informace a možnosti jsou a člověk má možnosti s tím něco dělat. akorát se chystáme na druhé dítko a když tu mluvíte o těch druhých po holčickách a moje holčička je hodná ..tak se začínám děsit 
jinak fakt si vážím maminek teroristů, které to řeší a taky se s takovýma scházíme, ono i to hodné dítko by mělo potkávat všechny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.09 09:21
Dlouho jsem přemýšlela, jestli sem napsat, protože se mi zdálo, že se diskuze zvrhává někam jinam. Ale pak mi to nedalo.
Máme chlapečka skoro 2,5 roku a je hodně živej. Ale hlavně je to vztekloun a paličák. Sice jsme nikdy moc neřešili, že by ostatní děti bil nebo se jinak agresivně projevoval, ale třeba hračky bral. To jsem většinou řešila domluvou a protože to končilo hysteráčkem, tak odchodem ze hřiště. Do MC jsme přestali chodit spíš proto, že Mikulka se hodně vztekal a třeba tloukl hlavou o zem. To by samo o sobě nebylo tak hrozný (je to prostě projev vzdoru), ale spíš mi vadily ty zděšený reakce super maminek super hodnejch dětí. A ačkoliv je takovej vztekloun, tak se nám v MC stávalo, že děti draci mu sebrali hračku, nebo ho porazily a maminky si dál tlachaly a pily kafíčko.
Teď už se to postupně srovnává, ale není to tak dávno (cca měsíc), kdy jsem zvažovala návštěvu psycholožky, protože jsem měla dojem, že veškerý výchovný metody jsou mimo. Máme takovou stupnici při zlobení - domluva, důrazná domluva, přes ruku a pak na zadek. Nepomáhalo nic z toho a dostali jsme se do začarovanýho kruhu, kdy Miku něco udělal, dostal na zadek a tak ze vzteku udělal něco jinýho tak pořád dokola. Byly dny, kdy jsem si říkala, že od rána na něj jenom ječím a tluču ho.
Pak se trošku zklidnil, tím jsem se zklidnila i já a uvědomila jsem si, že tak stejně nic nevyřešíme. Tak se snažím hodně ovládat a za každou hovadinu chválit a docela to pomáhá.
Trošku jsem se do toho asi zamotala, ale chtěla jsem tím říct, že je to všechno jenom otázka času, takže to chce vydržet. Mám tedy dá se říct pohled z obou stran - otloukánek i otloukající a řešit by se mělo oboje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.09 22:11
Ahoj, mám skoro 2 letého chlapečka a je to taky malý teorista. Sice v MC moc děti neterorizoval,ale děti na hřištích ano a holčičky kamarádek taky. Poslední návštěva kamarádky zkončila tím, že Vojta rval Terezce vlasy a ona se mi zakousla do prstů…oba řvali,ale ani jeden nechtěl toho druhého pustit. Každý nám řiká, že tj. přechodné období,ale u nás toho bude pomalu rok co je takový. Jakmile není po jeho tak je vzteklý, lehne si na zem a kope kolem sebe ať jsme kde jsme. Přítel už se stydí s ním někam chodit,protože se hned stanem terčem pozornosti a každý čeká jak se zachováme,když ho plácnem,tak o nás řeknou,že bijem syna a když mu jen vynadáme,tak řeknou, že ho rozmazlujeme. Ale neplatí na něj vůbec nic.....buď se mi směje do očí a nebo záchvat zesílí. Budu doufam,že z toho vyroste a vy také .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
