Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pořád to samé dokola na mateřské
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.4.13 01:18
Chápu tvé pocity, pro mě je ta rutina taky dost ubíjející, zvlášť ta zima na náladě nepřidá, ale jak se oteplí, je ideální vyrazit na nějaké dětské hřiště (ve velkém městě jich je dostatek), on si zařádí s jinými dětmi, ty třeba prohodíš pár slov s ostatními maminkami. Navíc to rychle uteče, prcek půjde do školky, ty do práce a ještě možná budeš vzpomínat na rutinu 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.4.13 01:24
Problém je, že do školky mi ho nevzali, mají plno a 3 roky mu budou až v říjnu, takže další rok a půl doma 
- Citovat
- Upravit
7.4.13 01:29
Tak to je smůla, ale i to uteče. Co nějaká víkendová brigáda, když by hlídal manžel? Hrozně pomáhá jakákoli změna stereotypu, člověka pak i práce baví .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 02:05
Nechceš mi ten čas dát? 
Co si třeba udělat nějakou kvalifikaci, začít se učit jazyk, číst…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 03:26
No co si tak pamatuju, tak v mém dětství jsme byli takové děti „jenom okolo baráku“ (jak popisuje zakladatelka - jsem ze tří sourozenců.) No a rozpohybovali jsme se vlastně tím, že nám máti po odpolednech četla z knížky „Lesní noviny“ od Vitalije Biankiho. No a druhý den jsme se šli podívat na ty kytičky, stromy a brouky, co jsme si o nich četli…
Existuje ještě jedna podobná knížka - „Výpravy za dobrodružstvím“ od Miloše Zapletala. Ta je sice spíš tak pro začínající skauty - první stupeň ZŠ - ale ty kytičky a brouci, případně i s náměty na kratší výlet, se tam dají naít taky.
I když hodně je to o tom, jak dokáže maminka s tímhle potomky zaujmout…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 07:00
Já z té zimy taky hynu, tedka jak jsou deti nachcipany, tak nemuzem ani do kolektivu, kvuli pocasi ani na prochazku, umiram. V breznu uz jsem chtela byt kazdej tejden na celodennim vyletu v prirode.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 07:01
@Jura007 píše:
No co si tak pamatuju, tak v mém dětství jsme byli takové děti „jenom okolo baráku“ (jak popisuje zakladatelka - jsem ze tří sourozenců.) No a rozpohybovali jsme se vlastně tím, že nám máti po odpolednech četla z knížky „Lesní noviny“ od Vitalije Biankiho. No a druhý den jsme se šli podívat na ty kytičky, stromy a brouky, co jsme si o nich četli…
Existuje ještě jedna podobná knížka - „Výpravy za dobrodružstvím“ od Miloše Zapletala. Ta je sice spíš tak pro začínající skauty - první stupeň ZŠ - ale ty kytičky a brouci, případně i s náměty na kratší výlet, se tam dají naít taky.
I když hodně je to o tom, jak dokáže maminka s tímhle potomky zaujmout…
juro vzdelavat deti - kazda maminka superochotne, ale ve 2,5 letech sotva zvladne kratke basnicky o krtkovi. Doma ti nejakemu vzdelavani venuje tak 30 vterin soustredene pozornosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 07:09
Tak, tak, souhlas s Jurou, my bydlíme uprostřed města, takže již jen dojít na hřiště znamená motivaci, aby ťapal - prostě musel. Nebo jsem mu říkala, že dojdeme k takovému velikému stromu a pod tímto stromem se staví nejlepší sněhulák, protože je tam nejlepší sníh 
, nebo že se půjdeme podívat někam na trávu (ta 50 metrů vzdálená není ta pravá samozřejmě), jestli již krtek dělá hromádky…atd.
A upřímně, já být zavřená doma dopoledne, tak mi hrábne. Ráno vstaneme, nějaká ta hygiena, udělám snídani, mladý se podílí, páč bez práce nejsou koláče 
(ca od dvou let), baví jej to, že může pomáhat, pak spolu umyjeme nádobí - by mě nehlo dělat to večer, když spí - večery jsou pro rodiče. Pak když má světlou chvilku, chvíli pomáhá s vařením a zapnu mu na 3/4 hodiny pohádky (já zatím dovařím), pak chvíli čteme a jdeme ven. Ovšem já kdybych jej nějak „nezaměstnala“, tak mám z bytu třísky. Návrat. Oběd. Spaní. A odpoledne opět ven.
Jenže každé děcko je jiné a i ke krtčím hromádkám a sněhulákovi byla dlooouuuuhaaaaa cesta obnášející dřinu matky. 
Jo, a nějaké samovzdělávání mi též velice svědčí, jinak bych měla pocit, že mám z mozku kaši - což tedy občas mám. 
@Jura007 píše:
No co si tak pamatuju, tak v mém dětství jsme byli takové děti „jenom okolo baráku“ (jak popisuje zakladatelka - jsem ze tří sourozenců.) No a rozpohybovali jsme se vlastně tím, že nám máti po odpolednech četla z knížky „Lesní noviny“ od Vitalije Biankiho. No a druhý den jsme se šli podívat na ty kytičky, stromy a brouky, co jsme si o nich četli…
Existuje ještě jedna podobná knížka - „Výpravy za dobrodružstvím“ od Miloše Zapletala. Ta je sice spíš tak pro začínající skauty - první stupeň ZŠ - ale ty kytičky a brouci, případně i s náměty na kratší výlet, se tam dají naít taky.
I když hodně je to o tom, jak dokáže maminka s tímhle potomky zaujmout…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 07:09
Asi se tu píše o mě 
jen s tím rozdílem že mám kluka mladšího dva roky mu budou v létě…občas je to táááková nuda, nemyslim nudu v pravym slova smyslu práce by tu bylo jejej, jenže může jí člověk dělat když mu dítě visí na noze a hned ho od tý práce odhání…a já přitom sem takovej pracant, šla bych dělat cokoliv…když to jde tak aspoň chodíme po návštěvách to ten den hned uteče jedna radost, nebo sem ráda když někdo navštíví nás, fakt že jo…jenže těch lidiček zas tolik nemám a prarodiče bydlí trochu daleko, ne nereálně, ale kde by člověk taky furt bral na benzín…já sem upnutá na to počasí no, jakmile bude pěkně mám nachystanou cyklosedačku, kolo, že budeme jezdit…výlety a vůbec prostě klidně půl den strávíme venku…a jak tu bylo už řečeno, když se tak kolem a kolem zamyslím myslím že tohle je lepší než práce…jde jen o to že já si furt na něco stěžuju 
takže, mysli pozitivně a plánuj co budete dělat až bude venku jaro nebo možná spíš už léto? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 07:37
No vidíš a my nevedeme ani tu babičku, malá je pořád jenom se mnou. Navíc nemám ani žádné kamarádky s dětmi - já vždycky kámošila spíš s klukama, tak jsme obě nahrané. A je mi malé líto, moc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 07:38
Jejej vzdyt uz je venku celkem dobre. Sup oblict dite a nez clovek obejde kus, tak ubehnou tri hodiny ja tohle neresim, ja chodim do prace, jinak bych zesilela, ale uz je lepe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 07:41
No to bych se taky zvencla Když je malá zdravá, střídáme to - dětský koutek, hřiště, park, ke kamarádce na kafe.. Klidně si poodjedu autobusem, abych nelezla pořád na ta samá místa..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 08:21
Bud rada, ze jste alespon ve meste…coz nekam dojet autobusem, tramvaji. Urcite mate nekde cviceni s detmi, detsky koutek kde se maly muze potkat s kamarady a ty eventuelne budes moci promluvit s nejakou maminkou. Jinak tve zoufalstvi chapu, mam to stejne a to i pres leto. Neni to o nedostatku prace ( uklid a vareni me teda fakt neuspokoji) spis se nejak uspokojit profesne. Mit i slozitejsi ukol nez veci okolo domacnosti. No a kdyz nejsou babicky a manzel furt v praci tak to je konec. Zkus pohledat na netu nejake aktivity s detmi, aspon trochu te to vytrhne ze stereotypu. Neboj nejsi sama komu materska leze na mozek. Preji hooooodne sily, snad az vyleze slunicko bude lip 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 09:04
No, napadá mi několik řešení 
- Jsi z města, na netu taky, tak co zkusit najít nějakou další maminku pro společné aktivity (mě se to moooc osvědčilo )
- I za hnusného počasí se dá něco vymyslet, namátkou, solná jeskyně, různé herničky, dětské koutky, ale třeba i jet něco vyřídit, pro dítko je to výlet
- Když nechce chodit, tak prostě voz kočárkem, já mám děti od sebe 25 měsíců, všichni mě zrazovali, že kupovat sourozenecký kočár je blbost… no, už ho 5 měsíců spokojeně používám, protože mi malý taky chodí, jen tam kam chce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, nemůžu spát a tak musím psát:)ne ted vážně vlastně pořád přemýšlím nad tím co budu každej den dělat, mám 2,5 letýho chlapáka:)a strašně ho miluju, ale někdy je to vážně furt to samý, každej den stejný věci ráno vstát, udělat snídani, pustit pohádku, uklidit, uvařit no a je tak kolem 12 hodiny a pořád do večera času tolik…malej někdy nechodí spát po obědě a tak si hraje a přemejšlim co budeme dělat do té doby než přijde táta z práce a bude se věnovat malýmu. ted jak je ošklivý počasí není kam chodit jen se projít do krámu a zpět. bydlíme v paneláku a já mám pocit že tu není kam jít, pořád jenom kolem něj no děs a mě to tak nebaví, dělám to jen kvůli malýmu. a když jsem pořád doma taky mě s toho jebe tak řeknu jdem ven, ale zase jenom před ten panelák! to bydlíme sice ve velkym městě, ale malej ani nikam pořádně nedojde a chce se nosit, takže když se potřebuju dostat do města musim mu koupit alespon lentilky jinak by prostě nešel a dělal scény. no potřebovala jsem se vypovídat asi řešim kraviny, ale říkám si co bude dělat takovej klus až bude mít dítě ty s nim nebudou chodit na písek mezi panelákama, ty budou dělat něco nobl, maj prachy a známí, ale já nemám žádnou rodinu jen malého a chlapa, pak babičku a to je vše. no je to blbost ale furt sem znuděná životem…