Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Právě, že dcera je pokladje hodná, samostatná, neznám co to je když dítě někdo nosí celé dny na rukou nebo si s nimi stále musí hrát. Maličké vysypu hračky na koberec a můžu klidně celé dopoledne vařit, uklízet a jen jí kontroluji aby si neublížila, takže jí nijak nerozmazluji si myslím
No když je takto hodná, samostatná, tak by se toho druhého nebála. A věř tomu, že druhé dítě bude jiné.
Alenka 3,5 roku, je stejná jako tvoje dcerka, ale Klárka ta je lezec, všechno chce všude vleze a hračky jí nebaví, neposedí, nepostojí, nepoleží, být na jednom místě jí nebaví, ale dá se to i tak. ![]()
@Gladys píše:
ad spaní, starší byl taky spavec, když začal spát 1× denně, tak prospal odpoledne klidně 4-5hA pak třeba od půl osmé do 6 ráno a pak ještě 2h po mlíku
Takže cokoliv jiného mohlo být jen horší, pokud by se mi nenarodilo dítě v komatu
Mladší není tak spavý, ale ono to zas tolik nevadí, protože nároky staršího na spánek se samozřejmě zmenšili a přijde mi, že tímhle stylem jsme schopní spolu koexistovat snadněji
Jako maličké miminko se teda tvářil, že bude trochu uřvanej, ale povedlo se nám to zkrotit, zejména díky panu Karpovi a jeho knížce Nejšťastnější miminko v okolí. Se starším jsme tedy třeba obědvali za zvuku běžícího luxuAle tak pořád lepší než za zvuků ječení mimina
@Anonymní píše:
Takhle to zní taky idylickyKéž bych jednou takhle mluvila já
Moc ti to přeji
První měsíc byl zlomový, to jsem hledala vhodný režim pro všechno, bylo to docela náročný, ale pak už to bylo dobrý. A teď si myslím, že docela v pohodě. Starší půjde v září do školky, a kdo to nezvládne dobře budu já, protože mi bude doma chybět, když je u babičky, tak je mi moc smutno, přece jenom dvě děti jsou nějak lepší než jedno doma. Moc klid byl. ![]()
Jo ještě jsem ti zapomněla napsat, že já o sobě vím, že bych dvě malé blízko sebe nezvládla. Máme děti od sebe cca 4,5 roku a bylo to naprosto super. První jsem si mohla vychutnat a když přišlo druhé, mohla jsem se mu věnovat naprosto stejně jako tomu prvnímu, přičemž to provní už chodilo do školky.
@Anonymní píše:
tak to jsme na tom opravdu hodně podobně![]()
Akorát naše malá je šídlo, od mala si sama nevyhraje, musím být pořád u ní…ani teď, když lítá jak drak se nezabaví, nestíhám doma něco dělat a zabavovat ji, proto si nějak nedovedu představit ty děti dvě
ale zase když přijde kamarádka s miminkem ke mě a naše malá přiběhne, hned jí dává napít a hladí ji, pusinku jí dává, tak skoro brečíma říkám si sakra, dyť možná právě tohle potřebuje. A když přijde starší dítě, tak spolu divočí a piští, hraje si, ani o ní nevím. Asi by jí sourozenec prospěl, co??? ![]()
@Anonymní píše:
Právě, že dcera je pokladje hodná, samostatná, neznám co to je když dítě někdo nosí celé dny na rukou nebo si s nimi stále musí hrát. Maličké vysypu hračky na koberec a můžu klidně celé dopoledne vařit, uklízet a jen jí kontroluji aby si neublížila, takže jí nijak nerozmazluji si myslím
tak držím palce, ať taková vydrží. Starší byl v roce taky takový, sám si zalezl do ohrádky a tam si hrál, případně ještě líp, se zavřel v pokojíčku a hrál si tam s lehátkem, co hraje písničky ![]()
Ale v 1,5r už byl pěkná vzteklina a teprve sourozenec odhalil, že vlastně není ochoten se dělit o hračky, ani když si s nimi zrovna nehraje, teprve v těhotenství jsem si uvědomila, že kolem něj úplně automaticky skáču a pak s miminem, že není schopen počkat ani minutu, než třeba dokrmím mladšího…
Teď je mladšímu rok a občas se stane, že bráchovi sám donese autíčko, běží mu dát dudlíček do postýlky, když se ráno vzbudí.
Konkrétně z toho mýho by asi vyrostl pěknej sobeček, kdyby se nenarodil mladší
Čímž netvrdím, že je to mustr na chování. Ale v roce ještě nejde soudit, že je dítě hodné a samostatné, protože ono se to ještě může xkrát změnit
@Anonymní píše:@KPKristy právě z toho mám strach, i z toho, že další miminko by bylo ukřičené, jelikož dcerka od narození prospala i 20hodin denně a každý mi říká, že na dalším si to vyberu, že nikdy nebývají obě děti hodné![]()
Ale prd! Lidi toho namelou ![]()
Náš první byl hodný jako beránek, neplakal, prospíval, spal krásně. A druhý? Neuvěříte, ale je ještě hodnější
. A to jsem si myslela, že to víc nejde. Ovšem aby nedošlo k mýlce, mluvím o miminku
. Dneska je Ondrovi 2,5 a je to prostě kluk. Raubíř se vším všudy
. Ale tím, že je Matěj zlatý, je to pohoda ![]()
Podle mě jsou důležitější věci, proč „plánovat“ další děti, než to,aby bylo hodné, abys ho měla ráda a tak. Jako pokud nejsou finance, neměli byste kde bydlet, to jsou důvody, proč další dítě nemít. Ale tohle? ![]()
Tak u nás to je přesně obráceně
malé je rok a půl a já nesmírně toužím po druhém a přítel se zase zdráhá ze stejných důvodů co ty. Abychom se malé řádně věnovali a takdáleatakdále. Já mám svoje argumenty co třeba malá dětská tajemství, které si mohou sourozenci mezi sebou povídat / známá jedináček je svěřovala jen plyšákovi - jak smutné/, co kamarád na hraní samotné dítě se špatně zaměstnává, a finální argument až mi tady jednou nebudeme tak tady malou přece nenechám samotnou, takhle tu budou alespoň dva
![]()
Holky moc Vám děkuji za názory, jsem Vám všem moc vděčná ![]()
@KPKristy je pravda, že problémy ať s penězi či bydlením nemáme, tak jsem doma stejně celé dny sama s malou, přítel pracuje 6dní v týdnu 12-14hod denně. S miminkem si ještě asi počkáme. Někdo na to stavěný je, někdo ne. Určitě bych to zvládla, jelikož by mi nic jiného nezbylo, ale přeci jen je maličké teprv rok a času na další miminko ještě máme ![]()
Ale díky Vám a vašim radám jak to máte s vícerčaty se toho už tolik nebojím ![]()
@Anonymní píše:
Holky moc Vám děkuji za názory, jsem Vám všem moc vděčná![]()
@KPKristy je pravda, že problémy ať s penězi či bydlením nemáme, tak jsem doma stejně celé dny sama s malou, přítel pracuje 6dní v týdnu 12-14hod denně. S miminkem si ještě asi počkáme. Někdo na to stavěný je, někdo ne. Určitě bych to zvládla, jelikož by mi nic jiného nezbylo, ale přeci jen je maličké teprv rok a času na další miminko ještě máme
Ale díky Vám a vašim radám jak to máte s vícerčaty se toho už tolik nebojím
Když to tak cítíš a chceš počkat, je to dobře. Horší by byla varianta, kdy bys mimčo chtěla a přítel třeba ne nebo by to nešlo a tak dále…
@žampion píše:
Tak u nás to je přesně obráceně![]()
![]()
malé je rok a půl a já nesmírně toužím po druhém a přítel se zase zdráhá ze stejných důvodů co ty. Abychom se malé řádně věnovali a takdáleatakdále. Já mám svoje argumenty co třeba malá dětská tajemství, které si mohou sourozenci mezi sebou povídat / známá jedináček je svěřovala jen plyšákovi - jak smutné/, co kamarád na hraní samotné dítě se špatně zaměstnává, a finální argument až mi tady jednou nebudeme tak tady malou přece nenechám samotnou, takhle tu budou alespoň dva
![]()
Vídíš tohle mě ani nenapadlo
…
Hlavně proto, že bydlíme na samotě a děti okolo nejsou žádné jsem hned od začátku říkala, že chci dvě děti… no a teď
![]()
@Anonymní píše:
Vídíš tohle mě ani nenapadlo…
Hlavně proto, že bydlíme na samotě a děti okolo nejsou žádné jsem hned od začátku říkala, že chci dvě děti… no a teď![]()
Musíš to sama cítit jak to má být nikdo tě donutit nemůže a pokud nemáš jistotu tak počkej tak snad neni konec světa abys musela něco hrotit ![]()