Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Potíže s dospělým synem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
10.1.18 16:20
Na jedny vánoce jsem mu řekla, že chci, aby se do roka vystěhoval. Že mu do začátku pomůžu a termín, ať si určí sám. Další vánoce už bydlel ve svém. Vzal si hypotéku. Pravda, bylo mu 25. Dneska bych to udělala už v jeho dvaceti. Neskutečně mu to v životě pomohlo. Mamahotel skončil. A v našem soužití žádné velké problémy nebyly. Jen ho omezovalo moje vyptávání kde je a kdy přijde. Ale to jsem potřebovala vědět, protože jsem o něj měla strach. Jezdil autem, chodil po pařbách… To moje nervy nepotřebovaly ke štěstí. Jak se odstěhoval, nic jsem nevěděla a měli jsme pokoj oba. Anonym Z. Snacha sem občas chodí.
- Citovat
- Upravit
10.1.18 17:39
S 20letým dítětem člověk už moc nenadělá… Sám musí pocítit důsledky svých činů, takže nepracuješ, tudíž nejíš, atd. Peníze na domácnost sice dal dopředu, ale pokud si nenajde práci, za chvili je bez peněz, tak hlavně ať si ten stav chudoby užije, jinak se zodpovědnosti na naučí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.18 18:36
Já jsem jim řekla, že jim dávám maximálně rok po dostudování a pak jdou. A povedlo se mi to 
. Nehodlala jsem bydlet s dospělýma lidma, ať se hezky starají sami. A přesně tak mi vadilo, že chodili třeba večer pryč, já jsem se bála, nemohla jsem spát než přišli atd. Peníze na domácnost jsou sice hezký, ale jinak má určitě mamahotel a nebude se chtít hnout. A ještě navíc, když se válí doma, na to bych neměla nervy vůbec. Dospělý zdravý chlap 
. Musíš být nekompromisní, ať si najde podnájem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.1.18 19:28
Holky, děkuju za podporu, udělám to jak říkáte, nejdýl rok, pak bud zpátky do školy, nebo bydlet sám. Uvědomuju si, že dospělej chlap jednou bude živit rodinu.
- Citovat
- Upravit
10.1.18 20:16
@Anonymní píše:
Holky, děkuju za podporu, udělám to jak říkáte, nejdýl rok, pak bud zpátky do školy, nebo bydlet sám. Uvědomuju si, že dospělej chlap jednou bude živit rodinu.
Udělej to co nejdřív, protože mám v okolí kamarádky, co to nedokázaly a podporujou svoje teď už lemply, co nechodí ani do práce, i v jejich 30ti letech. Já jsem jim dala sice rok, ale museli chodit do práce, dávat domů peníze a k tomu se rozhlížet po bydlení. Ne že měli rok na to, aby se váleli doma a přemýšleli .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.1.18 20:27
@Monchichik udělám, protože jinak prasknu a řeknu ošklivý věci, už jsem na hraně, tak věř mi, nastavím mantinely.
- Citovat
- Upravit
Kobliha51
14.1.18 12:20
@Monchichik píše:
Já jsem jim řekla, že jim dávám maximálně rok po dostudování a pak jdou. A povedlo se mi to
Udělala jsi dobře. Člověk má ty svoje děti rád, rád pro ně toho hodně udělá a proto by je měl vyprovodit do života v tu chvíli, kdy je to jen možné. Je to pro jejich dobro a naše nervy, které si taky potřebují odpočinout a ne se nervovat do rána, kdy se dovalí vychechtaní domů.
- Citovat
- Upravit
Kobliha51
14.1.18 12:23
@Anonymní píše:
Holky, děkuju za podporu, udělám to jak říkáte, nejdýl rok, pak bud zpátky do školy, nebo bydlet sám. Uvědomuju si, že dospělej chlap jednou bude živit rodinu.
A během roku je třeba to připomínat, že čas se krátí. Ono je to otráví a hnou sebou.
- Citovat
- Upravit
14.1.18 12:25
@Kobliha51 No já nevidím jeden jedinej důvod, proč bydlet se svýma dospělýma dětma. I když je fakt, že ten jeden je v cizině, nemá možnost přijet domů a tam se mi teda stýská fest a nesla jsem to hodně špatně. Ale pak si zase vzpomenu, jak tady do tří do rána hrál na playstationu, spal do oběda a nesu to o něco líp 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Synovi bylo 20 let. Jako dítě sem tam nějaké starosti byli, ale i když jsem byla sama, tak jsem to zvládala.
Problémy mezi námi dvěma začly v pubertě, částečně se vyřešili tím, že šel na internát, takže ubylo zbytečných dohadů.
Vloni odmaturoval, i když napodruhé. Nechávala jsem ho být, nechtěla jsem dělat tlaky.
No, situace je ted taková, že jsem ho víceméně donutila nastoupit do práce, vydržel tam 2 měsíce a dal výpověd.
Ted si sice došel nahlásit se na úřad práce, ale jinak sedí doma na pc…a mě pomalu a jistě začínaj tancovat nervy.
Domlouvala jsem mu, at nedává výpověd dřív, než si najde jinou práci, neposlechl.
Peníze na domácnost mi dal na 2 měsíce dopředu, v tom problém není.
Prostě je bez motivace, bez chuti něco dělat a začínáme se dohadovat. Navíc já pracuji z domova a jsem zvyklá na klid u práce, občas mi chodí klienti i domů, což ted v podstatě není možné, takže mi to trochu blokuje i práci.
Holky, jak jste to měli s dospělýma dětma, který u Vás bydleli?
Píšu anonymně, děkuji za pochopení.