Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Potřebuji se se vypsat + radu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
26.1.12 17:51
potřebuji se se vypsat + radu
Ahoj všem… Předem prosím, nesmějte se mi kvůli tomu tématu, ale já už nevím kudy kam
Potřebuji se vypsat a zároveň radu. S mým manželem jsme spolu něco přes 3 roky, půl roku manželé. Můj muž je skvělý chlap, úžasný táta (máme 3 měsíčního chlapečka). Je to hodný člověk, vím, že nás miluje, ale.....
Od samého začátku je z jeho strany problém, co se týká veškerých intimností. O pusu si musím říct, nebo mu ji musím dát já. To samé je sex. Pokud bych nezačala já ani bychom spolu snad nespali. Nikdy mi třeba ani neřek, že se mu to líbilo… Prý slyšel, že se to říká jen když to není pravda, nebo prostitutkám… Stejně jako mi třeba neřekne, že mi to sluší… Nejhorší je, že ani neumí v tomto ohledu vůbec komunikovat. Když o tom začnu mluvit, stočí téma jinam, nebo ani neodpoví. Jediné nač reaguje je sms. není to tak dávno, co už jsem mu to vše napsala, ale v dobrém, že mě to trápí, že už si ani nepamatuji, kdy mně sám od sebe chytl za ruku, kdy s něčím začal, kdy mi řekl, že mně má rád… Odpověď mi přišla, že to ví, že ale neví, co mi má na to říct, že je asi divnej… na pár dní se to srovnalo… Ale už je to tu zase. Dnes jsme měli malého na hlídání, abychom měli chvíli pro sebe… Po 6 týdnech mi skončila ms… Přitulila jsem se a reakce nulová..Opět.. Raději jsem odešla pryč, potřebovala jsem se vybrečet, tohle už mě ubíjí. Nevím už co mám dělat. Manžel potom přišel, ať se na něj nezlobím… Jenže já nejsem naštvaná… Strašně mě to mrzí… A to je možná ještě horší… 
Odjel poté do práce. Přišla mi sms, že je vůl a že ho moc mrzí, že mi ubližuje… Tak proč se nesnaží s tím něco dělat?? Vím, že měl přede mnou přítelkyni, která ho několikrát podvedla, tak jestli proto?? Bojí se? Tvrdí mi, že ne, ale… Už se snažím změnit to 3 roky. Nekřičím na něj kvůli tomu, nehádám se. Spíš to v sobě dusím… Poraďte mi, co mám dělat, co dělám špatně… Strašně mě to mrzí, protože jinak máme fajn vztah bez hádek, jsme k sobě velmi tolerantní, otevření, nemáme žádné tajnosti… Ale tohle je problém mezi námi… Hrozně mě to bolí a síly už mi docházejí.. Jinak mě je 21, manželovi 27. Máte to některá taky tak???? Poraďte mi co s tím…
Jinak se omlouvám za román, ale musela jsem to ze sebe dostat. Ještě teď sedím a mám co dělat, abych nebrečela…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.1.12 18:05
Jenže on byl takový od začátku. Představa, že chlapa změním je nereálná, tak to zkrátka nefunguje. Pokud to sám od sebe neumí, tak to dělat nebude, maximálně na to může myslet a udělat to, když si vzpomene a chce tě potěšit, ale nikdy to nebude spontánní.
Já jsem toto měla doma skoro 7let, obejmu a připadala jsem si jak nějaký hipík, co objímá stromy 
Pak se událi nějaké nepříjemné věci, dáváme vztah do pořádku a najednou z něj vypadne, že mu chybí projevy lásky, že na něj málo sahám, málo objímám… Najednou úplně otočil - to co já roky akceptovala jako fakt a přizpůsobila se, tak najednou je to špatně a má to být přesně naopak - a fakt mi to nejde, takže bych nečekala, že se něco diametrálně změní. Každý dává lásku najevo nějak jinak, někdo fyzicky, někdo spíš činny, třeba naprosto neromantickými pragmatickými.
Promluvila bych si o tom s ním, jako kompromis by mi přišlo, že nemusí začínat sám, ale když už začneš, tak že bude reagovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Izz
26.1.12 18:10
Chodila jsem s podobným 2 roky, ale nebylo to až takhle extrémní. Když jsem o tom mluvila, řikal, že neví, co s ním je, ale je takovej.
Nálada byla taková, jakou jsem měla já. Všechny aktivity jsem vymýšlela já.
Dostal čas 2 týdny (klid, nevídali jsme se). Pak jsem se zeptala, k čemu došel. řekl, že mi nemůže zaručit, že se v něčem nějak změní. Následoval rozchod z mojí strany. Vzalo ho to. Nečekal rozchod.
Já byla po těch 2 letech tak strašně vyčerpaná. Táhla jsem to psychicky, citově…a fakt mě to vycuclo.
Vy jste v manželství, je to jiný. Ale já už bych takovýho nechtěla.
- Citovat
- Upravit
26.1.12 18:11
ty jo, tak tady to asi nevyřešíme 
Chce to sexuologa 
ale jak tam manžela dostat, neporadim 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.12 18:13
burgundy píše:
ty jo, tak tady to asi nevyřešíme
To si nemyslím, že je na odborníka, pokud je člověk takový celou dobu, tak zkrátka to nejde změnit, je takový, není to žádná nemoc, která by se měla léčit
Buď ho zakladatelka akceptuje takového, jaký je, najde si na jejich vztahu pozitiva jinde nebo ho neakceptuje a bude něšťastná a asi i během pár let rozvedená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.12 18:14
Můj bývalý partner, s kterým jsem žila rok (před tím čtvrt roku chodila) neměl sexuální apetit od samého počátku, tedy na mazlení ano, ale na zasunutí ne. Měla jsem z toho dost depky, bavit se o tom moc nechtěl a také používal věty „já Ti ubližuji,…atd), to samé, co říkal ten Tvůj. Vinu jsem hledala v sobě, že nejsem přitažlivá atd.(doma, když jsem prošla nahá, tak jsem byla pouhým vzduchem), bohužel chyba byla na jeho straně. K sexuologovi nechtěl, mluvit o tom nechtěl, neustále se na něco vymlouval, také jsem pak měla podezření, jestli není "skrytí homosexuál“. Já to vyřešila tak, že po měsíci našeho žití jsem si našla „na tvrdo“ milence, na což jsem ho před tím i x krát varovala slovně na férovku, ani to nepomohlo. (nevidím důvod, proč bych měla po 30tce sušit sexuálně hubu" Mého bývalému partnerovi jsem řekla po roce společného žití „pá pá“ 
, hlavním důvodem byl nulový sexuální život a pak další důvody. Když se na to dívám zpětně, byl to zakomplexovaný člověk, a dost to tahal do našeho sexuálního života, který nebyl praktický žádný. Pokud muž nemá zájem o sexuální život, tak „co s ním?“, trápit se za cizí mozek je v životě ženy akorát ztráta času. A hlavně by ho mělo nakopnout to, že pak už Tvá cesta do jiné náruče je dost snadná, ale takoví muži si to uvědomují, až když v té cizí náruči už jsi a je to venku.
Hlavně nehledej vinu v sobě, sice to v tomto případě takto děláme každá, ale po čase zjistíme, že to byla ztráta času. Hlavně počítej s tím,že brekem to začíná, pak dohady, atd, jelikož se to v ženě uvnitř dost vaří, takže to ven musí jít, a muži tohle těžko snáší, kor když jde o jeho „pinďoura“, o kterém si žena řekne, co si myslí.
Hodně štěstí a nervů, jelikož pokud to budeš chtít dál snášet, tak nervy bude hóoodně potřebovat. Manželství bez sexuálního života, či velmi minimálního podle mého jeho funkci neplní, ale to platí o partnerských vztazích obecně.
Musíš sama zvážit, jestli chceš žít vedle manžela celibát (může být hodný sebevíc), a jestli chceš čekat na zázraky z jeho strany, jelikož v takovém případě se dostavují u mužů opravdu zřídka. A hlavně si uvědom,že Tě s jeho problémem a postoji k sexu stahuje dost dolů a nervování skrze to se Ti bude jen a jen stupňovat směrem nahorů.
Já osobně vím dle mé zkušenosti, že prostě bez sexu žít s nikým nebudu a že se nechám nikým stáhnout nervově dolů. Chci žít a ne hnít a nervovat se, a zatím se tak daří 
Příspěvek upraven 26.01.12 v 18:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.12 18:14
Gladysko mluvit jsem se snažila několikrát, bezvýsledně. Několikrát jsem se snažila nechat ho i vydusit… Taky bezprizorní.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Izz
26.1.12 18:16
No pokud to zakladatelce takhle moc vadí a trápí jí to v 21letech…tak se omlouvám za upřímnost, nevidim to dobře. Objeví se jednou kluk, co jí zalichotí, projeví zájem a je kocour v troubě Tohle jsou nejsnazší kořisti.
- Citovat
- Upravit
26.1.12 18:19
Izz píše:
No pokud to zakladatelce takhle moc vadí a trápí jí to v 21letech…tak se omlouvám za upřímnost, nevidim to dobře. Objeví se jednou kluk, co jí zalichotí, projeví zájem a je kocour v troubě
Izz, Tvé příspěvky mi mluví z duše, je vidět, kdo to prožil, tak už se k tomu staví tak, aby znova nezažil, což je náš případ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.12 18:20
Ahojky, mohu-li poradit, nesnaž se tolik. Zkus prostě netlačit tolik na pilu. Muž chce být dobyvatelem, nechce být dobýván, to je od nepaměti dáno. A platí to i v dnešní době. Muž je ten rytíř, který se uchází o přízeň ženy. A je jedno zda je to slešna, kterou si vyhlídl nebo partnerka či manželka se kterou žije.
Hlavně žádné výčitky a upozorňování a dožadování se. Je to pak ještě horší. Muž je v podstatě jako štěně. Utíkáš-li za ním, utíká před tebou. Otočíš-li se však opačným směrem, utíká za tebou. 
Měla jsem podobné chmury a dost mě to trápilo, dnes už je vše jak má být.
Přestala jsem vyžadovat pozornost. Odjela jsem na pár dní k rodině a dala partnerovi prostor, aby si uvědomil, že mu chybím. Po návratu už jsem si o pusu ani jiné něžnosti říkat nemusela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.12 18:21
Yvonne- U nás ten sex je, ale musím začít já. Nechci kvůli tomu manžela opouštět. Moc ho miluji. Měla jsem bývalého, který mě byl, nadával mi, ubližoval… Teď mám vysněného partnera, který i je i kamarád, jen toto je „malá bota“ kterou se snažím řešit. Ani nepřemýšlím nad někým jiným, když už ten sex je, je úžasnej ale!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.12 18:24
Něco podobného teď řeším taky, teda s tím, že miminko teprve čekáme. Vždycky mi říkal, že mu sex příjde jako něco odpornýho a hnusnýo (hooodně dlouho jsem se s tím vyrovnávala). Ale všechno klapalo, já ho brala takového jaký je, lámat přes koleno to nejde Do Silvestra za mnou hodil a byl, no, prostě nadrženej, ale měli jsme sex zakázaný, teď když můžeme…tak jako bych v tvém příspěvku četla o sobě 
Můžu se tulit, stavět na hlavu a účinek žádnej A za ruku mě sám od sebe vzal snad jednou v životě Myslím, že pokud je takovej celou dobu, tak se jentak nezmění
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.12 18:25
Yvonne- U nás ten sex je, ale musím začít já. Nechci kvůli tomu manžela opouštět. Moc ho miluji. Měla jsem bývalého, který mě byl, nadával mi, ubližoval… Teď mám vysněného partnera, který i je i kamarád, jen toto je „malá bota“ kterou se snažím řešit. Ani nepřemýšlím nad někým jiným, když už ten sex je, je úžasnej ale!
A jak některé píšete, kocoura v troubě, TAK NE!!!! Vím dobře co mám doma a hledám pozitiva, nehledám, jsem si jich vědoma a toto akceptuji jen je toho někdy moc. Vím, že lepšího muže pro život nenajdu a s tímhle jsem se na půl smířila. Jen jsem se potřebovala vypsat a prosím o nějakou radu. Na pilu netlačím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.12 18:28
Pesee23 píše:
Yvonne- U nás ten sex je, ale musím začít já. Nechci kvůli tomu manžela opouštět. Moc ho miluji. Měla jsem bývalého, který mě byl, nadával mi, ubližoval… Teď mám vysněného partnera, který i je i kamarád, jen toto je „malá bota“ kterou se snažím řešit. Ani nepřemýšlím nad někým jiným, když už ten sex je, je úžasnej ale!
Já myslím, že to zkrátka musíš akceptovat, je takový, jaký je, každý má nějakou vadu a mohlo by to být horší. Možná pak po čase zjistíš, že se to mění k lepšímu, ale ze dne na den to určitě nebude.
Hodně doporučovaná je kniha Pět jazyků lásky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
