Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Prarodiče - plán výletu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
8.10.11 20:26
Prarodice - plan vyletu?
Ahoj holky,
svoje dite jsem jeste nezacala prarodicum pujcovat.
(pro cast z vas budu divna, cast mne pochopi)
Ted jsem ochotna s tim zacit. Ale vedu spor s rodici. Mam pravo na to vedet co chteji s vnoucetem delat a rict ne?
Nebo mi ma proste stacit, ze reknou, chceme ho na sobotu.
Ja jsem asi divna, ale jsem preci matka a mam pravo na to rict ne, tohle delat nebude.
Jsem spatna?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5misa6
8.10.11 20:31
Jako matka máš nárok vědět co budou dělat.Zkus na to nemyslet a užij si dne kdy můžeš odpočívat:-)
- Citovat
- Upravit
8.10.11 20:33
Tak špatná určitě nejsi, že se zajímáš, co tvé dítě bude dělat. Moji kluci běžně jezdí k babičce na víkendy.Zajímá mně co dělali, ale nikdy jsem nic vyloženě nezakázala. Chodí k mé mamce a jí naprosto důvěřuji, že by s nimi nedělala něco špatného…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.11 20:39
Špatná určitě nejsi. Spíš bych řekla citlivá až přecitlivělá.
Každopádně jestli Tě uklidní plán typu „půjdeme do zoo, budeme u domu na hřišti, zahradě, pojedeme na návštěvu, atd.“, tak si myslím, že by to nemusel pro prarodiče být problém a Ty budeš klidnější a uvolněnější.
Užívej si oddychu, relaxuj bez dítka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.11 20:46
Tohle fakt nechápu. Tak buďto prarodičům důvěřuješ, že se o dítě postarají a že budou respektovat Tvoje základní pravidla (ohledně jídla, spánku, apod.) - nebo jim nedůvěřuješ. No a pak jim dítě prostě nesvěřuj.
Pokud jde jen o to, že si ho prarodiče chtějí užít, může to s takto malým dítětem být i za Tvé přítomnosti (přijedete k nim oba, oni si ho vezmou na procházku, na výlet, oba můžete přespat, atd. atd.).
Na druhou stranu, pokud jim ho chceš svěřit proto, aby Ti ho hlídali - aby sis třeba odpočinula nebo tak - tak holt budeš muset překousnout, že dítě bude bez Tvého dohledu. Pochopila jsem, že se jedná o Tvé rodiče, tak by snad domluva měla být snazší…
Dítě není věc, aby se „půjčovalo“. K prarodičům by mělo jezdit proto, aby se navzájem užili, aby z toho všichni měli dobrý pocit. Ne proto, že je to povinnost a všichni zúčastnění jsou z toho vystresovaní - máma proto, že nemá dítě pod perfektním dozorem a prarodiče proto, že jsou s vnoučetem pod maminčinou „kuratelou“. V těchto věcech musí být vzájemná důvěra - jinak to nemá smysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.11 20:49
Ja jsem jim rikala at si ho klidne vezmou na den na chatu nebo do zoo. Pro mne to jsou teoreticky bezpecna mista. Oni toho zatim nevyuzili.
Minuly tyden ho ale chtela vzit v kocarku do centra mesta na nejakou akci. My jsme rekli ne. Kluk je ted v obdobi kdy nechce byt v kocarku, chce behat. Navic neni na mhd zvykly. A taky vim jak mama vchazi s kocarkem do silnice. Pokazde kdyz spolu jdeme ven, ona veze kocar tak se pohadame, protoze mi jeji styl prechazeni silnice prijde nebezpecny.
Nasi jsou ted urazeni a nastvani ze jsme jim kluka nedali.
Ja si myslim ze hlavne ze zacatku mam pravo na to rict ne. Nez si vsichni zvykneme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.11 20:53
Nemyslím,že jsi špatná.Mě to přijde normální.
Já začala Matyho pouštět k našim ,až teď poslední dobou.Dřív nechtěl ani on,ale teď jezdí k našim rád. Oni si dělají s mým tátou vždycky tak zvaný „chlapský den“ - tak tomu říkají 
A táta mi sám hlásí,co budou dělat,kam půjdou i co bude jíst. Vím ,že dostane i nějakou sladkost,co doma nedostává,ale k těm jejich chlapským dnům to patří
Dokonce mi i v průběhu volá,že jsou v pořádku apod:-)
Myslím,že je v pořádku vědět,kde budou a co budou dělat,už jen kvůli tomu,co jim mám nabalit za oblečení apod
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.11 20:55
Bohunko - ano jde o me rodice. Momentalne jsem na noze s nimi.
Ale to jen proto ze jsem jim 1× rekla ne. Doted jsme se vidali spolecne. Oboje prarodice mi to ale vycitaji. Tvrdi ze tim kluka ochuzuji.
Nemam potrebu jim ho davat abych si odpocinula. Ale chtela jsem klid v rodine a ustoupit. Kluk uz je vetsi, dokaze si jistym zpusobem o ledaccos rict, tak uz nemam takovy strach jim ho sverit.
Duveruji jim, ale minimalne ted ze zacatku nez si zvyknu a zjistim ze to spolu zvladaji tak si myslim ze do toho mohu zasahovat a na urcity typ vyletu rict ne… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.11 20:59
j.pampeliska píše:
Minuly tyden ho ale chtela vzit v kocarku do centra mesta na nejakou akci. My jsme rekli ne. Kluk je ted v obdobi kdy nechce byt v kocarku, chce behat. Navic neni na mhd zvykly. A taky vim jak mama vchazi s kocarkem do silnice. Pokazde kdyz spolu jdeme ven, ona veze kocar tak se pohadame, protoze mi jeji styl prechazeni silnice prijde nebezpecny.
No, víš co - tak to je přesně to, co jsem měla na mysli… Buďto mamince kluka svěříš - ale pak Tě nesmí zajímat, jakým způsobem vchází do silnice nebo co a jak dělá. Ona je za něj zodpovědná a jakým způsobem zajistí jeho bezpečnost, to už je její starost. Nebo jí ho nesvěříš, protože jí v tom nedůvěřuješ - druhá možnost. Ale kombinace obojího, tj. „sice jí ho dám, ale budu jí to organizovat, určovat a hlídat každý její krok“, to je o ničem.
Každý jsme jinak citlivý a úzkostlivý, to je samozřejmé - a každý musí vědět, jak a komu může důvěřovat. Ale upřímně musím říct, že tady se prarodičům nedivím, že se cítí uraženi.
Rozhodně není nic divného, že chceš vědět, jaký mají s dítětem program - to je normální. A určitě máš právo říct „ne, nechci, abyste ho brali tam a tam“. Jen to chce nějakou rozumnou míru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.11 21:04
Já dávám malého od 2 let prarodičům.. Nikdy jsem ale nechtěla podrobný plán co jako budou dělat. Většinou jsem řekla, je trochu nachlazený oblékněte ho víc, nechoďte se koupat, atd.
Malý je u babiček hodně rád - v prosinci mu budou tři roky.
Já bych to tak nehrotila. Já sama jsem si říkala, jak doma bojujem s tíma s tím- jídlo někdy, nočník někdy, a přijedu si pro malého a prostě jí a ani se nepokadí nepočůrá.
Já bych jim řekla co vyloeně s malým ne, protože… to nemá rád, nevydrží atd. říct, nevozte ho, protože.. ale asi jestli majíj a nebo nemají někam jít, to bych asi tak nediktovala.Možná bys zjistila, že nakonec u babičky to co u tebe ne, tak u babičky ano 
že mu nevadí..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.11 21:10
Tak já mám o rok staršího a určitě by mě zajímalo, co budou dělat (takto vlastně ještě nikdy s prarodiči sám nikde nebyl, nikdy s tím nepřišli, že by ho vzali samotného na výlet) a myslím si, že mám právo to i odmítnout. Nejde podle mě o důvěru jako celek - ale jestliže si o někom myslím, že je např. špatný řidič, rozhodně mu dítě nepůjčím na výlet autem - zatímco na procházku do lesa bez problémů. A přitom mu důvěřuju, že se mi o dítě postará, ale ne, že ho nezabije v autě. Takže ať si jdou, kam chtějí, ale potřebuju vědět, že hlídač ho nikam nepoveze na výlet autem 
Třeba moje mamka furt mluví o tom, jak vezmou Samíka příští rok k moři - a já nevím, jestli to chci. Jednak bych chtěla být u toho, až bude poprvé u moře (což je možná z mé strany sobecké, ale já jsem se na takové věci celý život těšila - až budu mít děti a všecko jim ukážu ) a jednak je to prostě dálka autem, může se stát cokoli - asi bych se fakt bála.
Takže zakladatelčino rozhodnutí schvaluju - za dítě jsem pořád zodpovědná já, ať ho hlídá, kdo chce a pokud se v některých situacích chová způsobem, kdy ho podle mě ohrožuje, tak mu dítě v těchto situacích prostě nesvěřím. Podle mě je třeba rozlišovat, co ano a co ne - ne buď můžou hlídat vždycky nebo nikdy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.11 21:18
Tak já většinou vim co budou dělat, že půjdou, tam a tam, to neni tajemství, ale zase jim nediktuji co a jak mají nemají dělat.
Jenom jich upozorním, že koupat ne, protože je po nemoci, oblékat víc, protože je nachlazený, nejíst to a ono protože se mi třeba osype…
Spíš si myslím, že je problém, že sama v sobě cítíš, že nemáš plnou důvěru a to je chyba.. Já ji mám, vím, že máma i tchýně jedají tak, aby malý byl v pohodě - samozřejmě nějaké maličnsoti, že mu dají něco k jídlu, to by nemusel a nebo mi ho víc naslečou, když je teplo, ale to si myslím je asi všude
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.11 21:20
Souhlasím s Bohunkou, buď důvěřuješ nebo dítě nepůjčuj.
Jinak já mám taky ráda přehled o tom, co moje děti dělají.
Tchýně se sama ptá, jestli děti můžou vzít tam a tam, u nich totiž předpokládáme, že budou lítat u nich doma po zahradě.
U našich se očekává, že budou jezdit po výletech, takže naši navrhnou a já jen hodnotím, jestli to děti zvládnou (příliš dlouhá cesta autem), jestli to pro ně není zbytečné (návštěna malého letiště), ale konečné rozhodnutí nechávám na nich.
Ale přiznávám, že trvalo na můj vkus dlouho, než jsme se naučily s babičkama se navzájem respektovat. Např. nechávám tchýni ládovat Matyho sladkostma, pokud dostatečně snídal/obědval - což si hlídá ona sama (v případě krátké návštěvy se sama ptá).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.11 21:27
Angua píše:
Tak já mám o rok staršího a určitě by mě zajímalo, co budou dělat (takto vlastně ještě nikdy s prarodiči sám nikde nebyl, nikdy s tím nepřišli, že by ho vzali samotného na výlet) a myslím si, že mám právo to i odmítnout. Nejde podle mě o důvěru jako celek - ale jestliže si o někom myslím, že je např. špatný řidič, rozhodně mu dítě nepůjčím na výlet autem - zatímco na procházku do lesa bez problémů. A přitom mu důvěřuju, že se mi o dítě postará, ale ne, že ho nezabije v autě. Takže ať si jdou, kam chtějí, ale potřebuju vědět, že hlídač ho nikam nepoveze na výlet autemTřeba moje mamka furt mluví o tom, jak vezmou Samíka příští rok k moři - a já nevím, jestli to chci. Jednak bych chtěla být u toho, až bude poprvé u moře (což je možná z mé strany sobecké, ale já jsem se na takové věci celý život těšila - až budu mít děti a všecko jim ukážu
Takže zakladatelčino rozhodnutí schvaluju - za dítě jsem pořád zodpovědná já, ať ho hlídá, kdo chce a pokud se v některých situacích chová způsobem, kdy ho podle mě ohrožuje, tak mu dítě v těchto situacích prostě nesvěřím. Podle mě je třeba rozlišovat, co ano a co ne - ne buď můžou hlídat vždycky nebo nikdy…
Jojo, přesně tak, já úplně souhlasím 
A teda nemyslím si, že když jim dítě „půjčíš“, že jim nemůžeš říct, co a jak Jako já taky nesnášim, když někdo vchází do silnice s kočárem, kterej před sebou veze jako štít 
Tak snad se nejprve podívám , jestli něco jede já a pak tam teprve nacpu ten kočár 
Takže za mě teda nejsi divná…Já dceru našim „půjčuju“ docela často, ale opravdu jim věřím, mamka je možná ještě úzkostlivějí než já a taťku pohlídá no s tchýní je to trošku horší, ale té zase prostě přesně řeknu, co chci a co nechci a je klid. Je to moje dcera, já za ni mám zodpovědnost…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.11 21:29
Zakladatelku chápu,malá ještě u babiček na hlídání nebyla.Zatím nevidím důvod ji tam dát a popravdě nemám ani důvěru.Vidím,o co se pokouší v mé přítomnosti…A schvaluju zakladatelce,že chce vědět plán,alespoň zhruba…
A k moři bych dítě s babičkou nepustila,může se stát opravdu cokoliv-úraz,alergická reakce na nové potraviny,horečky…Známá pustila 9letou dceru s babičkou k moři-žahla ji tam medůza-bohužel mezi nohy.Dokážete si představit,co se dělo potom.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
