Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nam po smrti tatinka “blbnou” svetla. Zacalo to par hodin po jeho smrti. Neni to pokazde, je to zvlastni
Ale tatka za mnou obcas chodi do snu.
Uprimnou soustrast ![]()
Já jsem cvok zase jinak.
Po asi 15 letech jsem potkala známou ze střední školy. Chvilku mluvíme, a ona pak promluvila na svého syna, který se tvářil velmi nepřítomně. Já na něho koukla a tělem mi projel velmi divný pocit, jako bych ho viděla v mlze, přitom stál vedle mně. Zanedlouho se ten kluk oběsil, byl to ještě školák. Je to už hodně dlouho.
Pak zase jeden mladý kluk skorosoused. Potkávala jsem ho velmi zřídka. Jednou šel kolem, pozdravil mně a šel dál. Mně zase projelo celým tělem takové zvláštní píchnutí a divný pocit, a co se stalo. Kluk se zabil, sebevražda.
Od té doby jsem takové pocity už nezažila, ale tohle mi asi nadosmrti zůstane v hlavě.
Je to prostě nějaká intuice. K nikomu jsem neměla žádný vztah, jednoho jsem viděla poprvé a naposled v životě, druhý byl z naší ulice, ale ne kamarád.
@Anonymní píše:
Nam po smrti tatinka “blbnou” svetla. Zacalo to par hodin po jeho smrti. Neni to pokazde, je to zvlastni
Ale tatka za mnou obcas chodi do snu.
Uprimnou soustrast
Serial Strange Things na Netflixu nebo stahnout, tam ztraceny kluk, uvezneny v meziprostoru komunikuje s matkou pres svetylka…ja ted nedobrovolbe behem prazdnin a nemoci ditete zkoukla vsechny tri serie a nakonec me to i bavilo…
@Anonymní píše:
Nam po smrti tatinka “blbnou” svetla. Zacalo to par hodin po jeho smrti. Neni to pokazde, je to zvlastni
Ale tatka za mnou obcas chodi do snu.
Uprimnou soustrast
Díky. Babička byla ze 2.manzelstvi, bydlela 350km daleko. Ve staru nás nezvala, vždy se vymluvila, že ted nemáme jezdit, že ji bolí nohy. I jsme říkali, že u ní spát nebudeme, že se ubytujeme jinde. Ale tím, že neměla nikdy děti a já ji dala i pravnoucata, možná jsme měli vnitřně nějaký duchovní vztah, nadalku. Druh jsme za ní jezdili několikrát v roce, zvala nás na Velikonoce, slavnosti, hody apod. Ale mě konci se bránila. Už žila životem lidi které mohla vidět denně. Ale zřejmě jsme měli spolu vnitřní pouto silnější…
@Anonymní píše:
Díky. Babička byla ze 2.manzelstvi, bydlela 350km daleko. Ve staru nás nezvala, vždy se vymluvila, že ted nemáme jezdit, že ji bolí nohy. I jsme říkali, že u ní spát nebudeme, že se ubytujeme jinde. Ale tím, že neměla nikdy děti a já ji dala i pravnoucata, možná jsme měli vnitřně nějaký duchovní vztah, nadalku. Druh jsme za ní jezdili několikrát v roce, zvala nás na Velikonoce, slavnosti, hody apod. Ale mě konci se bránila. Už žila životem lidi které mohla vidět denně. Ale zřejmě jsme měli spolu vnitřní pouto silnější…
Babička se zřejmě tak bránila naší návštěvě, ze zemřela i 5dni dříve než jsme měli dojet. Zlomila si nohu v krčku, uzdravovala se, honili se to, zavřeli nemocnici kvůli chřipce, pak se otevřela, já si prosadila, že tento víkend ji pojedeme povzbudit, jenže v týdnu zemřela. Tak jsem si dostala svého, že za ní dojedu a ona též svého, už to bylo na pohřeb. Zastavilo se jí srdce při spánku.
@Anonymní píše:
@Hanka1 netflix mam. Ale nemam rada horory. Je to hodne desivy?
není to horor, je to pro nactilete, ale pry oblibene i u dospelych, vyhralo to nejake televizní ceny za nejlepší seriál plus je to z osmdesátek, takze to obleceni a tak…
Hlavni zenskou roli hraje Winona Ryder.
Jednoho rána jsem se probudila, měla jsem sen ve kterém jsem plakala. Po probuzení jsem měla skutečně slzy na tváři. Za pár hodin na to jsem se dozvěděla, že umřel táta. Sama nevím jestli to mělo nebo nemělo nějakou souvislost. Podvědomí? Když odejde na onen svět člověk, který ti dal život, jako bych to nějak na dálku ve snu vycítila? Nevím, mrzí mě, že jsme neměli možnost spolu strávit více času ![]()
@Anonymní píše:
Jednoho rána jsem se probudila, měla jsem sen ve kterém jsem plakala. Po probuzení jsem měla skutečně slzy na tváři. Za pár hodin na to jsem se dozvěděla, že umřel táta. Sama nevím jestli to mělo nebo nemělo nějakou souvislost. Podvědomí? Když odejde na onen svět člověk, který ti dal život, jako bych to nějak na dálku ve snu vycítila? Nevím, mrzí mě, že jsme neměli možnost spolu strávit více času
Asi na tom něco je… Je to smutne. Hodně síly!
Na věci mezi nebem a zemí věřím…
stalo se mi několikrát něco podobného
upřímnou soustrast ![]()
@Lucy75 píše:
Na věci mezi nebem a zemí věřím…
stalo se mi několikrát něco podobného
upřímnou soustrast
Díky. Mne 25let nikdo blízký nezemřel, právě že jsem taková tušení nikdy neměla a hlavně ty pojistky…!
Jsem nesvá, připadám si za cvoka. Počátkem ledna jsem měla pořád pocit, že někdo umře, že si mám koupit černé oblečení. Cítila jsem se za cvoka, nic nekoupila. Minulý týden jsem přišla z práce, vyhozené pojistky v kuchyni. Dle casu na spotřebičích to vypadalo na odpoledne. Nebylo to nějak dlouho. Náhodou jsme. A večer zpráva, že babicka odpoledne umrela, náhle. Jsme den po pohřbu a pořád mám takový divny pocit, co to vše bylo… Jističe nám se nevypínají měsíčně, možná po 2.za 15let, ale prvně nám odešel vařič. Teď spotřebiče jsou ok… Stalo se Vám to taky? Jsem z toho divná…