Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přijde mi, že už nemůžu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.3.13 09:53
Takže ty už rok spíš 4h denně a máš pocit, že jsi selhala? Trochu ti selhává zdravý úsudek, to asi jo, ale jinak nechápu, že ještě žiješ. Nevím, co poradit, protože vím, jak je těžké dostat děti do jeslí a hlavně kolik ty jesle stojej, jestli by to vůbec udělalo nějaký významný rozdíl. Každopádně tohle je situace, ze který můžeš taky hezky zkolabovat a najednou nebude ani máma, ani práce, nevím, jak to máte s financema, ale snažila bych se spíš redukovat náklady, abych nemusela pracovat nebo abych nemusela aspoň tolik pracovat.
A děti nauč spát společně, zkrátka je nacpeš v určitou hodinu do postelí a oni si zvyknout, teď na to mají myslím poměrně ideální vek, aby oba spali po obědě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.13 10:00
Manžel není doma ani o víkendy?? A k babičkám to je daleko - nejde tam zajet na víkend…nebo jedna k tobě?? Že by tě nechal vyspat - to je základ všeho.
Máš toho opravdu hodně, opravdu ti hrozí kolaps… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.13 10:33
No nedivim se ti pri tvym nasazeni… dlouho to takovymhle stylem nezvladnes
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.13 10:38
Poslední dobou mám podobný pocity, až na to, že toho zdaleka nezvládám tolik jako ty… Potřebuješ na chvilku vypnout, domluvit se s manželem nebo někým známým, aby ti pohlídal děti… S takovým nasazením by padal na hubu každej…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.13 10:38
To je strašný. Potřebuješ nutně pomoc a odpočinek, jinak se může stát, že to přetáhneš a zhroutíš se a pak se třeba už nikdy nedáš dohromady. Ale nevím, jak ti pomoci. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.3.13 10:43
Ahoj, tak prvně máš můj obdiv, takhle s dětma si to neumim představit.. Ale fungovat se takhle dá, prostě si zvykneš a tyhle krize jednou za čas prostě jsou, taky jsem to tak měla dost dlouho - 2 práce a spánek tak 2-4 hodiny denně + teda mi vys den nebo dva volno za měsíc.. občas mi přišlo, že už se nemůžu nikdy zvednout z postele, jak jsem byla vyčerpaná, ale dá se to - úkazem, že se to dá je moje mamka, dělá 17 - 20 hodin denně několik let a žije.. 
raději anonymně, ale nerada bych aby z toho mamka měla nějaký průšvih - chodí sem dost známých a nemusí vědět vše..
- Citovat
- Upravit
9.3.13 10:45
No, takovej záhul se nedá dlouhodobě vydržet, děti mám + - stejně starý, chlapa taky věčně v práci, že bych vstávala ve 4 a pracovala si nedokážu představit.
To spaní po obědě sladím tak max 2× do týdne, jinak si mládě musí jít lehnout dřív, bo nevydrží.
Co mně vždycky dodá energii, je 5 tibeťanů - zabere to chvilku a účinek lepší než kafe.
Ale zpomalit stejně tedy fakt musíš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.13 10:50
Takhle jsi opravdu na nejlepší cestě k zhroucení, sama cítíš, že to dál nejde. Budete si muset s manželem sednout a najít jiné řešení. Nepíšeš, jak se manžel tváří na tvůj stav, ví o tom?
Pokud opravdu potřebujete finance a už se nedá nikde šetřit, pak se bude muset víc zapojit manžel. Z toho co píšeš není jasné, jak moc, kdy a kde pracuje, ale pokud je doma o víkendech, bude si muset vzít děti na starost, aby jsi si mohla odpočinout, eventuálně v klidu pracovat (třeba napracovat dopředu, jestli to jde). Případně může manžel uvažovat o druhé práci. Ano, bude dělat do noci, ale to ty děláš taky ne?
Nemohl by si třeba najít novou, lépe placenou práci? Nebyla by v okolí maminka, která by za levný peníz pohlídala na chvíli děti, abys mohla v klidu pracovat? Třeba, že by je vzala se svými dětmi na písek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
didcikk
9.3.13 18:07
Tvé tělo ti posílá varovný signál. Být rok v takovém zápřahu to se divím, že si se už nesložila. Promluv s mužem jinak se ocitneš v nemocnici na kapačkách.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.5.13 13:55
Budu spát anonymně. Asi jsem úplně neschopná matka, ale já už únavou fakt nemůžu. Mám dvouletou holčičku a momentálně jsem těsně před porodem druhého dítěte. Malá mi od narození do cca 1,5roku vstávala každý dvě tři hodiny. Přes den spala tak max hodinu po obědě a to tak třikrát čtyřikrát do týdne. Poslední dobou
vydržela v noci i pět šest hodin v kuse a já si konečně trochu odpočinula. Usnula v osm, o půlnoci si dala čaj a pak až v šest ráno sunar. A pak spala ještě hodinu. Poslední dobou začala zase v noci hrozně zlobit. Neusne dřív jak v deset. Na dnešek vstávala každou hodinu. Já do půlnoci nemohla spát, protože jsem měla slabé kontrakce. A pak začala zlobit malá. Asi i ty poslíčky mám z nervů a únavy. Vždycky když se rozčílim, tak to začne. Dneska už na ní únavou jenom křičím. Teď jsem kvůli tomu i brečela, ale už nemám vůbec sílu. Přítel je od rána do večera v práci, abychom utáhli hypotéku. Dneska mi dokonce slíbil, že přijde dřív domů, abych si odpočinula. Ale to po něm nemůžu chtít do nekonečna. Jsem už na dně. Nechci být na malou zlá, ale už to nezvládám.
- Citovat
- Upravit
29.5.13 14:04
Ahoj, zkousila jsi ji vzit k sobe spat? Kdybych byla tak vyrizena jako ty, tak to zkusim. Ten spanek je nejdulezitejsi, jinak nemuzes fungovat, musis se fakt vyspat.. „at to stoji, co to stoji“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 14:06
A nemůžeš dát malou třeba k rodičům? Nebo nějaká kamarádka by ti ji nepohlídala, aby ses mohla třeba na hodinku přes den prospat? Věřím, že tohle je šílený nápor 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 14:09
@AdaAda to je výborný nápad, malý mi spí daleko líp, když spím s ním, jen dávej pozor ať tě nekopne do bříška, taky bych se snažila přijít na to proč malá hůř spí? rostou jí zuby nebo na ni něco leze? pomoc od manžela příjmi, když se zhroutíš a budeš v nemocnici asi mu moc nepomůžeš…můžeš zapojit babičky? nebo ji nechat chvilku hlídat? snad se brzy situace uklidní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahojky, omlouvám se za anonym. Mám dvě děti jeden má rok a druhý dva a tři čtvrtě. Druhý je narozen předčasně takže to byl zezačátku docela záhul. Babičky bohužel nebyly a manžel byl od rána do večera v práci. Potom jsme se dostali do menších finančních problému takže jsem k tomu ještě musela začít pracovat. Sice z domu, ale stejně je to práce. Takže můj den vypadá tak, že vstanu ve čtyři jdu pracovat, nachystám snídaně, když se kluci vzbudí postarám se o ně, pak jdu dělat oběd, skáču kolem nich a v mezičase se zase snažím něco udělat, po obědě jdu ven (kluci nespí ve stejném čase takže odpočinek moc nemám), odpoledne jsem zase s nima pak večeře potom jdou spát a já usínám tak kolem pulnoci, protože zase pracuju. Už je to takhle rok a já jsem to takhle táhla, ale dneska jsem se vzbudila a jenom mi tečou slzy neužu už udělat nic. Příjde mi, že už to dál nedám. Měly jste někdo taky takové krize? Příjde mi, že jsem selhala, že se nedokážu postarat ani o své děti. Díky moc