Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přítel chce měsíc bydlet odděleně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.2.22 07:59
@Naomi3 píše:
Dobrý den, prosím o radu, s přítelem jsme spolu téměř dva roky a asi 6 měsíců bydlíme společně v bytě 1+kk.
Předevčírem za mnou přítel přišel a sdělil mi, že se chce odstěhovat. Několik hodin jsem proplakala než jsem z něj konečně dostala, že to není rozchod, ale že prý potřebuje čas pro sebe a odstěhovat se chce zatím aspoň na měsíc zpět do bytu k rodičům.
Prý to se mnou nesouvisí, ale poslední dva roky je prý nešťastný a nemůže najít klid od té doby co odešel z vysoké školy (také jsou to cca dva roky). Prý mě moc miluje a záleží mu na mě a s naším vztahem je vše v pořádku, jen mu prostě poslední dobou není dobře.
Co já si pamatuji tak depresivní stavy měl ještě před tím než jsme se vůbec poznali (vyprávěl mi o tom) a je tak prostě nastavený nejspíš kvůli špatné výchově od rodičů. Jakmile se něco pokazí tak si to okamžitě vztáhne na sebe a když se něco podaří tak odmítá uznat, že udělal něco správného nebo užitečného.
Vždy se snažím mu vysvětlit, že to tak není, že nemůže za vše špatné a že je šikovný a skvělý muž.
Poslední dva měsíce neměl práci a nadělal tak pár dluhů, navíc předtím měl opravdu strašnou práci, kde vyloženě trpěl. Myslím si, že ho to dost poznamenalo a ta doba kdy neměl práci jeho sebevědomí nepomohla.
Naprosto chápu, že by si vše potřeboval srovnat v hlavě aby znovu našel vnitřní klid jak se říká, ale bojím se, že tím, že se teď odstěhuje se spíš jen dostaneme k rozchodu a to mi láme srdce.
Nevím co s tím dělat, jsem už strašně vyčerpaná z toho jak je na tom pořád špatně a já se mu pořád snažím vysvětlit, že všechno není jen černé, ale nechci to vzdát, opravdu ho moc miluji a nechci abychom jeden o druhého museli přijít.
Prosím o jakékoli názory nebo dotazy, já už si vážně nevím rady.
Moc děkuji - N
Jestli jde dobrovolně zpátky k rodičům, tak to s jejich výchovou tak hrozné být nemohlo… 
Řešila bych ty dluhy, jestli tam má TP, aby Ti tam nechodil exekutor.
Také je možné, že za tím bude nějaká duševní nemoc, jestli měl deprese už dřív, odešel z VŠ, nevydrží v práci, potřebuje se dát do pořádku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.22 08:39
Ja ti nevim, ale spis to bude ta varianta rozchod. Oznamil ti, ze se stehuje, tys to probrecela a az pak se ti z nej povedlo dostat, ze to neni rozchod. Spis ten tvuj narek neustal a tak ti rekl, co ti rekl. Jakmile se odstehuje, uz se neozve. Nebo to necha postupne vysumet.
Ani bych se nedivila, kdyz by sve trable daval trochu za vinu tobe. 2 roky( co je s tebou) neni stastny, nic se mu nedari. Chce restart pro sebe, ne pro vas dva.
Nemaluj si to ruzove, jinak se budes trapit mesice nebo roky a on si zatim bude uzivat zivota.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.22 10:44
@Naomi3 píše:
Dobrý den, prosím o radu, s přítelem jsme spolu téměř dva roky a asi 6 měsíců bydlíme společně v bytě 1+kk.
Předevčírem za mnou přítel přišel a sdělil mi, že se chce odstěhovat. Několik hodin jsem proplakala než jsem z něj konečně dostala, že to není rozchod, ale že prý potřebuje čas pro sebe a odstěhovat se chce zatím aspoň na měsíc zpět do bytu k rodičům.
Prý to se mnou nesouvisí, ale poslední dva roky je prý nešťastný a nemůže najít klid od té doby co odešel z vysoké školy (také jsou to cca dva roky). Prý mě moc miluje a záleží mu na mě a s naším vztahem je vše v pořádku, jen mu prostě poslední dobou není dobře.
Co já si pamatuji tak depresivní stavy měl ještě před tím než jsme se vůbec poznali (vyprávěl mi o tom) a je tak prostě nastavený nejspíš kvůli špatné výchově od rodičů. Jakmile se něco pokazí tak si to okamžitě vztáhne na sebe a když se něco podaří tak odmítá uznat, že udělal něco správného nebo užitečného.
Vždy se snažím mu vysvětlit, že to tak není, že nemůže za vše špatné a že je šikovný a skvělý muž.
Poslední dva měsíce neměl práci a nadělal tak pár dluhů, navíc předtím měl opravdu strašnou práci, kde vyloženě trpěl. Myslím si, že ho to dost poznamenalo a ta doba kdy neměl práci jeho sebevědomí nepomohla.
Naprosto chápu, že by si vše potřeboval srovnat v hlavě aby znovu našel vnitřní klid jak se říká, ale bojím se, že tím, že se teď odstěhuje se spíš jen dostaneme k rozchodu a to mi láme srdce.
Nevím co s tím dělat, jsem už strašně vyčerpaná z toho jak je na tom pořád špatně a já se mu pořád snažím vysvětlit, že všechno není jen černé, ale nechci to vzdát, opravdu ho moc miluji a nechci abychom jeden o druhého museli přijít.
Prosím o jakékoli názory nebo dotazy, já už si vážně nevím rady.
Moc děkuji - N
Jasně, s tebou to nesouvisí… Je mu fuk, jak se cítíš ty, hlavně že on potřebuje klid, tak tě nechá, aby ses v tom pěkně sama plácala, a odjede si na měsíc vyčistit hlavu k rodičům.
Víš, ono by asi neuškodilo, kdybys mu neříkala jak je dokonalej a šikovnej, ale že se chová jak bábovka, která se neumí postavit případným problémům čelem.
Co ti takový vztah dává, když nevíš, kdy začne depkovat a vykašle se na tebe?
Aha, to je ten, co si myslí, že je celá domácnost na něm? Holka zlatá, vykašli se na něj, s takovým chlapem tě nic dobrýho nečeká.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.22 11:08
Blabla blabla. Je to rozchod. A když si budeš udržovat naděje, jen sama sebe připravíš o drahocenný čas. Začni randit jinde. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Marina28
16.2.22 09:12
@Naomi3 píše:
Dobrý den, prosím o radu, s přítelem jsme spolu téměř dva roky a asi 6 měsíců bydlíme společně v bytě 1+kk.
Předevčírem za mnou přítel přišel a sdělil mi, že se chce odstěhovat. Několik hodin jsem proplakala než jsem z něj konečně dostala, že to není rozchod, ale že prý potřebuje čas pro sebe a odstěhovat se chce zatím aspoň na měsíc zpět do bytu k rodičům.
Prý to se mnou nesouvisí, ale poslední dva roky je prý nešťastný a nemůže najít klid od té doby co odešel z vysoké školy (také jsou to cca dva roky). Prý mě moc miluje a záleží mu na mě a s naším vztahem je vše v pořádku, jen mu prostě poslední dobou není dobře.
Co já si pamatuji tak depresivní stavy měl ještě před tím než jsme se vůbec poznali (vyprávěl mi o tom) a je tak prostě nastavený nejspíš kvůli špatné výchově od rodičů. Jakmile se něco pokazí tak si to okamžitě vztáhne na sebe a když se něco podaří tak odmítá uznat, že udělal něco správného nebo užitečného.
Vždy se snažím mu vysvětlit, že to tak není, že nemůže za vše špatné a že je šikovný a skvělý muž.
Poslední dva měsíce neměl práci a nadělal tak pár dluhů, navíc předtím měl opravdu strašnou práci, kde vyloženě trpěl. Myslím si, že ho to dost poznamenalo a ta doba kdy neměl práci jeho sebevědomí nepomohla.
Naprosto chápu, že by si vše potřeboval srovnat v hlavě aby znovu našel vnitřní klid jak se říká, ale bojím se, že tím, že se teď odstěhuje se spíš jen dostaneme k rozchodu a to mi láme srdce.
Nevím co s tím dělat, jsem už strašně vyčerpaná z toho jak je na tom pořád špatně a já se mu pořád snažím vysvětlit, že všechno není jen černé, ale nechci to vzdát, opravdu ho moc miluji a nechci abychom jeden o druhého museli přijít.
Prosím o jakékoli názory nebo dotazy, já už si vážně nevím rady.
Moc děkuji - N
Rikat mu muzes jak je uzasny dalsich 30 let 100× denne a stejne to nepomuze. On si to potrebuje zjistit sam.
Kazdymuze mit krizi/deprese a je fajn ho podporit, ale nemuzes to delat vecne a na svuj vlastni ukor, tim se nepomuze ani jednomu z vas.
Nech ho jit a uvidis, vzdy to nejak dopadne a vzdy tak jak je pro oba nejlepsi ac to tak nemusis v tu chvili videt. I kdybyste se rozesli, neni to konec sveta a na svete je tolik chlapu se kterymi muzes byt minimalne stejsne stastna.
- Citovat
- Upravit
16.2.22 09:29
@Naomi3 píše:
Vždy se snažím mu vysvětlit, že to tak není, že nemůže za vše špatné a že je šikovný a skvělý muž.
Poslední dva měsíce neměl práci a nadělal tak pár dluhů, navíc předtím měl opravdu strašnou práci, kde vyloženě trpěl. Myslím si, že ho to dost poznamenalo a ta doba kdy neměl práci jeho sebevědomí nepomohla.
Naprosto chápu, že by si vše potřeboval srovnat v hlavě aby znovu našel vnitřní klid jak se říká, ale bojím se, že tím, že se teď odstěhuje se spíš jen dostaneme k rozchodu a to mi láme srdce.
Nevím co s tím dělat, jsem už strašně vyčerpaná z toho jak je na tom pořád špatně a já se mu pořád snažím vysvětlit, že všechno není jen černé, ale nechci to vzdát, opravdu ho moc miluji a nechci abychom jeden o druhého museli přijít.
Prosím o jakékoli názory nebo dotazy, já už si vážně nevím rady.
Moc děkuji - N
Spasitelský syndrom.
V čem spočívají ty jeho mimořádné kvality, kromě toho, že se tak strašně a vzájemně milujete, až se od tebe musí alespoň na měsíc odstěhovat k rodičům, že nasekal něco dluhů, nedostudoval a nedokáže si najít práci? Základní nastavení vztahu by mělo být, že je ti v něm dobře, ne že se cítíš vyčerpaná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.22 14:17
@Pedro 00 píše:
Spasitelský syndrom.
V čem spočívají ty jeho mimořádné kvality, kromě toho, že se tak strašně a vzájemně milujete, až se od tebe musí alespoň na měsíc odstěhovat k rodičům, že nasekal něco dluhů, nedostudoval a nedokáže si najít práci? Základní nastavení vztahu by mělo být, že je ti v něm dobře, ne že se cítíš vyčerpaná.
Teď budu asi znít jako naivka, ale on takový na začátku nebyl. Rozumíme si ve spoustě věcí, máme podobné názory i plány do budoucna, podobně nahlížíme na spoustu pro mne důležitých věcí a já ho mám moc ráda, je to můj první vážný vztah a po těch dvou letech mám strašný strach o něco takového přijít, já vím jak to pro všechny okolo vypadá - že bych se na to měla vykašlat a najít si někoho lepšího, ale není tak lehké se vzdát něčeho na co je člověk zvyklý a opustit někoho koho miluje. Co když nad tím jen moc přemýšlím a on si opravdu jen potřebuje najít vlastní klid a utřídit si myšlenky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.22 15:04
@Naomi3 píše:
Teď budu asi znít jako naivka, ale on takový na začátku nebyl. Rozumíme si ve spoustě věcí, máme podobné názory i plány do budoucna, podobně nahlížíme na spoustu pro mne důležitých věcí a já ho mám moc ráda, je to můj první vážný vztah a po těch dvou letech mám strašný strach o něco takového přijít, já vím jak to pro všechny okolo vypadá - že bych se na to měla vykašlat a najít si někoho lepšího, ale není tak lehké se vzdát něčeho na co je člověk zvyklý a opustit někoho koho miluje. Co když nad tím jen moc přemýšlím a on si opravdu jen potřebuje najít vlastní klid a utřídit si myšlenky?
Ale ty teď reálně nic moc jiného, než ho nechat jít bydlet jinam, dělat nemůžeš. Prostě musíš vydržet, jak se to vyvine. Nedělej mu scény, nebreč, nepros a nevolej mu a nepiš. Může se stát, že se srovná, může se stát, že se rozejdete, to v tuhle chvíli nikdo neví.
Pokud se za ten měsíc otřepe a vrátí se k tobě, chtěj po něm vědět, jak tyto svoje stavy hodlá řešit příště -jinak, dospěleji, ne útěkem k mamince.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ontarova.stara
16.2.22 15:20
@Naomi3 píše:
Teď budu asi znít jako naivka, ale on takový na začátku nebyl. Rozumíme si ve spoustě věcí, máme podobné názory i plány do budoucna, podobně nahlížíme na spoustu pro mne důležitých věcí a já ho mám moc ráda, je to můj první vážný vztah a po těch dvou letech mám strašný strach o něco takového přijít, já vím jak to pro všechny okolo vypadá - že bych se na to měla vykašlat a najít si někoho lepšího, ale není tak lehké se vzdát něčeho na co je člověk zvyklý a opustit někoho koho miluje. Co když nad tím jen moc přemýšlím a on si opravdu jen potřebuje najít vlastní klid a utřídit si myšlenky?
Takže jsme u jádra problému, máš strach přijít o první vztah. Proto budeš dělat psí kusy, aby vydržel.
S ohledem na tu druhou diskuzi, kdy je tvůj partner zmožen z náročné péče o domácnost dvou lidí počas jeho nezaměstnanosti a s ohledem na to, že za dva měsíce bez práce si zvládl akorát tak nasekat dluhy, vtírá se otázka, co je na něm tak úžasného. Ty působíš jako empatická máma, partnerka, psycholog i egobooster v jednom. Dělá on pro tebe totéž? Oceňuje, že se staráš o zajištění a makáš od nevidím do nevidím? Říká ti jak jsi úžasná?
Jste spolu relativně krátce, bydlíte spolu půl roku, kromě jeho krátké nezaměstnanosti neřešíte žádná dramata, která by mohla mít jako řešení odluku. Co budete dělat a jak budete řešit jeho únavu a nedocenění v situaci, kdy budete mít děti, finanční závazky atd.? Také se půjde na měsíc zregenerovat do dětského pokojíčku k rodičům a nechá tě, ať si to doma nějak uděláš?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.2.22 15:24
Zaprvé, jak píšou holky, je to nesmysl. Já taky měla blbou výchovu, neustále srážená a podceňovaná. Proto mi doma dobře nebylo a proto jsem odtud vypadla hned, jak to šlo. Až do 26 jsem bydlela ve spolubydleních, do 24 jsem se spolubydlícími nebo přítelem sdílela jen jeden pokoj, takže horší než garsonka. Ale nikdy mě nenapadlo se vrátit domů, právě proto, že jsem se tam dobře necítila. Takže podle mě s tím vysvětlením přišel proto, že chtěl prostě od tebe odejít, není schopen se zařídit sám, když pořádně nemá práci a má dluhy, tak se vrací vyžírat rodiče, i když se mu tam nelíbí. Tím, že jsi plakala, to neustál a začal vymýšlet, že to rozchod není, aby to měl jednodušší, protože až už bude pryč a bude to zřejmé, už nebude u toho až budeš plakat.
A zadruhé, za spoustu svých životních karambolů, toxických vztahů z důvodu špatných vzorců z rodiny a zkušeností lidí kolem mě, do života má smysl vztah, ve kterém se cítíš dobře. Takové ty velké lásky, kdy člověk hrozně miluje ale vlastně brečí a je vyčerpaný, to je dobré na román, ale rozhodně ne pro vlastní budoucnost. Méně vadí, když partner není vlastně až taková hvězda, ale je ti s ním fajn, máš klid a pohodu, život takový jaký chceš a můžeš se usmívat, než někdo kdo ti šíleně imponuje, moc ho chceš, ale šťastnou tě neudělá.
- Citovat
- Upravit
16.2.22 15:44
@Anonymní píše:
Zaprvé, jak píšou holky, je to nesmysl. Já taky měla blbou výchovu, neustále srážená a podceňovaná. Proto mi doma dobře nebylo a proto jsem odtud vypadla hned, jak to šlo. Až do 26 jsem bydlela ve spolubydleních, do 24 jsem se spolubydlícími nebo přítelem sdílela jen jeden pokoj, takže horší než garsonka. Ale nikdy mě nenapadlo se vrátit domů, právě proto, že jsem se tam dobře necítila. Takže podle mě s tím vysvětlením přišel proto, že chtěl prostě od tebe odejít, není schopen se zařídit sám, když pořádně nemá práci a má dluhy, tak se vrací vyžírat rodiče, i když se mu tam nelíbí. Tím, že jsi plakala, to neustál a začal vymýšlet, že to rozchod není, aby to měl jednodušší, protože až už bude pryč a bude to zřejmé, už nebude u toho až budeš plakat.A zadruhé, za spoustu svých životních karambolů, toxických vztahů z důvodu špatných vzorců z rodiny a zkušeností lidí kolem mě, do života má smysl vztah, ve kterém se cítíš dobře. Takové ty velké lásky, kdy člověk hrozně miluje ale vlastně brečí a je vyčerpaný, to je dobré na román, ale rozhodně ne pro vlastní budoucnost. Méně vadí, když partner není vlastně až taková hvězda, ale je ti s ním fajn, máš klid a pohodu, život takový jaký chceš a můžeš se usmívat, než někdo kdo ti šíleně imponuje, moc ho chceš, ale šťastnou tě neudělá.
Já s tebou souhlasím, jen by mě zajímalo, proč anonymně? Za názor se přece nemusíš stydět 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.22 15:54
@Anonymní píše:
@OpportunityNox
Nehezké věci o rodičích…to mi nepřijde fér veřejně…
Aha, ok, chápu. To mi nedošlo, žes to vlastně na začátku psala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.22 16:17
@Naomi3 píše:
Teď budu asi znít jako naivka, ale on takový na začátku nebyl. Rozumíme si ve spoustě věcí, máme podobné názory i plány do budoucna, podobně nahlížíme na spoustu pro mne důležitých věcí a já ho mám moc ráda, je to můj první vážný vztah a po těch dvou letech mám strašný strach o něco takového přijít, já vím jak to pro všechny okolo vypadá - že bych se na to měla vykašlat a najít si někoho lepšího, ale není tak lehké se vzdát něčeho na co je člověk zvyklý a opustit někoho koho miluje.Co když nad tím jen moc přemýšlím a on si opravdu jen potřebuje najít vlastní klid a utřídit si myšlenky?
Vyhledej si „léčka utopených nákladů“. Chápu, že lépe se na to dívá zvenku, než když jsi v tom citově zaangažovaná, ale přečti si znova své příspěvky.
Je sice hezké, že ho šíleně miluješ, ale kdyby tě miloval i on, netřídil by si myšlenky bez tebe.
Neschopnost najít si v dnešní době práci mu taky kádrový profil nevylepšuje, i kdyby měl jít doplňovat zboží do Lídlu nebo bouchat u pásu (překvalifikovaný asi nebude, když nedodělal vysokou).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
