Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se k tomu stavět?! JÁ BYCH OKAMŽITĚ PŘESTALA UKLÍZET. Nezlob se, ale Tvůj muž se zachoval jak egoistický prase. Jsi jeho partnerka a budoucí matka jeho dítěte nebo jen služebná? Promiň za tvrdá slova, ale já bych s takovým chlapem být nemohla…
To je nějáká legrace? Doufám, že jo, protože takhle se mnou někdo zacházet, tak v tu ránu jsem sbalená a pryč…
Dost to přehnal, ale zase když je jinak v pohodě, asi má nějaký stres. Nic bych neuklízela. A po mateřský bych naklusala do práce.
Miminku jsi neublížila určitě, to neřeš.
Vaše problémy s úklidem moc společného nemají, a myslím že tím že bys měla vypíglováno k dokonalosti bys stejně nic nezmohla, navíc až s enarodí mimčo, tak tomu úklidu apod. taky moc nedáš. Takže by to byl hodně velký sešup.
Podle mě..na manžela dolehla ta změna, že čekáte mimčo, ta zodpovědnost..asi je taky zmatený a neumí si s tím poradit. Taky mu mohlo začít vadit, že jsi pořád doma. Že leží všechno na něm.
Já s etaky vdávala na škole, na vysoké, měsíc po promoci jsem zjistila že jsem těhotná, takže jsem taky nepracovala..a po čase to u nás začalo dělat zle. I když jsem se starala o všechno, od nákupů, přes složenky, pak koupi bytu, zařízení hypotéky, prostě všechno, pak péče o děti..stejně cítím, že muži je to málo. Že mi to i zpětně vyčítá, že jsem nestihla jít do práce.
Promluvite si pořádně, otevřeně, bez výčitek. Chápu že jsi zklamaná a nešťastná, mě by takové chování taky odrovnalo. Tohle by si chlap neměl dovolit.
K.
Mám pocit, že tvůj manžel neví, co chce. Když jsem byla na pracáku, taky jsem netrávila den úklidem a rozhodně mi to nikdo nevyčítal. Pokud máš kam jít, šla bych pryč. Pokud tě ráno vyhazuje z domu a večer ťuťuňuňu, fakt ne. Musíš zvážit, jestli zvládneš ze sebe dělat vola, nebo půjdeš s dítetem svou cestou.
Co k tomu napsat, praxe žádná, práce žádná, peníze a majetek žádný, rodina taky žádná. Dítě čekáš s mírně řečeno „psychoušem“, to opravdu zavání průšvihem.
On je jinak vetsinou uplne v poradku, dnes ho ceka narocny den v praci, zitra take, rekla jsem mu, ze je to treba tim a on, ze rozhodne ne! Ze takto to mel s exkama predtim a presne takhle zle mu je ze me! Jako pry z nich, ze uz to pozna a ze kdyby nebyl takovy idiot a devil uz se mnou davno pry nebude
Přijde mi tvůj manžel docela nervák a cholerik, ale pokud se to stalo jen jednou tak ještě možná se to dá skousnout. Někdy se to už stalo? Rozhodně to není fér a myslím si, že i přes nějaký neshody by si měli lidi zachovat k sobě navzájem nějakou úctu a né si nadávat.
Hlavně se pokus dát nějak do klidu at je miminku fajn.
Sedni si s mužem a promluvte si. Evidentně ho něco trápí a akorát se to v něm nakupilo a bouchnul. Můj muž dělával to samé. Nebyl zvyklí se sveřovat/řešit se mnou věci, které se udály v práci nebo kdekoli jinde a po delší době bouchnul. Poté se začal omlouvat, jaký je vůl atd. Řešení? Naučila jsem ho mi říkat absolutně všechno i kraviny, které pro něj nejsou moc důležité a světe div se. Mám doma absolutně zlatého a klidného chlapa ![]()
I kdyby mi jen naznačil že jsem ku..a tak by viděl jen paty. Jak se to k tobě chová proboha?
ja bych si zabalila a zmizela..tvůj manžel neví co chce a ještě te uráží a chová se jak dobytek… ![]()
Proč když je žena doma, tak je stavěna automaticky do role uklizečky, kuchařky atd některý chlapi by si měli poposednout a uvědomit si, že mají také ruce a přesto, že chodí do práce mohou přeci doma někdy pomáhat a ne ženu buzerovat… Tohle mi dělal expartner, řval na mě např, že jsem po něm neumyla nádobí po jeho snídaní, když jsem došla domů vyřízená. Vstávala jsem v 5hod ráno a on si chodil z domu po 8hod ráno, tak proč by jsem po něm měla poklízet bordel, když má ráno spousta času po sobě poklidit.
Ale jak se zachovat u tebe netuším, neznám ho. Ale z vlastní zkušenost moc dobře vím, jak je to ponižující, když se chlap takhle chová…
Pohádá se občas každý, vymění si slova co třeba ani tak nemyslel, ale tohle mi přijde jako dost silný kafe. A bude to jen a jen horší. A představ si, kolik bordelu udělá dítě.
Miminku jsi neublížila, neboj, já prožívala strašné stresy celé těhu a malá je zdravé spokojené dítě. ![]()
Partner si tě neváží. Jakmile si to dovolil jednou, dovolí se to zas a možná v mnohem horší míře.
Za sebe bych si s ním pořádně v klidu promluvila, pokud by nenastala pořádná změna, odešla bych od něj. Samozřejmě nejdřív bych ho po řádně oškubala hlavně v zájmu dítětě.
A že jsi nikdy nepracovala? To je bez komentáře.
I pOkud bys s manželem zůstala, tak po mateřské jdi do práce.
Příspěvek upraven 05.05.14 v 11:06
Chtěla bych se někomu vypsat / vypovídat.
Rodinu z části nemám a s druhou častí se nevídám a vztahy neudržuji.
Dalo by se říci, že mé manželství, není až tak kritické, ale občasné problémy a hádky se vyskytnout.
S manželem jsem začala být již při škole, když jsem byla ve 3třetím ročníku SŠ vzali jsme se. Otěhotněla jsem a přestoupila na dálkové studium. Bohužel jsem potratila. Teď jsme se znovu snažili o miminko, manžel moc chtěl. Já chtěla také. Je to vymodlené miminko, jsem teprve v ranném začátku.
Celou dobu nepracuji, jsem doma a domluva s manželem byla, že budu pečovat o domácnost, vařit, nakupovat co bude třeba. Vařím, nákupy taky myslím, že zvladám. Doma si v názorech rozumíme, jsme podobní lidé. Každý tyden vytirám, luxuji, utírám prach, doma bordel rozhodně není, prádlo vždy vyžehlené a složené, možná 1× za 14dní až 3 týdny se stane, že jedna košile není vyžehlená, ale přiznám, že jsem člověk, co je nesystematický, takže třeba v šuplíkách mám,,svůj binec" prostě spíše zvláštní systém, a mam tam toho mraky a zmatek a manžel se o mě teď celý týden musel starat a byl na nervy z těch šuplíků, včera to vygradovalo a manžel začal z těch šuplíků vše vyhazovat a hulákat, že takový bordel nezažil, že je mastná konvice, byla tam trocha vodního kamene. ( 4 týdny ) jsem na tu končící nesahla, jak mi bylo zle. Na dopoledne se uklidnil, řekl, že to byla blbost a nebudeme to řešit, jenze pak jsme jeli na návštěvu, manzel si měřil tlak, zjistil, že ho ma vyšší a vsechno zase zacal házet na me. Okamžitě jsme jeli do za cestou v aute to cele začalo!!
Následovala tato šmrsť poznámek.
• Jsem vyžírka. • Kdyby si zaplatil kuru, je na tom stejně. Takže jsem kura? Defakto, prý ano. • Prý mu kazím život a zdraví • Prý teď to nebude řešit a poté až mu dojde šťáva, přinese rozvodové papíry a řekne táhni. Dá mi 50t. na dítě a je mi to u prdele! • Budeme teď kupovat dum a prý si rozmyslí zda si ho nekoupí ještě sám.
Pak už jsem na to nic neřekla…
Brečela jsem, tak mi ještě chvili nadával, že jsem ublížená těhotná chudinka.
Pak chtěl abych dnes ráno odjela na 3 dny pryč. Odsouhlasila jsem mu to.
Odešla jsem doma spát do vedlejšího pokoje. Po chvíli za mnou přišel a říkal, pokud odejdeš zítra pryč, bude to mezi námi konec.
Takže jsem řekla, že nikam nepůjdu.
Večer ještě později znovu mi přišel říct ať se seberu a začnu se sebou něco dělat. A nakonec, že mě moc miluje. A ještě ráno, že mu na mě moc záleží…
Já se, ale cítím relativně špatně, je pravda, že na to kolik mám času, bych doma měla mít asi naklizeno ja na operačním sále, ale strašně mě bolí i ty jeho řeči.
To o rozvodu neřekl poprvé, a když je v hádce občas tohle plácne, ale i když je pak zase v klidu říká, že je se mnou nejšťastnější!
Jenže já nevím jak se k tomu mám celému teď stavět, mě vážně ten včerejšek zamrzel. Jak se teď chovat? Normálně? A vypilovat úklid k dokonalosti?
A druhá věc! Neublížila jsem nějak miminku??? :'( Plakala jsem a zhruba 3 hodinky jsem byla ve stresu.