Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problém s navazováním vztahů
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
24.6.18 01:04
Ahoj, mrzi me tvá situace. Ale chtěl bych ti říct , že nejsi sám. Já mám podobný problém, ale jiný příběh. Mám psychickou nemoc asi od 19 let a představa, že bych měl mít vztah je pro mě děsiva. Uhybal jsem životu podobným způsobem jako ty. Podobně abych odklonil veškeré myslenky. Nakonec je mi 26 a zoufám, strachuju se z naprosto stejne záležitosti jako ty. I jiných, ale tedle hraje velkou roli. Teď vidím, že máme oba jen strach ze samoty a neproziti života.
Já ti věřím, že to nakonec zvládneš. Je to normální, lidské se bát nové záležitosti. Je to nové a z běžného lidskeho hlediska je pozdě. Proto se asi bojíš, co bude. Jestli to dokážeš…
Nevzdavej to, najdi si lepší pomoc. Když nebudeš chtít ty sám, nepomůže ti nikdo. Odborná pomoc ti má pomoct vést tě po správné stezce, ale ty se po ní nejdřív musíš vydat.
Hodně štěstí a sil v životě ! 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.6.18 01:08
Kdyby byl problém jen s navazováním vztahů, tak se dá poradit. Osobně doporučuju přečíst si knihu Hra (The Game od Neila Strausse), je to silně motivační. Ale u Tebe je problém evidentně mnohem větší, protože mluvíš o panice z doteku a to už pomůže opravdu jenom odborník.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.6.18 01:57
Ahoj, možná to bude znít bláznivě, ale nejlepší je bojovat proti strachům tím, že se jim postavíš. Můžeš začít léčbu šokem, třeba masáž. Abys masérku nevyděsil, řekni jí to dopředu, že se může stát, že z ničehonic vyskočíš a utečeš. Pozdrav někoho na ulici a zeptej se na nějakou kravinu. Usměj se na prodavačku v obchodě a poděkuj víc než jen ze slušnosti. Prostě dělej malý pokroky, vypadá, že s tím chceš něco dělat. Neboj se neúspěchu, hlavně to nevzdávej, žes měl blbý dětství ber tak, že Ty a dalších x dětí, co je i týraly a bůhví co horšího a mají partnerky a rodiny. Každopádně přeju hodně štěstí, když se Ti to povede, určitě budeš šťastnější a o sexu to není. To přijde samo, pak totiž začneš toužit po tom se dotýkat, uvidíš.
- Citovat
- Upravit
24.6.18 06:30
@Anonymní píše:
Zdravím,
chtěl bych se svěřit se svým problémem, který mě omezuje, hlavně co se vztahů s lidmi týče.
Je mi 25let, jsem dá se říct atraktivní, aktivně žijící člověk. Jenže.. Mám problém s lidmi - otce jsem nikdy nepoznal a vyrůstal jsem jako jedináček s matkou, která mě měla “na háku”. Měla přítele, kterého ve všem bezmezně podporovala, já byl neustále stranou, neměl jsem celý dny co jíst..
Pamatuji si například, že když jsem chtěl od mámy dvacku na zmrzlinu, její přítel mě skoro zmlátil - jako co si to dovoluju chtít po mámě peníze. Přitom jsem veděl, že ho celý roky živila z vlastní kapsy. Byl jsem v tý době strašná troska.
Jak roky plynuly, čím dál víc jsem se do sebe uzavíral, nikdy nikomu nevěřil, začal jsem silně uvažovat o tom nejhorším řešení.
V 18 jsem se přestal litovat a začal tvrdě dřít. Hlavně fyzicky. Dřina mi pomáhala zapomenout, ale teď vím, že to není všechno a mám vážnej problém.
Ve svých letech jsem ještě neměl nikdy žádný vztah - vím, mám na to ještě čas, jenže mám z lidí obecně strašný strach, kterého se nedovedu zbavit. Sexu se děsím. Nedokážu navazovat nové kontakty. Když se mně někdo byť jen dotkne, vyvolá to ve mě beznadějnou paniku, strach.
Snažil jsem se vyhledat odbornou pomoc, ale nejen, že mi to vůbec nepomohlo, naopak to prohloubilo můj pocit osamělosti.
Nevím, jak s tím dál bojovat.
Myslim, ze pri panicke atace z dotyku nic nepomuze jineho nez znovu osbornik..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lizaveta
24.6.18 07:23
Mwtoda EFT by mohla pomoci. Pujcit knihu, nastudovat, praktikovat a postupne se zbavovat sveho problemu. Az to bude lepsi, zkusit EFT s terapeutem, pomuze vic. Pak treba dalsi funkcni postupy, kde uz je treba dotyk…napr. kineziologie, akupresura, akupunktura… Je toho opravdu spousta funkcniho. Ale EFT muzes delat sam, na to nikoho nepotrebujes a funguje to.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím,
chtěl bych se svěřit se svým problémem, který mě omezuje, hlavně co se vztahů s lidmi týče.
Je mi 25let, jsem dá se říct atraktivní, aktivně žijící člověk. Jenže.. Mám problém s lidmi - otce jsem nikdy nepoznal a vyrůstal jsem jako jedináček s matkou, která mě měla “na háku”. Měla přítele, kterého ve všem bezmezně podporovala, já byl neustále stranou, neměl jsem celý dny co jíst..
Pamatuji si například, že když jsem chtěl od mámy dvacku na zmrzlinu, její přítel mě skoro zmlátil - jako co si to dovoluju chtít po mámě peníze. Přitom jsem veděl, že ho celý roky živila z vlastní kapsy. Byl jsem v tý době strašná troska.
Jak roky plynuly, čím dál víc jsem se do sebe uzavíral, nikdy nikomu nevěřil, začal jsem silně uvažovat o tom nejhorším řešení.
V 18 jsem se přestal litovat a začal tvrdě dřít. Hlavně fyzicky. Dřina mi pomáhala zapomenout, ale teď vím, že to není všechno a mám vážnej problém.
Ve svých letech jsem ještě neměl nikdy žádný vztah - vím, mám na to ještě čas, jenže mám z lidí obecně strašný strach, kterého se nedovedu zbavit. Sexu se děsím. Nedokážu navazovat nové kontakty. Když se mně někdo byť jen dotkne, vyvolá to ve mě beznadějnou paniku, strach.
Snažil jsem se vyhledat odbornou pomoc, ale nejen, že mi to vůbec nepomohlo, naopak to prohloubilo můj pocit osamělosti.
Nevím, jak s tím dál bojovat.