Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Souhlas s @terinka4444 - jaky si to tchyne udela, takove to bude mit. Pokud tchyne udela vsechnu praci za tvoji dceru a ve vysledku bude uklizeno, proc bys byla nespokojena. Kdyz tychne nebude, bude makat dcera. A tchyne narazi, az nekdy bude vnucku hlidat a zjisti, co si nadrobila.
@donaga píše:
Po svcýh zkušenostech bych tohle vůbec neřešila. Moje tchýně naštěstí nejde cíleně proti mě, ale k dceři přistupuje jinak než já a dá se to popsat jako rozmazlování. Ale i moje školková dcera pochopila (a pochopila to vlastně už jako předškolková), že já nejsem babička, a že co si může dovolit u babičky, tak mě ne. A naopak. A považuji za sociální rozvoj svého dítěte, že se ke každému nechová stejně, ale že dokáže rozlišit jednotlivé lidi ve svém okolí
Ano, to tak samozřejmě je, ale jestliže jsme u nás doma (dle úvodního příspěvku) a já řeknu, že má dítě něco udělat, tak neexistuje, že by někdo jiný dítěti řekl, že to dělat nemusí. Pokud mu chce pomoct, v pořádku - pokud z nějakého důvodu zrovna nechci, aby to udělalo dítě samo.
Pokud budeme ve stejné situaci u babičky a babičce nevadí, že má třeba pod stolem rozšlapaný rohlík, tak v pohodě, u babičky si určuje pravidla babička a může i zmírnit ty moje. Pokud u ní budou děti samotné, ať jí klidně skáčou po hlavě a ona kolem nich kmitá, to je její boj. Ale u nás doma je to něco jiného.
Pokud bych nebydlela ve společné domácnosti nebo na stejném místě, tak bych to neřešila. Kdybychom bydleli např. ve dvojdomku, tak by mi to vadilo hodně.
Mám to v podstatě taky tak s rodiči, ale naše děti je vidí jednou týdně, někdy jednou za 14 dní na chvíli, spí tam prakticky jen o velkých prázdninách pár dní, protože o víkendech máme svůj program a děti sportovní závody.
Navíc je to v místě, kam naše děti nějak netouží jezdit(odlehlá vesnice, kde nebydlí další děti podobného věku),kluk už pochopil, že si bude raději před barákem na hřišti kopat s kamarády do míče, než aby se nechal odvézt k našim, když nic nemáme.
Nesouhlasím úplně s postojem „nech to plavat“,protože pokud bydlí někde blízko a vidíte se hodně často, tak z dětí budeš mít brzy spratečky a budou se pokoušet cvičit i s Tebou.My jsme razantně zasáhli hned ze začátku, když byly naše děti malé, neměli sportovní vyžití, byli jsme víc doma a tím pádem i více příležitostí, kdy mohli babička s dědou přijet a naopak. Nebavili jsme se asi dva měsíce, ale od té doby je to OK(je to už více jak pět let).Někdy je potřeba si dupnout a udělat si ty hranice, že toto jsou moje(naše) děti, oni už měli možnost své děti vychovat. Jasně, souhlasím, babičky a dědové jsou na rozmazlování, ale čeho je moc, toho je příliš.
Druzí prarodiče bydlí v místě, vídáme se s nimi mnohem častěji než s našima a i děti jsou tam častěji samotné(chvilku, ale častěji).Problémy tohoto rázu jsme za ta léta neměli. Taky rozmazlují, ale od nich děti nepřijdou jak divokých vajec.
V podstatě kombinace všech dostupných prostředků - vyříkání si z očí do očí bez přítomnosti dětí, trvat na dodržování vašich pravidel, pokud jste tam i vy, ale zároveň možnost ponechat malý omezený čas tchýni a vnučku o samotě, ať si s ní cvičí. A hlavně Ty musíš být pevná, nejen dítě, ale i tchýně vycítí nejistotu. Člověk, který si je jistý v kramflecích, se jen tak zlomit nenechá, resp. druhá strana si to nedovolí.
@terinka4444 píše:
Hele, děti nejsou blbé ani tupé. Dcera nebude nevychovaná. prostě je to vychcánek, jako všechny děti a vyiužije babičky. Já bych taky byla vychcánek, a to i v dospělosti, kdyby za mě někdoněco dělal, zneužívám toho okamžitě. Takže to neřeš, když není tchýně, dcera funguje, jak má. A fungovat bude, podstatné je, že tchýně neřekne, ne, nebudeme uklízet, ať si máma trhne. Pokud řekne pojď, já to s tebou uklidím a uklízí to spolu, nevidím v tom problém. Já osobně bych tohle nechala úplně být, děti velmi dobře rozlišují, jak to má fungovat bez babičky a s babičkou, které se dá využít.Já mám to stejné v dědovi, mají ho tak obtočeného kolem prstu, že jim prostě slouží, když se ohradím, že už dost, tak se mi dostane od dědy ukřivděného, že proč jim do toho zasahuju, že on chce. Takže přijede děda a z mých vycepovaných dětí jsou skřeti, takže se zvedám a odcházím, ať si sním skřetí do aleluja. Jakmile není děda v dohledu, mám zase způsobně vychované děti. Neřeším.
Já naprosto souihlasím s tímto.
Pokud doma malá funguje, neřešila bych.
Myslím, že babička to dělá dobře
je to přeci babička. Je lepší dcerku pobídnout(jako babička) než aby jste situaci hrotily, že se začně vztekat a uklízet nebude.
Já bych to tak nehrotila.
Moje holky se také tak chovaly, když přišla babička s dědou
Většinou se jim prarodiče nabídly, že jim pomůžou jak s oblíkáním tak s úklidem a vůbec. Ony ty děti se chovají jinak, když někdo příjde na návštěvu
většinou se z nich stávají rozmazlenci ![]()
Také jsem to tak měla. Nechat být, ať babička pomůže když chce, od toho je babička ![]()
@atominnka píše:
Já naprosto souihlasím s tímto.Pokud doma malá funguje, neřešila bych.
Toto se ale děje u nich doma ![]()
@donaga ona ta věta má ale pokračování „…a vetsinou ji ukol jeste zjednodusi nebo rekne ze ho delat nemusi“. To by se mi teda fakt už nelíbilo, nevím, no. Záleží určitě, jak je to často.
Podle mě by tchyně měla respektovat především výchovu rodičů, tudíž podpořit mámu a tátu vnučky. Říkat jí, že je chudinka, když má udělat nějakou samozřejmou věc není dobré. Vždyť to dítě musí mít pak v hlavě zmatek, že jednou se něco dělá tak a podruhé jinak. Trpí tím akorát děti a to by si měly babičky rozmyslet… Se tchyní bych si v klidu promluvila. Máme taky úžasnou babičku, tchyni, ale když už její zásahy do výchovy byly dost znatelné, omezila jsem pobyt syna u ní a promluvila si s ní. Přede mnou to dodržuje, co se děje když u nich nejsem nevím, ale syn se musí vždycky jakoby uklidnit a srovnat, když přijde domů… Drž se zakladatelko a řekni jí upřímně co si o jejím jednání myslíš, je to pro dobro tvého dítěte a to je přeci nejvíc!
@Angua píše:
Toto se ale děje u nich doma
Aha, blvě jsem četla. v tom případě bych chtěla, aby poslechla. at jí s tím tchýně klidně pomůže, ale byla bych důsledná a udělat by se to muselo
Mělo by se to vyřešit v dialogu a i s manželem.
Každá manipulace přináší zlé plody.
Asi už je to hodně zajeté a odpor proti jednání tchyně bude náročný. Ale jinak to nejde.
U nás to tchýně jednou zkusila a viděl to manžel a dost jí sprdnul že to není její dítě že své děti už si vychovala a že teď jsme rodiče my a že nebude srážet naší autoritu a od té doby je klid pouze stojí a kouká a už nic neřekne ![]()
Já to řeším tak, že u babičky a dědy platí jejich pravidla, tam zasahuju minimálně
u nás doma platí moje pravidla a trvám na jejich dodržování ![]()
@donaga píše:
Tak tohle raději nechci soudit, protože tohle už může být zabarveno tím, jak to „slyší“ zakladatelka. Prostě za to, abych si udělala závěr, bych musela slyšet i druhou stranu.
Ano, nesouhlasím, aby od prarodičů dítěti přicházely protikladné intrukce oproti rodičům. Tehdy na to reaguji slovy „ty jsi doma, jsou tam tvá pravidla“. Ale jak jsem psala, nebyla jsem u toho, neslyšela jsem co přesně bylo řečeno, neslyšela jsem tón, neznám souvislosti… tedy nedělám závěr.
Tak to by pak byly nesmyslné všechny místní diskuze, protože v 99 % případů znáš jenom pohled jedné strany a je to zabarvené tím, jak to ta strana viděla nebo slyšela ![]()
@donaga však myslím, že to ani není nutné - vždy se snažím vycházet z toho, co je napsáno, nespekulovat a nesoudit.
@donaga jasně, ale vyloženě nesnáším ty místní spekulace, co se tu vždycky rozjedou - každý soudí podle sebe a ty scénáře někdy, to je děs
Takže fakt si zásadně nepředstavuju něčí tón např. Prostě dle hesla „nevytvářejte si falešné domněnky“ ![]()