Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problém sama se sebou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
22.6.18 21:45
Problém sama se sebou
Ahoj, zajímalo by me jestli to máte některá stejně. Už nevím co mám se sebou dělat. Zůstala jsem sama s dvema malými dětmi. Z finančních důvodů jsem se před dvěmi lety musela odstěhovat z města ve kterém jsem měla všechny své přátele a od té doby to jde se mnou z kopce. Jsem vlastně celé dny sama s dětmi, zatím jsem se tu nezvládla s nikým seznámit, celý můj čas věnuji dětem, miluji je nadevse, ale cítím se tak sama..prvni rok co jsem tu bydlela jsem byla absolutne bez hlidani, takze ani nebyla sance nekam vyrazit..Ale nejhorší na tom je, že i když mám momentalne dva víkendy v měsíci hlídání od babiček, většinou uz nikam nevyrazim, protože mám pocit, ze bych si už se svými starými přáteli neměla co říct, i když to tak třeba není a když se konečně někam odhodlam jít jsem si za to pak neskutečně vděčná..Ale vždy je to takovÝ boj sama se sebou..já nevím jestli je me sebevědomí na úplné nule..vážně nevím…Ale i když vím že společnost potrebuji a strašně moc mi chybí, začala jsem se lidí spíš stranit..A nevím co s tím.. zazivate některá něco podobného??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.6.18 21:51
Dyť píše že hlídání má. Začni na sobě pracovat, když máš hlídání. Zkus nějaký sport, stravu, něco si kup, zajdi ke kadeřnici, čti. Nejdříve zapracuj na srbevědomí a nenuť se ven, to pak přijde. Poznávej nové lidi, usmívej se, buď přátelská
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.18 21:52
@Dolsie @Dolsie ahoj, hele ja mam 2 deti (1 a 5 let) a doma nejsem vubec…večer taky nikam nevyražim ani mě to neláká…ale děam si program sama s detma a opravdu jsme porad nekde v trapu a necitim se sama…vubec. naopak jsem strasne rada když večer usnou a ja mam chvilku pro sebe. Nesed doma a zkus opravdu aktivne vymyslet program…jet někam vlackem na vylet, my třeba jedem žlutým busem do Prahy nya otočku:-) deti maj zažitek, kola, výlet pešky, bazen, v lete koupaliste… všude jsou maminky s detma a všude se lze s nekym seznamit pokecat… pokud o to stojis.. já když jsem jeden den doma jako dnes -deti jsou nemocný tak to je desný…no aspon vyperu po mesici pradlo atd ale už se zas tesim až budou zdraví…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.18 22:06
Máte pravdu, ja jsem se asi začala moc řešit a to je peklo … myslela jsem si , ze je to tím, že jsem přibrala po dětech,tak jsem začala od nového roku lépe jíst, cvičit a mám deset kilo dole, jsem na skoro původní váze..cítím se lépe, ale prostě pořád mám se sebou nějaký problém, ach jo …nikdy jsem si nepripadala oskliva, spis si pripadam ted takova o nicem ..mam pocit, ze uz nedokazu normalne komunikovat s lidma, ze jsem nezajimava , možná je to tím jak dlouho jsem byla sama.S dětmi máme bohatý program taky nedokážu sedět doma, pořád něco podnikáme.. na hristi si normalne popovidam s maminkami, ale neni to ono, strasne moc mi chybi nekdo komu bych se mohla vyzpovidat..a kdyz mam konecne tu sanci nekam jit, skoro vzdy se na to vykaslu, s tim, ze pujdu priste … 
najednou se mi nechce a pak me to mrzi..od září jdou děti do skolky, a já bych od listopadu měla nastoupit do práce , tak doufam, ze se vše zlepší..Asi nějaký komplex z mateřský , já nevím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.18 22:07
@Lamátko píše:
Dyť píše že hlídání má. Začni na sobě pracovat, když máš hlídání. Zkus nějaký sport, stravu, něco si kup, zajdi ke kadeřnici, čti. Nejdříve zapracuj na srbevědomí a nenuť se ven, to pak přijde. Poznávej nové lidi, usmívej se, buď přátelská
no, tak 2× do měsíce nepovažuji hlídání na nějakou pravidelnou aktivitu. To je fajn právě tak akorát na regeneraci, voraz, klid nicnedělání. na nějakou pravidelnou aktivitu je fajn každý týde, pravidelný čas člověk si snáz domluví parťáka.
Ně se taky dvakrát moc zpočátku nechtělo, ale jak jsem si zvykla 1× týdně jít běhat, 1× týdně s kamarádkou - bud plavat nebo kafe, víno, tak jakmile je z toho rituál, člověk o tom moc nepřemýšlí a jde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.18 23:27
@Dolsie myslím, že tě děsí strach ze změny. Zvyk je železná košile a ty máš strach vykročit ze svého stínu…Zkus to pomalými krůčky..Spoj se třeba přes fcb s kamarádkou, ktero jsi dlouho neviděla, a jděte si sednou do kavárny, zavcičit jogy nebo jedtě na výlet…A za týden 14 dní zkus zas něco jiného, podobného…Zkus vylézt ze své ulity, udělej ten nejtěžší, první krok. To půjde a začne tě to bavit 
Dostaneš se mezi lidi, rozšíříš si obzory, získáš rozhled i nadhled.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.18 09:56
@Dolsie taky mám podobné pocity. Je to půl roku co jsme se rozešli s manželem a já se po 15 letech vrátila do rodného města. Bydlíme se synem u rodičů, v mém městě je dost mých kamarádů a spolužáků z gymplu, ale oni zde za ty roky co jsem žila v Praze mají své zaběhlé životy (většinou jsou dlouhodobě zadaní nebo v manželství, ale zatím bez dětí) a svůj okruh přátel, takže je celkem komplikované se s nimi potkat, celkem nemyslitelné s nimi něco podniknout (Já mám dítě a oni ne a své aktivity matce s dítětem přizpůsobovat nebudou, což naprosto chápu). A ač jsme se synem aktivní, přes týden máme spoustu aktivit a nesedíme doma jako pecky, tak ostatní maminky s dětmi mě opravdu nenaplňují. Jo člověk popovídá, ale není to jako si popovídat s kamarády, někým kdo ti je blízký a hlavně bez dětí a ne primárně o dětech.
Takže taky mám občas pocit osamocení, ale dobrou náladu a radost sama ze sebe mi přináší běh a cvičení a úbytky na váze a vidina toho že konečně po letech mám šanci dosáhnout svých cílů na poli fyzické kondice a váhy.
A kontak s dospělými lidmi na popovídání jsem vyřešila tak, že občas mrknu na seznamku, občas mi tam napíše nějaký muž a občas se vyskytne někdo, kdo je opravdu zajímavý a člověk si s ním i v tom virtuálním světě má co říct. Není to posezení u kávy a plnohodnotná konverzace, ale alespoň mě to docela od pocitu takové té samoty celkem pomůže 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
