Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobry den vsem. Ozivuji tuto diskusi. Neni to vyslovene uz muj problem, ale muj byvaly je ve svych 33 letech alkoholik a tezky prizivnik. Snazila jsem se mu pomoct, meli jsme se radi (tomu jedinemu verim, ze i on me mel rad), ale zbytek bylo jen divadlo, aby se u mne zadarmo najedl, nechal si vyprat a vyspal se. Bohuzel socialni inteligence na nule, naprosto nechape, ze takhle nemuze svyho tatinka nicit a prizivovat se na nem. Klidne mu zavola, at pro nej prijede autem, pritom v danym miste jezdi v pohode autobus. Tatinek je strasne hodnej, nema to srdce byt drsnejsi a doslapnout si na nej. Porad mu pomaha, pujcuje (ve skutecnosti dava) penize. Mladej mu vzdycky neco nabulikuje, napr. posledni duvod vyhazovu z prace bylo, ze neco spatne smontoval. Tomu neveri ani maly decko. Pred pred pred minule zase volal, ze mu vyhorela ubytovna (no byl ve skutecnosti vyhozen) a do prace jen predstiral, ze chodi a pak jen blbe vyvetloval, proc nedostal vic penez. Je to porad dokola.
Ja jsem byla v ramci moznosti drsnejsi, donutula jsem ho jit „pry dobrovolne“do lecebny, tam ho taky vyhodili. Ja mu zaplatila Antabus, ktery bez myho vedomi prestal brat a znovu se ozral. Od te doby me stalo milion nervu a presvedcovani, abych ho vubec dostala ven z bytu, protoze on uz tim padem byl opet stale nameteny a v tom stavu se s nim nedalo vubec mluvit. Bohuzel se ho ale tak uplne zbavit nemuzu, i kdyz si hned kazdy cislo, ze kteryho zavola, okamzite zablokuju. On ani neni schopny mit telefon, pokazdy ho ztrati a pak somruje u druhych.
Da se rict, ze po roce uz to mam za sebou. Ale porad mi to vrta v hlave. Nechci, aby toho svyho tatinka utrapil. Ja sice deti nemam, ale nez mit takovyho parchanta, tak to radsi zadnyho, ale jak k tomu prijde tatinek? Ma jeste dalsi dceru, ta seka dobrotu, a taky vyzenil tri dalsi kluky, kteri dva z nich podnikaji, vsem moc pomaha, je fakt zlaty. Ja mit takovyho tchana, to by byla bomba. Chci mu nejak pomoct, to prece neni mozny, aby ho ten synator tak vyuzival a lhal mu soustavne do oci.
Napada me snad jen to, ze se s nim sejdu, dam mu jeste par veci, co jsem pro mladyho mela a zkusim mu nejak promluvit do duse, ze proste musi pritvrdit, ze to takhle dal nejde. Nemuzu se na to uz divat
. Co myslite?
A holky - predchozi zakladatelky - jak to u vas vypada ted? Pevne verim, ze mladeznici uz sekaji latinu…
Omlouvam se za anonym, ale snad chapete…
@Anonymní píše:
Dobry den vsem. Ozivuji tuto diskusi. Neni to vyslovene uz muj problem, ale muj byvaly je ve svych 33 letech alkoholik a tezky prizivnik. Snazila jsem se mu pomoct, meli jsme se radi (tomu jedinemu verim, ze i on me mel rad), ale zbytek bylo jen divadlo, aby se u mne zadarmo najedl, nechal si vyprat a vyspal se. Bohuzel socialni inteligence na nule, naprosto nechape, ze takhle nemuze svyho tatinka nicit a prizivovat se na nem. Klidne mu zavola, at pro nej prijede autem, pritom v danym miste jezdi v pohode autobus. Tatinek je strasne hodnej, nema to srdce byt drsnejsi a doslapnout si na nej. Porad mu pomaha, pujcuje (ve skutecnosti dava) penize. Mladej mu vzdycky neco nabulikuje, napr. posledni duvod vyhazovu z prace bylo, ze neco spatne smontoval. Tomu neveri ani maly decko. Pred pred pred minule zase volal, ze mu vyhorela ubytovna (no byl ve skutecnosti vyhozen) a do prace jen predstiral, ze chodi a pak jen blbe vyvetloval, proc nedostal vic penez. Je to porad dokola.
Ja jsem byla v ramci moznosti drsnejsi, donutula jsem ho jit „pry dobrovolne“do lecebny, tam ho taky vyhodili. Ja mu zaplatila Antabus, ktery bez myho vedomi prestal brat a znovu se ozral. Od te doby me stalo milion nervu a presvedcovani, abych ho vubec dostala ven z bytu, protoze on uz tim padem byl opet stale nameteny a v tom stavu se s nim nedalo vubec mluvit. Bohuzel se ho ale tak uplne zbavit nemuzu, i kdyz si hned kazdy cislo, ze kteryho zavola, okamzite zablokuju. On ani neni schopny mit telefon, pokazdy ho ztrati a pak somruje u druhych.
Da se rict, ze po roce uz to mam za sebou. Ale porad mi to vrta v hlave. Nechci, aby toho svyho tatinka utrapil. Ja sice deti nemam, ale nez mit takovyho parchanta, tak to radsi zadnyho, ale jak k tomu prijde tatinek? Ma jeste dalsi dceru, ta seka dobrotu, a taky vyzenil tri dalsi kluky, kteri dva z nich podnikaji, vsem moc pomaha, je fakt zlaty. Ja mit takovyho tchana, to by byla bomba. Chci mu nejak pomoct, to prece neni mozny, aby ho ten synator tak vyuzival a lhal mu soustavne do oci.
Napada me snad jen to, ze se s nim sejdu, dam mu jeste par veci, co jsem pro mladyho mela a zkusim mu nejak promluvit do duse, ze proste musi pritvrdit, ze to takhle dal nejde. Nemuzu se na to uz divat. Co myslite?
A holky - predchozi zakladatelky - jak to u vas vypada ted? Pevne verim, ze mladeznici uz sekaji latinu…
Omlouvam se za anonym, ale snad chapete…
Je mi to moc líto, že si tak mladý člověk ničí život, nicméně, je dospělý. Jeho tatínek, ať je jakkoliv hodný, by měl vyhledat odbornou pomoc, a poradit se se solidním psychologem, jak má dále postupovat ohledně syna. Tím, že mu dává peníze mu moc nepomůže.
A proč vlastně ten jeho syn začal pít? On musí jít do léčebny, jinak to zřejmě nedá. Ale pokud nebude chtít sám, pak ho bohužel nikdo nedonutí. Zní to sice hnusně, ale paradoxně by mu možná více pomohlo, když by ho táta nechal, ať si třeba pořádně natluče ústa. Někdo se vzpamatuje, až si sáhne opravdu až na to dno.
Držím palce.
Ahoj, mame v rodine to same, akorat se jedna o mou matku alkoholicku, vyse uvedene ale zni jakobty to byla ma matka. Mou babicku pomalu ale jiste nici, jakmile babicce prijde duchod, necha se na vesnici za ni dovezt taxikem, rekne babicce zaplat taxi a pujc mi litr ci dva a odjede… Babicka ji veri vse: ze chodi do prace, ze ji penize vrati, blablabla… Mluvit babicce do duse ale nestaci… Vzdy mi rekne, ze je to proste jeji dcera, nemuze ji nechat na holickach, odstrihnout, ze to pochopim teprve, az budu mit sve dite… Jsem z toho nestastna, zoufala, babicka radsi cely tyden nic neji, aby usetrila a zaplatila za ni exekuci… Nemuzu ale najit reseni situace uz nekolik let… Babicka je jinak rozumna, logicky uvazujici, rozhodne ne nesvepravna… Neporadim, jen napisu, ze me to moc mrzi… Ja vim, ze alkoholismus je nemoc, ale jak nekomu pomoct, kdyz o to nestoji a jen zdime vlastni rodice… ![]()
NO, timhle smerem bych ho prave potrebovala nasmerovat. Tj. aby konecne pritvrdil a nebal se se na nej vykaslat. To ale musi udelat i jeho matka. Jenze on je ma omotany kolem prstu neskutecnym zpusobem
. A taky aby to zkonzultoval s nejakym odbornikem, verim, ze odborny nazor bude velmi podobny tomu memu.
Samozrejme je velke riziko, ze muze padnout jeste houbeji (ale on lita i v trave a i tvrdsim, ale nejhorsi je ten alkohol), ale taky mu to konecne muze DOJIT!!!
V lecebne za naseho vztahu byl, ale tam nebyl ochotny repsektovat nejaky vnitrni rad, porad se tam s nekym dohadoval. Jsou tam hodne prisni a tak ho vyhodili. On musi konecne najit pokoru a respekt k ostatnim lidem, a sam sobe priznat, ze je uplne v prdeli. Omlouvam se za vyrazivo, ale tady to fakt sedi.
Ja sama uz nemam silu se v tom primo angazovat, uplne mne vysal energii, cely rok jsem se z toho vzpamatovaval, ale tatik na nej porad vliv ma a muze mu tim padem pomoct, ale musi strasne zmenit postoj, pritvrdit, jinak to takhle stejne spatne skonci
.
Moc dekuju za podporu a pochopeni. Tatinka mam fakt rada a nechci, aby se muset takhle s tim otravovat a trapit se…
Anonymni 2:
Dekuju moc za reakci, uplne to vidim
. Je to neskutecny, jak na sikme plose zijici deti dokazou sve vlastni rodice trapit az utrapit k smrti. Ja byt jeho tatinkem!!! No, bohuzel nevim, jake by to bylo, ale ja bych se s nim dlouho mazlit nedokazala. Z duse nesnazim chorobny lhare a vycurany lidi. Natoz alkoholiky. Muj vlastni tata byl alkoholik a po rozvodu rodicu v tom samozrejme pokracoval a i tak predcaasne umrel. Neslo s nim hnout a ted uz bohuzel vim proc
. Ja tomu svymu ex tolik chtela pomoct, verila jsem, ze to dam, ale nedala
. Ja osobne jsem to nestravila dodnes - TO, ze jsemmu nedokazala pomoct, i kdyz jsem delala vsechno mozny. Mozna jeste nejhorsi je se na to jen necinne koukat a nemoct udelat lautr nic
. Neskutecna bezmoc!!!
![]()
@Anonymní píše:
Anonymni 2:
Dekuju moc za reakci, uplne to vidim. Je to neskutecny, jak na sikme plose zijici deti dokazou sve vlastni rodice trapit az utrapit k smrti. Ja byt jeho tatinkem!!! No, bohuzel nevim, jake by to bylo, ale ja bych se s nim dlouho mazlit nedokazala. Z duse nesnazim chorobny lhare a vycurany lidi. Natoz alkoholiky. Muj vlastni tata byl alkoholik a po rozvodu rodicu v tom samozrejme pokracoval a i tak predcaasne umrel. Neslo s nim hnout a ted uz bohuzel vim proc
. Ja tomu svymu ex tolik chtela pomoct, verila jsem, ze to dam, ale nedala
. Ja osobne jsem to nestravila dodnes - TO, ze jsemmu nedokazala pomoct, i kdyz jsem delala vsechno mozny. Mozna jeste nejhorsi je se na to jen necinne koukat a nemoct udelat lautr nic
. Neskutecna bezmoc!!!
![]()
![]()
![]()
![]()
Bohužel, je to tak, jak píšeš. Ale je to jejich rozhodnutí. I když je velmi bolestné se na něj dívat, jak se vědomě zabíjí, nedá se s tím moc dělat. Na druhou stranu, pokud má rodinu, která ho chce podržet, a podpořit i v případě léčby, a on odejde i z léčebny, a nechce se léčit, pak je lepší, když se už chce zničit, ať se zničí sám, jinak zničí všechny kolem sebe. Doporučuji tu odbornou pomoc. Přečtěte si něco o spoluzávislosti. Viděla bych to na skupinovou terapii.
Nostress: Ja uz o tom vim docela dost, chodila jsem za nim do lecebny, tatinek me tam vzdy sam od sebe vozil, ja bych tam jinak fakt tim busem taky dojela, ale on proste veril tomu, ze kdyz jsem na scene ja, ze snad kvuli me to zvladne. No nepomohlo to.
Pak v tom dobrem jeste nejaky cas pokracoval, ja mu koupila ten Antabus, chvalila ho a porad mu rikala, ze je to dobre, ze uz nikdy nechci zazit to, ze bude pit… Chodival v tom dobrym odbobi i na anonymni alkooliky, byl tam asi jen dvakrat nebo trikrat. Bylo to porad jen na zacatku, ale vnimala jsem to jako velky pokrok. Ale pak proste si to jednou cely tyden nevzal, vedel, ze se chce zase opit a kdyz jsme jela na vikend za mamkou, tak se opil a od ty doby zase vsechno spatne
.
A ano, lecit se nechce, pokud se mi nahodou zase z nejakyho novyho cisla dovola, tak porad tvrdi, ze uz problem „nema a uz vubec nepotrebuje antabus. No, a pak mu zase bud "shori ubytovna“ nebo neco nekde „blbe smontuje“. Pohadky na entou.
Zkusim se sejit s tim tatinkem, on mne mel vzdyky moc rad, a nejak se spolu zkusime domluvit. Zkusila bych se snim objednat k psychologovi, aby mu to taky rekl nekdo dalsi nez jen ja a hlavne nezavisly. A snad mu pomuzeme najit lepsi cestu, protoze tahle cesta NIKAM nevede. Jen ho v tom dal neprimo podporuje.
@Anonymní píše:
Nostress: Ja uz o tom vim docela dost, chodila jsem za nim do lecebny, tatinek me tam vzdy sam od sebe vozil, ja bych tam jinak fakt tim busem taky dojela, ale on proste veril tomu, ze kdyz jsem na scene ja, ze snad kvuli me to zvladne. No nepomohlo to.
Pak v tom dobrem jeste nejaky cas pokracoval, ja mu koupila ten Antabus, chvalila ho a porad mu rikala, ze je to dobre, ze uz nikdy nechci zazit to, ze bude pit… Chodival v tom dobrym odbobi i na anonymni alkooliky, byl tam asi jen dvakrat nebo trikrat. Bylo to porad jen na zacatku, ale vnimala jsem to jako velky pokrok. Ale pak proste si to jednou cely tyden nevzal, vedel, ze se chce zase opit a kdyz jsme jela na vikend za mamkou, tak se opil a od ty doby zase vsechno spatne.
A ano, lecit se nechce, pokud se mi nahodou zase z nejakyho novyho cisla dovola, tak porad tvrdi, ze uz problem „nema a uz vubec nepotrebuje antabus. No, a pak mu zase bud "shori ubytovna“ nebo neco nekde „blbe smontuje“. Pohadky na entou.Zkusim se sejit s tim tatinkem, on mne mel vzdyky moc rad, a nejak se spolu zkusime domluvit. Zkusila bych se snim objednat k psychologovi, aby mu to taky rekl nekdo dalsi nez jen ja a hlavne nezavisly. A snad mu pomuzeme najit lepsi cestu, protoze tahle cesta NIKAM nevede. Jen ho v tom dal neprimo podporuje.
Přesně tak. Taky o tom bohužel vím víc, než bych si přála. Jsi moc fajn holka. Třeba mu tím zrovna pomůžeš, jestli se tatínek obrátí na odborníky. Sami to nemůžou zvládnout. A bývalý přítel se z toho ještě může nakonec dostat/já na zázraky věřím/,ale ještě si zřejmě potřebuje něčím projít. Je velmi dobře, že jsi se od něj dokázal odpoutat ještě relativně včas. Takoví lidé totiž v zajetí své závislosti totálně vysají a zničí všechny kolem sebe. Šanci by dostal, ale pokud ji nevyužije, pak je jenom jedna rada-kdo uteče, vyhraje. ![]()
JJ, presne tak!! Pripada jsem se, ze mne uz totalne vysal, ze ze mne dela dal jen blbce. Ze lze jako kdyz tiskne a mysli si, ze mu to budu bastit jako tatka?? Proste to neslo dal, jsem jen clovek a opravdu by to dopadlo spatne i se mnou. Trochu si to vycitam, ale vzdycky si pak vzpomenu, co vsechno jsme pro nej delala, jak jsem ho podporovala, chvalila atd. a co delal on!!!…a zjistim, ze proste tam uz dalsi cesta vazne nebyla. Ja nejsem rodic, ja hledam partnera pro zivot a tam takovyho veci nedou snaset dlouhodobe. Kdyby mi aspon nelhal!! A rikal mi veci narovinu, ale prece po mne nemuze chtit, abych mu verila, ze nepije, kdyz to z nej tahne jak z putyky, sotva stoji na nohou a v dalsi praci neco „spatne smontoval“.
Ale porad mi na tom zalezi, aby se z toho dostal a tim padem i tatinek. Tohle si tetinek fakt nezaslouzi. Zkusim s tatinkem promluvit.
Jinak ja jsem tezkej altruista, ale odsad pocad. Dekuju moc za podporu
![]()
Já myslím, že takovýto člověk musí chtít přestat sám. Přemlouvání, chválení, zařizování léčby za ně, to je k ničemu. A jak takový člověk získá motivaci k léčbě? Těžko rict…buď nějak dospěje a prozře, nebo dopadne na úplné dno a stanou se mu takové věci, že jemu samotnému se zhnusí takhle žít.
Jj, presne, musi sam. Ale tim, ze mu tatinek vsechno zaplati, odveze ho a kdo vi co jeste mu spis pomaha do pekel. Kdyby pritvrdil a rekl mu A DOST, mel si od nas milion sanci a ty porad nic, tak my koncime. Verim, ze az padnes na uplny dno, ze ti to konecne dojde a prestanes si sam neco nalhavat a zacnes se sebou neco delat. Hodne stesti synu.
Jenze ktery rodic ma na tohle koule?? On je na nej navic taky dost hodnej, ma ho rad (syn otce) a to je pak tezky.
@quinsley píše:
Já myslím, že takovýto člověk musí chtít přestat sám. Přemlouvání, chválení, zařizování léčby za ně, to je k ničemu. A jak takový člověk získá motivaci k léčbě? Těžko rict…buď nějak dospěje a prozře, nebo dopadne na úplné dno a stanou se mu takové věci, že jemu samotnému se zhnusí takhle žít.
Asi tak.
@Anonymní píše:
@quinsleyJj, presne, musi sam. Ale tim, ze mu tatinek vsechno zaplati, odveze ho a kdo vi co jeste mu spis pomaha do pekel. Kdyby pritvrdil a rekl mu A DOST, mel si od nas milion sanci a ty porad nic, tak my koncime. Verim, ze az padnes na uplny dno, ze ti to konecne dojde a prestanes si sam neco nalhavat a zacnes se sebou neco delat. Hodne stesti synu.
Jenze ktery rodic ma na tohle koule?? On je na nej navic taky dost hodnej, ma ho rad (syn otce) a to je pak tezky.
Ano, je to nesmírně těžké, ale láska musí být někdy i neústupná. Pokud nemá závislák mantinely, pak je to všechno špatně. Jestli teda mají tak hezké vztahy s tátou/i s mámou?/.Proč teda začal pít? Neřekl ti to? Alkoholici většinou pitím řeší nějaký vnitřní problém.
No, pry mel hrozny detstvi. Doma se rozvedli a mamka si nasla nejakyho hroznyho hajzla, se kterym se vecne dohadoval. A ten hodny tatinek se ozenil jinde. No, to byl asi ten zaklad, ale sam mi tvrdil, ze s tim zacal, az kdyz nachytal svoji byvalou v nejlepsim s jinym chlapkem… A tatinek ted dela co muze, aby ho zachranil od zkazy a moc dobre nevidi, ze uz davno v hajzlu je
.
I to může být-že jsem pořád stála za ním-byla jsem asi moc měká, vychovávala jsem je od roku 1996 sama, protože jim otec zemřel a chyběla u nás pevná ruka a asi mužský vzor-nevím. v každém případě už ultimátum má, ale vím že si stejně bydlení nenajde-nemá ani občanku, tu má snad každý rok novou, protože ji vždy ztratí, jako v současné době-opět bez ní. jinak děkuji za názor a přeju hezký den