Proč jsem taková???

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
26.11.16 13:33
@Jírovka píše:
Ahoj, velmi soucítím. Jsem na MD přes 5 let, vždycky jsem se považovala za veselou, milou ženskou. A najednou na MD jsem si připadala hrozně špatně, už ráno dost často vstávám s nenáladou, jak přežiju celý den, děti řvou, jsem nevyspalá… Babičky nefungují… Naštěstí manžel pomáhá! Jednoho dne jsem si řekla, že takhle už to nejde, už se takhle cítit nechci, jsem pořád zavřená doma. Začala jsem běhat, chodím na power jogu, a protože už nekojím, tak občas někam vyrazím s kamarádkama. Byly jsme před měsícem na wellnessu celý víkend. Promluvte si v klidu s manželem - večer, až budou děti spát, a řekněte, jak se cítíte, na MD totiž funguje tzv. syndrom z vyhoření (stejně jako v práci). A pak přesně, jak už psala jiná maminka, využijte možnosti se vyspat - o víkendu, když je manžel doma, pokud máte možnost, dejte děti babičkám. A koukám, že píšete, že kojíte - obě děti jsem kojila přes rok, určitě to má vliv také. Ale hned jak dokojíte, začnete víc žít - kosmetika, pedikura, cokoli jiného než stereotyp doma. Kdo nezažil roky na MD, nepochopí:)) Hrozně moc Vám držím palce!!! Bude líp. Jírovka

Přesně, ten stereotyp je ubíjející. Ráno vstáváte a už víte, že tento den bude opět to samé a furt dokola. :zed:

  • Citovat
  • Upravit
2612
26.11.16 21:45
@latunka01 píše:
@Adinka_2012 to je jak když to píšu já, až na pár detailů - já jsem doma od 1.12.2009 (byla jsem na rizikovém od počátku těhotenství) a děti mám tři, po dvou letech. A je to peklo, peklo a zase peklo :zed: :zed: Potřebovala bych se nadechnout, odjet na víkend pryč - i bez manžela, jenom si někdo zaplatit ubytko a spát a jíst a spát a možná číst. Jenže za prvé manžel se urazí, že nechci s sebou ani jeho a za druhé je na mě nejstarší syn silně fixovaný, je to s ním trochu složitější a až se vrátím, tak mi můj odjezd dá pěkně sežrat a načerpaná energie rychle zmizí :cert: Na Vánoce jsem se těšila, všichni prahnou po magformers, tak jim ho koupíme - jenže jsem došla ke strašnému závěru, že i kdyby jsme koupili to nej nej nej mega balení, tak se o to budou hádat a mydlit, protože žádná stavba není nikdy tak velká, aby se nedala ještě rozšířit, že :cert: :cert:

taky bych si přála odjet někam jen sama a jediná má starost by byla o mě. Jenže předcházelo by tomu nachystat všechno vč. jídla, jak bydlíme s tchánovci, tak by chodili na jídlo k babičce a to nechci, přijela bych domů a ve vteřině bych byla v kole zas a ještě likvidovala škody, protože pro manžela je nějaký poklízení jako je vyhození špinavého prádle nebo utření stolu zbytečné si přidělávání práci a nervů 8o :cert: (to jsem se dozvěděla dnes, takže po tolika letech, co jsme spolu, vůbec netuší, jak to v domácnosti funguje)..O věčných tahanicích o hračky bych mohla psát romány, klasika, jeden si něco vezme, druhý sebere, řev, bitka.
Jinak dneska jsem týden završila slušným složením se, což je ještě korunovaný nepodporou manžela a kybicováním tchýně, jak vlastně jsem šílená máma, která na děti jen řve. Takže jdu spát, i přes práci, co bych měla dodělat a bordel, co uklidit. Budu si přát, ať mě přinejmenším přestane třeštit hlava, třeba bude zase líp.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7355
27.11.16 09:42
@Adinka_2012 píše:
taky bych si přála odjet někam jen sama a jediná má starost by byla o mě. Jenže předcházelo by tomu nachystat všechno vč. jídla, jak bydlíme s tchánovci, tak by chodili na jídlo k babičce a to nechci, přijela bych domů a ve vteřině bych byla v kole zas a ještě likvidovala škody, protože pro manžela je nějaký poklízení jako je vyhození špinavého prádle nebo utření stolu zbytečné si přidělávání práci a nervů 8o :cert: (to jsem se dozvěděla dnes, takže po tolika letech, co jsme spolu, vůbec netuší, jak to v domácnosti funguje)..O věčných tahanicích o hračky bych mohla psát romány, klasika, jeden si něco vezme, druhý sebere, řev, bitka.
Jinak dneska jsem týden završila slušným složením se, což je ještě korunovaný nepodporou manžela a kybicováním tchýně, jak vlastně jsem šílená máma, která na děti jen řve. Takže jdu spát, i přes práci, co bych měla dodělat a bordel, co uklidit. Budu si přát, ať mě přinejmenším přestane třeštit hlava, třeba bude zase líp.

Holka holka, rozumím Ti, jak jsi nešťastná, hlavně, když vůbec není podpora, pochopení a jednotnost s partnerem.
Někdy je rada zavřít nad nepořádkem oči, prostě hračky neuklízej, jen je shrň na hromadu, stejně tak oblečení a vykašli se na něj a běžte ven na delší procházku třeba…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
362
27.11.16 12:51

Zase musím reagovat:)) Ten binec doma mě také ubíjí, a přesně - manžel tohle absolutně nechápe!!! Jenže to já jsem pořád doma a musím na ten binec pořád koukat!!! Dost jsem rezignovala, vytřu jednou tak za 10dní, denně luxuju - a manžel se ptá, proč luxuju :cert: Proč asi? Dcera od roka chce jíst sama - tak si dokážete představit, jak to vypadá pod stolem, pak to všude roznese po bytě. Hračky už neřeším, večer to přesně jak píšeš nahrnu na hromadu, občas je uklidím. A jsem ráda, že máte stejný pocity, že v tom nejsem sama, ta podpora mi fakt pomáhá!!!Přijdu si víc normální :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová