Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč jsem taková???
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.11.16 19:26
Jsi prostě utahaná. To se vyčerpáním a unavou stává, vždyt se i mučilo nedostatkem spánku… Co taťka ten se nezapojuje aby sis odpočinula? Do kolika pracuje?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 19:29
Manzel ti asi doma moc nepomaha, ze? my se docela hadame posledni dobou jen kvuli tomu, ja jsem na materske a chodim i do prace, nekdy6×nekdy12× a jsem unavena jako pes, manzel, ac rika jak me strasne miluje se proste temer nikdy nedokaze donutit k tomu, aby mi pomohl, jde o takove blbosti, ale me to vytaci do bela…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 19:32
„Vyšoupnout“ děti na pár dní třeba k babičce a vyspat se, mít čas na sebe a na muže. Bude líp 
U nás je posledních 10 dní furt zamračeno, sluníčko jsem za ty dny neviděla ani jednou. Z domu za tmy, domů za tmy. Tohle je blbý období.
Co nasadit něco přírodního na energii? Nebo hořčík, ten pomáhá skvěle 
edit: teď koukám, že píšeš, že kojíš. Tak aspoň starší vyšoupnout. Babička si užije a ty si odpočineš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.11.16 20:00
@PetrVesely píše:
Jsi prostě utahaná. To se vyčerpáním a unavou stává, vždyt se i mučilo nedostatkem spánku… Co taťka ten se nezapojuje aby sis odpočinula? Do kolika pracuje?
No dělá na tři směny a když je doma tak moc nepomáhá. Ale já si někdy připadám nervní až moc, nevím 
- Citovat
- Upravit
25.11.16 20:08
@Anonymní píše:
No dělá na tři směny a když je doma tak moc nepomáhá. Ale já si někdy připadám nervní až moc, nevím
No na tři směny tak to je i dost doma ne? Měl by pomoct.
A až moc nšrvní no je to časem a únavou asi stále horší. Jednou vybuchneš nebo tě to složí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 20:32
@Anonymní píše:
Ahoj.Jdu si pro radu.Dnes mi manžel řekl, že nechápe co se se mnou děje, že se mnou byla sranda a doma byvala vždy pohoda. Už nějakou dobu to na sobě cítím taky, má pravdu. Problém je, že jsem často podrážděná a nervózní, pořád peskuju jeho i děti. Na nic se netěšim, mám blbou náladu. Lepší je to vždy až večer, až děti spí a já si konečně sednu.Je to únavou nebo snad kojením? proč jsem taková! dnes jsem na dceru křičela, protože si pomalu oblíkala pyžamo, moc mě to mrzíNevím co se děje. Prosím o nějaké rady. Děkuji
klid…málo sluníčka a veselí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 20:41
Ahoj, velmi soucítím. Jsem na MD přes 5 let, vždycky jsem se považovala za veselou, milou ženskou. A najednou na MD jsem si připadala hrozně špatně, už ráno dost často vstávám s nenáladou, jak přežiju celý den, děti řvou, jsem nevyspalá… Babičky nefungují… Naštěstí manžel pomáhá! Jednoho dne jsem si řekla, že takhle už to nejde, už se takhle cítit nechci, jsem pořád zavřená doma. Začala jsem běhat, chodím na power jogu, a protože už nekojím, tak občas někam vyrazím s kamarádkama. Byly jsme před měsícem na wellnessu celý víkend. Promluvte si v klidu s manželem - večer, až budou děti spát, a řekněte, jak se cítíte, na MD totiž funguje tzv. syndrom z vyhoření (stejně jako v práci). A pak přesně, jak už psala jiná maminka, využijte možnosti se vyspat - o víkendu, když je manžel doma, pokud máte možnost, dejte děti babičkám. A koukám, že píšete, že kojíte - obě děti jsem kojila přes rok, určitě to má vliv také. Ale hned jak dokojíte, začnete víc žít - kosmetika, pedikura, cokoli jiného než stereotyp doma. Kdo nezažil roky na MD, nepochopí:)) Hrozně moc Vám držím palce!!! Bude líp. Jírovka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 21:03
Rozumím, mám to poslední dobou to samé a bohužel se to stupňuje. Děti jsou náročné, uřvané, divoké, pořád se mlátí, dělají scény kvůli všemu. Už ráno vstávám s blbou náladou a to je to nejhorší. I když, když člověk 1000× vstává s tím, že dneska bude líp a stejně se to po probuzení dětí do minuty změní v jekot, dostane tě to na kolena. Jsem vyhořelá, bez nálady, jak mrtvá. Dnes mi bylo tak strašně fyzicky zle a je to od nervů. Doma jsem od jara 2012, 2 děti 2 roky a čtvrt od sebe. Možná už mám nějaký problém, který by byl hodný návštěvy psychologa, ale já nejsem mluvící typ, nejde mi o tom, co právě cítím, mluvit, neumím to správně formulovat, vůbec jsem ztratila na md schopnost se vyjadřovat. Teď zrovna prožívám obdoví, kdy se cítím opravdu nešťastná, zklamaná, já se vlatně těch mých dětí bojím, ony jsou tak nevyzpytatelné, vše je super a lusknutím prstu tragédie a já už nemám vůbec žádnou trpělivost, hned startuju. Nemám z ničeho radost, mám vztek na manžela, že může v klidu pracovat, setkávat se s lidmi, žít jako inteligentní člověk…Prosím, své děti miluju, ale potřebovala bych novou šťávu do žil. Mně se ani ty vánoce nechtějí chystat. Manžel pomáhá tím, že hlídá děti, takže já v čase tohoto volna lítám po doma, abych poklidila, případně jedu nakoupit. Chodíme oba cvičit, běháme, ale tomu vždy předchází maraton příprav se spěchu, aby jsme předaly děti na hlídání, měly večeři, vše připravené, aby neměli „hlídači“ starosti okolo a mohli se věnovat jen dětem-s nima totiž něco udělat, to je fičák. Pokud mi někdo poradí, jak se vyhrabat z vyhoření, budu jen ráda. Děti mi ale nikdo na víc jak pár hodin nepohlídá (max. po velmi dlouhé době si je vezmou naši na noc, druzí prarodiče bydlí ve stejném domě, jako mi, takže tam nějaké „prázdniny“ nehrozí). Vím, že jsou na tom mámy ohledně pomoci s hlídáním daleko, daleko hůř, resp. jsou s dětmi celé dny samy. O to víc mám důvod se cítit mizerně a že jsem k ničemu 
. Starší chodí do školky, tam je skvělý, spolupracuje, zřejmě si to pak musí s vysíráním vynahradit doma. Omluvám se za délku, ale dneska to nebyl pěkný den, vlastně celý týden stál za 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 21:13
Je to tím věčným koloběhem. Už tě asi unavuje na někoho pořád čekat až se obleče, poslechne, dojí… a vlastně pořád něco. Nemáš čas si ani v klidu uklidit natož si třeba něco přečíst…A pak asi člověk nemůže být pohodovej a roztomilej a uřehtanej. Já to znám. Ono možná by to stejně dopadlo s kamarádem se kterým je sranda, je pohodovej a najednou by tentýž začal podnikat a tvrdě makal od rána do večera, zodpovědnost, všechno stíhat a tak…taky by ten kámoš možná nebyl takovej klidas… Mně pomáhá vymyslet si na každém dni nějakou maličkost, na kterou se těším. Nebo si něco pěkně uklidit a to pak mám ze sebe radost celý den a jsem na sebe ještě k tomu hrdá:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 21:17
Tak mě těší ta stejná vlna:)) A pak, že je to rodičovská DOVOLENÁ - zajímalo by mě, kdo to vymyslel. Pět let jsem se pořádně nevyspala, řevu nad hlavu, také se mi děti řežou - 5 a 2roky. Ale je fakt, že dcerka je hodnější. Jinak syn záchvaty vzteku - válel se mi i v obchodě po zemi… Já také nejsem moc mluvící typ, ale je fakt, že když se zlepší to spaní, tak se zlepší i nálada a trochu jiný pohled na celý den. Stejně ale kolikrát večer v 9 padnu! A co mě úplně vysává je binec, co děti nadělají za čurbes, to předčilo mé veškeré představy!!! Takže vánoční úklid ani jiný jako jarní, velikonoční:)) jsem přestala řešit a trochu se mi ulevilo. Ale na druhou stranu, když vytřu a dcera obratem rozcincá pití po bytě a vyklopí jídlo na podlahu(od roka chce jíst sama:)), tak bych teda potřebovala prášky na uklidnění!!! A děkuju za školku!!! Obrovská úleva mít doma jen jedno dítě:))
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 21:59
@Adinka_2012 to je jak když to píšu já, až na pár detailů - já jsem doma od 1.12.2009 (byla jsem na rizikovém od počátku těhotenství) a děti mám tři, po dvou letech. A je to peklo, peklo a zase peklo 
Potřebovala bych se nadechnout, odjet na víkend pryč - i bez manžela, jenom si někdo zaplatit ubytko a spát a jíst a spát a možná číst. Jenže za prvé manžel se urazí, že nechci s sebou ani jeho a za druhé je na mě nejstarší syn silně fixovaný, je to s ním trochu složitější a až se vrátím, tak mi můj odjezd dá pěkně sežrat a načerpaná energie rychle zmizí 
Na Vánoce jsem se těšila, všichni prahnou po magformers, tak jim ho koupíme - jenže jsem došla ke strašnému závěru, že i kdyby jsme koupili to nej nej nej mega balení, tak se o to budou hádat a mydlit, protože žádná stavba není nikdy tak velká, aby se nedala ještě rozšířit, že
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 22:05
Dámy, já jsem na RD ráda, rozhodně nelituji. Beru to jako určité období, později, až přibude ke škole a školce ještě práce, tak se to ještě neskutečně znásobí.
Ale jak dokonale vše vystihla Adinka, jsem tak vymluvená z lahviček, kočárku, botek atd., že už vlastně ani nevnímám, co říkám, občas to jsou jiná slova, než v tu chvíli chci…
Takto to probíhá doma, jsme strašně rádi venku, to je jak lusknutí a děti jsou absolutní zlatíčka a příchodem do místnosti zase vypukne rodeo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj.Jdu si pro radu.Dnes mi manžel řekl, že nechápe co se se mnou děje, že se mnou byla sranda a doma byvala vždy pohoda. Už nějakou dobu to na sobě cítím taky, má pravdu. Problém je, že jsem často podrážděná a nervózní, pořád peskuju jeho i děti. Na nic se netěšim, mám blbou náladu. Lepší je to vždy až večer, až děti spí a já si konečně sednu.Je to únavou nebo snad kojením? proč jsem taková! dnes jsem na dceru křičela, protože si pomalu oblíkala pyžamo, moc mě to mrzí
Nevím co se děje. Prosím o nějaké rady. Děkuji