Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vymenila bych psycholozku - radit, abys naslq dceri aktivity, kde bude neuspesna, tak to fakt hned tak nekdo nevymysli.
Mela by vratit diplom!
@Keyllah píše:
ok, novinky…no, o těch si myslím své. Ale ty závazné metodiky MŠMT, ve kterých je uvedeno, že mají chválit máš k dispozici? viděla jsi je celé a v originále?
Aha, takže když zprávu přinesou novinky.cz, tak si o tom myslíš své. Má známá také učí na VŠ a pozoruje úplně to samé. Na VŠ se dostane každý, málokoho studium zajímá a kvalita výuky je nižší a nižší. Pozoruje to 20 let.
@Josefuna píše:
Aha, takže když zprávu přinesou novinky.cz, tak si o tom myslíš své. Má známá také učí na VŠ a pozoruje úplně to samé. Na VŠ se dostane každý, málokoho studium zajímá a kvalita výuky je nižší a nižší. Pozoruje to 20 let.
ano myslím. Vím, co za senza zprávu udělali z jedné mé věci, aniž by měli podložené tvrzení, zajímali se o názor druhé strany atd…
Nicméně pokud se oháním tím, že v metodice MŠMT to je, tak jsem se jen slušně zeptala kde? protože si opravdu nemyslím, že by někdo závazně vydal pokyn, že se děti mohou pouze chválit atd…
@brambora80 píše:
Přemýšlím nad touto otázkou. Nedávno jsem byla s dcerou u psycholožky (na testech studijních předpokladů) a říkala mi mezi řečí, že má hodně pacientů středoškoláků, co se hroutí z toho, že třeba dostanou 1-2 a ze známek mají neskutečný stres. Radila mi, že nemám dceru přehnaně chválit za výkon ve škole (je zatím jedničkářka) a naopak jí najít aktivity, kde bude neúspěšná. Jako prevenci budoucích zhroucení.Zároveň si různě čtu o studentech (i na VŠ), co se psychicky hroutí, kdykoliv se na ně někdo jen hrubě podívá a že učitelé mají metodický pokyn jen a jen chválit.
Přemýšlím, že je na současné výchově a školství něco asi hodně špatně, ale nevím, kde je zakopaný pes. Je to opravdu proto, že přehnaně lpíme na tom, abychom děti nekritizovali a neumožníme jim tak zvládat neúspěch? Je pro děti škodlivé, když dostávají ze začátku ve škole samé jedničky? Byla rodičovská výchova v minulosti v tomto lepší?
Dítě přiměřeně kritizuju a mám pocit, že okolí taky nevychovává své děti tak, že je přemrštěně vychvaluje. Druhákům paní učitelka klidně dá i trojku.
@Josefuna píše:
Je to trend přicházející z USA, lidi hloupnou a nesnesou jakékoli nepohodlí.
Píše o tom třeba i jeden vyučující na ČAVU zde
https://cavu.cz/…nickeho-VSUPJá tomu trendu věřím a nelíbí se mi. Na druhou stranu je to výsledek výchovy nás rodičů. Kolikrát vidím i tady na emiminu nebo jinde na internetu, jak rodiče, hlavně maminky umetají dětem cestičku a vadí jim jakákoli kritika dítěte, i když konstruktivní a dítě do ničeho nenutí, hlavně, aby se cítilo dobře. Pokud nechce na plavání, seženou omluvenku od lékaře, nechce do tábora, také ho tam přece nebudou trápit, a různé stížnosti na učitele, jak dětem ubližují…No tak tohle je výsledek - v generaci je stále více hloupějších, neschopných jedinců, kteří jsou ovšem přesvědčeni o své výjimečnosti, bohužel.
Ale ti rodiče, kteří umetají, mají přece tu nezávadnou výchovu rodičů z let minulých. Tak kde se stala ta chyba?
@Keyllah píše:
a myslíš, že když v první třídě chválíš, že z toho jsou hroutící se mladí dospělí?podle mě dokážeš prvňáčkovi školu otrávit velmi rychle a na dlouho, ale to, že v první třídě převážně chválíš a pak pomalu objektivizuješ a už jen nechválíš, přece neznamená, že se bude následně hroutit
A to je prave asi ten kamen urazu, ze je to pak lecba sokem precitliveleho adolescenta na vyberove SS. Ja si behem prvniho stupne u nas zadne pomale objektivizace nevsimla. Bude to skola od skoly, ucitel od ucitele.
A nemelo by to asi znamenat neco takoveho, ale kdo vi. Mozna znamena, kdyz se o tom pise. A nebo tomu, co se pise, nemusime verit.
Svym detem vysvetluju, ze me nezajima, jakou maji znamku, ale jestli to umi. Jako kdyz bude mit 1 z anglictiny a nezbleptne ani fn, protoze se pisou pisemky jen ze spellingu, nebo bude mit 3 a bude plynne hovorit, tak asi je lepsi situace B.
Možná by stačilo nenechat dítě vyhrát ve všech hrách, co spolu s rodiči hraje
.
Před lety, kdy já jsem děti ještě neměla a brácha už měl 2, jsem s tím mladším (tehdy asi 6 let) hrála žolíky a vyhrála jsem. Malý se na mě podíval s očima plnými obdivu a prohlásil, že jsem chytřejší než tatínek, protože nad ním vždy vyhraje
.
Dcera už teda má 15,5 a ale v něčem pořád vyhrávám, v pexesu ne, to jsem neměla šanci nikdy, ale když hrajeme dámu, tak nemá šanci
ale hrajeme to kvůli zábavě
@ludmilaadamkova Ne, rozhodně bych nechtěla napařit prvňáčkům špatné známky. Ale třeba donedávna jsem se v duchu trochu zlobila na učitelku syna, která je přísná a v druhé třídě syn dostává celou paletu známek, zatímco u dcery byla mírná paní učitelka, co dávala skoro samé jedničky (všem), i za větší množství chyb. Teď ale vidím, že děti u syna ve třídě ty známky berou sportovněji než spolužáci dcery (a jejich rodiče) a že jsem paní učitelce asi křivdila
.
@evi3 Tohle mam pekne pitome se starsi dcerou, tak kdyz v nektere hre se mnou prohraje, tak uz ji nehraje nikdy… Je velmi dusledna. Coz me sejri, protoze deskovky mam rada. Synovi je to sumak, ten hraje kvuli hre jako ja, ale dcera hraje jen kvuli tomu pocitu vitezstvi a co nevyhraje, to je kravina hodna okamziteho zniceni
. Museli jsem sehnat nejake kooperativni hry, aby se s ni dalo aspon neco… Nastesti rada cte.
Tak jestli se dite hroutí, záleží i na tom, jak to podá učitel a jiný dospěly. Jestli učitel udela z pětky drama a dite setre třeba před celou třídou, no tak se pak asi hroutí. Ale nemyslím si, ze to nikdy nebylo. Nebo ze lidi neměli nikdy psychické potíže. Podle mě jsou lidi porad stejní a mění se jej prostředí. Třeba je větší informovanost o psychických onemocněních a tak s tím lidé více chodí k lékařům a řeší to léky. Jestli třeba není až někdy preinformovanost, to je taky možné. Však i zde někteří odesílají druhé k psychologové s každou prkotinou.
@brambora80 píše:
Přemýšlím nad touto otázkou. Nedávno jsem byla s dcerou u psycholožky (na testech studijních předpokladů) a říkala mi mezi řečí, že má hodně pacientů středoškoláků, co se hroutí z toho, že třeba dostanou 1-2 a ze známek mají neskutečný stres. Radila mi, že nemám dceru přehnaně chválit za výkon ve škole (je zatím jedničkářka) a naopak jí najít aktivity, kde bude neúspěšná. Jako prevenci budoucích zhroucení.Zároveň si různě čtu o studentech (i na VŠ), co se psychicky hroutí, kdykoliv se na ně někdo jen hrubě podívá a že učitelé mají metodický pokyn jen a jen chválit.
Přemýšlím, že je na současné výchově a školství něco asi hodně špatně, ale nevím, kde je zakopaný pes. Je to opravdu proto, že přehnaně lpíme na tom, abychom děti nekritizovali a neumožníme jim tak zvládat neúspěch? Je pro děti škodlivé, když dostávají ze začátku ve škole samé jedničky? Byla rodičovská výchova v minulosti v tomto lepší?
Jo to je postmoderni spolecnost, lide se chteji mit ted hned dobre. Nic moc pro to neudelat. Obrovsky duraz na individualitu…ja ja ja…
@evi3
To hraní her je prima nápad!
Ale připomnělo mi to, jak syn chodí na turnaje, kde je schválně nechávají soutěžit ve skupinkách po třech, aby každé dítě odešlo s medailí. Mám podobnou zkušenost u florbalu, fotbalu, juda i lyžování. Nejdřív mi to přišlo moc pěkný, vzpomněla jsem si, jak jsem jako dítě (třeba marně) po medaili toužila. Ale po pár letech mi tento přístup přijde spíš na škodu (jako pro začátečníky je to fajn, ale zkušenější sportovce pak už závody nebaví a medaile jako taková ztrácí smysl).
Ono se treba i rika, ze driv byli lidi spokojenejsi, protoze stravili mnohem vice casu „tesenim se“ na neco. Dnes si opravdu kazdy vse poridi instantne, chce se mi k mori, proc se nepodivat po levnych letenkach? Nemam na tu krasnou novou TV, nevadi, vezmu ji na splatky… Pak je spatne i to, ze deti nedostanu jednicku hned a bez uceni… K tomu se prida hysterie u toho, ze je malo mist na SS, ze bez VS clovek nenajde uplatneni, ze bez tepleho kancliku a pruzne pracovni doby nemuze jeden prozit stastny zivot
.
Ve skolach probehlo spousta zmen, ale prijdou mi nekdy zivelne, uspechane, nepromyslene. A v traveni volneho casu probiha uplne nerizena revoluce…
@Russet píše:
Ale ti rodiče, kteří umetají, mají přece tu nezávadnou výchovu rodičů z let minulých. Tak kde se stala ta chyba?
Však ano, mají přísnější výchovu, ale pro své děti chtejí větší pohodlí, prostě opak toho, co měli sami. Tam je ta chyba. A společnost to podporuje. Všichni tak samozřejmě nevychovávají, ale dnes je dítě bráno jako projekt. Vždyť to musíš sama vidět.
V době mého dětství a mládí rodiče netaxikařili a nebyli tak kritičtí k učitelům a svůj život tolik nepřizpůsobovali dětem, ale děti se přizpůsobovaly dospělým.