Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Všimla jsem si, že když mám nějaký velký i krátkodobý stres, nebo nějakou náročnou situaci, tak mě to pak na půl dne prostě vypne. Jako dnes, ráno odběr krve u syna, kdy se to povedlo až na třetí pokus, on usnul už v autě cestou domů, já jsem prostě pak po zbytek dne jak ve snu, bolí mě hlava a nejradši bych si šla taky lehnout. To samý třeba cestování, lékařské prohlidky atd, dávám se půl dne dohromady. Dá se tomu nějak předejít, pomoct si? Pripadam si jak kdybych někde farala uhlí
Mám to stejně
Někdy si tak připadám i po návštěvě tchýně, kdy člověk musí neustále odrážet nevyžádané rady a kontrolovat se, aby náhodou neměl na cokoli jiný názor.
Já bych řekla, že za to může hypersenzitivita, kdy nekteri lide jsou daleko vnimavejsi k ruznym podnetum a maji silnejsi emocni prozivani. Takze je pak tyto situace vic unavuji. Ale co s tim ![]()
Připravit se na to, udělat si scénáře. Když se stane tohle, dítě pak udělá nejspíš tohle a já na to tohle. A vymyslet si odměnu pro sebe, aby ses měla na co těšit 🙂 Já jsem ráda takto o krok napřed. A na uklidnění hořčík hned ráno.
Já po takovém stresu ještě onemocnim většinou. Člověka to oslabí, útlumi a snižuje se přirozená imunita… asi jedině nějaký prasek na nervy…uklidnění a brát si ho před tou situaci… ale zas aby člověk mohl fungovat…
@ProfZav píše: Více
Jako my jsme v pohodě, i ta krev nebyla tak hrozná, žádný scény i kdyz mu jsou 4, já s dětma takhle trpím i u zubaře a to jim nic nedělají
ale ta stamina mi jde hrozně rychle dolů, je mi horko atd…
Každý prožívá prostě stres jinak. A funguje na něj něco jiného. Já třeba stres prožívám, že buď ho dusím v sobě, nedám nic znát a jdu vařit, péct. Při těchto činnostech se vždy uklidním, srovnám si myšlenky v hlavě. Nebo obráceně hubu nezavřu a potřebuji mluvit. Jsem kolovrátek. Můj muž si zaleze do ložnice k televizi. Chvilku si odpočine. Až se uklidní, tak vyleze. Nebo se projede daleko v autě. To ho spolehlivě srovná.
@Kelsey píše: Více
Mam chytrý hodinky a stres větší mi dělá i vaření
nějak nevim asi jak se sklidnit.. sport mě taky se.re ![]()
@pikola mám to úplně stejně. Teď mám za sebou tři roky německé školy a každá praktická zkouška (bylo jich tak 5 ročně) mě úplně totálně vysála. Před měsícem jsem měla tři dny písemné zkoušky, každý den dvě hodiny a pak jsem si musela jít lehnout, úplně ko. Stejně tak to mám po stresu, když jdu s dětmi kamkoliv - větší vyšetření, úřad- kde musí spolupracovat a podobně. Kolikrát pak usínám v autě po cestě domů. Nejhorší na tom ale je, že vůbec samotný stres necítím
přijde to až po
@pikola píše: Více
A já ti chtěla doporučit pohyb na čerstvém vzduchu.
Ale vážně, jak se o sebe staráš? Jsi v dobré fyzické a psychické kondici? Jíš, spíš, hýbeš se? Podle mě by ten pravidlený pohyb rozhodně mohl pomoci, máš něco, co tě baví? Ideálně ještě něco, kde se musíš trochu překonávat, zvyšuje to frustrační toleranci ![]()
@Anonymní píše: Více
Fetovat se mi zase nechte teda.
Ani nepiju..
Nevim jestli to nějak přišlo s věkem, mam poslední dobou dny, kdy si musim prostě jít brzy lehnout jak kdyby mi měla prasknout hlava, když je takovych dní víc za sebou
přibrala jsem, nemám energii. Ale štítnou a tak mám ok
Hlásím se do klubu. Mně stačí, když jedu do města na hodinu, třeba jen nakoupit. Už při cestě domů začnu zívat a jsem unavená, jako bych celou noc nespala. Po příjezdu mi trvá klidně i pět hodin, než se zmátořím a mám trochu energie. Nevím co s tím, dosud jsem na nic, co by mohlo pomoct, nepřišla.
@Hibou píše: Více
No nestarám. Nesportuju vůbec, mám nadváhu. Syn potřebuje zvýšenou péči takže lítám kolem něj a sním na terapie a doma a na mě nezbývá nějak energie, večer mam v hlavě salát. To samý jídlo, nemám prostě sílu a ani náladu. Jsem prostě zdechlá ![]()
@pikola píše: Více
Není ti náhodou kolem 40? Najdi si něco o perimenopauze, estrogenové dominanci, na emiminu příspěvky Ladasva nebo tak nějak. Budeš se o sebe muset začít lépe starat ![]()
@pikola píše: Více
Když budeš zdechlá, tak budeš synovi k ničemu. To zdraví je tvoje a jen ty ho můžeš vylepšit. Stojí to ze začátku trochu překonání, ale stojí to za to. A možná by nebyl od věci psycholog či psychoterapeut.
Příspěvek upraven 10.07.24 v 16:31