Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
@kjhui píše:
Stejně tak jsem nedávno viděla diskuzi, kde se obludně řešilo že jsou lidé co si říkají mámo a táto.. mno, my si tak říkáme, protože od doby co jsme máma a táta jsme na to pyšní a je to pro nás nejdůležitější věc na světě..
Tuhle diskuzi jsem nějak přehlédla
Každopádně být rodičem je krásné, ale to, že jsem se stala matkou neznamená, že jsem přestala být ženou ![]()
Mamka a taťa říkáme, když mluvíme o druhém před dětma, ale mezi sebou si stále říkáme jménem nebo hezkým oslovením
@kjhui píše:
@Anguato jo, kratší.. ale já jsem u toho byla taky.. to je ta druhá půlka toho my
To jo, tys jíst nemusela
Ale chápu, jak to myslíš…
Jinak já se k mykání doznávám taky, ale troufnu si říct, že ho používám v opodstatněných případech.
Např. když řeknu „my už jsme zas nemocní“ - tam je to prostě na místě, protože moje zainteresovanost v této záležitosti je tak na 300 %, i když jsou nemocné jenom děti
Ale použiju to jenom jako takový povzdech a dál mluvím o konkrétních osobách - co komu je. Možná je to ovlivněno i počtem dětí… Těžko budu tvrdit, že máme chřipku a angínu najednou ![]()
Nebo „ten nočník nám ještě moc nejde“ - malé nejde, aby se tam vyčurala, mně se nedaří ji tam dostat = kolektivní vina ![]()
Jinak asi spíš mykání používám, když se ptám někoho cizího a nejsem si jistá, jestli je to kluk nebo holka ![]()
@subsomi píše:
Tuhle diskuzi jsem nějak přehlédla
Každopádně být rodičem je krásné, ale to, že jsem se stala matkou neznamená, že jsem přestala být ženou
Mamka a taťa říkáme, když mluvíme o druhém před dětma, ale mezi sebou si stále říkáme jménem nebo hezkým oslovením
My si tak taky často říkáme, ale on je to spíš takový vtip. U nás se mámo a táto rodičům běžně neříká.
Ale když muž naučil malou, aby na mě halekala „mááááámo!“, tak jsem ráda nebyla
Naštěstí si pak vzala příklad z bratra a volá „mamiko“ ![]()
@kjhui píše:
A objevila jsi strejdování a tetování? To je teprve věcKdyž si člověk nepamatuje jména nebo tituly nebo „proboha odkud já znám toho fousatýho pána a tykáme si nebo vykáme a pomóoooc on si jde s námi povídat“..?
Jo, to je taky dobré ![]()
@Pudloslava píše:
Ja myslim, ze v mnohem pripade je to popis reality. Kdyz nekdo rekne „my cele noci nespime“, tak to je pravda, malokdy dite v noci jeci a mamina spokojene spi.jinak to vnimam, ze to je vyjadreni toho, ze matka bere problem ditete za svuj. „my jsme se pokakali“ - kdo musi jit a plenku vymenit? No preci matka, je to jeji problem.
V drtive vetsine pripadu jde ale podle me o zvyk, lidi mivaji svoje oblibene slovni obraty a spojeni.
Souhlas, ale pak zaslechneš „my jsme vyrostli o čtyři centimetry“ - to jako matka roste z toho, že jí dítko vyrostlo??? ![]()
@Jemys píše:
Ale tak to já taky takhle melu, ale ona to dělá i když potřebuje něco vědět a chce se zeptat na něco přímo mě - prostě mě oslovuje přes dítě.
To je spíš naschvál, než touha popovídat si s kojencem ![]()
Jednou jsem se ptala psychologa na chatu:
Otázka: proc zeny, kdyz se stanou matkami, zacnou mluvit v mnoznem cisle. Pr. nam rostou zoubky, my mame prujem a pod.
Odpověď psychologa Svobody: neznám na toto vědecké pojednání. Ale domnívám se, že základem je fakt, že matka chápe dítě jako svou součást - a zároveň samostatnou bytost…Bylo by dobré naučit ženy, že dítě se rodí Z MATKY, ne matce. Že dítě se rodí ne rodině, ale DO RODINY. to je - mělo by být základem..
@bartsch
Taky mám jednu, co chce furt kočárkovat. Mně vždycky cukaj koutky, ale ona je tak strašně hodná osoba, že držím klapačku. Fakt neznáš nočníkování?? Já jo, odsud, a řeknu ti, zlatý kočárkování. ![]()
Nebýt diskuzi, tak bych ani nepřišla na to, že taky „mykám“ Ani nevím, proč to dělám, ono to jde z té pusy nějak samo. Nevěděla jsem, že to může někomu vadit, asi si na to budu muset dávat pozor ![]()
@Pudloslava píše:
Ja myslim, ze v mnohem pripade je to popis reality. Kdyz nekdo rekne „my cele noci nespime“, tak to je pravda, malokdy dite v noci jeci a mamina spokojene spi.jinak to vnimam, ze to je vyjadreni toho, ze matka bere problem ditete za svuj. „my jsme se pokakali“ - kdo musi jit a plenku vymenit? No preci matka, je to jeji problem.
V drtive vetsine pripadu jde ale podle me o zvyk, lidi mivaji svoje oblibene slovni obraty a spojeni.
tak s tím souhlas.
@suik píše:
@cheekymonkey já mykám v případě kdy se skutečně jedná o nás oba - dneska jsme nespali, páč když nespí on, nespím i já a podobně. Ale fakt velmi zřídka. Nesnáším zdrobněliny, teda když mluvím se synem, tak je taky používám, ale ne v kontaktu s jinou dospělou osobout.jako taky jsem to nechápala, teď už to chápu víc, dítě je s matkou jedno tělo jedna duše a prostě to mykání k tomu tak nějak patří. Ale chce to nepodlehnout.
opět souhlas ![]()
@kjhui píše:
@mitulik @bartsch
no přesně tak to ale myslím.. jeho zajímá jestli se kakčilo nebo bude bříškobolení, a jak s jídlem, jestli se může jít hned ven.. nepotřebujeme jako dospělí lidé specifikovat u každého prdu kdo co přesně dělal, prostě dítě je malé a já s ním dělám vše 24hodin denně, bez ohledu na moje a jeho zásluhy (ono tlačí, já přebalím).. takže mykání je nejjednodušším sdělením a on chápe tu omáčku okolo.. pro nás je to „my“ nejdůležitější na světě a tak se tak i chováme no.. neberu nikomu jeho odpor k mykání ale v životní fázi ve které jsme je to přirozené a hezké..
Stejně tak jsem nedávno viděla diskuzi, kde se obludně řešilo že jsou lidé co si říkají mámo a táto.. mno, my si tak říkáme, protože od doby co jsme máma a táta jsme na to pyšní a je to pro nás nejdůležitější věc na světě..
Hezky napsáno. Hele, já to vážně do jisté míry chápu, taky, když byl malý ještě menší
, tak jsem za ním přišla a říkám no to jsme se krásně vyspinkali, ale prostě čím je starší, tím víc ho beru jako osobnost a už to nepoužívám. Taky jsem říkala kojíme - protože jsme víceméně oba dva kojili a určitě mi to „ujelo“ ve více případech. Ale teď, čím déle jsem matka, tím víc to přestávám chápat. Právě ta má sestřenice příjde a spustí. A všechno v plurálu. A to její syn má už přes rok. Nevím, čím to je, možná, kdyby byla trošku umírněnější, tak by mě to tak nehrotilo, ale ono to je fakt jak „u blbých“. My jsme papali, my jsme kakali, my teď máme to a ono. Prostě trošku s rozumem. Dokonce začínám chápat i ty lidi, co jsou proti matkám na mateřské, protože když si představím někoho bezdětného, tak si musí myslet, že matky jsou na hlavu. Samozřejmě vím, že to tak není, ale ruku na srdce, dokud jsem neměla dítě, tak jsem se na matky na mateřské koukala s despektem. Je to nepřenositelná zkušenost. A teď už prostě vím.
@Angua píše:
Napadá mě alternativně:
- Kadil? Jedl?
- Jo
To je skoro ještě kratší
Můj chlap se neptá. Asi jsme divní
![]()